17 C 180/2021

Plný text

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudkyní Mgr. Marií Jelínkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa žalobce zastoupený advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa 2) celé jméno žalovaného, datum narození bytem adresa žalovaného zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o určení obchodního podílu jako součásti společného jmění

I. Určuje se, že obchodní podíl žalovaného 1) o velikosti 75% ve právnická osoba, s.r.o., IČO, se sídlem adresa žalovaného byl ku dni datum součástí společného jmění manželů paní jméno příjmení, narozené datum, a žalovaného 1).

II. Žalovaný 1) a žalovaný 2) jsou povinni společně a nerozdílně nahradit žalobci náklady řízení ve výši 29 104 Kč k rukám právní zástupkyně žalobce do 3 dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaný 1) a žalovaný 2) jsou povinni společně a nerozdílně nahradit České republice na účet Okresního soudu v Příbrami číslo variabilní symbol náklady řízení ve výši 3 876 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se svou žalobou domáhal určení, že obchodní podíl žalovaného 1) o velikosti 75 % ve společnosti specifikované ve výroku I. (dále též jen„ METALTEC“) byl ke dni datum, tedy ke dni úmrtí paní jméno příjmení, manželky žalovaného 1), součástí jejich společného jmění. Svou žalobu odůvodnil tím, že v pozůstalostním řízení po paní jméno příjmení, matce žalobce a žalovaného 2), zůstal nevypořádaný další majetek ve společném jmění manželů – žalovaného 1) a paní jméno příjmení. Jedná se o obchodní podíl ve právnická osoba o velikosti 75 %. Obchodní podíl o velikosti 50 % nabyl žalovaný 1) při založení společnosti a následně podíl o velikosti 25 % nabyl na základě smlouvy o převodu obchodního podílu dne datum od pana jméno příjmení. Výše uvedený obchodní podíl byl nabyt za trvání manželství s paní jméno příjmení a náležel tak do společného jmění manželů. Vzhledem k tomu, že obchodní podíl nebyl zahrnut do projednání dědictví po zemřelé paní jméno příjmení, podal žalobce návrh na dodatečné projednání tohoto majetku. Skutečnost, že výše uvedený obchodní podíl patřil do společného jmění zůstavitelky a žalovaného 1), však byla učiněna spornou. Soudní komisařka postupovala dle § 162 odst. 2 z. ř. s. a návrh žalobce na dodatečné projednání pozůstalosti zamítla. Žalobce tak má naléhavý právní zájem na požadovaném určení, neboť nemá jinou možnost, jak se domoci projednání předmětného majetku v pozůstalostním řízení. Žalobce je jedním ze tří dědiců anonymizováno zůstavitelce, jeho matce, vedle žalovaného 1), (manžela) a žalovaného 2), (syna), zůstavitelky.

2. Žalovaný 1) nesouhlasil s žalobou, neboť právnická osoba byla založena ze zdrojů nepocházejících ze SJM žalovaného a zůstavitelky. Jednalo se o dar finančních prostředků ze strany právnická osoba GmbH & Co. KG (dále též jen„ Plawa“), jejímž prokuristou byl tehdy pan jméno příjmení tehdy bytem anonymizováno. Dar byl poskytnut jako poděkování za pomoc se započetím podnikání této společnosti v ČR. Následně v roce 1994 byla založena nová právnická osoba, s. r. o. (dále jen„ Az-Plawa“), jejímiž společníky byli žalovaný 1) a právnická osoba, jednající panem příjmení. Následně přesunul pan příjmení své působiště do anonymizováno, kde setrvává dodnes. V roce 1998 však poskytl žalovanému 1) částku 120 000 Kč, aby mohl pracovat na novém projektu. Žalovaný 1) složil celý základní kapitál za všechny společníky, (z hlediska formálně-právního by zřejmě bylo nutné nahlížet na tento úkon jako na dar). Když pan příjmení příjmení v roce 2000 z právnická osoba vystupoval, vyrovnali se oba tím, že pan příjmení převedl svůj podíl žalovanému 1) a jednalo se tedy o vrácení poskytnutého daru. Jednalo se tak o výlučný majetek žalovaného 1) nabytý formou daru, účelově vázaného na založení právnická osoba. V roce 1998 se jednalo o poměrně vysokou částku, kterou žalovaný 1) ani jiní společníci, kromě pana příjmení, neměli k dispozici.

