17 C 143/2021

Plný text

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudkyní Mgr. Marií Jelínkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená anonymizováno jméno příjmení , advokátem sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného zastoupený advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky 16 224 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 16 224 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 16 224 Kč od 17. 10. 2018 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám právního zástupce žalobkyně náhradu nákladů řízení ve výši 10 867,20 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala svou žalobou zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s tím, že dne 13. 5. 2017 uzavřela se žalovaným smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny a odběru elektřiny ze sítě NN č. SE014077 (dále též jen„ smlouva“), na základě které žalovaný odebíral od žalobkyně elektřinu. Dlužná částka ve výši 16 224 Kč byla žalovanému vyúčtována fakturou č. č. SE014077 s datem splatnosti 16. 10. 2018 za období od 25. 10. 2017 – 19. 9. 2018. Žalovaný ani přes předžalobní výzvu právní zástupkyně žalobkyně ničeho neuhradil.

2. Soud o žalobě rozhodl elektronickým platebním rozkazem, proti kterému podal žalovaný včasný odpor s tím, že současně požádal o ustanovení zástupce na náklady státu, a to [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokátky se sídlem [adresa], [obec a číslo], z důvodu znalosti případu.

3. Žalovaný nárok žalobkyně popřel s tím, že žalobkyně náležitě neprokazuje spotřebu elektrické energie, když poukazuje na odečet, který byl proveden v delším časovém odstupu od ukončení smlouvy (až 15. 10. 2018). Dále žalovaný vznesl námitku započtení, neboť má splatnou pohledávku vůči žalobkyni ve výši 24 000 Kč. Žalovaný uplatnil v souladu s § 20 odst. 3 vyhlášky č. 540/2005 Sb. náhradu ve výši 600 Kč za každý den prodlení s vyřízením reklamace, jelikož dne 10. 5. 2019 byl zaslán dopis, v němž žalovaný uvedl, že dosud nebyla vyřízena reklamace žalovaného ze dne 26. 11. 2018 (doručená žalobkyni dne 10. 1. 2019). Ke dni 10. 5. 2019 tak činila částka více než maximálních 24 000 Kč. Žalovaný proto požadoval po žalobkyni tuto částku. Zároveň požádal o vyřízení reklamace ze dne 26. 11. 2018, v níž uplatnil nové skutečnosti, kdy předložil protokol podepsaný svědkem. Požadoval tak žalobu zamítnout.

4. Žalobkyně vzájemnou pohledávku žalovaného neuznala s tím, že veškeré reklamace žalovaného byly řádně a včas vyřízeny, když nad rámec standardních postupů opakovaně žádal provozovatele distribuční soustavy o přezkum vyúčtované spotřeby. Reklamace datovaná dnem 26. 11. 2018 doručená až 10. 1. 2019 se shoduje, co do obsahu, s reklamací žalovaného ze dne 17. 10. 2018. Žalovaný zde neuvedl žádné nové skutečnosti ani důkazy, které by odůvodňovaly nové přezkoumání závěrečného vyúčtování. Žalobce tak není povinen zabývat se takovou opakovanou reklamací. Žalovaný nepředložil předávací protokol opatřený podpisy obou stran, k čemuž byl opakovaně vyzván. Nárok na náhradu za nedodržení standardu lhůty pro vyřízení reklamace žalovanému nevznikl, neboť nebyly splněny podmínky pro vznik nároku, a i kdyby tomu tak bylo, 60-ti denní lhůta, ve které mohla být uplatněná, by uplynula 25. 1. 2019. Žalovaný však uplatnil svůj nárok poprvé přípisem ze dne 10. 5. 2019. Z důvodu procesní opatrnosti žalobkyně namítla promlčení předmětného nároku.

