16 C 91/2026

Plný text

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudkyní JUDr. Alicí Kořínkovou ve věci žalobce: jméno žalobce., IČO IČO žalobce sídlem adresa žalobce zastoupený jméno advokáta, Anonymizováno, advokátem sídlem sídlo advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 10 514,17 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 6 237 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby byl žalovaný uznán povinným uhradit žalobci částku 4 277,17 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 793,10 Kč, s úrokem ve výši 11,5 % ročně z částky 8 414,17 Kč od 31. 3. 2026 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 268,91 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 10 514,17 Kč od 31. 3. 2026 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce podal ke zdejšímu soudu žalobu o zaplacení částky 10 514,17 Kč s příslušenstvím s tím, že mezi účastníky řízení byla dne datum uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru, z níž si žalovaný neplnil sjednané povinnosti a žalobci dluží předmětnou částku.

2. V dané věci soud nejprve rozhodl elektronickým platebním rozkazem, který se nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného, proto jej soud zrušil a za podmínek stanovených § 115a) o.s.ř. veřejně vyhlásil toliko rozsudek.

3. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru, výpisu z obchodního rejstříku žalobce, karty klienta, ověření jeho bonity, informací o klientovi, platební historie, oznámení o zesplatnění úvěru, výzvy k úhradě dluhu včetně předžalobní výzvy a výpisů odeslané pošty soud zjistil, že dne datum byla mezi účastníky řízení uzavřena elektronicky smlouva o revolvingovém úvěru, na jejímž základě si žalovaný koupil na splátky zboží u Anonymizováno v hodnotě 17 591 Kč. Úvěr měl splatit v 11měsíčních splátkách po 1 759 Kč spolu se sjednanými úroky ve výši 19,24% ročně. Dle smlouvy byl v době poskytnutí úvěru zaměstnán s celkovým příjmem 30 000 Kč čistého měsíčně, příjem ostatních členů domácnosti byl 50 000 Kč, výdaje na bydlení 5 000 Kč a ostatní výdaje 10 000 Kč, bydlel u rodičů. Podle karty klienta žalobci sdělil, že požaduje úvěr ve výši 12 591 Kč, zdrojem příjmu označeného jako ,,jiný“ byla částka 5 000 Kč, měsíční výdaje domácnosti 15 000 Kč, příjem ostatních členů domácnosti 50 000 Kč. Lustrace v Anonymizováno, Anonymizováno i Anonymizováno byla ,,OK“. Na předmětný dluh žalovaný uhradil 11 354 Kč. Dne 23. 12. 2025 došlo k zesplatnění úvěru. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k zaplacení dluhu.

4. Podle § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

5. S ohledem na shora popsaný skutkový stav věci soud žalobě vyhověl jen zčásti, když má za to, že žalobce neprokázal řádné zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím úvěru, neboť vyšel jen z jím tvrzených údajů, které neověřil, při posuzování jeho bonity přihlížel jednak k jeho příjmům, které však nebyly doloženy, v kartě klienta je tento příjem specifikován ve výši 5 000 Kč, kdežto v úvěrové smlouvě ve výši 30 000 Kč čistého měsíčně. Dále bylo přihlédnuto k příjmům ostatních členů domácnosti, ač nebylo prokázáno, že s někým společnou domácnost vede (za situace, kdy je k pobytu hlášen na ohlašovně obce), nebylo ověřeno, kdo jsou další členové domácnosti ani jaký mají k žalovanému vztah. Nikdo k jeho závazku nepřistoupil a údaj o jakémsi nedoloženém příjmu cizích osob je tak pro posouzení schopnosti žalovaného splatit úvěr zcela irelevantní. Žalobce fakticky vyšel jen z tvrzení žalovaného, které je ohledně příjmu navíc rozporné, tento neověřil a neověřil ani jeho výdaje. Daným postupem porušil povinnost stanovenou mu § 87 z. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, v důsledku čehož je uzavřená úvěrová smlouva absolutně neplatná. Strany závazkového vztahu tak mají právo na vrácení poskytnutého plnění. Žalovaný doposud na dluh uhradil 11 354 Kč a je tak povinen vrátit žalobci na nesplacenou jistinu částku 6 237 Kč. V tomto rozsahu považoval soud žalobu za důvodnou, v ostatním byla ze shora uvedených důvodů zamítnuta.

6. Ve smyslu § 142 odst. 2 o.s.ř. nepřiznal soud žádnému z účastníků řízení právo na náhradu nákladů řízení vzhledem k minimálnímu rozdílu mezi úspěchem a neúspěchem každého z nich, když přihlédl i k výši žalovaného příslušenství. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání prostřednictvím zdejšího soudu ke Krajskému soudu v Praze, a to písemně do 15 dnů ode dne jeho doručení. Pokud by povinný dobrovolně nesplnil povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, má oprávněný právo podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§251 o.s.ř.) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem návrh na pověření soudního exekutora provedením exekuce (zák. č. 120/2001 Sb.).