17 C 29/2022

Plný text

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudkyni Mgr. Marií Jelínkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně : IČO : sídlem adresa žalobkyně zastoupená anonymizováno jméno příjmení , advokátem příjmení příjmení & právnická osoba sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované : sídlem adresa žalované zastoupená anonymizováno jméno příjmení , advokátem Advokátní kancelář právnická osoba sídlem adresa o zaplacení 290 783 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou žalobkyně požadovala po žalované zaplacení částky 290 783 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 290 783 Kč od 11. 11. 2021 do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna nahradit žalované náklady řízení 72 722 Kč k rukám právního zástupce žalované, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se svou žalobou ze dne 18. 1. 2022 domáhala žalované částky s odůvodněním, že žalobci vznikl nárok na náhradu vyplaceného pojistného plnění ve výši 290 783 Kč, kterou plnil za žalovaného. Žalovaný odpovídal za škodu způsobenou jednatelem [jméno] [příjmení], který dne 20. 3. 2019 nakládal v části pronajatého areálu v obci Oselce štěpku na přistavený nákladní automobil. V okamžiku, kdy byl s nakladačem u nákladního vozidla a vyklápěl třetí lžíci, došlo k pádu betonové stěny vymezující ze tří stran prostor k uskladnění štěpky. Vlivem pádu stěny došlo k poškození kamenné zdi bývalého zámku v Oselcích, kde sídlí střední škola zřizovaná [příjmení] krajem. Příčinou pádu betonové stěny bylo dlouhodobé najíždění čelním nakladačem do uskladněné štěpky, čímž vznikl tlak na betonovou stěnu po obvodu a došlo k jejímu pádu. Poškozenému [příjmení] kraji, který byl v té době pojištěn u žalobkyně pojistnou smlouvou, vyplatila žalobkyně pojistné plnění ve výši žalované částky na základě této pojistné události. Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení této částky dne 3. 11. 2021, k zaplacení však nedošlo.

2. Žalovaná nárok žalobkyně neuznala. Žalovaná neměla za prokázanou příčinnou souvislost mezi jednáním žalované a vzniklou škodou, kdy nebylo prokázáno, zda vůbec došlo k jednání, které mělo za následek pád zdi a zda se tohoto jednání dopustila žalovaná. Žalovaná popřela nedostatek své pasivní legitimace tím, že dle dosavadní judikatury odpovědnost za pád zdi je přičítána osobám, které se na zbudování zdi podílely. Žalovaná učinila veškerá nezbytná preventivní opatření tak, aby k pádu zdi nedošlo, odkázala dále na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 18. 2. 2015, sp. zn. 25 Cdo 1641/2014. Jednalo se o obdobnou situaci, kdy bezprostřední činností stroje došlo ke škodě, kterou však nelze přičítat k tíži žalované. Ochrannou zeď měl zajistit provozovatel areálu, který zeď zbudoval a měl zvolit takový typ, který unese tíhu skladované štěpky. Za případnou škodu tak odpovídá provozovatel areálu, případně stavebník zdi. Má za to, že žalovaná vynaložila veškerou péči v souvislosti se svou provozní činností a vzniklou škodu jí nelze vyčítat. Štěpku nakládala v areálu v období od 5. 2. 2019 do 31. 12. 2019, dostatečně se seznámila se stavem zdi a při kontrole prostoru neshledala žádné změny, které by dávaly vzniknout obavě, že by zeď mohla spadnout. Žalovaná měla v souladu se svou smluvní povinností na základě objednávky provozovatele areálu naložit na místě štěpku a odvést ji na místo určení. Ochrannou zeď nepostavila a není provozovatelem areálu, ve kterém zeď stojí. Neurčovala, jak štěpka bude nakládána a následně přepravována z areálu. Škoda způsobená pádem zdi byla zapříčiněna nikoli provozní činností žalované, ale provozní činností provozovatele areálu v Oselcích. Navrhla zamítnutí žaloby v plném rozsahu.

