Okresní soud v Příbrami · Rozsudek

17 C 148/2020

č. j. 17 C 148/2020-391

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-05-14 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSPB:2021:17.C.148.2020.1

Citované zákony (11)

Plný text

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudkyní Mgr. Marií Jelínkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa žalobce , Německo zastoupený JUDr. jméno příjmení , Ph.D., advokátem právnická osoba sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa žalované , zastoupená Mgr. jméno jméno , advokátem, společníkem jméno & právnická osoba , sídlem adresa o nahrazení projevu vůle žalované I. Nahrazuje se projev vůle žalované uzavřít s oprávněnou osobou [celé jméno žalobce], nar. dne 22. 4. 1964, trvale bytem [adresa žalobce], [příjmení] republika [země], tuto smlouvu o převodu pozemků dle zákona o půdě: [země] – [anonymizována tři slova] [IČO] se sídlem [adresa žalované] (dále jen„ převodce“) a [celé jméno žalobce] nar. dne 22. 4. 1964 trvale bytem [adresa žalobce], [příjmení] [anonymizováno] [země] (dále jen„ nabyvatel“) uzavírají tuto smlouvu o převodu pozemků podle zákona o půdě: 1. [země] – [anonymizována tři slova] má jako převodce v příslušnosti hospodaření parc. [číslo] v k.ú. Rtišovice, obec Milín, zapsané u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrálního pracoviště v Příbrami. [celé jméno žalobce] je držitelem platného restitučního nároku pocházejícího z rozhodnutí pozemkového úřadu čj. PÚ 113/91/7.

2. Převodce tímto převádí do vlastnictví nabyvatele pozemek uvedený v čl. 1 této smlouvy, včetně všech jeho součástí a příslušenství, a nabyvatel předmětný pozemek přijímá do svého výlučného vlastnictví.

3. Vlastnické právo k převáděnému pozemku, včetně všech součástí a příslušenství, přechází na nabyvatele vkladem do příslušného katastru nemovitostí. Převodce Nabyvatel Výše uspokojeného restitučního nároku žalobce činí 296 Kč. II. Žaloba o nahrazení projevu vůle žalované uzavřít s žalobcem smlouvu o bezúplatném převodu pozemků ve vlastnictví státu podle zákona 229/1991 Sb. o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, pokud se jedná o pozemek parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] vše v k.ú. Příbram, obec Příbram, zapsané v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Příbram, se zamítá. III. Řízení o nahrazení projevu vůle žalované uzavřít s žalobcem smlouvu o bezúplatném převodu pozemků ve vlastnictví státu podle zákona 229/1991 Sb. o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, pokud se jedná o pozemek parc. [číslo] v k.ú. Drásov u Příbramě, obec Drásov, zapsaný v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Příbram, se zastavuje. IV. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 5 241,72 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Svou žalobou ze dne 14. 9. 2020 se žalobce domáhal, aby soud svým rozhodnutím nahradil projev vůle žalované uzavřít s žalobcem smlouvu o bezúplatném převodu pozemků označených ve výroku I., II., a III. ve vlastnictví státu podle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen„ zákon o půdě“). Svůj nárok odůvodnil tím, že žalobce se stal dědicem po [jméno] [příjmení], který byl oprávněnou osobou dle zákona o půdě. [jméno] [příjmení], otec žalobce, nabyl restituční nárok v rámci vypořádání dědictví po zemřelé paní [jméno] [příjmení], která byla rovněž oprávněnou osobou podle § 4 zákona o půdě. Žalobce odvozuje svůj restituční nárok zejména z rozhodnutí Pozemkového úřadu Praha č. j. [spisová značka] ze dne 25. 3. 2005. Účastníci řízení vedou mezi sebou řadu soudních sporů, neboť postup žalovaného byl vůči žalobci liknavý a svévolný, pokud jde o uspokojení jeho restitučních nároků. Aktuálně bylo soudy již pravomocně rozhodnuto o nárocích ve výši 5 947 695,77 Kč, přičemž hodnota restitučních nároků žalobce činí správně celkem 7 986 000 Kč. Žalobce opakovaně žalovaného žádal o převod náhradních pozemků, ale nikdy nebyl v restitučních žádostech úspěšný. Správnost ocenění nevydaných pozemků potvrdila již řada soudních rozhodnutí včetně soudu dovolacího č. j. 28 Cdo 595/2019-757 ze dne 10. 4. 2019. Žalobce tedy s odkazem na § 13 občanského zákoníku má za to, že soud může i zde podané žalobě vyhovět, když restituční nárok není stále vypořádán. Žalobce tak navrhl uložit žalovanému povinnost uzavřít s ním smlouvu o bezúplatném převodu pozemků s poukazem na § 11a zákona o půdě, kdy požadoval nahradit projev vůle žalovaného uzavřít s oprávněnou osobou žalobcem smlouvu o převodu pozemku dle zákona o půdě.