3. Soud vyšel z těchto prokázaných skutečností. příjmení byla učiněna skutečnost, že žalovaný 1) nabyl obchodní podíl ve právnická osoba za trvání manželství s paní jméno příjmení, narozenou datum.

4. Výpisem z obchodního rejstříku k datu 26. 4. 2021 prokázáno, že dne datum vznikla a byla zapsaná právnická osoba, (právnická osoba, IČO, se sídlem adresa žalovaného). Společníkem je celé jméno žalovaného, datum narození s podílem vyplývajícím z vkladu 75 000 Kč a jméno příjmení s podílem vyplývajícím z vkladu 25 000 Kč ze základního kapitálu 100 000 Kč.

5. Dle úplného výpisu z obchodního rejstříku byla vymazána právnická osoba & MILITEC – právnická osoba, ke dni datum a zapsána byla a k témuž datu právnická osoba – právnická osoba Společník příjmení příjmení byl zapsán s podílem odpovídajícím vkladu 25 000 Kč ke dni datum a vymazán k datu datum. Žalovaný 1) byl zapsán jako společník s podílem odpovídajícím vkladu 75 000 Kč k datu datum, vymazáno datum. Následně zapsáno se stejným podílem k datu datum.

6. Z usnesení Okresního soudu v Příbrami č. j. 25 D 654/2016-79 ze dne 5. 1. 2017 vyplynulo, že v pozůstalostním řízení po jméno příjmení, narozené datum, zemřelé dne datum byli účastni dědicové, manžel - žalovaný 1), syn – žalobce a syn – žalovaný 2). Ohledně vypořádání pozůstalosti byla schválena dohoda dědiců o rozdělení pozůstalosti.

7. Z protokolu sepsaného Mgr. jméno příjmení, notářkou v pozůstalostním řízení 25 D 654/2016 ze dne 12. 8. 2021 vyplynulo, že ohledně dodatečného projednání pozůstalosti po jméno příjmení byl předmětem projednání návrh na dodatečné projednání pozůstalosti a to podílu ve právnická osoba ve výši 75 % odpovídající vkladu do základního kapitálu společnosti ve výši 75 000 Kč, který je zcela splacen. Bylo konstatováno, že mezi účastníky zůstala sporná skutečnost, zda prostředky užité k nabytí podílu ve společnosti byly součástí SJM, když je zde spor o skutečnost, zda byly nabyty pozůstalým manželem darem. Vzhledem k tomu nebylo ke spornému majetku přihlíženo a nebyl tak zde žádný majetek, který by bylo třeba dodatečně projednat. Právní zástupce žalovaného 1) prohlásil, že prostředky užité na nabytí podílu, tedy na splacení vkladu do základního kapitálu společnosti byly pozůstalým manželem nabyty darem od právnická osoba jméno příjmení za účelem nabytí podílu ve společnosti. Tyto skutečnosti je schopen prokázat listinnými důkazy.

8. Ze společenské smlouvy o založení společnosti s ručením omezeným PLASTMALL & MILITEC – CZ z datum vyplynulo, že společníky byl žalovaný 1) s vkladem 50 000 Kč, dále příjmení příjmení s vkladem 25 000 Kč a jméno příjmení s vkladem 25 000 Kč. Vklady byly peněžité a v článku V. se společníci zavázali své peněžité vklady splatit v plné výši ke dni podání návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku.

9. Ze smlouvy o převodu obchodního podílu ze dne datum vyplynulo, že příjmení příjmení a žalovaný 1) uzavřeli smlouvu o převodu obchodního podílu ve právnická osoba & MILITEC – právnická osoba, kdy příjmení příjmení jako převodce převedl na žalovaného 1) obchodní podíl ve výši 25 000 Kč, který byl splacen v plné výši. Nabyvatel, žalovaný 1), byl společníkem s obchodním podílem ve výši 50 000 Kč. Dle článku III. převodce převedl svůj obchodní podíl na nabyvatele a ten tento obchodní podíl přijal a to za cenu jeho výše, to je 25 000 Kč. Dle článku IV. se převodce a nabyvatel při podpisu této smlouvy vypořádali. Dle článku V. účinky přechodu obchodního podílu nastaly vůči společnosti dnem doručení této smlouvy společnosti.