3. Soud vyšel z nesporných tvrzení účastníků, že dne 20. 3. 2019 nakládal jednatel žalované pan [příjmení] [příjmení] štěpku v areálu zemědělského družstva na přistavený nákladní automobil. Poškozený [příjmení] kraj byl pojištěn u žalobkyně, pojistnou smlouvou [číslo]. Žalobkyně vyplatila pojistné plnění ve výši 290 783 Kč na základě pojistné události [číslo]. Právní zástupce žalobkyně zaslal žalovanému dne 3. 11. 2021 kvalifikovanou předžalobní výzvu k úhradě dlužné částky ve lhůtě 7 dnů od doručení předžalobní výzvy.

4. Dále soud vyšel z těchto skutkových zjištění. Doručenkou datové zprávy bylo prokázáno doručení předžalobní výzvy žalované dne 3. 11. 2021.

5. Z potvrzení o přijatém oznámení vyplynulo, že pan [jméno] [příjmení] učinil oznámení ve věci pád zdi v obci Oselce 22. 3. 2019 s tím, že věc bude zpracována na ÚO Plzeň – venkov, OO Nepomuk.

6. Z vyrozumění Policie ČR ze 17. 3. 2020 vyplynulo, že ve věci poškození zámecké obvodové zdi byla celá věc oznámena ředitelem SŠ Oselce dne 22. 3. 2019 v 7:30 hodin. Provedeným šetřením ze strany Policie ČR bylo na místě zjištěno, že poškozená obvodová zeď se nachází v areálu bývalého zámku v obci Oselce v majetku [příjmení] kraje, kde se nyní nachází střední a základní škola. Za objektem bývalého zámku se nachází areál zemědělského družstva, který byl částečně pronajímán společnosti [právnická osoba] Tato společnost měla v areálu samostatně postavenou stěnu z betonových segmentů. Tyto byly pouze složené na sobě na způsob stavebnice. Stěna ze tří stran vymezovala prostor k uskladnění štěpky. Nakládku a odvoz štěpky prováděla společnost [právnická osoba] [právnická osoba] pan [příjmení] [příjmení] uvedl, že dne 20. 3. 2019 v 5:00 hodin nakládal štěpku na přistavený nákladní automobil. V okamžiku, kdy byl s nakladačem u tohoto vozidla a vyklápěl třetí lžíci, došlo k pádu betonové zdi. V té době se údajně s nakladačem u stěny nenacházel a ani si neuvědomoval, že by do stěny při nakládání lžící nakladače narazil. Podle jeho tvrzení muselo dojít k samovolnému pádu betonové stěny, která měla být předtím vyboulená. Pádem betonové stěny došlo k poškození kamenné zdi bývalého zámku. Ve věci nebylo zjištěno, že došlo k úmyslnému jednání ze strany fyzické osoby. Na místě se nepodařilo prokázat, že betonová stěna v areálu zemědělského družstva spadla bezprostředně po najetí nakladače při nakládce štěpky nebo podobné činnosti, ale tato verze je nanejvýš pravděpodobná. Obsluha čelním nakladačem musela najíždět o uskladněné štěpky, čímž vznikal tlak na betonovou stěnu po obvodu a následně došlo k jejímu pádu. Nebylo možno určit, jak dlouho tento proces mohl trvat. Nebylo provedeno další šetření. Součástí vyrozumění je fotodokumentace pořízená Policií ČR, kdy z fotografií vyplynulo, že za betonovou zdí je hromada dřevní štěpky a dále v další vzdálenosti bubnová třídička.

7. Z fotografií označených datem 8. 10. 2019 vyplynulo, že betonová zeď byla poskládaná v některých místech z pěti řad betonových bloků, kdy první dvě řady jsou poskládány z bloků zhruba dvojnásobné výšky oproti blokům na horních třech řadách. Vedle této zdi se nacházela zeď vystavená z kamenů, která je v některých místech zbořena, kdy několik betonových bloků betonové zdi chybí. Za betonovou zdí je patrná hromada materiálu, zřejmě dřevní štěpky. Pod kamennou zdí jdou vidět rozvaliny, kdy se jedná patrně o původní části kamenné zdi.

8. Z informativního výpisu z katastru nemovitostí vyplynulo, že vlastníkem pozemku parc. č. st [anonymizováno] v k. ú. a obci Oselce, jehož součástí je stavba občanského vybavení [adresa], je [příjmení] kraj. Právo hospodaření se svěřeným majetkem kraje má Střední a základní škola [adresa], [obec].