2. Usnesením ze dne 10. 12. 2020, č.j. 17 C 148/2020-177, zdejší soud připustil změnu žaloby spočívající v rozšíření žaloby o pozemky parc. [číslo] v k.ú. Starý Rožmitál, obec Rožmitál pod Třemšínem, parc. [číslo] v k.ú. Drásov u Příbramě, obec Drásov, parc. [číslo] v k.ú. Příbram, obec Příbram, parc. [číslo] v k.ú. Příbram, obec Příbram, parc. [číslo] v k.ú. Příbram, obec Příbram, vše zapsané v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Příbram.

3. Předmětem řízení po částečném zpětvzetí žaloby, a to usnesením Okresního soudu v Příbrami č. j. 17 C 148/2020-325 z 20. 4. 2021 a po částečném zastavení řízení, jak soud učinil výrokem III. tohoto rozsudku, zůstaly pozemky ve výroku I. a II.

4. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout s tím, že předmětné pozemky nejsou zatíženy zjevnou zákonnou překážkou bránící jejich převodu dle zákona č. 503/2012 Sb., o státním pozemkovém úřadu ve znění pozdějších předpisů či dle zákona o půdě. Jedná se i tak o pozemky zjevně nepřevoditelné, neboť se nacházejí v blízkosti obytných domů v zastavěné části významného okresního města a jsou s těmito domy společně užívány. Navíc jako náhradní pozemky jsou způsobilé ty, které jsou vhodné k zemědělskému využití. Nemohou to být přídomovní zahrádky, tím spíše v případě, že žalobce žádný z okolních pozemků nevlastní a v přilehlých domech nebydlí.

5. Soud vyšel z těchto nesporných skutečností: Pozemky parc. [číslo] v k.ú. Rtišovice, obec Milín, parc. [číslo] v k.ú. Příbram, obec Příbram, parc. [číslo] v k.ú. Příbram, obec Příbram, parc. [číslo] v k.ú. Příbram, obec Příbram, jsou ve vlastnictví žalované. Žalobce je oprávněnou osobou dle zákona o půdě, má restituční nárok v původní výši 7 986 000 Kč. Žalovaná postupovala svévolným a liknavým způsobem při uspokojování nároku žalobce. V případě, že by došlo k vyhovění žalobě, nedošlo by k přečerpání částky k uspokojení. Žalovaná nabízí ve veřejné nabídce rovněž pozemky malých výměr, tedy výměr obdobných, jak je pozemek [parcelní číslo].

6. K pozemku [parcelní číslo] v k. ú. Rtišovice, obec Milín, soud vyšel z těchto skutkových zjištění. Ze znaleckého posudku [číslo] zpracovaného [právnická osoba], znaleckým ústavem z oboru ekonomika vyplynulo ocenění v cenové úrovni podle vyhl. č. 182/1988 Sb., o cenách staveb pozemků (dále jen„ vyhláška o cenách“) v cenové úrovni podle vyhlášky o cenách pozemků platné k datu ocenění, tj. 24. 6. 1991, tedy ke dni nabytí účinnosti zákona o půdě, při zohlednění jeho stavu k datu vypracování tohoto znaleckého posudku ve výši 296 Kč. Z popisu předmětu ocenění vyplynulo, že se jedná o trvalý travní porost, o neudržovaný pozemek, zarostlý trvalými náletovými porosty. Jedná se o pozemek plochy smíšené, nezastavěného území NS v nezastavitelném území. Výměra pozemku činí 61 m2. Součástí posudku je znalecká doložka podle § 127a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v účinném znění (dále jen „o.s.ř.“).

