17 C 6/2024

Plný text

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudkyní Mgr. Marií Jelínkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , nar. Datum narození žalovaného trvale bytem Adresa žalovaného doručovací adresa Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno o zaplacení 50 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 35 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 35 000 Kč od 6. 7. 2024 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se, co do zaplacení částky ve výši 15 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 15 000 Kč od 6. 7. 2024 do zaplacení a co do částky 1 000 Kč, zamítá.

III. Žalovaný je povinen žalobkyni zaplatit náhradu nákladů řízení ve výši 6 254,20 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 50 000 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku rozsudku. Tvrdila, že žalovaný uzavřel se žalobkyní dne 25. 10. 2023 smlouvu o úvěru č. , hodnota, (dále jen „smlouva “). Na základě smlouvy byly žalovanému přenechány finanční prostředky ve výši 50 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit spolu s úroky ve 12 měsíčních splátkách, splátka úroku činí 7 500 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení se splátkou úvěru a následně byl opakovaně upomínán o zaplacení. Následně žalobkyně celý úvěr ke dni 21. 6. 2024 zesplatnila a žalovaného vyzvala ke splacení celého dluhu písemně. Žalovanému zbývá uhradit dluh na jistině 50 000 Kč a náklady na upomínky 1 000 Kč. Žalovaný ani přes písemné výzvy svůj dluh neuhradil. K posouzení úvěruschopnosti žalovaného jako spotřebitele před poskytnutím úvěru žalobkyně odkázala na dotazník vyplněný žalovaným s tím, že příjmy žalovaného činily 34 718 Kč a výdaje 3 000 Kč a za sázky 100 Kč, pravidelné závazky 14 911 Kč, žalovaný měl mikroúvěry (celkem 35 001 Kč) a zůstatek příjmů činil 9 207 Kč při splátce 7 500 Kč po 12 měsíců. Vycházela z údajů v SOLUS, REPI, AML, CEE a IRES, kde žalovaný neměl žádný negativní záznam.

2. Žalovaný tvrdil, že si není vědom toho, že by si vzal půjčku. Měl za to, že smlouvu za něj uzavřela jeho přítelkyně, se kterou žije, a to na jeho občanku. K posouzení jeho úvěruschopnosti žalobkyní žalovaný uvedl, že vyživuje jedno dítě, ve vyjádření žalobkyně bylo uvedeno, že žádné.

3. Provedeným dokazováním, a to ze smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, ze dne 25. 10. 2023, a shodně z předsmluvních informací, vyplynulo, že žalobkyně se zavázala poskytnout úvěr ve výši 50 000 Kč, které budou žalovanému zaslány na jeho účet , č. účtu, . Žalovaný se zavázal uhradit celkovou částku 140 000 Kč ke dni 15. 10. 2024, včetně úroku 15 % měsíčně, ve 12 měsíčních splátkách z toho částka 7 500 Kč je určena pouze na úrok bez umoření jistiny. Současně s poslední splátkou úroku je splatná rovněž jistina (bod 5.1. smlouvy). Součástí smlouvy je příloha č. , hodnota, - posouzení úvěruschopnosti spotřebitel, ze které vyplynulo, že žalovaný je svobodný, počet vyživovaných dětí je 0, průměrný příjem žalovaného za poslední 3 měsíce činil 34 718 Kč a náklady na bydlení 3 000 Kč a za sázky 100 Kč, pravidelné závazky 14 911 Kč, žalovaný měl mikroúvěry (celkem 35 001 Kč) a zůstatek příjmů činil 9 207 Kč při splátce poskytovaného úvěru 7 500 Kč po 12 měsíců. Vycházela z údajů v SOLUS, REPI, AML, CEE a IRES, kde žalovaný neměl žádný negativní záznam. Na výpisu z účtu dohledali závazky mikroúvěrů, které již byly uhrazeny (celkem cca 18 000 Kč), proto tyto údaje nezohlednil v posouzení.

4. Z vyjádření žalobkyně –tabulky umoření vyplynuly splátky dne 15.11. a 15.12.2023 ve výši celkem 15 000 Kč započtené na úrok.

5. Z detailu platby z 25. 10. 2023 vyplynula příchozí platba 1 Kč na účet žalobkyně z účtu žalovaného.

6. Z detailu platby z 25. 10. 2023 vyplynula odchozí platba 50 000 Kč na účet , č. účtu, , jedná se nesporně o účet žalovaného, z vyjádření banky (č. l. 68) vyplynula i příchozí platba v této výši na účet žalovaného.

