17 C 49/2021

Plný text

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudkyní Mgr. Marií Jelínkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa , země zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení , LL.M. sídlem adresa o vyloučení věci z výkonu rozhodnutí

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala vyloučení nemovitých věcí a to parcely p. č. st. 477, zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba [adresa], rod. dům, a parcely p. [číslo] zahrada, vše zapsané na [list vlastnictví], k.ú. [obec] u [obec], obec Radonice, okres [okres] z exekuce vedené soudním exekutorem JUDr. [jméno] [příjmení], Ph.D. proti povinné [jméno] [příjmení], [datum narození] pod sp. zn. 067 EX 32302/16, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna nahradit žalované náklady řízení v plném rozsahu, ve výši 22 115,09 Kč, k rukám právního zástupce žalované, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se svou žalobou ze dne 23. 2. 2021 domáhal vyloučení nemovitých věcí, a to parcely p. č. st. [anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba [adresa], rod. dům, a parcely p. [číslo] zahrada, vše zapsané na [list vlastnictví], k.ú. Radonice u Prahy, obec Radonice (dále jen„ nemovitosti“) z exekuce vedené soudním exekutorem JUDr. [jméno] [příjmení], Ph.D. proti povinné [jméno] [příjmení], [datum narození] pod sp. zn. [spisová značka], na základě vykonatelného rozhodnutí – elektronického platebního rozkazu č. j. EPR 194286/2016-5, vydaného Obvodním soudem pro Prahu 9 dne 27. 9. 2016, který nabyl právní moci dne 15. 10. 2016 a stal se vykonatelným téhož dne, kdy oprávněným z exekuce je žalovaný (dále též jen„ exekuce“). V rámci exekučního řízení vydal exekutor exekuční příkaz k prodeji nemovitosti [číslo jednací] ze dne 29. 12. 2016 (dále též jen„ exekuční příkaz k prodeji nemovitosti“), kterým postihnul nemovitosti. Soudní exekutor vydal usnesení o dražební vyhlášce dne 21. 1. 2021 a rozhodl o provedení elektronické dražby dne 16. 3. 2021 v 14:00 hodin ohledně nemovitostí. Žalobkyně odkázala na smlouvu o zřízení zástavního práva k nemovitostem ze dne 4. 3. 2016, uzavřenou mezi žalobkyní a [jméno] [příjmení], narozeným [datum], jakožto zástavním dlužníkem v souvislosti se smlouvou o zápůjčce ze dne 21. 2. 2006, uzavřenou mezi týmiž účastníky, kdy prostředky ve výši 6,79 milionů Kč byly zajištěny zástavním právem k nemovitostem. Právní účinky vkladu nastaly ke dni 7. 3. 2016 Soudní exekutor v rámci exekuce vydal exekuční příkaz k prodeji nemovitostí až 29. 12. 2016, tedy až po uzavření zástavní smlouvy. S ohledem na dlužníkovo neplnění závazku ze smlouvy o zápůjčce, započala žalobkyně realizaci zástavního práva v souladu se zástavní smlouvou. Na základě znaleckého posudku byla stanovena cena nemovitosti ve výši 6,5 miliónu Kč a žalobkyně 28. 2. 2018 oznámila katastrálnímu úřadu, že započala výkon zástavního práva. Následně navrhli, aby katastrální úřad provedl vklad vlastnického práva k nemovitostem ve prospěch žalobkyně na základě dohody o výkonu zástavního práva z 12. 6. 2018. Zápis byl proveden 25. 7. 2018 ke dni 21. 6. 2018. Žalobkyně odkázala na nabytí vlastnického práva k nemovitostem ke dni 21. 6. 2018, kdy má za to, že nebylo postupováno v rozporu s exekučními příkazy, když zástavní smlouva, na základě které následně nabyla vlastnictví, byla uzavřena před vydáním exekučních příkazů. Žalobkyně požadovala vyloučit nemovitosti z exekuce, neboť je nabyla legálně a není zákonný důvod postihovat její majetek exekučními příkazy pro dluhy, které se jí netýkají. Zároveň požádala exekutora o odročení dražebního jednání.