7. Z vyjádření obce Milín z 25. 1. 2021 vyplynulo, že obec Milín je vlastníkem sousedního pozemku [parcelní číslo] v k.ú. Milín, který je veřejně přístupný z komunikace - silnice třetí třídy 11818. Obec nemá námitek, aby tento pozemek byl používán k přístupu a k zemědělskému obhospodařování např. výsadbě a pěstování ovocných stromů k pozemku [parcelní číslo] v k. ú. Rtišovice jeho vlastníkem nebo pachtýřem. Skutečnost, že se jedná o sousedící pozemky, shodně vyplynula z ortofotomapy. Ze smlouvy o smlouvě budoucí pachtovní vyplynulo, že žalobce, jakožto budoucí propachtovatel, uzavřel s [právnická osoba], se sídlem [adresa], jakožto budoucím pachtýřem, smlouvu, na základě které se budoucí propachtovatel, zavazuje nejpozději do dvou měsíců od získání předmětu pachtu – pozemku [parcelní číslo] v k. ú. Rtišovice, uzavřít s budoucím pachtýřem – jakožto zemědělským podnikatelem dle zákona č. 252/1997 Sb. o zemědělství, pachtovní smlouvu, na základě které bude předmět pachtu užíván a požíván. Smlouva byla uzavřena blíže neurčeného data.

8. Ze znaleckého posudku č. 3854/129/2021 ze dne 12. 4. 2021, zpracovaného [právnická osoba], znaleckým ústavem z oboru ekonomika, vyplynulo k pozemku [parcelní číslo] v k. ú. Příbram, že se jedná o zahradu o výměře 228 m2. Pozemek je využíván jako zahrada s listnatými ovocnými stromy, keři a oplocením u bytového domu. Venkovní úpravy nejsou součástí ocenění. Dle územního plánu se jedná o plochu smíšenou obytnou – bydlení městského individuálního. Cena pozemku zjištěna v cenové úrovni podle vyhlášky o cenách, platné k datu ocenění 24. 6. 1991 při zohlednění stavu k datu vypracování znaleckého posudku a činí 17 008 Kč. Ohledně pozemku [parcelní číslo] v k. ú. Příbram vyplynulo, že se jedná o zahradu o výměře 567 m2, využívanou jako zahradu s listnatými a jehličnatými stromy, ovocnými stromy, keři a zpevněnou plochou, oplocením a drobnou stavbou u bytového domu. Jedná se o plochu smíšenou, obytnou – bydlení městského individuálního. Cena stanovená dle výše uvedených podmínek činila 43 269 Kč. K pozemku [parcelní číslo] v k. ú. Příbram vyplynulo, že se jedná o zahradu o výměře 226 m2 s dvěma listnatými ovocnými stromy a oplocením u bytového domu. Jedná se stejně tak o plochu smíšenou, obytnou – bydlení městského individuálního. Cena stanovena za výše uvedených podmínek byla určena ve výši 15 820 Kč. Součástí posudku je znalecká doložka podle § 127a o.s.ř.

9. Právní zástupci účastníků činí nespornou skutečnost, že nájemce pozemku [parcelní číslo] pan [příjmení] [jméno] je spoluvlastníkem domu [adresa] na parcele [číslo] v k. ú. Příbram.

10. Nespornou byla skutečnost, že spoluvlastníky pozemku [parcelní číslo] v k. ú. Příbram, jehož součástí je dům [adresa], jsou pan [příjmení] [příjmení] a paní [příjmení] a pan [příjmení]. Spoluvlastníky pozemku p. [číslo] v k. ú. Příbram, jehož součástí je dům [adresa], jsou [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Z adresy bydliště spoluvlastníků [ulice] [adresa] a [adresa] v katastru nemovitostí, kdy se jedná o adresu bytového domu, který má čtyři bytové jednotky a dva vchody, je patrné, že nájemce pozemku [parcelní číslo] je spoluvlastníkem bytového domu sousedícího s předmětným pozemkem.

