16 C 9/2021
č. j. 16 C 9/2021-39
V PLATNOSTIOkresní soud v Příbrami vyhověl žalobě o zaplacení částky 10 073 Kč s úrokem z prodlení, protože mezi předchůdkyní žalobce a žalovaným byla platně uzavřena kupní smlouva o poskytování služeb a zařízení. Soud uznal, že žalovaný porušil povinnost zaplatit vyúčtované služby třetích stran a náklady na zařízení, a to na základě § 409 odst. 1 obchodního zákoníku. Pohledávka byla žalobci právně postoupena, což bylo žalovanému písemně oznámeno, a soud proto rozhodl o jejím uhrazení. Náklady řízení ve výši 2 252 Kč byly přiznány žalobci podle § 151 odst. 1 občanského soudního řádu.
Plný text
Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudkyní JUDr. Alicí Kořínkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem Mgr. jméno jméno Advokátní kancelář jméno, příjmení, příjmení sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zaplacení 10 073 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen uhradit žalobci částku 10 073 Kč s 8,05 % úrokem z prodlení ročně od 25. 8. 2015 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen uhradit žalobci k rukám jeho právního zástupce náklady řízení ve výši 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhal po žalovaném zaplacení částky 10 073 Kč s příslušenstvím s tím, že právní předchůdkyně žalobce, právnická osoba, IČO (dále jen„ předchůdkyně žalobce“) uzavřela s žalovaným účastnickou smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací pro v žalobě specifikované telefonní číslo. Na základě smlouvy se předchůdkyně žalobce zavázala poskytovat žalovanému mimo jiné služby, které nejsou službami elektronických komunikací (tzv. služby třetích stran či služby obsahu) a žalovaný se zavázal za služby řádně platit ceny dle platného ceníku. Předmětem žaloby je pohledávka skládající se z dosud neuhrazených vyúčtování ve výši 10 073 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobci. Zároveň žalobce uplatnil nárok na zákonný úrok z prodlení.
2. Soud ve věci rozhodl elektronickým platebním rozkazem, který se však nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného. Soud jej proto usnesením zrušil a vyzval účastníky ke zjištění stanovisek k jeho zamýšlenému postupu dle § 115a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“). Účastníci proti tomuto postupu neměli námitek, a jelikož věc bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, nebylo ve věci nařizováno ústní jednání, pouze byl veřejně vyhlášen rozsudek.
3. Z obsahu předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav věci. Dle objednávky služeb ze dne datum a dle účastnické smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací uzavřené mezi předchůdkyní žalobce a žalovaným bylo žalovanému aktivováno dne datum telefonní číslo k deaktivaci došlo dne datum. Nedílnou součástí účastnické smlouvy jsou Všeobecné podmínky předchůdkyně žalobce. Na základě účastnické smlouvy se předchůdkyně žalobce zavázala poskytovat žalovanému veřejně dostupné služby elektronických komunikací, a to včetně služeb s nimi souvisejících, které nejsou službami elektronických komunikací (tzv. služby třetích stran či služby obsahu) a žalovaný se zavázal za služby řádně platit vyúčtované ceny. Dle předložených vyúčtování bylo žalovanému poskytnuto rovněž zařízení, jehož cenu měl uhradit ve splátkách po 250 Kč. Žalovaný porušil své povinnosti, když neuhradil žalobci vyúčtování ze dne 6. 10. 2015 číslo splatné dne 26. 10. 2015, vyúčtování ze dne 11. 5. 2016 číslo splatné dne 25. 5. 2016, vyúčtování ze dne 6. 9. 2015 číslo splatné dne 24. 9. 2015 a vyúčtování ze dne 6. 8. 2015 číslo splatné dne 24. 8. 2015. Žalovaný nezaplatil žalobci za služby třetích stran a poskytnuté zařízení dle vystavených vyúčtování celkem částku 10 073 Kč. Dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum došlo k postoupení pohledávky na žalobce, o čemž byl žalovaný písemně vyrozuměn dopisem ze dne 19. 7. 2019. Dne 19. 7. 2019 byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu advokátem žalobce.
4. Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku soud postupoval dle právní úpravy účinné ke dni vzniku závazkového vztahu, s ohledem na výslovné ujednání účastníků aplikoval zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník účinný do 31. 12. 2013 (dále jen„ obch. zák.“) a dále zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník účinný do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“), smlouvu o postoupení pohledávky soud posoudil dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o.z.“), a dospěl k závěru, že mezi předchůdkyní žalobce a žalovaným byla platně uzavřena kupní smlouva ve smyslu § 409 a násl. obch. zák.
5. Podle § 261 odst. 1 a 2 obch. zák. strany si mohou dohodnout, že jejich závazkový vztah, který nespadá pod vztahy uvedené v § 261, se řídí tímto zákonem. Jestliže taková dohoda směřuje ke zhoršení právního postavení účastníka smlouvy, který není podnikatelem, je neplatná. Dohoda podle odstavce 1 vyžaduje písemnou formu.
6. Podle § 273 odst. 1 obch. zák. lze část obsahu smlouvy určit také odkazem na všeobecné obchodní podmínky vypracované odbornými nebo zájmovými organizacemi nebo odkazem na jiné obchodní podmínky, jež jsou stranám uzavírajícím smlouvu známé nebo k návrhu přiložené.
7. Dle § 409 odst. 1 obch. zák. kupní smlouvou se prodávající zavazuje dodat kupujícímu movitou věc (zboží) určenou jednotlivě nebo co do množství a druhu a převést na něho vlastnické právo k této věci a kupující se zavazuje zaplatit kupní cenu.
8. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
9. Na základě výše uvedeného soud podané žalobě jako důvodné a dané po právu vyhověl, když má za prokázané, že mezi předchůdkyní žalobce a žalovaným byla platně uzavřena svým obsahem kupní smlouva, na základě které byl žalovaný povinen zaplatit žalobci, kterému byla pohledávka platně postoupena, cenu zařízení a vyúčtované služby třetích stran. Žalovaný však svým povinnostem nedostál a dluží žalobci částku 10 073 Kč, kterou je povinen zaplatit žalobci včetně zákonného úroku z prodlení, neboť s úhradou cen se dostal do prodlení, a to dle § 517 odst. 2 obč. zák. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to ve lhůtě stanovené dle § 160 odst. 1 před středníkem o.s.ř.
10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 151 odst. l o.s.ř. za použití ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o.s.ř. a přiznal v řízení plně úspěšnému žalobci nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč. Při rozhodování o nákladech právního zastoupení postupoval soud podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť řízení bylo zahájeno ustáleným vzorem žaloby, kterou podává týž žalobce ve skutkově i právně obdobných věcech. Náklady řízení sestávají ze tří úkonů právní služby po 300 Kč, tří režijních paušálů po 100 Kč, náhrady za 21 % DPH ve výši 252 Kč a zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč Lhůtu k plnění určil soud v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. jako třídenní s povinností plnit k rukám advokáta dle § 149 odst. 1 o.s.ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení prostřednictvím Okresního soudu v Příbrami ke Krajskému soudu v Praze. Pokud by povinný dobrovolně nesplnil povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, má oprávněný právo podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 o.s.ř.) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem návrh na nařízení exekuce (zákon č. 120/2001 Sb.).
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.