2. Žalovaný nesouhlasil s vyloučením nemovitostí z exekuce, odkázal na skutečnost, že vymáhaná pohledávka vznikla předtím, než byl sepsán notářský zápis o zúžení rozsahu SJM povinné [jméno] [příjmení] a manžela povinné, [jméno] [příjmení], do jehož výlučného vlastnictví připadly nemovitosti po zúžení SJM. K takovému zúžení SJM nemůže být přihlédnuto s odkazem na § 42 exekučního řádu, neboť jde o pohledávku vzniklou 6 let před zúžením SJM. Stejně tak nelze přihlížet k žádným dalším dispozicím s nemovitostmi, učiněným mezi žalobkyní a manželem povinné [jméno] [příjmení], neboť majetek byl postižen exekučním příkazem a dle § 47 odst. 6 exekučního řádu jej povinný nesmí převést na jiného, ani jej nijak zatížit. Právní jednání, na základě kterého byla žalobkyně zapsána do katastru nemovitostí jako vlastník, na základě dohody o výkonu zástavního práva ze dne 12. 6. 2018, shledává za neplatné pro porušení speciálního inhibitoria. Sama zástavní smlouva nebyla nabývacím titulem, jím byla až dohoda o výkonu zástavního práva uzavřená až po dni vydání exekučního příkazu. Žalovaný tak navrhl žalobu zamítnout.

3. Soud vyšel z těchto skutkových zjištění. Z kupní smlouvy z 3. 11. 2005 vyplynulo, že [jméno] [příjmení], jakožto prodávající a kupující manželé [jméno] a [jméno] [příjmení], uzavřeli kupní smlouvu, jejímž předmětem byly nemovitosti v k. ú. [část obce] ve vlastnictví žalobkyně [celé jméno žalobkyně], tehdy [příjmení], za kupní cenu ve výši 7 milionů Kč, kdy částka 210 000 Kč bude vyplacena finančnímu úřadu jako platba daně z převodu nemovitostí a zbývající částka bude vyplacena na účet prodávající, a to postupně po předložení dokladů o zápisu vlastnického práva ve prospěch kupujících.

4. Ze smlouvy o správě kupní ceny a úschově listin vyplynulo, že v souvislosti s kupní smlouvou z 3. 11. 2005 přijal správce JUDr. [jméno] [příjmení] částku 7 milionů Kč, určenou na kupní cenu a bude s ní nakládat v souladu s kupní smlouvou.

5. Z dohody o splácení dluhu ze dne 4. 3. 2016 vyplynulo, že žalobkyně jako věřitel a [jméno] [příjmení] jako dlužník uzavřeli dohodu, kterou sjednali prodloužení splatnosti smlouvy o půjčce ze dne 21. 2. 2006, na základě které půjčil věřitel dlužníku částku ve výši 6 790 000 Kč, kterou se dlužník původně zavázal vrátit nejpozději do 21. 2. 2017. V dohodě dlužník uznal svůj dluh co do důvodu a výše a zavázal se jej splatit nejpozději do 21. 2. 2020. V článku 3. strany sjednaly, že dlužník zřídí zástavní právo k výše uvedeným nemovitostem. Dále strany ujednaly, že dluh se stává splatným před uplynutím lhůty uvedené v článku 2. v případě, že na dlužníka či jeho majetek bude zahájeno exekuční řízení, kdy dluh je splatný v okamžiku zahájení takového řízení.