11. Z ortofotomapy zjištěno, že pozemek p. [číslo] bezprostředně sousedí s pozemkem p. [číslo] p. [číslo] který sousedí s pozemkem p. [číslo] p. [číslo] všechny v k. ú. Příbram, jejichž součástí jsou bytové domy [adresa] a dům [adresa]. Spoluvlastníci těchto pozemků pan [příjmení] [příjmení] a paní [příjmení] a pan [příjmení] jsou zároveň nájemci, a to pan [příjmení] pozemku p. [číslo] na základě nájemní smlouvy [číslo] z 23. 11. 2004, uzavřené s žalovanou, jakožto pronajímatelem. Účelem užívání je uvedena přídomovní zahrada. Z nájemní smlouvy č. 51N0016 vyplynulo, že paní [jméno] [příjmení] je nájemkyní části parcely [číslo] p. [číslo] za účelem provozování zemědělské výroby, kdy se jedná o zahradu o výměře 100 m2 a 86 m2 Smlouva byla uzavřena 31. 5. 2000 s žalovanou, jakožto pronajímatelem.

12. Z ortofotomapy rovněž vyplynulo, že pozemek [parcelní číslo] bezprostředně sousedí s pozemkem p. [číslo] jehož součástí je dům [adresa], jehož spoluvlastnice paní [jméno] [příjmení] je zároveň nájemkyní pozemku části [parcelní číslo] – zahrada, o výměře 237 m2 a [parcelní číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 1 m2 (Vyplynulo z nájemní smlouvy z 31. 7. 2012, kdy pronajímatelem je žalovaná).

13. Z pachtovní smlouvy č. 9N18/16 vyplynulo, že manželé [jméno] a [jméno] [příjmení] jsou pachtýři parcely [číslo] – zahrada, a to části o výměře 329 m2 Smlouva byla uzavřena dne 15. 3. 2018 žalovanou, jakožto propachtovatelem.

14. Z ortofotomapy dále vyplynulo z nájemní smlouvy č. 82N07/16, že pan [příjmení] [jméno] uzavřel, jakožto nájemce, nájemní smlouvu ohledně parcely [číslo] o výměře 203 m2 za účelem provozování zemědělské výroby se žalovanou, jakožto pronajímatelem, dne 16. 11. 2007.

15. Z fotografie vyplynulo, že se jedná o pozemek obklopující bytový dům, na němž rostou vzrostlé stromy a který je oplocen plotem trvalého rázu s podezdívkou. Plot odděluje od pozemku stavbu komunikace.

16. Soud zamítl návrh žalované na provedení důkazu znaleckým posudkem k ocenění pozemku [parcelní číslo] v k. ú. Rtišovice, neboť takový důkaz již byl v řízení proveden. Jedná se o znalecký posudek [číslo] ze dne 12. 4. 2001, když tato listina je opatřena znaleckou doložkou ve smyslu ustanovení § 127a o.s.ř.. V daném případě se soud spokojil s písemným posudkem namísto výslechu znalce, neboť nebyly zpochybněny žádné konkrétní skutečnosti, ze kterých znalec při svém ocenění vyšel. Znalec dostatečně odůvodnil svůj závěr o ocenění předmětného pozemku, stejně jako uvedl použité metody, navíc měl žalovaný stejný časový prostor pro zadání znaleckého posudku z oboru ekonomie, neboť od podání žaloby do jejího projednání uběhla již dostatečně dlouhá doba. Cena předmětného posudku tak již byla prokázána a další dokazování se jeví jako nadbytečné.

17. Soud postupoval podle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen„ zákon o půdě“), v účinném znění.

18. Podle § 4 odst. 1, 2 písm. c) části před středníkem zákona o půdě je oprávněnou osobou státní občan České a Slovenské federativní republiky, jehož půda, budovy a stavby patřící k původní zemědělské usedlosti přešly na stát nebo na jiné právnické osoby v době od 25. 2. 1948 do 1. 1. 1990 způsobem uvedeným v § 6 odst.

