16 C 73/2021
č. j. 16 C 73/2021-44
V PLATNOSTIOkresní soud v Příbrami rozhodl ve prospěch žalobkyně o zaplacení částky 3 408 Kč s úrokem z prodlení ročně ve výši 10 % od 4. ledna 2020, a to za náklady na dopravu a lékařské vyšetření spojené s odběrem biologického materiálu. Soud se opřel o § 24 odst. 3 zákona č. 65/2017 Sb., podle něhož je vyšetřovaná osoba povinen uhradit náklady na dopravu do zdravotnického zařízení, pokud byla prokázána přítomnost návykové látky. Dále uznal žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč podle § 151 odst. 1 o.s.ř. a povinnost žalovaného zaplatit soudní poplatek 1 000 Kč podle § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb.
Plný text
Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudkyní JUDr. Alicí Kořínkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zaplacení 3 408 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 3 408 Kč s 10 % úrokem z prodlení ročně z částky 3 408 Kč od 4. 1. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Příbrami soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobce podal dne 30. 3. 2021 ke zdejšímu soudu žalobu o zaplacení částky 3 408 Kč s příslušenstvím coby náhrady za dopravu žalovaného do zdravotnického zařízení a nákladů na vyšetření žalovaného spojené s odběrem biologického materiálu provedeného dne 11. 7. 2019 na základě výzvy Policie ČR, kterým bylo u žalovaného prokázáno užití a přítomnost návykových látek.
2. Ve věci soud nejprve rozhodl platebním rozkazem, který se nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného, proto jej soud zrušil a za podmínek stanovených § 115a) zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) ve věci vyhlásil veřejně toliko rozsudek.
3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, a soud tak při rozhodování vycházel z tvrzení žalobce a jím předložených listinných důkazů, z nichž zjistil následující skutkový stav věci. Žalovaný byl jako řidič osobního automobilu značky Fiat Stilo 1.9, registrační značka, dne datum kontrolován hlídkou Policie ČR, obvodní oddělení obec. Následně se podrobil dechové zkoušce přístrojem Dräger s negativním výsledkem a zkoušce na jiné návykové látky sadou DrugWipe 5 S, která vyšla s pozitivním výsledkem na látku cannabis a amfetamin/metamfetamin, přičemž žalovaný doznal, že dne datum měl asi 4„ prásky“ z marihuanové cigarety a že je občasným uživatelem. Hlídka PČR poté převezla žalovaného do nemocnice v obec k lékařskému vyšetření, které potvrdilo přítomnost metamfetaminu a metabolitů v těle žalovaného. Za toxikologická vyšetření žalovaného uhradil žalobce zdravotnickým zařízením na základě faktury číslo splatné dne 16. 8. 2019 částku 442 Kč a na základě faktury číslo splatné dne 8. 8. 2019 částku 2 919 Kč Náklady na dopravu žalovaného z územní celek do nemocnice (7 km) vyčíslil žalobce částkou 46,61 Kč. K úhradě nákladů na dopravu žalovaného do zdravotnického zařízení a za jeho lékařské vyšetření v celkové výši 3 048 Kč vyzval žalobce žalovaného dopisem ze dne 3. 12. 2019.
4. Dle ustanovení § 24 odst. 1 zákona č. 65/2017 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů, náklady na odborné lékařské vyšetření hradí poskytovateli zdravotních služeb Policie České republiky, Vojenská policie, obecní policie, Vězeňská služba, zaměstnavatel, kontrolní orgán nebo poskytovatel zdravotních služeb, v rámci jejichž působnosti byla učiněna výzva k vyšetření podle § 21 odst. 1 nebo výzva k vyšetření podle § 21 odst. 2, nejde-li o případ diferenciální diagnózy hrazené z veřejného zdravotního pojištění. Dle odst. 3 věty prvé před středníkem téhož ustanovení, náklady na dopravu vyšetřované osoby do zdravotnického zařízení za účelem provedení odborného lékařského vyšetření hradí v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, vyšetřovaná osoba. Dle odst. 5 věty druhé před středníkem téhož ustanovení, není-li uhrazená částka součástí nákladů řízení podle jiného právního předpisu a prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, uhradí vyšetřovaná osoba tomu, kdo uhradil poskytovateli zdravotních služeb toxikologické vyšetření, náklady, které mu úhradou toxikologického vyšetření vznikly.
5. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
6. V daném případě dospěl soud k závěru, že žaloba je zcela důvodná, neboť žalovaný jako řidič osobního motorového vozidla, který měl při orientačním vyšetření pozitivní výsledek na přítomnost omamných a psychotropních látek, a byl z tohoto důvodu hlídkou PČR dne datum převezen k lékařskému vyšetření spojenému s odběrem biologického materiálu do zdravotnického zařízení, je povinen uhradit žalobci náklady na dopravu a vyšetření ve výši požadované žalobcem. Jelikož tuto povinnost dosud nesplnil, a dostal se tak do prodlení se zaplacením peněžitého dluhu, je povinen zaplatit žalobci též zákonný úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu k plnění určil soud v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. jako třídenní.
7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 151 odst. l a odst. 3 za použití ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o.s.ř., kdy přiznal zcela úspěšnému žalobci právo na náhradu účelně vynaložených nákladů představující dvakráte paušální náhradu hotových výdajů po 300 Kč za dva úkony (návrh ve věci samé a výzva k plnění) dle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb.
8. O povinnosti žalovaného zaplatit soudní poplatek bylo rozhodnuto dle § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, neboť žalobce je dle § 11 odst. 2 písm. a) téhož zákona od soudního poplatku osvobozen. Výše soudního poplatku byla stanovena dle položky 1, bodu 1., písm. a) Sazebníku k zákonu o soudních poplatcích. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné. Pokud by povinný dobrovolně nesplnil povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, má oprávněný právo podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (dle § 251 o.s.ř.) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem návrh na nařízení exekuce (zákon č. 120/2001 Sb.).
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.