10. Z listiny označené čestné prohlášení datované datum psané v českém jazyce vyplynulo prohlášení jméno příjmení, narozeného datum, že žalovanému 1) v létě roku 1998 věnoval (daroval) částku 130 000 Kč za účelem založení nové právnická osoba & MILITEC – právnická osoba, s tím, že mu chtěl pomoci nastartovat novou podnikatelskou činnost. V té době byl prokuristou ve právnická osoba GmbH & Co. KG Německo a částku zaplatil ze svého soukromého majetku. Listina je opatřena razítkem a ručně psaným podpisem s označením jméno příjmení, dnes vedoucí firmy právnická osoba 11. Z originálu listiny v německém jazyce označeném anonymizováno, ve spojení s překladem z německého do českého jazyka, vyplynul shodný text jako listiny označené čestné prohlášení z datum. Originál v německém jazyce je navíc opatřen prohlášením v anglickém jazyce, ze kterého, ve spojení s překladem do českého jazyka, vyplynulo prohlášení notáře v obci anonymizována dvě slova, že před ním osobně stanul jméno příjmení, který podepsal dokument dne datum v obci anonymizována dvě slova na to připojil svůj podpis a pečeť, označeno razítkem a podpisem.

12. Z listiny označené shodným prohlášením v anglickém jazyce ve spojení s překladem vyplynulo, že notář prohlásil, že před ním osobně stanul jméno příjmení, který podepsal dokument dne datum. Na listině je dále kopie pasu, vydaného státem Kanada, jméno příjmení s kanadským státním občanstvím, narozeným datum, č. pasu: HP950964 a s uvedením podpisu nositele pasu.

13. Z kopie štítku obálky vyplynul odesílatel jméno příjmení z anonymizována dvě slova a adresát celé jméno žalovaného, adresa adresa. Zásilka byla doručovaná právnická osoba dne datum. Shodně vyplynulo z podacího štítku zásilky označené týmž číslo s tím, že zásilka byla podána datum.

14. Z výslechu svědka příjmení jméno příjmení vyplynulo, že svědek byl obeznámen žalovaným 1), že bude navržena jeho svědecká výpověď. Vztah svědka k žalobci je špatný. Se žalovaným 1) se zná z doby ještě před rokem 1988, kdy žalovaný 1) dělal zakázky na lisování. Pod firmou právnická osoba, docházelo k testování produktů anonymizováno – 1. Tato firma odcházela z republiky a pan příjmení stěhoval výrobu na východ. Žalovaný 1) dostal peníze od pana příjmení na založení právnická osoba & MILITEC – právnická osoba, poté METALTEC – CZ. Svědek byl do toho zapojen z pozice daňového poradce a byl konzultant při zakládání společnosti. Žalovaný 1) peníze dostal v hotovosti a složil v bance jako vklad celý základní kapitál, přestože byli tři společníci. Svědek nebyl přítomen tomu, když peníze pan příjmení předával. Bral to jako dar žalovanému 1), který říkal, že mu to pan příjmení dal. Podle něj zde nebylo žádné protiplnění, nedošlo k vrácení žádné částky panu příjmení. Manželka žalovaného 1) o tom, že žalovaný 1) dostal peníze na založení společnosti, určitě věděla, byla zde zaměstnaná a vedla prvotní evidenci dokladů. S panem příjmení se znala. Neví, zda byla u předání peněz panu celé jméno žalovaného. Kdyby měla figurovat při jednání o založení společnosti s panem příjmení, byla by zapsaná jako společník, bylo to však osobně na žalovaného 1). Vklad žalovaným 1) proběhl, jsou o tom doklady.

15. Z listiny označené prohlášení – potvrzení vyplynulo, že žalovaný 1) jako jednatel společnosti příjmení & MILITEC – právnická osoba, prohlásil o vzájemném vypořádání společníků, že celkový závazek společníka a jednatele pana jméno příjmení ke dni datum činil 61 400 Kč. Z toho byly vzájemně vypořádány vztahy tak, že dne datum byly vzájemně uhrazeny veškeré závazky, pohledávky mezi jméno příjmení, žalovaným 1) a právnická osoba & MILITEC – CZ, týkající se vzájemného vypořádání převodu obchodního podílu pana jméno příjmení na pana celé jméno žalovaného ve výši 25 000 Kč, i ostatní závazky pana jméno příjmení vůči právnická osoba & MILITEC – CZ v celkové částce 36 400 Kč. Žalovaný 1) se zavázal uvedenou částku v celkové výši 61 400 Kč uhradit na účet firmy právnická osoba do datum. Tímto došlo k vzájemnému vypořádání. Prohlášení je datováno datum následně opraveno na datum, kdy došlo k podpisu všemi zúčastněnými a to v případě žalovaného 1) dne datum podpisem ověřeným notářem JUDr. jméno příjmení.