9. Ze seznamu organizací k pojištění v rámci pojištění [příjmení] kraje vyplynulo, že jeho součástí je [ulice] škola a základní škola [obec] na adrese [obec a číslo]. Z pojistných podmínek pro pojištění hospodářských rizik vyplynula ujednání stran pojistné smlouvy týkajících se vyšších podmínek pojištění a vzniku nároku na pojistné.

10. Z oznámení škodní události majetku číslo pojistné události [číslo] (dále jen„ pojistná událost“) vyplynulo datum vzniku škodné události 22. 3. 2019 na základě hlášenky [číslo] ve vztahu k výše uvedené pojistné smlouvě, kdy příčinou vzniku škody byla označena živelní událost (pád stromu, stožáru a jiných předmětů), místem vzniku události bylo označeno [obec a číslo], vznik události byl popsán tak, že při nakládání dřevěných štěpků došlo k poškození zámecké obvodové zdi. Svědci události nebyli. Odhad výše škody činil 684 693 Kč.

11. Z oznámení pojistné události z 2. 10. 2019 vyplynulo, že [právnická osoba], jakožto zmocněnec na základě plné moci z 23. 5. 2006 za zmocnitele [příjmení] kraj, oznámilo pojistnou událost z 22. 3. 2019 v čase 8:00 hodin v Oselcích s popisem události, že při nakládání dřevěných štěpků došlo k poškození zámecké obvodové zdi. S tím, že poškozeným je Střední a základní škola [obec]. Škoda byla zaviněna cizí osobu s bližší specifikací, že při špatné manipulaci s nakladačem cizí firmy došlo k poškození – zbourání naší obvodové zdi zámecká obvodová zeď. Nehoda byla šetřena policií.

12. Ze zápisu o poškození věci movitých a nemovitých ze dne 8. 10. 2019 podepsaného technikem s podpisem [příjmení] ve vztahu k pojistné události vyplynul datum pojistné události 22. 3. 2019 v [adresa]. Jako příčina vzniku škody byl uveden náraz nakladače do betonové zdi a následný pád betonových kvádrů na kamennou zeď zámku. K rozsahu poškození a vlastnímu zjištění technika bylo uvedeno, že se jedná o skládanou kamennou zeď z malých a velkých kamenů zděných na jíl, jedná se o památkovou stavbu. Nárazem došlo k pádu asi 15 m délky a výšky 2,3 m a šířky 0,65 m. Z další poznámky vyplynulo, že dále došlo v důsledku vichřice k utržení měděné falcové krytiny v blíže specifikované ploše, kdy bude nahlášena nová pojistná událost.

13. Z žádosti z 15. 10. 2019 vyplynulo, že žalobkyně žádala [příjmení] kraj o zaslání dokumentů pojistné události, a to prohlášení o neuplatnění škody u jiného subjektu, protokol o oznámení trestného činu a číslo bankovního účtu.

14. Z rozpočtu zpracovaného [anonymizováno] pro [ulice] školu a základní školu [obec] vyplynul rozpočet na stavbu rekonstrukci kamenné zdi v celkové výši 684 692,66 Kč.

15. Z oznámení 18. 10. 2019 vyplynulo, že bylo ukončeno šetření pojistné události s tím, že na základě šetření pojistitele bylo pojistné plnění stanoveno po odečtení spoluúčasti ve výši 20 000 Kč na celkovou částku 290 783 Kč včetně DPH. S tím, že doložená cenová nabídka neodpovídala uvedení do původního stavu a byla stanovená nesporná škoda.

16. Kopií obrazovky z počítačového systému žalobkyně byla prokázána výplata celkového pojistného ve výši 290 783 Kč dne 21. 10. 2019 [příjmení] kraji, kdy celkové pojistné plnění ze strany žalobkyně činilo 203 548,10 Kč, ze strany [anonymizováno] pojišťovny 29 078,30 Kč, ze strany [anonymizováno] pojišťovny 58 156,60 Kč. Oprávnění žalobkyně uplatňovat postižní právo za všechny soupojistitele vyplynulo z článku VI. odst. 6 písm. c) pojistné smlouvy [číslo] uzavřené mezi žalobkyní, [právnická osoba], [právnická osoba] a [příjmení] krajem ze dne 23. 10. 2018.