1. Zemře-li osoba, jejíž nemovitost přešla v době od 25. 2. 1948 do 1. 1. 1990 do vlastnictví státu, nebo jiné právnické osoby v případech uvedených v § 6 před uplynutím lhůty uvedené v § 13, nebo byla-li před uplynutím této lhůty prohlášena za mrtvou, jsou oprávněnými osobami, pokud jsou státními občany České a Slovenské federativní republiky fyzické osoby v tomto pořadí: a) dědic ze závěti, jež byla předložena při dědickém řízení, který nabyl celé dědictví, b) dědic ze závěti, který nabyl vlastnictví, avšak pouze v míře odpovídající jeho dědickému podílu; to neplatí, jestliže dědici podle závěti připadly jen jednotlivé věci nebo práva; byl-li dědic závětí ustanoven jen k určité části nemovitosti, na kterou se vztahuje povinnost vydání, je oprávněn pouze k této části nemovitosti, c) děti a manžel osoby uvedené v odstavci 1, všichni rovným dílem; zemřelo-li dítě před uplynutím lhůty uvedené v § 13, jsou na jeho místě oprávněnými osobami jeho děti, a zemřelo-li některé z nich, jeho děti, d) rodiče osoby uvedené v odstavci 1, e) sourozenci osoby uvedené v odstavci 1, a zemřel-li některý z nich, jsou na jeho místě oprávněnými jeho děti a jeho manžel.

19. Podle § 5 odst. 1 zákona o půdě jsou povinnými osobami stát nebo právnické osoby, které ke dni účinnosti tohoto zákona nemovitost drží.

20. Podle § 6 odst. 1 písm. k) zákona o půdě budou oprávněným osobám vydány nemovitosti, které přešly na stát nebo na jinou právnickou osobu v důsledku kupní smlouvy uzavřené v tísni za nápadně nevýhodných podmínek.

21. Podle § 9 odst. 1 věty první zákona o půdě uplatní nárok oprávněná osoba u pozemkového úřadu a zároveň vyzve povinnou osobu k vydání nemovitosti.

22. Podle § 28a zákona o půdě pokud tento zákon nestanoví jinak, poskytují se náhrady podle tohoto zákona v cenách platných ke dni 24. června 1991, a to u věcí nemovitých v cenách podle vyhlášky č. 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb., a u věcí movitých v zůstatkových účetních cenách, u věcí movitých s nulovou zůstatkovou cenou ve výši 10 % pořizovací ceny.

23. Podle ustanovení § 11 odst. 1 písm. c) zákona o půdě pozemek nelze vydat, byl-li po přechodu nebo převodu do vlastnictví státu nebo jiné právnické osoby zastavěn. Pozemek lze vydat, nebrání-li stavba zemědělskému nebo lesnímu využití pozemku, nebo jedná-li se o stavbu movitou nebo dočasnou, nebo jednoduchou, nebo drobnou, a nebo stavbu umístěnou pod povrchem země. Za zastavěnou část pozemku se považuje část, na níž stojí stavba, která byla zahájena před 24. červnem 1991, a část pozemku s takovou stavbou bezprostředně související a nezbytně nutná k provozu stavby.

24. Podle ustanovení § 11a odst. 1 zákona o půdě převádí oprávněným osobám uvedeným v § 4, kterým podle tohoto zákona nelze vydat pozemek odňatý způsobem uvedeným v § 6 odst. 1 a 2, Pozemkový úřad jiné pozemky na základě veřejných nabídek, není-li dále stanoveno jinak.

25. Podle ustanovení § 11a odst. 3 zákona o půdě (ve znění zákona č. 131/2006 Sb.), pozemky určené schválenou územně plánovací dokumentací k zastavění budou oceněny jako pozemky stavební.

26. Podle ustanovení § 14 odst. 1 zákona o půdě oprávněné osobě náleží náhrada za pozemek, který podle tohoto zákona se nevydává a za který nebyl poskytnut jiný pozemek.