16. Z výslechu žalovaného 1) vyplynulo, že v roce 1998 dovážel anonymizováno za Az–Plawa, kdy měli s panem příjmení každý padesátiprocentní podíl, myslel tím právnická osoba GmbH. Pro tuto firmu vyráběli komponenty, fotokino, video a audio. Následně právnická osoba našla lepší možnosti na východě a ukončila činnost. Pan anonymizováno mu nabídl vzhledem k jejich vztahu a k tomu, že dovážel na právnická osoba – CZ anonymizováno, že mu pomůže zahájit podnikání, tedy, že mu poskytne finanční injekci. Dostal asi 130 000 Kč. Celý vklad zaplatil z těchto peněz a ze zbytku právní a další výlohy. Tyto částky mu další společníci, příjmení ani anonymizováno, nevrátili a on je nepožadoval. Podepsal protokol, že vše bylo vzájemně vyrovnáno. Sám tolik finančních prostředků neměl. K předání peněz od pan příjmení došlo v Německu, peníze dostal včetně automobilu Mercedes, protože chtěli, aby právnická osoba dovedl do likvidace bez jejich účasti. Nepamatuje si, jak to bylo přesně řečeno, dostal x peněz od pana příjmení. Dostával peníze na ubytování, stravování a palivo, následně mu nabídli, ať se nechá u nich zaměstnat, ale nepřistoupil na to, chtěl podnikat. Souhlasili s podíly 50 %, ale peníze mu pan příjmení vždycky dal, když to potřeboval. Neví přesně, co při předání 130 000 Kč pan příjmení řekl, v jaké měně to bylo. Asi se potkali, zeptal se, kolik na to potřebuje a peníze mu dal. Bylo to v korunách. Následně nebyl s panem příjmení v kontaktu. Asi před třemi lety se mu ozval prostřednictvím anonymizováno. Svědek se odstěhoval z Německa, začal podnikat na anonymizováno a na Filipínách založil novou rodinu. Nabízel pomoc, do toho však vstoupil anonymizováno. Napsal mu prohlášení, že mu peníze dal, které má soud k dispozici. Pan anonymizováno nechtěl žádnou reciprocitu, chtěl pouze, aby pracoval kvalitně. Manželka tehdy v tom nefigurovala. Do Německa nejezdila, byla tam pouze jednou. Byla zaměstnaná u Az-Plawa. Všechny firmy dotáhl a založil žalovaný 1). S panem příjmení se manželka znala, pan příjmení ji měl rád. Byli rodinní přátelé. Pokud se s žalovaným 1) jednalo, věci se dělily striktně na firemní a rodinné. Manželka věděla, že dostal peníze na založení firmy, na to mu je pan příjmení dal a to také napsal do prohlášení. Dal je jeho osobě, nikoli rodině. Částku 100 000 Kč tehdy neměl k dispozici. Peníze převzal v anonymizováno na parkovišti u obchodního centra asi v obálce. Po převzetí peněz nic nepodepisoval. Pokud dostával peníze oficiálně, podepisoval vždy protokol, protože šlo o firemní peníze. Peníze potom vložil do banky na vkladový účet v souvislosti se založením firmy PLASTMALL. Pokud šlo o vyrovnání za podíl pana příjmení, platil za něj dluh 61 400 Kč. Platil jej ze svých peněz. V té době mu zemřel otec, zdědil 490 000 Kč a ty vložil celé do firmy METALTEC. Detaily si již nepamatuje. Řešil to s Ing. příjmení, který mu říkal, kolik z té částky 490 000 Kč zbývá. Otec zemřel v květnu 2001 nebo 2000, už si to nepamatuje. Nedovede zařadit, zda to bylo před převodem obchodního podílu, nebo poté. Peníze dával do firmy několik krát, protože tam chyběly, šlo o půjčené peníze, které poté musel vracet.