17. Z dopisu ze dne 4. 2. 2020 vyplynulo, že [ulice] škola [obec] oznámila žalobkyni změnu kontaktních údajů.

18. Z žádosti z 5. 3. 2020 vyplynulo že, žalobkyně žádala Policii ČR o zaslání konečného vyrozumění ve věci poškozené zámecké obvodové zdi k pojistné události.

19. Z dopisu žalované adresovaného právnímu zástupci žalobkyně včetně podacího lístku z 18. 12. 2021 vyplynulo, že odmítli předžalobní výzvu v plném rozsahu s odůvodněním, že [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] prováděl nakládku dřevní štěpky v areálu ZD [obec], nikoli však v místě, kde došlo k pádu betonové stěny. Místo, kde prováděl nakládku, bylo od místa, kde došlo k pádu stěny, vzdáleno asi 10 metrů. Nakládka byla prováděna také v jiném směru, než by došlo k pádu stěny. Není zde tak dána příčinná souvislost mezi nakládkou prováděnou [anonymizováno] [příjmení] a pádem betonové stěny. Shodně se vyjádřil [anonymizováno] [příjmení] také před Policí ČR, která prováděla místní šetření. Nebylo konstatováno, že by příčinou pádu stěny byla neopatrnost [anonymizováno] [ulice] při nakládce. Takové vyjádření nikdo nežádal a nebylo podepsané. Podle předžalobní výzvy byla příčinou pádu stěny dlouhodobé najíždění čelním nakladačem do uskladněné štěpky. Tuto činnost však [anonymizováno] [příjmení] neprováděl.

20. Z emailu z 20. 10. 2021 adresovaného právnímu zástupci žalobce vyplynulo sdělení [jméno] [příjmení] za [právnická osoba] s tím, že firma [právnická osoba] v zastoupení pana [jméno] [příjmení] není zaměstnanec firmy [právnická osoba] [právnická osoba] způsobila dne 20. 3. 2019 pád opěrné zdi v areálu v Oselcích, jde o samostatný subjekt, který si škodní událost vyřizuje s žalobkyní.

21. Z výpisu živnostenského rejstříku z 9. 5. 2022 vyplynulo, že [anonymizováno] spol. s. r.o., zastoupený statutárním orgánem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], je oprávněn k předmětu podnikání výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona. Dále k opravě ostatních dopravních prostředků a pracovních strojů a následně silniční motorové dopravě – nákladní provozovaná vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené hmotnosti přesahující 3,5 tuny, jsou – li určeny k přepravě zvířat nebo věci – nákladní provozovaná vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené hmotnosti nepřesahující 3,5 tuny, jsou – li určeny k přepravě zvířat nebo věcí – osobní provozovaná vozidly určenými pro přepravu nejvýše 9 osob včetně řidiče, jakož to koncesovaná živnost. Z výpisu z obchodního rejstříku z 16. 5. 2022 ohledně [anonymizováno] spol. s r. o. vyplynulo, že předmětem podnikání je oprava ostatních dopravních prostředků a pracovních strojů, dále shodně jak vyplynulo z živnostenského rejstříku.

22. Z faktury ze dne 22. 3. 2019 vyplynulo, že dodavatel žalované fakturoval odběrateli [právnická osoba] za dopravu štěpky a kůry za 2 802 km, celkem 94 932 Kč.