5. Soud vyšel z těchto skutkových zjištění. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny č. SE014077 vyplynulo, že žalobkyně jako dodavatel a žalovaný jakožto zákazník uzavřeli smlouvu o sdružených službách dodávky a odběru elektřiny ze sítě NN dne 13. 5. 2017 a to do odběrného místo [adresa], [územní celek] – [anonymizováno] (dále též jen„ odběrné místo“) s tím, že smlouva je uzavřena na dobu neurčitou se splatností ode dne podpisu oběma stranami a účinnost nastává dnem zahájení dodávky elektřiny. Součástí smlouvy jsou obchodní podmínky a ceník dodavatele. Dle obchodních podmínek dodávky elektřiny článku VI., bod 9., smlouva může být ukončena i dohodou smluvních stran, zejména z důvodu změny bydliště, převodu nemovitosti, úmrtí apod. Zákazník je povinen řádně doložit důvod ukončení smlouvy. V opačném případě je FONERGY oprávněn ukončení smlouvy neakceptovat.

6. Z žádosti o ukončení smlouvy ze dne 13. 8. 2018 vyplynulo sdělení žalovaného žalobkyni, že žádá o ukončení smlouvy z důvodu stěhování s tím, že byl nucen vypovědět kupní smlouvu dne 9. 8. 2018 na ideální ½ nemovitosti. Součástí žádosti byl návrh na ukončení smlouvy dohodou ke dni 13. 8. 2018. Jako příloha je označena fotokopie odběrného místa se stavem 10 722 kWh a protokol o předání nemovitosti.

7. Z protokolu o předání věci nemovité vyplynulo, že k předání nemovitosti na adrese [anonymizována dvě slova] s elektroměrem [číslo] stavem měřidla 10 722 kWh se přebírající nedostavil. Chybí tak jeho podpis. Dále je uveden svědek s rukou psaným podpisem [jméno]„ nečitelné“. Protokol je opatřen podpisem žalovaného označeného jakožto předávajícího.

8. Z faktury za sdružené služby dodávky elektřiny označené jako mimořádné vyúčtování [číslo] ze dne 2. 10. 2018 vyplynula výzva žalobkyně žalovanému k zaplacení částky 16 224 Kč se splatností k 16. 10. 2018 za období 25. 10. 2017 – 19. 9. 2018 s celkovou spotřebou za období 7, [číslo] mWh. V části B faktury je uveden počáteční stav za období 7 160 a konečný stav 14 903 s poznámkou u data 19. 9. 2018 – samoodečet.

9. Z fotografie elektroměru s koncovým [číslo] byl zjištěný stav k blíže neurčenému datu 10 722 kWh.

10. Z e-mailové komunikace mezi žalovaným a zástupcem žalobkyně, event. jejich právními zástupci, vyplynulo sdělení [jméno] [příjmení], vedoucího zákaznického oddělení žalobkyně žalovanému, že k datu ukončení dodávky bude odeslán stav měřidla z předávacího protokolu z fotografie a k tomuto stavu by mělo být vystaveno závěrečné vyúčtování s tím, že prosí o kontrolu při obdržení konečného vyúčtování. Z reakce žalovaného vyplynul dotaz, zda za případnou spotřebu do 19. 9. 2018 nenese žádnou odpovědnost.

11. Z e-mailu z 28. 8. 2018 vyplynulo sdělení žalovanému, že smlouva je ukončena k 19. 9. 2018 tak, aby bylo možné novým zákazníkem uzavřít smlouvu s novým dodavatelem a plynule s dodávkou navázat. Na vyřízení žádosti potřebuje nový dodavatel 10 pracovních dnů. Z reakce žalovaného vyplynulo, že měl zájem na okamžitém ukončení smlouvy dohodou z důvodu, že nemovitost už byla předaná – viz výpověď kupní smlouvy. K dotazu, z jakého důvodu bude smlouva ukončena až 19. 9. 2018 vyplynula výše uvedená reakce žalobkyně.