6. Ze zástavní smlouvy k předmětným nemovitostem ze dne 4. 3. 2016 uzavřené mezi zástavcem (manželem povinné) a zástavním věřitelem (žalobkyní) vyplynulo, že zástavce jako výlučný vlastník předmětných nemovitostí touto smlouvou zřídil zástavní právo ve prospěch zástavního věřitele k zajištění pohledávky ve výši 6 790 000 Kč ze smlouvy o půjčce uzavřené dne 21. 2. 2006, (ve znění dohody o splácení dluhu ze dne 4. 3. 2016), mezi účastníky. Účastníci se zároveň dohodli, že zástavní právo lze realizovat jakýmkoliv způsobem přípustným dle zákona, a to i ponecháním zástavy za cenu v místě a čase realizace zástavního práva obvyklou, která bude určena znalcem v oboru nemovitostí.

7. Ze smlouvy o úvěru z 21. 11. 2009 vyplynulo, že povinná [jméno] [příjmení] uzavřela jako dlužník smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 9 079 Kč a zároveň revolvingového úvěru v rozsahu dle úvěrových podmínek.

8. Z notářského zápisu sepsaného dne 26. 10. 2015 mezi manželi povinnou [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] bylo prokázáno, že dne 24. 6. 2006 uzavřeli manželství, dne 26. 10. 2015 došlo k uzavření smlouvy o zúžení rozsahu jejich SJM v zákonném režimu a dohody o jeho vypořádání, kdy dle této dohody připadly předmětné nemovitosti do výlučného vlastnictví manžela povinné [jméno] [příjmení] s účinností ke dni podání návrhu na vklad vlastnictví do katastru nemovitostí.

9. Z exekučního příkazu ze dne 29. 12. 2016 č. j. [číslo jednací] vyplynulo, že soudní exekutor JUDr. [jméno] [příjmení], vydal na základě vydaného elektronického platebního rozkazu Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 27. 9. 2016 pod č. j. EPR 194286/2016-5, pro pohledávku ve výši 38 025,28 Kč s příslušenstvím, příkaz na nařízení exekuce prodejem nemovité věci povinné [jméno] [příjmení], a to předmětných nemovitostí nacházejících se v SJM povinné a manžela povinné [jméno] [příjmení]. Zároveň soudní exekutor poučil účastníky o zákazu jakékoli dispozice s předmětnými nemovitostmi. Doručení [jméno] [příjmení] dne 5. 1. 2017 vyplynulo z doručenky.

10. Dopisem ze dne 10. 1. 2017 bylo prokázáno, že zástavní věřitelka (žalobkyně) upozornila manžela povinné [jméno] [příjmení] na to, že vzhledem k tomu, že předmětné nemovitosti se staly předmětem exekuce, stal se v souladu s jejich dohodou splatný celý dluh manžela povinné vůči zástavní věřitelce (žalobkyni). Shodně vyplynulo z dohody o splácení dluhu ze dne 4. 3. 2016.

11. Z výpisu z katastru nemovitostí ke dni 22. 6. 2017 vyplynulo, že výlučným vlastníkem předmětných nemovitostí byl manžel povinné [jméno] [příjmení]. Jeho nabývacím titulem byla smlouva o zúžení SJM sepsaná notářským zápisem dne 26. 10. 2015. V rámci omezení jeho vlastnického práva je zde zapsáno jednak zástavní právo smluvní na základě zástavní smlouvy k předmětným nemovitostem ze dne 4. 3. 2016 s právními účinky zápisu ke dni 7. 3. 2016 a dále exekuční příkaz pro prodej nemovitostí v předmětné exekuční věci a dále exekuční příkaz prodeje nemovitostí v exekuční věci vedené Exekutorským úřadem Praha 9 ze dne 29. 12. 2016 č. j. 067 EX 32302/16-27. Právní účinky zápisu ke dni 29. 12. 2016.

