16 C 64/2026

Plný text

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudkyní JUDr. Alicí Kořínkovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného trvale bytem Adresa žalovaného o zaplacení 10 870 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcia) částku 6 605 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 6 305 Kč od 6. 11. 2024 do zaplacení,b) částku 4 265 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,00 % ročně z částky 3 965 Kč od 5. 2. 2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci k rukám jeho právní zástupkyně náhradu nákladů řízení ve výši 2 615 Kč, to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou podanou u nadepsaného soudu dne 31. 1. 2026 domáhal po žalovaném zaplacení 10 870 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaný byl v období od 13. 3. 2024 do 17. 6. 2024 a od 18. 6. 2024 do 17. 8. 2024 majitelem vozidla registrační značky , SPZ, , které nemělo sjednáno pojištění odpovědnosti z jeho provozu (povinné ručení), kdy žalovaná částka sestává z neuhrazeného zákonného příspěvku do garančního fondu ve výši 6 305 Kč a 3 965 Kč, a dále 2 x nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč. Současně žalobce uplatnil nárok na zákonný úrok z prodlení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Za splnění podmínek stanovených § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) soud ve věci vyhlásil veřejně toliko rozsudek.

4. Na základě listinných důkazů předložených žalobcem soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Žalovaný byl v období od 13. 3. 2024 do 13. 6. 2024 (dále jen „první období“ a od 18. 6. 2024 do 17. 8. 2024 (dále jen „druhé období“) vlastníkem osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1850 cm3 do 2500 cm3, registrační značky SPZ , SPZ, , VIN , VIN kód, , evidovaného v registru vozidel jako provozované, k němuž nebylo sjednáno zákonné pojištění z jeho provozu. Žalobce vyzval žalovaného k zaplacení příspěvku do garančního fondu za první období dne 22. 8. 2024 ve výši 6 305 Kč a za druhé období dne 21. 11. 2024 ve výši 3 965 Kč; v obou případech nejpozději do 60 dnů od doručení výzvy. O úhradu dluhu upomenul žalobce žalovaného dne 12. 11. 2024 a 11. 2. 2025. K zaplacení dluhu nedošlo ani na základě předžalobních výzev učiněných právní zástupkyní žalobce dne 20. 11. 2025 a 2. 1. 2026.

5. Zjištěný skutkový stav soud posoudil podle § 1 odst. 2, § 4 odst. 1, 4, 6 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění pozdějších předpisů, a § 2 a § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb., k provedení tohoto zákona pro část nepojištěného období do 31. 3. 2024; resp. podle § 2 odst. 15 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, § 6, § 45 a § 46 zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a § 5 odst. 1 vyhlášky č. 69/2024 Sb. k provedení tohoto zákona pro část nepojištěného období od 1. 4. 2024.

6. V dané věci žalobce prokázal, že žalovaný coby vlastník shora uvedeného vozidla evidovaného v registru vozidel jako provozované neměl v daných obdobích sjednáno pojištění odpovědnosti, a žalobci jako zákonem určené oprávněné osobě tak vznikl vůči žalovanému nárok na zaplacení příspěvku do garančního fondu za každý den porušení uvedené povinnosti, tj. za první období ve výši 6 305 Kč (97 dnů x 65 Kč) a za druhé období ve výši 3 965 Kč (61 den x 65 Kč), jakož i nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 x 300 Kč. Ze všech důvodů uvedených výše soud žalobě jako podané po právu v plném rozsahu vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci dlužnou částku včetně zákonného úroku z prodlení podle § 1968 a § 1970 o.z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po uplynutí lhůty poskytnuté k plnění každé z výzev k úhradě příspěvku. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o.s.ř. třídenní.

7. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 151 odst. 1 za použití § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o.s.ř. tak, že ve věci zcela úspěšnému žalobci přiznal nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 2 615 Kč. Při rozhodování o nákladech řízení soud postupoval podle § 14b vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, neboť řízení bylo zahájeno ustáleným vzorem žaloby, který podává tentýž žalobce ve skutkově i právně obdobných věcech. Náklady řízení sestávají z odměny za tři úkony právní služby po 400 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, žaloba), tj. 1 200 Kč, tří paušálních náhrad hotových výdajů po 100 Kč, tj. 300 Kč, 21% DPH ze součtu odměny a paušálních náhrad, tj. 315 Kč, a zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč. Soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř. určil třídenní lhůtu k plnění s povinností plnit k rukám advokátky žalobce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).