12. Z e-mailu žalovaného z 18. 10. 2018 vyplynulo, že nesouhlasí s fakturou a s koncovým odečtem, protože neodpovídá jím doloženému stavu s tím, že chtěl smlouvu ukončit ihned po jeho odchodu z obavy nesrovnalostí. Z reakce z 18. 10. 2018 vyplynulo sdělení žalovanému, že stav 10 722 kWh předali provozovateli distribuční soustavy k datu ukončení smlouvy 19. 9. 2018 s tím, že v předchozím e-mailu uvedli, že konečné vyúčtování by mělo být vystaveno s tímto stavem měřidla. Vzhledem k tomu, že k vystavení vyúčtování musí dojít na základě podnětu ze strany provozovatele, jej nemůžou 100 % zaručit. Na základě vystavené faktury, kterou žalovaný zaslal, byla podána reklamace koncového stavu provozovateli distribuční soustavy k datu ukončení smlouvy. Po vyjádření k zaslané reklamaci jej budou písemně informovat.

13. Z vyjádření [právnická osoba] z 19. 10. 2018 označené vyjádření k reklamaci adresované žalobkyni vyplynulo, že pokud jde o odběrné místo [anonymizována dvě slova], reklamaci uznat nemůžou, neboť na odběrném místě došlo k přepisu zákazníka z pana [celé jméno žalovaného] na pana [příjmení]. Rádi by vyhověli a stav opravili, avšak pro dodržení standardu reklamace potřebují předávací protokol, ve kterém bude požadovaný stav podepsán oběma účastníky přepisu. Takový protokol neevidují.

14. Z vyjádření k reklamaci z 24. 10. 2018 dále vyplynulo, že pokud jde o reklamaci stavu fakturovaného k datu 19. 9. 2018 na odběrném místě [anonymizována dvě slova], reklamaci uznat nemůžou, neboť 15. 10. 2018 proběhl na odběrném místě zápis periodického odečtu, při kterém odečítač zapsal skutečný stav 14 903. Reklamovaný stav 14 903 fakturovaný k datu 19. 9. 2018 je tedy v pořádku a jeho oprava není možná.

15. Z vyjádření [právnická osoba] z 8. 11. 2018 označeného opakovaná reklamace vyplynulo, že opakovanou reklamací se zabývali, smlouva na dodávku elektrické energie na pana [celé jméno žalovaného] byla ukončena u operátora trhu ke dni 19. 9. 2018. Dne 16. 9. 2018 současně obdrželi žádost o změnu zákazníka, ve kterém je uveden stav elektroměru, výrobní [číslo] kWh. Tento stav je shodný i s periodickým odečtem ke dni 15. 10. 2018, který provedl provozovatel distribuční soustavy. Znamená to tedy, že na odběrném místě nebyla v době od ukončení smlouvy do sjednání smlouvy s novým zákazníkem žádná spotřeba elektrické energie. Stav ukončení smlouvy je v pořádku a jeho oprava do požadovaného stavu 10 722 kWh není možná.

16. Z e-mailu z 13. 11. 2018 zaslaného na adresu [email] vyplynula 1. upomínka ohledně platby 16 224 Kč na základě faktury splatné dne 16. 10. 2018. Z e-mailu ze dne 20. 11. 2018 vyplynula 2. upomínka ohledně výše uvedené platby adresované žalovanému. Z e -mailu ze dne 29. 11. 2018 vyplynula 3. upomínka adresovaná žalovanému, včetně jeho reakce s tím, že upomínku neakceptuje a podává reklamaci zaslanou s dodejkou.

17. Ze sdělení [právnická osoba] z 26. 11. 2018 vyplynulo s odkazem na předchozí vyjádření, že 16. 9. 2018 obdrželi žádost o změnu zákazníka pro elektroměr [číslo] stav 14 903 kWh, který byl zaevidován jako kontrolní stav. Smlouva na dodávku elektrické energie na pana [celé jméno žalovaného] byla ukončena u operátora trhu k 19. 9. 2018. Zaevidovaný kontrolní odečet byl následně ze strany provozovatele distribuční soustavy akceptován jako stav k ukončení smlouvy ke dni 19. 9. 2018. Tento odečet je shodný také s periodickým odečtem k 15. 10. 2018, který provedl PDS. Na základě uvedených skutečností je patrné, že se jednalo o skutečně provedený odečet a stav ukončení smlouvy vzhledem k datu ukončení 19. 9. 2018 je v pořádku. V případě, že došlo k předání nemovitosti již dříve a nový zákazník užíval odběrné místo za doby platnosti smlouvy pana [celé jméno žalovaného], doporučují provést vzájemné finanční vyrovnání mezi oběma zákazníky.