23. Z fotografie nakladače značky LIEBHERR vyplynulo, že je opatřen nakládací lžící blíže neurčené velikosti.

24. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] vyplynulo, že s žalovanou přišel do styku v minulosti obchodně. Od loňského roku je předsedou správní rady [právnická osoba] Firma působila v areálu družstva v obci [obec] před 3 – 4 lety. V té době byl pouze zaměstnanec firmy, pracoval jako technický zaměstnanec v březnu 2019. V areálu farmy [obec] měli pronajatý prostor, který používali ke třídění a navážení štěpky. Šlo o asfaltovou plochu, kde nebyly žádné stavby. Svědek identifikoval podle fotografie prostor v areálu v [obec], kde byla uskladněna štěpka a umístěn jejich třídící stroj. Pokud šlo o betonovou zeď, vystavěli ji oni, tedy jejich firma. Na základě dohody s farmou [obec] zeď vybudovali, za užívání areálu platili nájem. Betonová zeď byla vystavěna z betonových bloků, říkali jí puzzle. [právnická osoba] pro [právnická osoba] vozila materiál, měli autodopravu, vozili štěpku. Zeď z betonových bloků byla pravděpodobně postavena v začátku jejich působení v areálu. Svědek předal telefonní číslo na firmu [právnická osoba], když volal někdo z [anonymizováno] pojišťovny, pokud šlo o pád betonové zdi. Bylo to před 3 lety. Předal kontakt na pana [příjmení], který firmu [právnická osoba] zastupoval. Pokud šlo o zámeckou zeď, ta nevypadala moc dobře. Ohledně zdi z betonových bloků, šlo o nové bloky, které váží skoro tunu, skládají se do sebe jako puzzle nebo lego. Z toho se buduje opěrná zeď, kdy bloky do sebe zapadají, mají výstupky, které do sebe zapadnou. Nespojují se ničím. Je to mobilní zeď, kterou je možné postavit a rozebrat podle potřeby. Svědek se nikdy nesetkal s tím, že by zeď z betonových bloků byla vyboulená, jedná se o tvrdý beton. Vlastníkem pronajatého areálu byla asi farma [obec]. Pokud šlo o dohodu mezi [právnická osoba] a [právnická osoba], dle dohody vozili materiál, součástí jejich činnosti byla i nakládka. Bylo domluveno, že si nakládali sami na svá vozidla. Svědek jako technický pracovník objížděl zařízení vyrábějící dřevní materiál, řídil vozidla, kam mají jet nakládat, řešil opravy strojů, měli více středisek. V [obec] byli půl roku až rok. Této činnosti se věnují 12 – 15 let. Svědek měl na starost rovněž areál v Oselcích. Nakládání materiálu bylo někde zajištěno jejich strojníkem, někde si nakládali sami dopravci. V [obec] se vyskytoval strojník v pracovní době, mimo pracovní dobu si nakládali sami. Vyskytoval se tam pouze jeden druh materiálu. Pokud jde o třídící strojovnu, je to stroj, kde se sype materiál přes síto, vypadne požadovaná frakce, zbytek vypadne bokem, materiál se odděluje podle hrubosti. V minulosti se jim nikdy nestalo, že by zeď z betonových bloků spadla. Zeď stavěli asi 4x nebo 5x podle toho, kde byla její potřeba. Jedná se o opěrnou zeď v souvislosti s dřevními materiály. Ke stavbě zdi není zapotřebí nic speciálního, žádná speciální firma, může ji postavit kdokoli. Jedná se o zeď, která slouží k tomu, aby se materiál neušpinil, aby se oddělila čistá hmota od nepořádku, který je na ploše. Je to kvůli čistotě materiálu. Příčinu pádu zdi se svědkem nikdo neřešil. V areálu [obec] skončili, mají materiály, kde zeď není třeba. V Praze ve velkém areálu mají zeď již 4 roky, nikdy se nestalo, že by zeď spadla. Stejné opěrné zdi používají betonárky a další firmy, kde mají kamenivo k oddělení různých materiálů, aby se nespojily. Nikdy se nestalo, že by zeď spadla. Dle svědka není možné, aby zeď spadla sama od sebe. Materiál, který se vrství, váží mnoho tun. [příjmení] by se opřít o zeď silou např. nakladačem, aby zeď spadla. Jinak svědek neví, proč by zeď spadla sama od sebe. Dle svědka nebylo potřeba stanovit sílu, kterou štěpka působila na zeď, neboť se průběžně odvážela. Má za to, že to není taková síla, aby zeď spadla. Odborně se to neprověřovalo, nepovažoval za možné, aby štěpka provalila betonové kvádry. Areál hlídali zaměstnanci družstva. Byl tam záznamový kamerový systém. Svědek si hlídal sám odvoz štěpky. Bylo nasmlouváno, kdo odveze štěpku. Svědek tam posílal vozidla, která zde jezdila po dohodě s ním. Pokud to bylo mimo pracovní dobu, věděl o tom. Byla tam protříděná štěpka a ta se nakládala. Jiný materiál tam nebyl. Do areálu pro štěpku jezdily tři firmy, možná 4. [právnická osoba] byla jednou z nich. Zeď nestavěla autorizovaná firma, neboť to není zapotřebí. Zeď skládal svědek osobně. Prodejce nedoporučoval nic speciálního. Ke stavbě neexistuje žádný návod, který by určoval speciální hmotnost, kterou zeď udrží. Svědek se rozhodl pro tento typ zdi, neboť jej viděl na stavbách, kde v betonárkách byly uloženy kameny v kóji, třeba 20 kamionů a byly odděleny těmito bloky. Štěpka váží zhruba třetinu. Věděl, že se nemůže nic stát. Svědek prováděl kontrolu areálu každý týden, někdy i 3x denně. O kontrole nemusely být žádné záznamy. Zeď byla stále stejná po jednou, dvou nebo třech měsících. Svědek neměl žádné informace, že by se zeď deformovala. Zeď směrem od zámečku byla polorozpadlá, pokud šlo o kamennou zeď. Svědek uvedl [anonymizováno] svou domněnku. Nešlo o přesnou příčinu, proč zeď mohla spadnout. Sdělil, že se to stalo firmě [právnická osoba] [příjmení] to mechanicky poškodit. Kamery byly pouze na vjezdu do areálu, nikoli u pronajaté plochy. Navíc se uchovávaly 14 dní. Při poškození zdi tam nikdo nebyl, firma [právnická osoba] nakládala mimo pracovní dobu strojníka. Svědek věděl, že zeď spadla. Nikdo jej neinformoval a hlásila mu to [anonymizováno], které dal kontakt na pana [příjmení] [jméno] pádu zdi se dozvěděl později, než v den, kdy zeď spadla. Kooperativa volala ještě později. Výšku zdi stanovili podle potřeby, dají se stavět až do 8 či 10 metrů. V tomto případě to byly asi 4 bloky, nebylo to příliš do výšky. Jedná se o tunové bloky. Plocha je ohromně těžká. V tomto případě to mohlo mít asi 4 metry. Vystavěný box byl do tvaru písmene U, svědek chodil kolem celé zdi. Materiál se přivezl, navezl a vytřídil. V celém boxu byla vytříděná štěpka. Bokem byla kupka pilin, která zbyla po třídění. Štěpka se třídila novou třídičkou, která nevydává žádné vibrace, funguje jako velká pračka, má zhruba 5 metrů. Nevydává žádné vibrace ani hluk. Třídička byla umístěna od zdi asi 4 – 5 metrů.