12. Ze souhlasného prohlášení zástavního věřitele a zástavního dlužníka a návrhu na změnu osoby vlastníka z 25. 4. 2018 vyplynulo, že s odkazem na zástavní smlouvu ze dne 4. 3. 2016, a na oznámení katastrálnímu úřadu o započetí výkonu zástavního práva ze dne 28. 2. 2018 (s tím, že zákonná 30denní lhůta uběhla dne 8. 4. 2018 dle § 1364 NOZ) se zástavní věřitel a zástavní dlužník dohodli, že upravují výši ceny nemovité věci, za kterou dojde v rámci výkonu zástavního práva k ponechání nemovité věci zástavnímu věřiteli a k převodu z vlastnictví zástavního dlužníka do vlastnictví zástavního věřitele. Cena je stanovena dohodou na základě znaleckého posudku z 30. 1. 2018, vyhotoveného znalcem JUDr. [jméno] [příjmení] na částku 6 500 000 Kč. Zároveň se dohodli, že dohoda bude předána s návrhem na zápis výkonu zástavního práva do katastru nemovitostí, kdy strany společně navrhly, aby katastrální úřad provedl vklad vlastnického práva k předmětným nemovitostem ve prospěch zástavního věřitele - žalobkyně.

13. Z dohody o výkonu zástavního práva a stanovení ceny zástavy ze dne 12. 6. 2018 mezi zástavním věřitelem a zástavním dlužníkem [jméno] [příjmení] vyplynulo, že bylo mimo jiné dohodnuto, že zástavní právo bude realizováno ponecháním zástavy za cenu v místě a čase realizace zástavního práva obvyklou, stanovenou na základě znaleckého posudku ze dne 30. 1. 2018 na částku 6 500 000 Kč.

14. Z výpisu z katastru nemovitostí ke dni 26. 1. 2021 vyplynulo, že zapsaným vlastníkem předmětných nemovitostí je žalobkyně, kdy jejím nabývacím titulem byla dohoda o výkonu zástavního práva ze dne 12. 6. 2018 s právními účinky zápisu ke dni 21. 6. 2018. Jako věcná práva zatěžující předmětné nemovitosti je uvedeno zástavní právo smluvní pro dluhy ve výši 6 790 000 Kč ve prospěch žalobkyně dle smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne 4. 3. 2016 s právními účinky zápisu ke dni 7. 3. 2016. Dále je zde zachyceno započetí výkonu zástavního práva jeho oznámením ze dne 28. 2. 2018 s právními účinky zápisu ke dni 9. 3. 2018. Dále je zde vyznačen exekuční příkaz k prodeji nemovitostí v exekuční věci vedené Exekutorským úřadem Praha 9 ze dne 29. 12. 2016 č. j. [číslo jednací] včetně související dražební vyhlášky exekutora o nařízení dražebního jednání v této exekuční věci č.j. [číslo jednací] ze dne 21. 1. 2021, právní účinky zápisu ke dni 22. 1. 2021 a dále exekuční příkaz k prodeji nemovitostí v exekuční věci vedené Exekutorským úřadem Přerov pod sp. zn. 203 EX [číslo] ze dne 23. 6. 2017. Právní účinky zápisu ke dni 23. 6. 2017.

15. Podle § 267 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o. s. ř.“) právo k majetku, které nepřipouští výkon rozhodnutí, lze uplatnit vůči oprávněnému návrhem na vyloučení majetku z výkonu rozhodnutí v řízení podle třetí části tohoto zákona.

16. Podle § 52 odst. 1 § 47 odst. 6 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ exekuční řád.“) nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro exekuční řízení přiměřené ustanovení občanského soudního řádu.

17. Podle § 42 odst. 1 exekučního řádu před vydání exekučního příkazu na majetek ve společném jmění manželů zjistí exekutor, zda je v seznamu listin o manželském majetkovém režimu vedeném podle notářského řádu evidována smlouva o manželském a majetkovém režimu, nebo rozhodnutí soudu o zrušení společného jmění manželů, jeho obnovení, nebo zúžení jeho stávajícího rozsahu, anebo dohoda nebo rozhodnutí soudu o změně smluveného režimu nebo režimu založeného rozhodnutím soudu.