18. Z dopisu ze dne 26. 11. 2018 adresovaného žalobkyni vyplynula reklamace podaná žalovaným, pokud jde o fakturu splatnou 16. 10. 2018. Žalovaný nesouhlasí s tím, že se nevychází při konečném vyúčtování z doloženého předávacího protokolu a fotografie konečného stavu elektroměru, o čemž měl ujistit žalovaného sám vedoucí zákaznického oddělení. Zaplacené zálohy se neshodují s vyúčtování, na zálohách uhradil 16 000 Kč za období od října 2017 do června 2018. Žalovaný nesouhlasí s nárůstem spotřeby po jeho odchodu z nemovitosti, kterou předal dne 13. 8. 2018 s odkazem na předávací protokol podepsaný svědkem, kdy se majitel na výzvu k předání nemovitosti nedostavil. Odmítá nést odpovědnost za spotřebu někoho jiného. Nesouhlasí s postupem, kdy si společnost neudělala odečet ihned po předání, protože doufal, že to tak bude a podivoval se, že smlouva nebude ukončena ihned po předání s odkazem na e-mailovou komunikaci z 28. 8. 2018. Nesouhlasí s tím, že smlouva byla ukončena až 19. 9. 2018, tedy více než měsíc po předání, kdy na adrese odběrného místa již nebyl s tím, že faktické ukončení smlouvy neobdržel.

19. Z podacího lístku vyplynulo podání reklamace dne 8. 1. 2019 a z dodejky vyplynulo dodání žalobkyni dne 10. 1. 2019.

20. Z vyjádření Energetického regulačního úřadu (dále jen„ ERÚ“) z 13. 2. 2019 vyplynulo, že vyhláška č. 408/2015 Sb. umožňuje, aby zákazník zaslal distributorovi samoodečet, což vyplynulo z vyjádření žalovaného, že určitý samoodečet ve formě údajů zaznamenaných na protokolu o předání nemovitosti ze dne 13. 8. 2018 byl distributorovi předán, ten jen však neuznal a jako důvod pro jeho odmítnutí uvedl, že protokol není podepsán oběma účastníky přepisu. Podkladem pro vystavení vyúčtování obchodníkem může být stanovení odhadem. Obecně žádný obchodník s elektřinou není schopen řádně ukončit právní vzájemnou smlouvu o sdružených službách dodávek energií téhož dne, v jakém mu je doručena žádost o její ukončení. Tzn., pokud byla žádost o ukončení smlouvy doručena dne 13. 8. 2018, nemohla být společnost žalobkyně schopna smlouvu k tomuto datu ukončit. Z připojených příloh nelze prokázat, že by v souvislosti s žádostí o ukončení smlouvy žádal i o demontáž elektroměru. Z obsahu podání žalovaného vyplynulo, že hradil spotřeby elektřiny i za období, kde v bytové jednotce na předmětném odběrném místě bydlel jeden ze spoluvlastníků, a to po dobu delší než 18 měsíců. ERÚ tak nevylučuje, že nájemci mohlo vzniknout bezdůvodné obohacení a žalovanému by mohlo příslušet právo domáhat se náhrady za spotřebu elektřiny po nájemci za období, za které platil vystavené faktury. ERÚ však nemůže rozhodnout ani o zpětném ukončení smlouvy ke konkrétnímu dni ani o stanovení povinnosti vrácení bezdůvodného obohacení nájemcem.

21. Z e-mailové komunikace mezi právními zástupci účastníků vyplynulo, že 30. 4. 2019 sdělil právní zástupce žalobkyně informaci, že pohledávka za žalovaným je zcela po právu a požaduje její uhrazení a to i s odkazem na šetření provedení Energetickým regulačním úřadem.

