17 C 195/2022

Plný text

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudkyní Mgr. Marií Jelínkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení , anonymizována dvě slova . sídlem adresa žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalované o zaplacení 16 797,43 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7 476,05 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 7 476,05 Kč od [datum] do zaplacení a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, ve které žalobkyně požadovala po žalované zaplacení částky 2 523,95 Kč, částky 4 644,40 Kč jakožto kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení, částky 13 685,12 Kč jakožto kapitalizovaného úroku, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 10 000 Kč od [datum] do [datum] a z částky 2 523,95 Kč od [datum] do zaplacení a úroku 23,72 % ročně z částky 10 000 Kč od [datum] do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 426,35 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 426,35 Kč od [datum] do zaplacení a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žaloba se zamítá v části, ve které žalobkyně požadovala po žalované zaplacení částky 5 371,08 Kč, částky 3 342,44 Kč jakožto kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení, částky 9 848,77 Kč jakožto kapitalizovaného úroku, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 797,43 Kč od [datum] do [datum] a z částky 5 371,08 Kč od [datum] do zaplacení a úroku 23,72 % ročně z částky 6 797,43 Kč od [datum] do zaplacení.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala vůči žalované (dále jen„ žalovaný“) zaplacení částky 16 797,43 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku rozsudku. Tvrdila, že žalovaný uzavřel se společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“), dne [datum] smlouvu o půjčce [číslo] (dále jen„ 1. smlouva“). Na základě 1. smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému prostředky ve výši 10 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem. Žalovaný se zavázal vrátit jednak poskytnuté finanční prostředky, a jednak úrok za sjednanou dobu trvání smlouvy 1 400 Kč s úrokovou sazbou 23,72 %, poplatek za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a z nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč v 58 týdenních splátkách po 300 Kč a poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaný neplnil řádně své povinnosti a zbývá mu uhradit dluh celkem 10 000 Kč na jistině. Žalobkyně po žalovaném nepožaduje zaplacení zbývajícího dlužného poplatku. Žalovaný ani přes písemné výzvy svůj dluh neuhradil.

2. Dále žalobkyně tvrdila, že žalovaný uzavřel právním předchůdcem žalobkyně dne [datum] smlouvu o půjčce [číslo] (dále jen„ 2. smlouva“). Na základě 2. smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému prostředky ve výši 10 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem. Žalovaný se zavázal vrátit jednak poskytnuté finanční prostředky, a jednak úrok za sjednanou dobu trvání smlouvy 1 400 Kč s úrokovou sazbou 23,72 %, poplatek za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a z nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč v 58 týdenních splátkách po 300 Kč a poslední splátka byla stanovena na [datum] Žalovaný neplnil řádně své povinnosti a zbývá mu uhradit dluh celkem 6 797,43 Kč na jistině. Žalobkyně po žalovaném nepožaduje zaplacení zbývajícího dlužného poplatku. Žalovaný ani přes písemné výzvy svůj dluh neuhradil.

3. Právní předchůdce žalobce postoupil pohledávky za žalovaným na žalobce na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností k témuž dni, což bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne [datum]. Žalovaný ani přes písemné výzvy svůj dluh neuhradil.

4. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, ani se nedostavil k jednání. Soud tedy dle § 101 odst. 3 o.s.ř. jednal v jeho nepřítomnosti.

5. Z 1. smlouvy o půjčce [číslo] soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně přenechal dne [datum] žalovanému částku 10 000 Kč v hotovosti. Žalovaný se zavázal vrátit celkem 17 400 Kč tedy jistinu 10 000 Kč a poplatky ve výši 7 400 Kč tvořící úrok za sjednanou dobu trvání smlouvy 1 400 Kč s úrokovou sazbou 23,72 %, poplatek za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a z nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč v 58 týdenních splátkách po 300 Kč.

6. Z 2. smlouvy o půjčce [číslo] datované dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně přenechal dne žalovanému částku 10 000 Kč v hotovosti. Žalovaný se zavázal vrátit celkem 17 400 Kč tedy jistinu 10 000 Kč a poplatky ve výši 7 400 Kč tvořící úrok za sjednanou dobu trvání smlouvy 1 400 Kč s úrokovou sazbou 23,72 %, poplatek za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a z nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč v 58 týdenních splátkách po 300 Kč 7. Z tvrzení žalobkyně vyplynulo, že žalovaný uhradil na 1. smlouvu částku 2 523,95 Kč, na 2. smlouvu částku 8 573,65 Kč.