18. Podle § 42 odst. 2 exekučního řádu při vydání exekučního příkazu je exekutor povinen vycházet z obsahu listiny podle odst. 1, jde-li o vydobytí dluhu ze závazku vzniklého po jejím zápisu do seznamu listin o manželském majetkovém režimu, nebo jde-li o vydobytí dluhu ze závazku vzniklého před jejím zápisem do seznamu listin o manželském majetkovém režimu a vyslovil-li s tím souhlas oprávněný.

19. Podle § 44a odst. 1 exekučního řádu nerozhodl-li exekutor podle § 44 odst. 4 jinak, nesmí povinný po doručení vyrozumění nakládat se svým majetkem včetně nemovitostí a majetku patřícího do společného jmění manželů, vyjma běžné obchodní a provozní činnosti, uspokojování základních životních potřeb svých a osob, ke kterým má vyživovací povinnost, a udržování a správy majetku. Právní jednání, kterým povinný porušil tuto povinnost, je neplatné. Právní jednání se však považuje za platné, pokud námitku neplatnosti nevznese exekutor, oprávněný, nebo přihlášený věřitel, aby zajistili uspokojení vymáhané pohledávky. Právní účinky vznesení námitky neplatnosti nastávají od účinnosti právního jednání, dojde-li exekuční příkaz nebo jiný projev vůle exekutora, oprávněného, nebo přihlášeného věřitele všem účastníkům právního jednání, k němuž exekutor, oprávněný nebo přihlášený věřitel vznesl námitku neplatnosti.

20. Podle § 47 odst. 6 exekučního řádu majetek, který je postižen exekučním příkazem, nesmí povinný převést na jiného, zatížit ho, nebo s ním jinak nakládat. Právní jednání, kterým povinný porušil tuto povinnost, je neplatné.

21. Zásadní právní otázkou tohoto sporu bylo, zda žalobkyni svědčí právo, které nepřipouští výkon rozhodnutí, tedy, zda je vlastnicí předmětných nemovitostí. Soud se zabýval především otázkou, zda žalobkyně nabyla své vlastnické právo na základě platného právního titulu, kterým měla být dohoda o výkonu zástavního práva. Samotný mechanismus nabytí vlastnického práva na základě tzv. propadné zástavy, soud v daném případě posoudil v souladu s ustanovením § 1359 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku v účinném znění (dále jen o. z.). Postupem, kdy cena zástavy byla stanovena na základě dohody účastníků zástavní smlouvy, a to na základě znaleckého posudku, nedošlo k porušení § 1315 odst. 2 písm. b) o. z. (viz. rozsudek Nejvyššího soudu ČR č. j. 21 Cdo 1961/2019 ze dne 22. 10. 2019).

22. Následně se soud zabýval tím, zda uzavřením dohody o výkonu zástavního práva nedošlo k porušení generálního inhibitoria a z toho vyplývajícího zákazu, který platil rovněž pro manžela povinné, tedy předchozího vlastníka předmětných nemovitostí. S postižením předmětných nemovitostí exekučním příkazem k jejich prodeji byl původní vlastník seznámen dne 5. 1. 2017 a až následně dne 25. 4. 2018 došlo k souhlasnému prohlášení zástavního věřitele a zástavního dlužníka a současně k návrhu na vklad vlastnického práva ve prospěch nové vlastnice. Následně až dne 12. 6. 2018 uzavřeli dohodu o výkonu zástavního práva o úpravě ceny nemovité věci, za kterou dojde v rámci výkonu zástavního práva k ponechání nemovité věci novému vlastníkovi.