22. Z odpovědi právní zástupkyně žalovaného z 10. 5. 2019 vyplynulo, že doposud nebyla vyřízena reklamace ze dne 26. 11. 2018 (doručená dne 10. 1. 2019), proto žalovaný požaduje náhradu dle § 20 odst. 3 vyhlášky č. 540/2005 Sb. ve výši 600 Kč za každý den prodlení, což činí více než maximálních 24 000 Kč, proto požaduje tuto částku.

23. Z reakce právního zástupce žalobkyně z 16. 5. 2019 vyplynulo, že reklamace již byla vyřízena, právní předpisy institut opakované reklamace neznají, i pokud by vznikl nárok na náhradu, což odmítají, bylo by nezbytné uplatnit takový nárok ve lhůtě dle § 4 odst. 4 citované vyhlášky, k čemuž nedošlo.

24. Z reakce právní zástupkyně žalovaného z 24. 5. 2019 vyplynulo, že žalovaný má za to, že nešlo o opakovanou reklamaci, neboť k 1. reklamaci nepředložil protokol, byla předložena pouze fotografie. Dále mají za to, že neuplatnění nároku neznamená, že by nárok zanikl.

25. Z předžalobní výzvy ze dne 6. 11. 2020 vyplynula výzva právního zástupce žalobkyně k zaplacení žalované částky adresované právní zástupkyni žalovaného.

26. Z usnesení Okresního soudu v Jindřichově Hradci č. j. 5 C 72/2018-75 z 19. 12. 2018 vyplynulo, že řízení o žalobě proti žalovanému na vyklizení nemovitostí v odběrném místě bylo zastaveno pro zpětvzetí žaloby, neboť žalovaný nemovitost již vyklidil s odkazem na jeho vyjádření ve věci ze dne 28. 8. 2018.

27. Zjištěný skutkový stav soud posoudil podle zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy, tedy k 13. 5. 2017 (dále jen„ občanský zákoník“). Dále soud vycházel též ze zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy, tedy k 13. 5. 2017 je v postavení lex specialis k občanskému zákoníku.

28. Podle § 50 odst. 2 věta prvá zákona č. 458/2000 Sb. (energetický zákon), smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice.

29. Podle ust. § 1981 občanského zákoníku stranám je na vůli ujednat si zánik závazku, aniž bude zřízen závazek nový.

30. Podle ust. § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

31. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

32. Z ustálené rozhodovací praxe se podává, že aby nastala splatnost vyúčtování, je dodavatel energie povinen provést vyúčtování odebraných energií postupem a v termínech stanovených vyhláškou č. 70/2016 Sb. S provedeným vyúčtováním musí být odběratel seznámen, neboť tento má právo vyúčtování reklamovat (srov. § 20 vyhlášky č. 540/2005 Sb. a § 16 vyhlášky č. 545/2006 Sb.). Pouze tehdy, je-li provedeno vyúčtování, které má stanovené náležitosti podle vyhlášky č. 70/2016 Sb., a vyúčtování je doručeno odběrateli, může nastat splatnost vyúčtování (§ 1958 odst. 1 občanského zákoníku).

33. Podle vyhlášky 540/2005 Sb. o kvalitě dodávek elektřiny a služeb v elektroenergetice konkrétně § 20 odst. 1 písm. a) standardem lhůty pro vyřízení reklamace vyúčtování dodávky elektřiny je zaslání písemného vyřízení reklamace zákazníka na vyúčtování dodávky elektřiny nebo na nevrácení zaplacených přeplatků, a to do 15 kalendářních dnů ode dne doručení reklamace. Dle § 20 odst. 3 za nedodržení standardu lhůty pro vyřízení reklamace vyúčtování dodávky elektřiny poskytuje dodavatel nebo dodavatel sdružené služby zákazníkovi náhradu ve výši 600 Kč za každý den prodlení, nejvýše však 24 000 Kč. Podle § 4 odst. 4 písm. a) náhradu lze uplatnit při nedodržení standardů podle § 5, 7, § 9 až 17, § 19 a 20 do 60 kalendářních dnů ode dne následujícího po dni, ve kterém uplynula lhůta podle standardů. Dle § 20 odst. 5 žádost o náhradu za nedodržení standardu kvality přenosu nebo distribuce a dodávek elektřiny se podává na tiskopisu, jehož vzor je uveden v přílohách č. 1 až 3 k této vyhlášce. Vzor žádosti o náhradu je Úřadem rovněž poskytován způsobem umožňujícím dálkový přístup.