27. Podle ustanovení § 6 odst. 1 zákona o státním pozemkovém úřadu, podle tohoto zákona nebo zákona č. 229/ 1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů a nebo zákona č. 44/1988 Sb. o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon) ve zněních pozdějších předpisů nelze převádět za a) zemědělské pozemky, na jejichž vydání bylo uplatněno právo podle jiného právního předpisu a o jejichž vydání nebylo dosud rozhodnuto, za b) zemědělské pozemky nebo jejich části určené územním plánem nebo regulačním plánem a nebo rozhodnutím o umístění stavby k zastavění veřejně prospěšnými stavbami, nebo stavbami dopravní infrastruktury a nebo těmito stavbami již zastavěné s výjimkou zemědělských pozemků převáděných podle § 3 odst. 4, § 7 nebo § 10 odst. 1, zemědělských pozemků, již využitých ke zřízení technické infrastruktury; v případě pochybností vydá na základě žádosti Státního pozemkového úřadu vyjádření příslušný úřad územního plánování, za c) zemědělské pozemky určené podle schváleného návrhu pozemkové úpravy pro výstavbu polních cest a na provedení technických vodohospodářských a ekologických opatření, za d) majetek, o jehož převodu na jiné osoby bylo rozhodnuto podle jiného právního předpisu, za e) zemědělské pozemky ve vojenských újezdech, za f) zemědělské pozemky v národních přírodních památkách, národních přírodních rezervacích a v prvních a druhých zónách národních parků, za g) pozemky tvořící rezervu státních pozemků podle § 3 odst. 1 písm. b) s výjimkou nakládání podle § 3 odst. 4.

28. Podle ustanovení § 6 odst. 2 zákona o státním pozemkovém úřadu na žádost Státního pozemkového úřadu sdělí příslušný správní úřad písemně do 30 dnů, zda-li pozemky, které mají být převedeny podle tohoto zákona, nejsou podle odst. 1 z převodu vyloučeny. Při převodu zastavěných pozemků se sdělení v případech podle odst. 1 písm. c), e) a f) nevyžaduje.

29. Vzhledem k tomu, že mezi účastníky byl nesporný základ nároku, tedy, že žalobce má stále restituční nárok ve výši rozdílu mezi původní výší 7 986 000 Kč a již pravomocně uspokojenou částí ve výši 6 660 788,55 Kč, když celková hodnota pozemků, jejichž vydání bylo požadováno touto žalobou, po všech zpětvzetích, nepřesahovala částku 77 000 Kč, kdy další podmínky pro bezúplatný převod pozemku, tedy, že žalobce je oprávněnou osobou dle § 11 zákona o půdě a postup žalovaného, byl shledán liknavým či svévolným, byly rovněž nesporné. Za této situace se soud zabýval tím, zda požadované náhradní pozemky jsou vhodné k převodu, tedy, zda jejich převodu nebrání zákonné výluky uvedené v § 11 odst. 1 zákona o půdě a v § 6 zákona č. 503/2012 Sb., či zda nejde o pozemek zatížený právy třetích osob, nebo zda není z jiného důvodu jejich převod zapovězen. Dále, zda lze pozemky zemědělsky obhospodařovat, či zda zde nevzniknou jiné problémy při hospodaření s takovým majetkem, případně zda nejde o pozemky zastavěné či tvořící součást areálu. Bylo tak nutno zkoumat individuálně poměry u jednotlivých pozemků.

30. V daném případě soud dospěl k závěru, že jediným pozemkem vhodným k požadovanému převodu z vlastnictví státu do vlastnictví žalovaného je pozemek parcelní [číslo] v k. ú. Rtišovice, obec Milín. Ohledně tohoto pozemku vyplynulo, že se jedná o pozemek malé výměry (61 m2), což však samo o sobě netvoří překážku jeho vydání. Žalovaný nabízí, v rámci veřejné nabídky náhradních pozemků, rovněž pozemky s obdobnou výměrou jakou má pozemek předmětný. Využití pozemku nebrání žádné okolnosti, kdy žalobce doložil zájem budoucího pachtýře o užívání pozemků zemědělským způsobem. Přístup k pozemku byl rovněž doložen souhlasem vlastníka sousedního pozemku, přes který je zajištěn přístup na veřejnou komunikaci. Hodnota tohoto pozemku ve výši 296 Kč nepřevyšuje výši dosud neuspokojeného restitučního nároku žalobce. Soud proto výrokem I. nahradil souhlas žalovaného uzavřít s žalobcem smlouvu o převodu pozemku dle zákona o půdě výrokem I.

