17 C 35/2022
č. j. 17 C 35/2022-86
V PLATNOSTICitované zákony (7)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 101 § 160 § 251
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 52 § 517 § 3028
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 19
Plný text
Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudkyní Mgr. Marií Jelínkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného trvale bytem adresa o zaplacení 24 713,18 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 24 713,18 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 046,71 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 925,32 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 25 616,89 Kč od 28. 10. 2020 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na účet právního zástupce žalobkyně náklady řízení ve výši 9 701 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobkyně podala k Obvodnímu soudu pro Prahu 1 žalobu, kterou se domáhala po žalovaném zaplacení částky 24 713,18 Kč s příslušenstvím s tím, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru a vydání a užití karty, na základě které poskytla žalovanému úvěrový rámec 10 000 Kč, později navýšený na 28 000 Kč, který mohl čerpat prostřednictvím kreditní karty a ten se zavázal úvěr splácet minimální měsíční splátkou 5 % z čerpaného úvěru. Úvěr byl ke dni 2. 6. 2020 zesplatněn, neboť žalovaný nehradil splátky řádně a včas. Žalovanou částku představuje jistina 22 570,18 Kč, smluvní úroky 3 046,71 Kč, kapitalizované zákonné úroky 925,32 Kč a poplatky 2 143 Kč. Dále žalobkyně uplatnila nárok na zákonný úrok z prodlení.
2. Obvodní soud pro Prahu 1 ve věci rozhodl elektronickým platebním rozkazem, který se však nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného, a proto jej soud usnesením zrušil, následně vyslovil svou místní nepříslušnost a věc postoupil Okresnímu soudu v Příbrami.
3. Nadepsaný soud pak ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. vyzval žalovaného k vyjádření jeho stanoviska k zamýšlenému postupu podle § 115a o. s. ř., tj. zda souhlasí, aby bylo soudem ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat, že s uvedeným postupem souhlasí. Žalobkyně svůj souhlas s postupem soudu podle § 115a o. s. ř. vyjádřila již v žalobě, žalovaný se nevyjádřil. Vzhledem k tomu, že věc bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, nebylo ve věci nařizováno ústní jednání, pouze byl veřejně vyhlášen rozsudek.
4. Z obsahu předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav věci. Mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 30. 8. 2011 uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty [číslo] na základě které poskytla žalobkyně žalovanému revolvingový úvěr formou poskytnutí úvěrového rámce 10 000 Kč, později navýšeného na 28 000 Kč, který mohl žalovaný čerpat prostřednictvím kreditní karty. Nedílnou součástí smlouvy jsou produktové podmínky revolvingového úvěru a kreditní karty a všeobecné obchodní podmínky. Žalovaný se zavázal úvěr splácet splátkou 5 % z čerpaného úvěru, přičemž výše splátky byla žalovanému vždy oznámena v měsíčním výpisu z úvěrového účtu. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas, žalobkyně proto v důsledku jeho prodlení přistoupila k zesplatnění úvěru, a to ke dni 2. 6. 2020, o čemž byl žalovaný písemně vyrozuměn a byl vyzván k úhradě dlužné částky. Žalovanou částku představuje nesplacená jistina 22 570,18 Kč, obchodní úroky z nesplacené jistiny kapitalizované ke dni zesplatnění ve výši 3 046,71 Kč, kapitalizované zákonné úroky 925,32 Kč a poplatky 2 143 Kč. Žalovanému byla zaslána předžalobní upomínka, kterou byl v souladu s § 142a o. s. ř. vyzván k zaplacení dlužné částky.
5. Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, soud postupoval dle právní úpravy účinné ke dni vzniku závazkového vztahu, tj. dle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen„ občanský zákoník“), zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen„ obchodní zákoník“) a zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru. Soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 497 a násl. obchodního zákoníku. Podle § 497 obchodního zákoníku se smlouvou o úvěru zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Na předmětnou smlouvu je zároveň nutno hledět jako na smlouvu spotřebitelskou ve smyslu § 52 a násl. občanského zákoníku, neboť tuto smlouvu uzavřela žalobkyně jako subjekt jednající v rámci své obchodní podnikatelské činnosti a žalovaný jako spotřebitel (osoba, která při uzavírání smluv nejednala v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti).
7. Ohledně příslušenství pohledávky soud aplikoval § 517 odst. 2 občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 142/1994 ve spojení s přechodným ustanovením § 19 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
8. Na základě shora popsaného skutkového stavu věci dospěl soud k závěru, že podaná žaloba je důvodná. Žalobkyně žalovanému na základě smlouvy o revolvingovém úvěru poskytla finanční prostředky a žalovaný se zavázal úvěr splácet v pravidelných splátkách, avšak porušil svou povinnost vyplývající ze smlouvy a dostal se s úhradou dluhu do prodlení, v důsledku čehož došlo k zesplatnění úvěru. Žalovaný zůstal ve sporu pasivní, k žalobě se nevyjádřil a žalobní tvrzení tak nebyla nijak zpochybněna.
9. Stran tvrzení žalobkyně o výši dlužné částky soud vyšel ze zásady negativní, kdy bylo na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že svůj dluh žalobkyni zaplatil, případně že na svůj dluh zaplatil více, než kolik odpovídá žalobkyní tvrzená výše pohledávky. Soud tak považoval tvrzení žalobkyně za dostatečně prokázaná listinnými důkazy, a proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni z titulu smlouvy o úvěru celkem částku 24 713,18 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 046,71 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 925,32 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 25 616,89 Kč od 28. 10. 2020 do zaplacení. Lhůta k plnění byla podle § 160 odst. l o. s. ř. určena třídenní.
10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l za použití § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 9 701 Kč. Při rozhodování o nákladech řízení postupoval soud podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Náklady řízení sestávají ze 3 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, žaloba) po 2 100 Kč, tj. 6 300 Kč, 3 režijních paušálů po 300 Kč, tj. 900 Kč, 21 % DPH počítaných z částky 7 200 Kč, tj. 1 512 Kč, a zaplaceného soudní poplatku 989 Kč Lhůta k plnění byla podle § 160 odst. l o. s. ř. určena třídenní s povinností plnit k rukám právního zástupce žalobkyně.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.