8. Ze zákaznické karty ze dne [datum] vyplynulo, že právní předchůdce žalobkyně vycházel z informací o žalovaném, že bydlí v podnájmu, má jinou půjčku jinde, nemá žádné nezaopatřené dítě. Žalovaný byl zaměstnán jako prodavačka s čistou měsíční mzdou 16 400 Kč, což jsou jeho měsíční příjmy. Jako běžné měsíční výdaje jsou uvedeny nájem – inkaso 4 000 Kč, výdaje na domácnost – 3 500 Kč, splátky/půjčky/alimenty 2 000 Kč – výdaje celkem 9 800 Kč. Použitelný příjem uveden 6 600 Kč. Ověřené dokumenty – uvedeny výplatní pásky, pracovní smlouva, nájemní smlouva, SIPO, OP.

9. Ze zákaznické karty ze dne [datum] vyplynulo, že právní předchůdce žalobkyně vycházel z informací o žalovaném, že bydlí v podnájmu, má jinou půjčku jinde i u právního předchůdce žalobkyně, nemá žádné nezaopatřené dítě. Žalovaný byl zaměstnán jako prodavačka s čistou měsíční mzdou 16 300 Kč, což jsou jeho měsíční příjmy. Jako běžné měsíční výdaje jsou uvedeny nájem – inkaso 4 700 Kč, výdaje na domácnost – 4 000 Kč, splátky/půjčky/alimenty 4 000 Kč – výdaje celkem 13 000 Kč. Použitelný příjem uveden 3 300 Kč. Ověřené dokumenty – uvedeny výplatní pásky, pracovní smlouva, nájemní smlouva, SIPO, OP.

10. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, kterou žalobkyně uzavřela se svým právním předchůdcem ze dne [datum] a příslušné přílohy soud zjistil, že předmětné pohledávky za žalovaným byly postoupeny na žalobkyni ke dni [datum], o čemž byl žalovaný vyrozuměn s upozorněním, že jeho dluh ze smluv o půjčkách ke dni postoupení činil 23 702,40 Kč bez příslušenství (oznámení ze dne [datum]). Oznámení bylo žalovanému odesláno dne [datum] (podací lístek).

11. Z výzvy k plnění ze dne [datum], s podacím lístkem z [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného před podáním žaloby k úhradě dluhu ze smlouvy.

12. Z rozsudku č.j. 5 Co 231/2020 – 97 soud zjistil, že Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodoval dne [datum] o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Písku č.j. 8 C 92/2019 – 57 ze dne 19. 11. 2019.

13. Na základě zjištěných skutečností soud učinil tento skutkový závěr. Právní předchůdce žalobkyně přenechal žalovanému dne [datum] částku 10 000 Kč v hotovosti. Žalovaný se zavázal vrátit přenechané peníze spolu se souhrnným poplatkem v pravidelných týdenních splátkách, což však neučinil, když vrátil namísto sjednaných 17 400 Kč částku 8 573,65 Kč. Právní předchůdce žalobkyně přenechal dále žalovanému dne [datum] částku 10 000 Kč v hotovosti. Žalovaný se zavázal vrátit přenechané peníze spolu se souhrnným poplatkem v pravidelných týdenních splátkách, což však neučinil, když vrátil namísto sjednaných 17 400 Kč částku 2 523,95 Kč. Právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku za žalovaným na žalobkyni.

14. Spor mezi účastníky řízení posoudil soud v souladu s § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), dle právní úpravy účinné v době vzniku závazkového vztahu (dne [datum] v případě 2. smlouvy), tedy dle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, účinného do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“), konkrétně dle § 39 a obč. zák. a § 451 a 456 a 458 obč. zák., dle zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném od 25.2.2013 do [datum] (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), dle § 9 odst. 1, postoupení pohledávky soud posoudil podle § 1879 a násl. o. z., příslušenství dle § 1970 o.z.

15. Soud postupoval podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném k datu uzavření 1 smlouvy tedy k [datum] smlouvy a zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 30. 11. 2016.

16. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

17. Podle § 2392 odst. 1 o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky.

18. Podle ust. § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

19. Podle ust. § 1880 odst. 1, 2 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postupitel vydá postupníkovi potřebné doklady o pohledávce a sdělí mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí.

