17 C 182/2022

Plný text

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudkyní Mgr. Marií Jelínkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zaplacení 100 425 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 97 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 97 500 Kč od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, ve které žalobkyně požadovala po žalovaném částku 2 925 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 2 925 Kč od datum do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 19 152,30 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala po žalovaném bezdůvodného obohacení v celkové výši 100 425 Kč vyplývajícího z původně uzavřené nájemní smlouvy ode dne datum do datum. Žalobkyně se stala vlastníkem nemovitostí blíže specifikovaných v kupní smlouvě ze dne datum a přebrala tak práva a povinnosti z nájemní smlouvy uzavřené mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně. Výše nájemného byla sjednána ve výši 9 000 Kč, které bylo v souladu s článkem 5. 5 smlouvy navýšeno od března 2020 o 3 % na 9 270 Kč. Žalovaný neuhradil nájemné za měsíce srpen až prosinec 2020, a to ani po výzvě k úhradě, proto byla nájemní smlouva ke dni datum vypovězena. K datum měl žalovaný vyklidit nemovitosti. Žalovaný pokračoval v jejich užívání do datum, kdy byly nemovitosti vyklizeny a předány žalobkyni, formou exekučního vyklizení nemovitosti, o čemž byl přepsán předávací protokol. V období od datum do datum tedy žalovaný užíval nemovitosti bez jakéhokoliv platného právního titulu, čímž omezil vlastnické právo žalobkyně na více než 10 měsíců výrazným způsobem a ta přišla o užitky, které mohla při neomezené dispozici s nemovitostmi získat. Žalobkyně požadovala částku 9 270 Kč za jednotlivé měsíce leden až říjen 2021 a částku 7 725 Kč za listopad (309 Kč za 25 dnů užívání tedy 7 725 Kč). Žalobkyně vyzvala dopisem odeslaným dne datum žalovaného k uhrazení dlužné částky ve smyslu předžalobní výzvy. Od datum tak požaduje taktéž zákonný úrok z prodlení z dlužné částky.

2. Žalovaný se k věci nevyjádřil, k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil. Žalobkyně se z nařízeného jednání ve věci omluvila, soud tak projednal věc v nepřítomnosti účastníků.

3. Soud vyšel z těchto skutkových zjištění. Smlouvou o nájmu číslo bylo prokázáno, že právnická osoba se sídlem adresa, IČO (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“) uzavřela s žalovaným jakožto nájemcem smlouvu o nájmu nemovitostí, tj. parcely st. 28, jejíž součástí je stavba adresa, parcely číslo č. 1959, č. 2079, č. 2080, číslo číslo vše v k. ú. Obděnice obec Petrovice (dále jen„ nemovitosti“). Smlouva byla uzavřena na dobu od datum do datum. Nájemné činilo dle bodu 4. 1. 9 000 Kč měsíčně splatných vždy k 15. dni kalendářního měsíce, za který se nájemné platí. Dle bodu 5. 5. smlouvy dosáhne-li index růstu cen ve srovnání se stavem ke dni uzavření smlouvy 3 %, zvýší se nájemné počínaje kalendářním měsícem následujícím po uvedeném nárůstu indexu o 3 %. K dalšímu zvýšení o 3 % posledního nájemného dojde obdobně vždy, když index růstu cen dosáhne 3 % ve srovnání s prvním dnem kalendářního měsíce, v němž došlo k poslednímu zvýšení nájemného. Smlouva byla uzavřena dne datum.

4. Z výpisu z katastru nemovitostí z datum vyplynulo, že žalobkyně je zapsaná jako vlastník nemovitostí. Nabývacím titulem byla smlouva kupní ze dne datum s právními účinky zápisu k okamžiku datum. Z uvedené kupní smlouvy vyplynulo, že žalobkyně nabyla vlastnické právo k nemovitostem od právního předchůdce žalobkyně.

5. Z rozsudku Okresního soudu v Příbrami č. j. 14 C 96/2021-19 vyplynulo, že žalovaný byl povinen vyklidit a vyklizené odevzdat žalobkyni (shodní účastníci jako v tomto řízení) nemovitosti do 15 dnů od právní moci rozsudku. Rozsudek nabyl právní moci datum. Důvodem bylo to, že žalobkyně prokázala vlastnické právo k nemovitostem a žalovaný užíval nejméně od datum uvedené nemovitosti bez právního důvodu.

6. Z výpovědi z nájmu bytu ze dne datum vyplynulo, že právní předchůdce žalobkyně vyzvala žalovaného k vyklizení nemovitostí nejpozději do datum s tím, že smlouvu o nájmu číslo vypověděla z důvodu porušení smluvních povinností hrubým způsobem, neboť žalovaný byl v prodlení s hrazením nájemného za dva kalendářní měsíce. Odeslání výpovědi bylo prokázáno podacím archem.