25. Soud vyšel se skutkového závěru, že společnost [právnická osoba] provozovala pronajatý areál zemědělského družstva v [obec]. Na základě smluvního vztahu mezi [právnická osoba] a [anonymizováno] spol. s r. o. zajišťoval [anonymizováno] spol. s r. o. dopravu dřevní štěpky v areálu. Dle dohody obou subjektů prováděl dne 20. 3. 2019 jednatel [příjmení] spol. s r. o. [příjmení] [příjmení] nakládku štěpky na přistavený nákladní automobil. Následně došlo k pádu opěrné betonové stěny, která byla vybudovaná zaměstnancem [právnická osoba] V bezprostřední blízkosti betonové zdi je umístěna kamenná obvodová zeď, která je součástí areálu střední školy zřízené [příjmení] krajem, který s areálem hospodaří. Žalobkyně vyplatila pojistné plnění v celkové výši 290 783 Kč na základě pojistné události, kdy došlo k poškození zámecké obvodové zdi specifikované jako živelní událost, způsobená pádem stromů, stožárů a jiných předmětů.

26. Soud postupoval podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o.z.“), ve znění účinném k datu vzniku škody dne 20. 3. 2019 a následně (§ 2820) k datu výplaty plnění tedy k 21. 10. 2019.

27. Podle § 2820 odst. 1 o.z., vzniklo-li v souvislosti s hrozící nebo nastalou pojistnou událostí osobě, která má právo na pojistné plnění, pojištěnému nebo osobě, která vynaložila zachraňovací náklady, proti jinému právo na náhradu škody nebo jiné obdobné právo, přechází tato pohledávka včetně příslušenství, zajištění a dalších práv s ní spojených okamžikem výplaty plnění z pojištění na pojistitele, a to až do výše plnění, které pojistitel oprávněné osobě vyplatil. To neplatí, vzniklo-li této osobě takové právo vůči tomu, kdo s ní žije ve společné domácnosti nebo je na ni odkázán výživou, ledaže způsobil pojistnou událost úmyslně.