17. Z výslechu žalobce vyplynulo, že u založení firmy PLASTMALL byl přítomen, pokud jde o finanční prostředky na založení firmy, jednalo se o půjčku, to usuzuje z toho, že otec byl zvyklý si půjčovat a oni peníze spláceli panu příjmení. Spláceli je z firemních peněz, firmu vedla jeho matka. Otec nedokázal hospodařit, firmy byly přeinvestované, byly zde neustále problémy. Ve chvíli, kdy došlo k založení firmy, byl zde závazek vůči panu příjmení. Problémy byly s výrobou kvůli regranulátu, který přidával do materiálu otec jeho otce, tedy žalovaného 1). Kvůli tomu padla Az-Plawa. Pan anonymizováno byl hodný člověk, měl rád matku žalobce, a proto jim peníze půjčil. Nevybavuje si, že by byl přítomen situaci, ze které by vyplynulo, že by se mělo jednat o půjčku, ale matka měla co dělat, aby peníze panu příjmení mohli vrátit, stejně jako dalším věřitelům. Splácelo se měsíčně, jak peníze vyšly, nebyly to pravidelné splátky. Matka o půjčce musela vědět, vedla všechny finance ve firmě. U předání peněz přítomen nebyl, věděl od matky a z procesu splácení, že se jednalo o půjčku. Peníze se snažili dohnat, kde to šlo. K rozchodu pana příjmení a otce došlo v důsledku použití regranulátu, neboť koncový výrobek byl nekvalitní, děda měl lisovnu. Poté přišla reklamace 20 palet, což pan příjmení nemohl ovlivnit, i když měl jejich rodinu rád. Snažil se jim pomoct s rozjetím nového byznysu. Vztahy měli hodně blízké. Pokud jde o převod obchodního podílu pana příjmení, má za to, že dědeček zemřel v květnu 2021. V toce 1998 bylo žalobci 20 let a jeho bratrovi 24 let. Nebyl přítomen u předání peněz otci od pana příjmení v anonymizováno. V rodině se nerozdělovaly peníze na rodinné a firemní. Určitě tam byla dohoda, že se peníze vrátí. Neví, jak se to vykazovalo, zda šlo o firemní anebo osobní peníze. V roce 1999 byla firma na výstavě anonymizováno, stálo to kolem 1 000 000 Kč, hrazeno to bylo pravděpodobně ze zisku PLASTMALLU. Neví o tom, zda Az-Plawa půjčila právnická osoba, myslí si, že ne. Neví nic o půjčce na anonymizováno, má za to, že splátky šly panu Roesslerovi, vedení anonymizováno by otci nikdy nepůjčilo.

18. Soud vyšel ze skutkového závěru, kdy vzal za prokázané, že žalovaný 1) složil celý základní kapitál 100 000 Kč na založení právnická osoba & MILITEC – právnická osoba, následně přejmenována na METALTECH – právnická osoba Při založení dne datum získal podíl odpovídající základnímu vkladu ve výši 50 000 Kč. Následně žalovaný 1) získal obchodní podíl ve výši dalších 25 % uvedené společnosti na základě převodu obchodního podílu smlouvou ze dne datum. Žalovaný 1) se zavázal za převod obchodního podílu jméno příjmení a další závazky vůči právnická osoba zaplatit částku 61 400 Kč do datum a to na účet právnická osoba.