34. Soud se zabýval především otázkou, na základě jakého právního jednání došlo k ukončení předmětné smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny. Žalovaný ve své žádosti o ukončení smlouvy uvedl jako důvod přechod vlastnictví na jinou osobu. K tomu také doložil protokol o předání nemovitosti. Jednalo se tak o návrh na dohodu o ukončení smlouvy, kdy z jeho strany navrhoval ukončit smlouvu prakticky okamžitě, tedy k datu 13. 8. 2018. Žalobkyně, jakožto dodavatel, tento návrh akceptoval pouze z části, tedy souhlasil s dohodou, pokud jde o ukončení smlouvy dříve, než v případě výpovědi a výpovědní doby tříměsíční (srovnej § 1998 a § 1999 občanského zákoníku). Akceptoval však ukončení nejdříve k datu 19. 9. 2018, a to vzhledem k tomu, že v mezidobí požádal o připojení nový vlastník. V takovém případě smlouva zanikla na základě dohody obou stran, avšak až k datu 19. 9. 2018. Vzhledem k ukončení smlouvy měl žalobce možnost a povinnost učinit konečné vyúčtování, jakožto mimořádné vyúčtování spotřeby, což učinil k datu ukončení smlouvy. Učinil tak fakturou, kde je uveden stav 14 073 kWh, ke kterému došel na základě odečtu učiněného 15. 9. 2018, (jak vyplynulo z vyřízení reklamace ze dne 24. 10. 2018). Proti tomuto postupu se žalovaný mohl bránit cestou reklamace vyúčtování, což žalovaný také učinil. V daném případě však není oprávněná námitka žalovaného, že rozhodný stav spotřeby energie měl být ke dni 13. 8. 2018, neboť k tomuto datu smlouva nebyla na základě dohody obou účastníků ukončena. Až do doby ukončení smlouvy, tedy do 19. 9. 2018 je ve vztahu k dodavateli zavázán žalovaný a proto je za odebranou elektřinu povinen zaplatit. V daném případě soud nevylučuje, že dodanou elektřinu mohl spotřebovat další subjekt – třetí osoba, která však není účastníkem smlouvy o sdružených dodávkách elektřiny mezi žalobcem a žalovaným. Jedná se tedy o jiný právní vztah, který není předmětem tohoto řízení.

35. Pokud jde o tvrzený vzájemný nárok, který měl žalovanému vzniknout jakožto náhrada za nevyřízenou reklamaci a který žalovaný uplatňoval k započtení proti žalované částce, má soud za to, že žalovaný neprokázal existenci této pohledávky. Žalovaný neprokázal, že by uplatnil svůj nárok z poslední reklamace ze dne 26. 11.2018, doručené dne 10. 1. 2019 žalobkyni, a to způsobem předpokládaným vyhláškou č. 540/2005 Sb. o kvalitě dodávek elektřiny a služeb v elektroenergetice ve znění účinném k datu doručení. Dle § 4 písm. a) vyhlášky č. 540/2005 Sb. lze uplatnit náhradu do 60 kalendářních dnů ode dne následujícího po dni, ve kterém uplynula lhůta podle standardů, která činila dle § 20 odst. 1 písm. a) citované vyhlášky 15 kalendářních dnů ode dne doručení reklamace. Zároveň měla být žádost o náhradu za nedodržení standardu podána na tiskopisu, jehož vzor je uveden v přílohách č. 1-3 citované vyhlášky. Žalobce neprokázal, že by ve lhůtě 75 dnů od doručení poslední reklamace uplatnil svůj nárok u žalobce, když požadavek na formu soud považuje za závazný v tom směru, že nárok nemusel být uplatněn na konkrétním vzoru v příloze, avšak měl obsahovat všechny náležitosti tohoto vzoru. Takovou skutečnost žalovaný neprokázal, když dopis právní zástupkyně z 21. 5. 2020 tyto náležitosti nesplňoval a navíc byl zaslán po lhůtě 75 dnů od 10. 1. 2020, tedy po datu 26. 3. 2019. Nárok na započitatelnou pohledávku žalovaného zanikl, neboť nebyl uplatněn ve stanovené lhůtě. Navíc se jednalo o reklamaci podanou z totožného důvodu, (nesouhlas s datem ukončení smlouvy), který již byl uplatněn v předchozích reklamacích, které byly vyřízeny včas. Požadavek na žalobce, aby opakovanou reklamaci formálně vyřídil, by znamenal možnost až šikanózního podávání opakovaných reklamací ze stejného důvodu v neomezeném počtu s nutností žalobce vždy reklamaci formálně vyřídit pod možnou sankcí náhrady za nedodržení standardů.