20. Podle § 1 věta druhá zákona o spotřebitelském úvěru, se spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.

21. Podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

22. Podle § 2991 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

23. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

24. Provedeným dokazováním má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] a [datum] smlouvu o půjčce a zápůjčce, avšak žalobkyně neprokázala, že věřitel – právní předchůdce žalobkyně splnil povinnost, kterou mu stanoví § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru pod sankcí neplatnosti smlouvy, tedy že před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru na základě dostatečných informací a s odbornou péčí posoudil, zda je žalovaný schopen spotřebitelský úvěr splácet. Z provedených důkazů nevyplynulo jednoznačně, jaké byly příjmy a výdaje žalovaného, když žalobkyně nedoložila žádné listiny, ze kterých by výše uvedená v zákaznické kartě vyplývala. Nebyly prokázány příjmy ani výdaje, když částka uvedená jako nájem a inkaso ve výši 4 000 a 4 700 Kč byl vždy nereálně nízká. Rovněž příjmy žalovaného nebyly žádným způsobem doloženy. Navíc v době uzavření v pořadí první smlouvy měl žalovaný již závazky se splátkou 2 000 Kč měsíčně a teprve čtyři měsíce po uzavření první smlouvy, uzavřel věřitel další smlouvu, což zvyšovalo nároky na povinnost věřitele posoudit schopnost žalovaného splácet další úvěr a naznačovalo závěr, že žalovaný nedisponuje dostatečnými příjmy vzhledem ke svým výdajům. Pokud se mělo prohloubit zadlužení žadatele o další částku 2 000 a následně o 4 000 Kč na měsíční splátku, neuvedl žalobce svůj myšlenkový postup, kterým dospěl k závěru, že nemohl mít důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet, když zejména nebyly doložené žádné výpisy z případných registrů (SOLUS, NRKI, BRKI), když negativní výpis z těchto registrů by takové pochybnosti mohl rozptýlit. Přesto věřitel poskytl první a následně i druhou zápůjčku. Soud proto posoudil uzavřené smlouvy o půjčce a o zápůjčce ve smyslu smlouvy o spotřebitelském úvěru s ohledem na nesplnění požadavku stanoveného v zákoně o spotřebitelském úvěru ve znění účinném v rozhodné době jako neplatnou. Tento závěr je přitom zcela v souladu s aktuální judikaturou Ústavního soudu, podle nějž„ poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit“ (viz nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 4129/18). I s odkazem na rozsudek Soudního dvora EU ze dne [datum] ve věci C [číslo] ([právnická osoba] v . [jméno] [příjmení] a další) v citovaném nálezu Ústavní soud uvedl, že„ poskytovatel úvěru má povinnost (nese v tomto ohledu důkazní břemeno – v orig.„ the burden of proving“) posoudit úvěryschopnost dlužníka (spotřebitele) na základě dostatečných informací (na informace podané jen spotřebitelem může poskytovatel úvěru spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady)“. Žalobkyně tak v tomto směru neunesla jak břemeno tvrzení, tak důkazní.

25. Nad rámec soudu dodává, že doloženým rozhodnutím Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne [datum] není zdejší soud vázán a to ani s ohledem na ust. § 13 o.z., neboť se nejedná o nadřízený soud zdejšího soudu a od doloženého rozhodnutí uplynul roční časový odstup, který může znamenat posun v rozhodovací praxi soudů obecně. Skutkově se navíc případy liší tím, že v projednávané věci byl rozpor v tvrzených příjmech v časovém odstupu 3 měsíců.

26. Žalobkyně však prokázala předání finančních prostředků ve výši 10 000 Kč a 10 000 Kč žalovanému, proto soud právní vztah mezi účastníky posoudil jako bezdůvodné obohacení, neboť právní předchůdce žalobkyně žalovanému plnil bez právního důvodu. Z tvrzení samotné žalobkyně vyplynulo, že žalovaný uhradil na 1. smlouvu (2. v pořadí) částku 2 523,95 Kč, na 2. smlouvu (1. v pořadí) částku 8 573,65 Kč, je tak zřejmé, že na poskytnuté částce ve výši 10 000 Kč tak žalovaný dluží 7 476,05 Kč a na další poskytnuté částce 10 000 Kč tak dluží 1 426,35 Kč. Žaloba byla částečně úspěšná, neboť žalobkyně prokázala svou aktivní věcnou legitimaci a nárok byl výrokem I. a III. částečně přiznán. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení se zaplacením peněžitého dluhu, soud mu uložil povinnost zaplatit žalobkyni i úrok z prodlení v požadované výši 8,05 %, (neboť soud nemůže překročit žalobní návrh ani v tomto směru, i když zákonná výše je 8,25 % k datu prodlení), z dlužné částky od [datum] do zaplacení, neboť dluh byl splatný na základě výzvy odeslané dne [datum], pokud byla výzva dle § 573 o.z. doručena dne [datum] a částka mohla být uhrazena následujících 10 dnů, pak prodlení nastalo dne [datum] v souladu s § 1958 odst. 2 o.z. Ve zbytku žalobu jako nedůvodnou zamítl.

27. Lhůtu k plnění soud určil třídenní podle § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.).

28. Ve smyslu ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť úspěšnějšímu žalovanému (po odečtení úspěchu od neúspěchu a k datu rozhodování soudu, když žalobkyně požadovala přiznání částky 58 318,16 Kč při zohlednění kapitalizovaného příslušenství a přiznáno bylo 8 902,40 na jistine) žádné náklady nevznikly.