19. Soud má za to, že nebylo prokázáno, že k nabytí obchodního podílu žalovaným 1) ve výši 50 % a následně ve výši 25 % došlo z jeho výlučného majetku, neboť nebylo prokázáno, že šlo o darování. K provedeným listinám soud uvádí, že listiny opatřené notářským ověřením podpisu jméno příjmení nemohly být hodnoceny jako veřejné listiny a to ani v části obsahující ověřovací doložku, neboť se jedná o prohlášení notáře podle cizího práva a doložka není opatřena apostilou dle článku 1 písm. d) Úmluvy o zrušení požadavku ověřování cizích veřejných listin ze dne datum (úmluva o anonymizováno). Soud se pokusil prostřednictvím dožádání anonymizováno úřadu ČR na Filipínách realizovat navržený výslech svědka jméno příjmení. V rámci dožádání bylo zjištěno anonymizováno ČR na Filipínách, že příslušníci filipínské policie kontaktovali kanadského občana jméno příjmení a informovali jej o dožádání. Pan anonymizováno se vyjádřil tak, že již poskytl svou svědeckou výpověď prostřednictvím pana celé jméno žalovaného a policie tak jeho postoj interpretovala jako nesouhlas s poskytnutím jeho kontaktních údajů. Zastupitelský úřad tak s ním nemohl dále komunikovat, odmítl také přijmout telefonní kontakt na úřad a sdělil, že odlétá do anonymizováno států a neupřesnil, kdy se na Filipíny vrátí. Z tohoto zjištění má soud, ve spojení s provedenými důkazy, zejména kopií pasu a listinou označenou jako čestné prohlášení, za prokázané, že osoba jméno příjmení skutečně existuje a prohlášení doručené žalovanému 1) v německém jazyce, je prohlášením navrženého svědka. Soud však neuvěřil prohlášení jméno příjmení, že se jednalo o darování částky 130 000 Kč žalovanému 1), neboť bylo rozporné se skutkovým tvrzením žalovaného 1), který uvedl, že se jednalo o dar ze strany právnická osoba jméno příjmení, jejímž prokuristou byl pan jméno příjmení. Totožné skutkové tvrzení se objevilo v průběhu pozůstalostního řízení v rámci projednání návrhu na dodatečné projednání dědictví. Pan anonymizováno však prohlásil, že se jednalo o jeho soukromý majetek. Vzhledem k tomu, že svědek odmítl spolupráci se zastupitelským úřadem, přestože byl kontaktován místní policií s nabídkou telefonického kontaktu a požádán o svůj kontakt, je prohlášení navrženého svědka nevěrohodným. Tvrzené darování soud nemá za prokázané ani provedeným výslechem svědka příjmení jméno příjmení, neboť uvedl, že u předání peněz od pana příjmení žalovanému 1) nebyl přítomen, nebyl si vědom toho, zda došlo k vrácení nějaké částky, ani zda zde bylo nějaké protiplnění, ale bližší informace k darování měl pouze od žalovaného 1). Pro nadbytečnost soud zamítl provedení důkazu daňovým přiznáním žalovaného 1) za rok 1998, neboť zde nebylo žádné tvrzení o tom, že by žalovaný 1) dar přiznal ve svém daňovém přiznání. V případě, že by žalobce prokazoval, to že dar nebyl zdaněn, jedná se o nadbytečnou skutečnost, když soud nemá za prokázané, že by k darování vůbec došlo.

20. Soud zároveň zamítl pro nadbytečnost provedení důkazů účetními doklady k tvrzení, že právnická osoba měla půjčku ve výši 1 000 000 Kč od právnická osoba, neboť se nejednalo o skutečnost relevantní v souvislosti se založením právnická osoba. Soud rovněž zamítl návrh na provedení důkazu výslechem žalovaného 2) a listin z pozůstalostního spisu po otci žalovaného 1) a dlužního úpisu pana příjmení, neboť se jednalo o důkazy navržené v posledních dvou případech po koncentraci řízení. Žalovaný 1) do koncentrace řízení tvrdil, že složil celý základní kapitál i za pana příjmení, kdy se mělo na tento úkon nahlížet jako na dar a po vystoupení pana příjmení z právnická osoba tím, že pan příjmení převedl svůj podíl žalovanému 1), se mělo jednat o vrácení poskytnutého daru. Po koncentraci řízení však žalovaný 1) tvrdil a prokázal, že za převod podílu pana příjmení uhradil částku v celkové výši 61 400 Kč, (včetně vyrovnání dalších závazků), kdy se jedná o tvrzení rozporné a nové. Následně nově tvrdil, že tyto prostředky uhradil z výlučných prostředků získaných z dědictví po svém otci, který však měl zemřít nejdříve v květnu 2020, (jak uvedl ve své účastnické výpovědi). K podpisu prohlášení však došlo datum a k úhradě částky mělo dojít do datum. Je tak zřejmé, že k nabytí výlučného majetku z dědictví tak, na základě tvrzení samotného žalovaného 1), mohlo dojít až poté. Navržené důkazy tak byly zamítnuty.

21. K výslechu žalovaného 2) soud uvádí, že důkaz nepřipustil vzhledem k tomu, že svůj návrh vzal žalovaný 1) zpět a následně jej opětovně navrhl po koncentraci řízení, navíc neuvedl žádné relevantní skutkové tvrzení, ke kterému jeho výslech navrhl.

22. Vzhledem k odporujícím si tvrzením žalovaného 1) o formě vypořádání za převod obchodního podílu jméno příjmení, kdy nejprve tvrdil, že k žádné úhradě z jeho strany za převod nedošlo, kdy se mělo po právní stránce jednat o vrácení daru, neboť žalovaný 1) měl již při založení společnosti složit základní kapitál za pana příjmení a následně tvrdil a prokázal, že za převod podílu pana příjmení poskytl úhradu, která měla pocházet z výlučných prostředků získaných z dědictví po otci, což však bylo časově nemožné, nemá soud za prokázané, z jakých prostředků k platbě za převod obchodního podílu pana příjmení došlo. Není tak prokázané, že došlo k platbě z výlučných prostředků žalovaného 1).