23. Argumentaci žalobkyně, že ke zřízení zástavního práva k nemovitostem došlo před vydáním exekučního příkazu k prodeji nemovitostí, soud uvádí, že k přechodu vlastnictví na žalobkyni mělo dojít až na základě souhlasného prohlášení zástavního věřitele a zástavního dlužníka, a to až ve spojení s dohodou o výkonu zástavního práva a nikoliv již uzavřením smlouvy o zřízení zástavního práva, neboť touto smlouvou bylo zřízeno pouze zástavní právo a nedošlo k přechodu vlastnictví. Teprve realizací smluveného zástavního práva, a to způsobem ujednaným ve smlouvě a předpokládaným zákonem, dojde k naplnění všech podmínek pro přechod vlastnictví k nemovitostem na zástavního věřitele. V daném případě tak muselo dojít ke všem úkonům předpokládaným úpravou v ustanovení § 1359 – 1375 o. z., včetně oznámení o započetí výkonu zástavního práva a zároveň k určení ceny obvyklé znalcem z oboru ekonomice, odhady ceny nemovitostí. Vzhledem k tomu, že obecná úprava přípustné propadné zástavy neexistuje a zcela konkrétní postup v původní zástavní smlouvě o způsobu realizace zástavního práva nebyl uveden, mohly tak strany přistoupit k realizaci způsobem v občanském zákoníku neupraveným, avšak splňujícím podmínky výkonu zástavního práva, což v obecné rovině strany udělaly tím, že uzavřely prakticky nepojmenovanou smlouvu ve formě dohody o výkonu zástavního práva, kdy se zástavní věřitel zavázal ponechat si zastavené nemovitosti za cenu zjištěnou na základě znaleckého posudku, který byl vypracovaný na základě dohody stran a zástavní dlužník se zavázal za tuto cenu nemovitou věc přenechat zástavnímu věřiteli. Teprve touto dohodou došlo tak k přechodu vlastnického práva na žalobkyni.

24. Soud se tak dále zabýval platností dohody o výkonu zástavního práva k datu jejího uzavření, tedy k 12. 6. 2018, a to v kontextu zákazu, aby vlastník nemovité věci, postižené příkazem na nařízení exekuce prodejem nemovité věci, převedl na někoho jiného, o kterém byl původní vlastník, jakožto manžel povinné vyrozuměn exekučním příkazem z 29. 12. 2016. Vzhledem k tomu, že vymáhaná pohledávka vznikla za trvání manželství původního vlastníka a povinné a zároveň její rozsah nepřesahoval míru přiměřenou jejich majetkovým poměrům, a zároveň pohledávka vznikla dříve, než manželé uzavřeli dohodu o zúžení SJM, byl tak exekutor oprávněn vést exekuci prodejem předmětných nemovitostí dle ustanovení § 42 exekučního řádu. V případě, že manžel povinné, jakožto původní vlastník nemovitostí, nakládal se svým majetkem v rozporu s exekučním příkazem, jedná se o právní jednání neplatné, a to s odkazem na ustanovení § 44a exekučního řádu, do doby, dokud nedojde ke vznesení námitky neplatnosti, vyjmenovanými osobami. V tomto případě námitku neplatnosti vznesl oprávněný, v tomto sporu žalovaný.

25. Soud se zabýval otázkou platnosti dohody o výkonu zástavního práva v kontextu exekučního řízení, v průběhu kterého byla zastavená nemovitost převedená. Soud odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 1682/2020 z 1. 12. 2020, kde bylo řečeno, že tzv. generální inhibitorium slouží v mezích zahájeného exekučního řízení k ochraně oprávněného a přihlášených věřitelů a uplatní se tedy jen při prosazování této ochrany, je-li porušením zákazu zmařen účel exekuce na úkor osob zákazem chráněných. Tam, kde oprávněný případně přihlášením věřitele se svým nárokem v exekuci uspějí bez zřetele k tomu, že povinný s částí svého majetku nakládal v rozporu s generálním inhibitoriem (pohledávka oprávněného, potažmo přihlášených věřitelů, je uspokojena z jiného exekucí postiženého majetku povinného), netřeba dovozovat i poté absolutní neplatnost takového právního úkonu povinného.