36. Nad rámec soud dodává, že vzniku bezdůvodného obohacení na straně třetí osoby (nového vlastníka nemovitosti), který měl údajně odebírat energii po dobu trvání smlouvy mezi účastníky, lez předejít pouze postupem, který je v takových situacích běžný, tedy, kdy si původní a nový vlastník nemovitosti potvrdí konečný stav odběru ze strany původního uživatele nemovitosti v protokolu o předání nemovitosti, který však musí být podepsán oběma stranami, což v daném případě nenastalo.

37. Vzhledem k tomu, že žalobkyně prokázala svůj tvrzený nárok na zaplacení odebrané elektřiny dle závěrečného vyúčtování ve výši 16 224 Kč, bylo žalobě vyhověno v plném rozsahu včetně požadovaného příslušenství, zákonného úroku z prodlení, který běžel ode dne následujícího po splatnosti faktury obsahující závěrečné vyúčtování, tedy ode dne 17. 9. 2019, a to v zákonné výši, dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném ke dni 17. 9. 2019.

38. Ohledně náhrady nákladů řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., a to v souladu se zásadou úspěchu ve věci, kdy žalobkyně byla zcela úspěšná a náleží jí tak plná náhrada nákladů řízení. Pokud jde o požadované uplatnění § 150 o. s. ř., soud neshledal existenci mimořádných okolností na straně žalovaného tak, aby náklady řízení úspěšnému žalobci nebyly přiznány. Žalovaný sice prokázal své majetkové poměry a byl osvobozen od zaplacení soudního poplatku, avšak v průběhu řízení a rovněž před jeho zahájením žalobce několikrát nabízel vyřešení sporu smírnou cestou, kdy by žalovaný nenesl vzniklé náklady řízení. Žalovaný tak mohl opakovaně zvážit procesní rizika dalšího vedení řízení, a to rovněž v kontextu jeho příjmů a majetkových poměrů, pokud tak neučinil, není možné přičítat jeho postup žalobkyni. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném ke dni splatnosti pohledávky.

39. Zcela úspěšné žalobkyni přiznal soud právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 10 867,20 Kč Náklady se sestávají 4 úkonů právní služby po 260 Kč dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, v účinném znění (dále jen„ AT“), a dle § 11 odst. 1 AT (převzetí zastoupení, výzva k plnění předcházející návrhu ve věci samé, sepis žaloby, 1 x písemné podání – vyjádření žalobce ze dne 2. 11. 2021), 4 režijní paušály po 300 Kč dle § 13 odst. 3 AT, dále také z DPH ve výši 21% podle § 137 odst. 3 o. s. ř., ze součtu shora uvedených částek, což je 1 747,20 Kč a zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč Lhůta k plnění nákladů řízení byla podle § 160 odst. l o. s. ř. určena třídenní, s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. l o. s. ř.).