7. Z protokolu o vyklizení nemovité věci č. j. 179 EX 985/21-31 soudního exekutora Mgr. jméno příjmení, Exekutorský úřad Žďár nad Sázavou vyplynulo, že k vymožení povinnosti žalovaného vyklidit nemovitosti byla dne datum vyklizovaná nemovitost otevřena za pomoci zámečníka, nalezené movité věci byly sepsány do protokolu o vyklizení a movité věci byly předány zástupci žalobkyně téhož dne.

8. Z výzvy ze dne datum vyplynulo, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky ve smyslu ustanovení § 142a odst. 1 o. s. ř. Odeslání výzvy prokázáno poštovním podacím archem z datum.

9. Soud vyšel ze skutkového závěru, kdy bylo prokázáno, že žalovaný jako nájemce uzavřel nájemní smlouvu s právní předchůdkyní žalobkyně na nemovitosti, když smlouva zanikla v důsledku výpovědi pro neplacení nájemného ke dni datum. Žalobkyně nabyla vlastnické právo k nemovitostem od právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný užíval nemovitosti do vyklizení dne datum.

10. Podle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

11. Podle § 2295 o.z. má pronajímatel právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá.

12. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

13. Podle § 2991 odst. 2 o.z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

14. Soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Bylo prokázáno, že žalovaný užíval nemovitosti od datum do datum bez platné nájemní smlouvy či jiného titulu. Podle § 2 295 o. z. měl pronajímatel, tedy žalobkyně, která vstoupila do práv původního pronajímatele, právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného do dne, kdy nemovitosti byly žalobkyni skutečně odevzdány, tedy datum. Pokud jde o výši náhrady, z provedené nájemní smlouvy vyplynulo, že nájemné bylo ujednáno ve výši 9 000 Kč měsíčně s možností navýšení nájemného o 3 %, dosáhne-li index růstu cen ve srovnání se stavem ke dni uzavření smlouvy 3 % (dle článku 5. 5. nájemní smlouvy). Žalobkyně však neprokázala, že došlo ke skutečnosti, se kterou nájemní smlouva váže zvýšení nájemného, tedy že došlo k indexu růstu cen. Soud má za to, že se nejedná o notorietu ve smyslu ustanovení § 121 o. s. ř., kterou není třeba dokazovat, neboť především není zřejmé, o index růstu jakých cen se mělo jednat. Soud tak vyšel z prokázané výše nájemného, které činilo dle článku 4. 1. smlouvy 9 000 Kč měsíčně. Pokud se jednalo o zvýšení nájemného na tvrzenou výši 9 270 Kč měsíčně, žalobkyně v tomto směru neunesla své důkazní břemeno a tím, že se nedostavila k nařízenému jednání, se vzdala dobrodiní poučení dle ustanovení § 118a odst. 3 o. s. ř. Žalovanému tak byla uložena povinnost zaplatit částku 97 500 Kč sestávající se z náhrady za 10 měsíců (leden až říjen 2021 po 9 000 Kč) a z částky 7 500 Kč za 25 dnů v období 1. až datum (300 Kč za jeden den). Ve zbytku byla žaloba jako neúspěšná zamítnuta výrokem II. Soud zároveň přiznal požadovaný úrok z prodlení vzhledem k tomu, že prodlení nastalo v souvislosti s výzvou ze dne datum, když prodlení nastalo dne datum a to ve výši 11,75 % ročně, stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., avšak pouze z přiznané částky.

15. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že procesně úspěšné žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení po odečtení úspěchu od neúspěchu tedy ve výši 94,17 % z celkových nákladů řízení ve výši 20 338 Kč sestávajících z nákladů právního zastoupení za 3 úkony právní pomoci po 5 140 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, podání návrhu ve věci samé) z tarifní hodnoty 100 425 Kč dle § 7 ve spojení s § 8 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v účinném znění a tří paušálních náhrad nákladů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT a soudního poplatku ve výši 4 018 Kč. Z toho činí 94,17 % částku 19 152,30 Kč. Celkové náklady byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě dle § 160 odst. 1 věta první o. s. ř. na zákonné platební místo. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Příbrami, a to písemně ve dvojím vyhotovení. Pokud by povinný dobrovolně nesplnil povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, má oprávněný právo podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (ust. § 251 o.s.ř.) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem návrh na nařízení exekuce (zák. č. 120/2001 Sb.).