26. V daném případě bylo sice nejprve zřízeno zástavní právo a poté byla nařízena exekuce na předmětné nemovitosti, avšak poté, až do dnešní doby, nedošlo k uspokojení vymáhané pohledávky. Aktuálně exekuční řízení stále probíhá a mělo dojít k dražbě předmětných nemovitostí. V daném případě tak došlo k souběhu pohledávky zástavního věřitele a oprávněného v exekuci, který se rozhodl realizovat své zástavní právo, avšak učinil tak po nařízení prodeje nemovitosti v exekuci. Tedy prakticky jako druhý v pořadí, a to právě v důsledku nařízené exekuce. Soud má za to, že zástavní věřitel měl možnost po nařízení exekuce na předmětné nemovitosti přihlásit svou pohledávku do dražby ve smyslu ustanovení § 336b odst. 4 písm. a) o. s. ř. Za situace, kdy zástavní věřitel naopak začal realizovat své zástavní právo, což vyústilo k převodu vlastnictví k předmětným nemovitostem, zmařil tímto postupem prakticky možnost oprávněného na uspokojení své pohledávky z prodeje předmětných nemovitostí.

27. Soud má za to, že tak, jako je obecně exekuční řízení ovládáno zásadou priority, tedy, že uspokojení pohledávky se domůže nejspíše ten, kdo získá exekuční titul a s podáním exekučního návrhu neotálí, mělo i v tomto případě dojít k dražbě předmětných nemovitostí, kdyby sice při uspokojení z výnosu dražby měla žalobkyně jakožto zástavní věřitel přednost, avšak byla by tu stále možnost, že bude v dražbě dosaženo vyšší ceny, než byla cena odhadní a z tohoto výnosu by ještě hypoteticky mohlo dojít k uspokojení pohledávky oprávněné. Naopak v případě realizace zástavního práva převodem vlastnictví je tato možnost pro oprávněnou zcela vyloučena. Je tak zřejmé, že posuzovaná dohoda o výkonu zástavního práva směřovala k obejití účelu exekuce a z tohoto pohledu porušení generálního inhibitoria má za následek absolutní neplatnost takové dohody. Soud tak uzavírá, že v důsledku namítané neplatnosti nabývacího titulu, kterého se dovolávala žalobkyně při prokazování svého práva, které by bránilo výkonu rozhodnutí, pokud jde o předmětné nemovitosti, žalobkyně své vlastnictví neprokázala.

28. Vzhledem k výše uvedenému soud dospěl k závěru, že předmětné nemovitosti nejsou vyloučeny z exekuce a žalobu tak výrokem I. zamítl.

29. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 151 odst. 1 o. s. ř. za použití § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal procesně úspěšnému žalovanému náhradu nákladů řízení v celkové výši 22 115,09 Kč, která sestává z odměny za zastupování účastníka advokátem podle ustanovení § 6, § 11 a § 13 vyhlášky č. 178/1996 Sb. advokátního tarifu v účinném znění (dále jen AT), když soud postupoval dle § 9 odst. 4 písm. b) při stanovení tarifní hodnoty a vyšel z tarifní hodnoty 50 000 Kč, neboť předmětem bylo de facto určení, zda tu právní vztah nebo právo je a jednalo se o nemovitou věc. Odměna za jeden úkon právní služby tak činila 3 100 Kč, kdy byly přiznány 4 úkony právní služby, (a to za převzetí a přípravu, vyjádření žalovaného z 13. 5. 2021 a účast na soudním jednání dne 20. 7. 2021 a 9. 9. 2021), zároveň byly přiznány 4 paušální náhrady výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT, 16 náhrad za promeškaný čas za cestu strávenou Brno – Příbram a zpět a Praha – Příbram a zpět a cestovné v celkové výši 3 354,62 Kč (2 x 250 km a 2 x 65 km při spotřebě 3,4 litrů na 100 km a ceně 27,20 Kč). Celkové náklady řízení tak činily 18 554,61 Kč, z toho daň z přidané hodnoty ve výši 21 % činila 3 560,48 Kč Lhůta k plnění byla podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř. určena třídenní, platební místo bylo stanoveno dle § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám advokáta žalobců.