23. Dle ust. § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2023, (ke dni rozhodování soudu), (dále jen„ o.s.ř.“), určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

24. Dle ust. § 3028 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, ve znění účinném od 1.1.2014, (dále jen„ o.z.“) se vznik věcného práva posuzuje podle dosavadních předpisů.

25. Podle ustanovení § 143 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku ve znění účinném od 1. 8. 1998 do datum (dále jen„ obč. zák.“), občanského zákoníku společné jmění manželů tvoří a) majetek nabytý některým z manželů nebo jimi oběma společně za trvání manželství, s výjimkou majetku získaného dědictvím nebo darem, majetku nabytého jedním z manželů za majetek náležející do výlučného vlastnictví tohoto manžela, jakož i věcí, které podle své povahy slouží osobní potřebě jen jednoho z manželů, a věcí vydaných v rámci předpisů o restituci majetku jednoho z manželů, který měl vydanou věc ve vlastnictví před uzavřením manželství a nebo jemuž byla věc vydána jako právnímu nástupci původního vlastníka, b) závazky, které některému z manželů nebo oběma manželům společně vznikly za trvání manželství, s výjimkou závazků týkajících se majetku, který náleží výhradně jednomu z nich, a závazků, jejichž rozsah přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, které převzal jeden z nich bez souhlasu druhého.

26. Soud se nejprve zabýval tím, zda má žalobce na podané žalobě naléhavý právní zájem a dospěl k závěru, že je dán tím, že požadovaným určením bude odstraněna spornost ohledně toho, zda podíl ve právnická osoba ve výši 75 %, byl součástí společného jmění zůstavitelky a žalovaného 1), (dále jen„ SJM“), a tím pozůstalosti po jméno příjmení. Vyřešení této sporné otázky není možné v rámci pozůstalostního řízení, ale postupem na základě žaloby o určení podle § 80 písm. c) o. s. ř. možné dle judikatury je. Takové rozhodnutí bude podkladem pro případné dodatečné projednání pozůstalosti po jméno příjmení.

27. Viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 3. 10. 2007, sp. zn. 21 Cdo 2138/2006, dle kterého postupem podle § 175y odst. 1 o. s. ř. může být soudním rozhodnutím odstraněna spornost aktiv nebo pasiv dědictví (§ 175k odst. 3 o. s. ř.) nebo spornost skutečnosti významné pro vypořádání společného jmění manželů (§ 175l o. s. ř.) na základě žaloby o určení podle § 80 písm. c) o. s. ř. nebo může být vztah mezi dědici (mezi dědici a pozůstalým manželem) vyřešen na základě žaloby na plnění podle § 80 písm. b) o. s. ř., kdy otázky sporných aktiv nebo pasiv dědictví nebo skutečností významných pro vypořádání společného jmění manželů budou řešeny jako otázky předběžné. Řízení o žalobě se musí účastnit (buď jako žalobci nebo jako žalovaní) všichni dědici, jinak je dán nedostatek věcné legitimace. V posuzovaném případě žalobkyně sice formulovala žalobní petit jako návrh na určení, že„ do dědictví“ po zůstaviteli patří majetek v žalobě popsaný, nicméně z obsahu žaloby i z dalších podání učiněných žalobkyní v průběhu řízení před soudy obou stupňů bylo zřejmé, že se žalobkyně domáhá určení, že zůstavitel byl v okamžiku svého úmrtí vlastníkem sporného majetku, příp. že se jednalo o majetek náležející do společného jmění zůstavitele a jeho pozůstalé manželky.