28. Podle § 2924 o.z., kdo provozuje závod nebo jiné zařízení sloužící k výdělečné činnosti, nahradí škodu vzniklou z provozu, ať již byla způsobena vlastní provozní činností, věcí při ní použitou nebo vlivem činnosti na okolí. Povinnosti se zprostí, prokáže-li, že vynaložil veškerou péči, kterou lze rozumně požadovat, aby ke škodě nedošlo.

29. Podle § 2914 o.z., kdo při své činnosti použije zmocněnce, zaměstnance nebo jiného pomocníka, nahradí škodu jím způsobenou stejně, jako by ji způsobil sám. Zavázal-li se však někdo při plnění jiné osoby provést určitou činnost samostatně, nepovažuje se za pomocníka; pokud ho však tato jiná osoba nepečlivě vybrala nebo na něho nedostatečně dohlížela, ručí za splnění jeho povinnosti k náhradě škody.

30. Podle § 2910 o.z., škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

31. Soud má za to, že nárok žalobkyně není důvodný, neboť nebyl prokázán jeho vznik v souvislosti s provozní činností žalované ani v souvislosti se zaviněným porušením právní povinnosti žalované prostřednictvím pověřeného zaměstnance. Žalobkyně neprokázala tvrzený skutkový děj v tom smyslu, že by příčinou pádu betonové stěny bylo dlouhodobé najíždění čelním nakladačem ze strany zaměstnance žalované do uskladněné štěpky. V tomto smyslu žalobkyně neunesla své důkazní břemeno přes procesní poučení dané ve smyslu ust, § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. Zároveň nebylo beze zbytku prokázáno, že by k pádu betonové stěny, a v jejím důsledku k pádu zámecké obvodové zdi, došlo v důsledku přímého nárazu nakladače ovládaného zaměstnancem žalované. Taková tvrzení zůstala vždy v rovině spekulací, když přímý náraz nakladače do zdi nebyl prokázán přímými důkazy ani řetězcem nepřímých důkazů. Výpověď svědka [příjmení] soud hodnotí sice jako plně věrohodnou, nicméně jeho závěr„ zeď nemohla spadnout sama od sebe v důsledku její konstrukce“ je závěrem, pro který by svědek musel být nadán odbornými znalostmi z oboru statiky případně stavebnictví. Přestože svědek se prakticky stavbou opěrné zdi zabýval, nejedná se o znalce působícího v této oblasti. Pokud jde o bezprostřední vnímání svědka, jednotlivých dějů, svědek při pádu opěrné zdi nebyl přítomen, o jejím pádu se dozvěděl až následně, kdy pouze předal kontakt na žalovanou společnost, a to žalobkyni. Pokud se jednalo o provozní činnost, má soud za to, že za organizaci nakládky odpovídal provozovatel pronajatého areálu, tedy společnost [právnická osoba], který zároveň odpovídal za bezpečnost zhotovené opěrné zdi. I v případě, že nakládku v konkrétní den fakticky provedl zaměstnanec žalované společnosti [právnická osoba], nesl nebezpečí vzniku případné škody při nakládce provozovatel areálu, který měl zajistit nad provedením nakládky dohled. [ulice] činnost žalované zahrnovala z největší části přepravu materiálu na základě objednávky provozovatele areálu. Situaci, kdy se provozovatel areálu zabýval prodejem dřevní štěpky, zajišťoval tak její uskladnění a případnou dopravu koncovému objednateli. Součástí této činnosti tak bylo rovněž zajištění nakládky materiálu případnému přepravci. Pokud v konkrétní situaci určoval způsob uskladnění štěpky, tedy místo uskladnění, dále zabezpečení štěpky a její nakládku, provozovatel areálu, byla zde souvislost s provozovanou dopravou, ale mimo hlavní provozní činnost dopravce, kterou byla právě přeprava štěpky do bodu určení. Naopak nejbližší příčinná souvislost mezi pádem zámecké zdi byla s případným pádem opěrné zdi, kterou vybudoval, a tedy provozoval provozovatel areálu na uskladnění štěpky nikoli žalovaná.