31. Opačná situace byla shledána ohledně zbývajících pozemků, specifikovaných ve výroku II., kdy se jednalo o tři typově zcela stejné případy, neboť jde o pozemky, které tvoří tzv. přídomovní zahradu u bytových domů. Všechny tři pozemky jsou v současné době předmětem nájmu či pachtu a jsou využívány vlastníky přímo sousedících bytových domů. Jsou součástí zahrady, která je oplocena a oddělena od komunikace. Jedná se tak o funkční spjatost daných pozemků se sousedícími bytovými domy, která představuje překážku jejich vydání. Jejich zemědělské využití žalobcem by bylo značně omezené a navíc by zakládalo nejistotu v uspořádání budoucích vztahů, kdy současný vlastník je žalovaný, tedy stát a jejich užívání je umožněno za regulované nájemné. V případě jejich převodu do vlastnictví soukromé osoby, by došlo k založení stavu značné nejistoty v budoucím uspořádání vztahů. Zájem na zachování současného uspořádání tak převážil nad zájmem žalobce na uspokojení jeho restitučního nároku. Soud odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 10. 2016 sp. zn. 28 Cdo 4474/2014, zabývající se překážkou pro vydání pozemků podle § 11 odst. 1 písm. c) zákona o půdě, kterou může tvořit právě funkční spojení se stavbami a rovněž na rozhodnutí č. j. 28 Cdo 4447/2017 z 6. 12. 2017. V souladu s tímto závěrem soud žalobu ohledně pozemků označených ve výroku II., zamítl.

32. Výrokem III. bylo řízení zastaveno podle ustanovení § 96 odst. 2 věta prvá ve spojení s § 96 odst. 4 o.s.ř. v části, ve které žalobce vzal svou žalobu zpět, tedy pokud jde o vydání pozemků parcelní [číslo] v k. ú. Drásov.

33. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ustanovení § 150 o.s.ř., kdy zohlednil mimořádný charakter sporu, kterým dochází k uspokojení restitučního nároku, tedy nároku vzniklého jako výsledek uznání vzniku škody v důsledku jednání státní moci, potažmo státu, v minulosti vůči právním předchůdcům žalobce. Soud tak považuje za spravedlivé přihlédnout pouze k úspěchu žalobce, tedy ohledně části, ve které byl vydán pozemek v hodnotě 296 Kč. Naopak nebylo přihlédnuto k části, ve které bylo řízení zastaveno, či byla žaloba zamítnuta, neboť důvodem zamítnutí žaloby byly okolnosti, které vyplynuly až v průběhu řízení, tedy existence překážek vydání pozemků a stejně tak nebylo přihlédnuto k části, ve které bylo řízení postupně zastaveno pro zpětvzetí žaloby. Soud přihlédl rovněž k velkému množství soudních sporů, které žalobce je nucen vést, aby dosáhl uspokojení svého nároku a k celkové délce doby, která uplynula od uznání vzniku nároku. Soud tak přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 5 241,72 Kč Náklady sestávají z odměny za zastupování advokátem za 5 úkonů právní služby po 300 Kč (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby, písemné podání z 25. 1. 2021 a z 13. 4. 2021 a za účast na jednání soudu dne 13. 5. 2021), když soud vycházel z tarifní hodnoty 296 Kč, tedy z celkové ceny vydaného pozemku dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu, dále náhrady hotových výdajů za 5 úkonů právní služby po 300 Kč dle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., cestovného ve výši 932 Kč za cestu Praha – Příbram a zpět dne 13. 5. 2021 automobilem Chrysler Pacifica [registrační značka] s průměrnou spotřebou vozidla 10,7 l benzínu na 100 km při ceně pohonných hmot 31,50 Kč za litr a nákladů za amortizaci 4,4 Kč dle vyhl. č. 333/2018 Sb. za 120 km za cestu Praha – Příbram a zpět a dále ztráty času ve výši 400 Kč za 4 půlhodiny po 100 Kč dle § 14 AT. Zároveň bylo přiznáno DPH ve výši 909,72 Kč ve výši 21 % z celkové částky 4 332 Kč Lhůta k plnění byla podle § 160 o. s. ř. určena třídenní a uložil žalovanému povinnost plnit k rukám zástupce žalobce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.