28. Soud se následně zabýval tím, zda prostředky užité k nabytí podílu nejprve ve výši 50 % a následně ve výši 25 % ve společnosti byly součástí SJM. Na žalovaných leželo důkazní břemeno ohledně prokázání toho, že k nabytí obchodního podílu došlo z výlučných prostředků manžela, tedy žalovaného 1). O tom byli žalovaní ve smyslu ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. poučeni. Vzhledem k tomu, že žalovaní neunesli důkazní břemeno ohledně tvrzení, že žalovaný 1) nabyl nejprve obchodní podíl ve výši 50 % z prostředků získaných darem, tedy z výlučných prostředků žalovaného 1), a následně ve výši dalších 25 % právnická osoba jako vrácený dar, nejedná se o zákonnou výjimku a nastupuje pravidlo, že obchodní podíly byly nabyty ze společných prostředků manželů tedy žalovaného 1) a zůstavitelky a staly se tak součástí SJM. Naopak bylo prokázáno, že žalovaný 1) uhradil úplatu za nabytí podílu ve výši 25 %. Dodatečné tvrzení žalovaného 1), že úplatu uhradil z výlučných prostředků získaných z dědictví, bylo z časového hlediska nemožné. Ani v tomto ohledu tak důkazní břemeno nebylo uneseno.

29. Viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20.7.2004, sp.zn. 22 Cdo 700/2004 dle kterého, jestliže jeden z manželů za trvání manželství nabyde z prostředků patřících do společného jmění manželů obchodní podíl ve společnosti s ručením omezeným, stává se tím získaný majetek ze zákona součástí společného jmění manželů.

30. Soud má dále za to, že i v případě, že by žalobce prokázal, že nabyl podílu v původní výši 50 % za své výlučné prostředky, (získané darem), v případě, že došlo k nabytí dalšího podílu ve výši 25 % ze společných prostředků manželů, jednalo by se o součást SJM, neboť soud vycházel z jednoty obchodního podílu ve smyslu majetkovém, kdy režim vlastnictví podílu jednoho společníka není možné vštěpit. Vzhledem k tomu, že žalovaný 1) neprokázal, jak je uvedeno výše, že k nabytí následného podílu ve výši 25 % došlo z jeho výlučných prostředků, a jeho právní konstrukce o vrácení daru byla vyvrácena, (převod byl vázán na úplatu), je celý obchodní podíl o velikosti 75 % součástí SJM. Soud tak vyhověl žalobě v plném rozsahu a to pro neunesení důkazního břemene, které spočinulo výlučně na straně žalovaných, neboť žalobci k úspěchu ve věci stačilo prokázat, že k nabytí obchodních podílu došlo za trvání manželství žalovaného 1) a zůstavitelky.

31. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l za použití § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 29 104 Kč Náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 2 000 Kč, dále z odměny za zastoupení advokátkou, konkrétně za 8 úkonů právní služby po 2 500 Kč, tj. celkem 20 000 Kč podle § 9 odst. 3 ve spojení s § 7, § 8 odst. 1 a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, dále jen„ AT“, (představující převzetí zastoupení, sepis žaloby, účast na jednání soudu dne datum /2 úkony právní služby, neboť jednání trvalo déle než 2 hodiny/, dne datum, dne datum a dne datum /2 úkony právní služby, neboť jednání trvalo déle než 2 hodiny/), dále z 8x režijního paušálu po 300 Kč, tj. celkem 2 400 Kč podle § 13 AT a také z 21% DPH ve výši 4 704 Kč podle § 137 odst. 3 o.s.ř. ze součtu shora uvedených částek (vyjma soudního poplatku). Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla určena třídenní (§ 160 odst. l o. s. ř), s povinností plnit k rukám advokátky (§ 149 odst. l o. s. ř.).

32. Podle § 148 odst. 1 o. s. ř. soud výrokem III. uložil oběma žalovaným, aby společně a nerozdílně nahradili České republice na účet Okresního soudu v Příbrami náklady řízení ve výši 3 876 Kč s ohledem na to, že žalovaní byli ve věci neúspěšní. Výše náhrady nákladů řízení sestává ze svědečného ve výši 1 785 Kč, o kterém bylo rozhodnuto usnesením zdejšího soudu ze dne 13. 4. 2022, č. j. 17 C 180/2021-59 (svědek Ing. jméno příjmení) a z tlumočného ve výši 2 091 Kč, o kterém bylo rozhodnuto usnesením zdejšího soudu ze dne 11. 7. 2022, č. j. 17 C 180/2021-78, přičemž se jedná o náklady na přeložení listin potřebných k provedení výslechu svědka jméno příjmení prostřednictvím zastupitelského úřadu ČR, který se však nakonec neuskutečnil. Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení rozsudku prostřednictvím Okresního soudu v Příbrami ke Krajskému soudu v Praze. Pokud by povinný dobrovolně nesplnil povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, má oprávněný právo podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (ust. § 251 o.s.ř.) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem návrh na nařízení exekuce (zák. č. 120/2001 Sb.).