32. Podle žalobkyní uvedeného rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 18. 2. 2015, sp. zn. 25 Cdo 1641/2014, se provozní činností se podle této úpravy rozumí soustavně prováděná činnost, která je organizována právnickou či fyzickou osobou (podnikatelem) v určitém provozu, která – i když by nebyla vymezena v jejím předmětu činnosti – je součástí její faktické činnosti vykonávané zpravidla za využití technických prostředků či technologických postupů, které jsou pro svou nebezpečnost možným zdrojem rizik pro zákonem chráněné hodnoty (zdraví, majetek, apod.). Předpokladem odpovědnosti zde není porušení právní povinnosti, nýbrž působení zákonem kvalifikované skutečnosti (škodní událost), která byla příčinou vzniku škody (srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2008, sp. zn. 25 Cdo 529/2006, nebo ze dne 22. 12. 2010, sp. zn. 25 Cdo 3269/2008, publikovány pod C 5791 a C 9381 v Souboru civilních rozhodnutí Nejvyššího soudu, C. H. Beck, dále též jen„ Soubor“).

33. Zákon definici provozní činnosti nepodává a její obsah je proto vykládán jako činnost související s předmětem činnosti (zpravidla podnikatelské, obchodní), kterou fyzická nebo právnická osoba vyvíjí ve formě tzv. provozu, tedy zpravidla opakovaně za použití určitých organizačních opatření, někdy s využitím různých technologií či postupů, včetně věcí, jimiž je místo činnosti (provozovna) vybaveno. Na rozdíl od škodlivých vlivů na okolí podle § 420a odst. 2 písm. b) obč. zák. nemusí jít u provozní činnosti podle písmena a) o věci či technologie potencionálně nebezpečné, které pro svůj charakter a možnost selhání při jejich ovládání představují zdroj nebezpečí pro okolí. Zákon také neomezuje okruh věcí, s jejichž použitím je tento typ odpovědnosti spojen, proto je k nim třeba řadit jakékoliv zařízení či vybavení provozovny, v níž se v rámci provozní činnosti poskytují služby. Nemusí jít o věci, které poskytovatel aktivně využívá, použití věci při provozní činnosti však musí vyplývat z toho, že je věc do procesu poskytování služby určitým způsobem zapojena (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 2. 2011, sp. zn. 25 Cdo 1117/2008, Soubor C 9715).

34. V daném případě však nebylo prokázáno, zda k pádu betonové zdi došlo v důsledku dlouhodobého najíždění nakladače do uskladněné štěpky, nebo v důsledku přímého nárazu nakladače ovládaného zaměstnancem žalované, nebo z jiného důvodu. V prvním případě by přicházela do úvahy spíše odpovědnost provozovatele areálu, ve druhém případě by šlo o souběh odpovědnosti za škodu provozovatele areálu a řidiče nakladače (ev. jeho zaměstnavatele). Vzhledem k výše uvedenému soud žalobu v plném rozsahu zamítl.

35. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l o. s. ř. za použití § 142 odst. 1 a přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 72 722 Kč. Při rozhodování o nákladech právního zastoupení postupoval soud podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ AT“). Náklady řízení sestávají z šesti úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení dne 11. 4. 2022, nahlížení do spisu dne 21. 4. 2022, účast na jednání soudu dne 26. 4. 2022 a dne 9. 6. 2022, písemné vyjádření ze dne 17. 5. 2022 a závěrečný návrh ze dne 22. 7. 2022) po 9 500 Kč podle § 7 bodu 6 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a), d), f) a g) a § 11 odst. 3 AT, tj. celkem 57 000 Kč, šesti režijních paušálů podle § 13 odst. 4 AT po 300 Kč, tj. 1 800 Kč, cestovného z Hvožďan (sídla advokáta) do Příbrami a zpět ke dvěma jednáním v celkové výši 901 Kč (cestovné dne 26. 4. 2022 ve výši 425 Kč při výši náhrady za používání silničních motorových vozidel při pracovních cestách od 12. 3. 2022 do 13. 5. 2022 v částce 36,10 Kč za litr a vzdálenosti 55 km; cestovné dne 9. 6. 2022 ve výši 476 Kč při výši náhrady 47,10 Kč za litr a téže vzdálenosti), náhrady za promeškaný čas podle § 14 odst. 1) a 3) AT ve výši 4 x 100 Kč, tj. celkem 400 Kč a z 21 % DPH počítané z částky 60 101 Kč, tj. DPH ve výši 12 621 Kč Lhůta k plnění byla podle § 160 odst. 1 o. s. ř. určena třídenní s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).