7. Z předžalobní výzva - zesplatnění úvěru ze dne 21. 6. 2024 vyplynulo, že žalobkyně zesplatnila celý zbytek dluhu v důsledku prodlení žalovaného, vyzvala jej k zaplacení dluhu a to v celkové částce 97 007,97 Kč do 5. 7. 2024. Z podacího lístku vyplynulo odeslání žalovanému dne 21. 6. 2024.

8. Z upomínky č.1, e-mail – upomínka č.1, upomínka č. 2, e-mail – upomínka č.2 vyplynulo, že žalobkyně vyzývala žalovaného k zaplacení dlužných splátek ve výši 7 500 Kč se splatností 15. 1. 2024 a zároveň jej upozornila na možnost zesplatnění celého úvěru.

9. Z listiny - kontrola OP č. , hodnota, (č. l. 26) vyplynulo, že nebyl evidován jako neplatný k 25. 10. 2023.

10. Z listiny - výsledek lustrace „cribis“ (č. l. 27) vyplynul počet záznamů ohledně žalovaného 0 k 25. 10. 2023.

11. Z výpisu z insolvenčního rejstříku (čl. 28) vyplynulo, že ohledně žalovaného nebylo vedeno insolvenční řízení k 25. 10. 2023.

12. Z výsledku lustrace SOLUS (č.l. 29) vyplynul výsledek bez negativního záznamu. k 25. 10. 2023.

13. Z výpisu z účtu žalovaného za 7/2023 (č. l. 31) vyplynuly příjmy zhruba 70 000 Kč (z toho mzda 35 396 Kč, 6 000 Kč dodatečná půjčka od , právnická osoba, , 8 001 Kč úvěr u , právnická osoba, , 15 000 Kč půjčka od Emma’s credit s.r.o., 6 000 Kč od , právnická osoba, .), výdaje 73 000 Kč, zůstatek 2 335 Kč.

14. Z výpisu z účtu žalovaného za 8/2023 (č. l. 37) vyplynuly příjmy zhruba 68 000 Kč (z toho mzda 33 882 Kč, 10 000 Kč od , jméno FO, c.z., 8 000 Kč a 12 000 Kč půjčka od , právnická osoba, ), výdaje 52 600 Kč, zůstatek 17 629,65 Kč.

15. Z výpisu z účtu žalovaného za 9/2023 (č. l. 44) vyplynuly příjmy zhruba 74 000 Kč (z toho mzda 36 807 Kč, 36 000 Kč od , právnická osoba, ), výdaje 107 000 Kč, zůstatek - 16 000 Kč.

16. Uvedené mzdy žalovaného vyplynuly shodně z výplatních pásek za 07-09/2023 (č. l. 58-60).

17. Z registru platebních bilancí (č. l. 54) vyplynul výsledek bez negativního záznamu k 25. 10. 2023.

18. Z kopie cestovního pasu (č. l. 57)a kopie občanského průkazu (č. l. 56-57) vyplynulo, že je měla žalobkyně k dispozici.

19. Soud postupoval podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), ve znění účinném k datu uzavření smlouvy tedy 25. 10. 2023 a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném k datu uzavření smlouvy.

20. Podle § 2395 o.z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

21. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

22. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

23. Podle § 86 odst. 1 věty druhé zákona č. 257/2016 Sb., poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

24. Dle § 1968 věty prvé o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

25. Dle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

26. Provedeným dokazováním má soud za prokázané, že žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 75 000 Kč v souvislosti se zamýšleným uzavřením smlouvy o úvěru dne 25. 10. 2023. Žalovaný přes poučení dle ust. § 118a odst.1 a 3 o.s.ř. neprokázal, že smlouvu za něj uzavřela třetí osoba, neboť k tomuto tvrzení nenavrhl žádné důkazy. Žalobkyně prokázala, že jednala o uzavření smlouvy s žalovaným, neboť měla k dispozici jeho doklady, přišla verifikační platba z účtu žalovaného a disponovala výpisy z jeho účtu a výplatními páskami. Žalobkyně však řádně neprokázala své tvrzení, že s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného, jako spotřebitele, úvěr splácet. Tuto povinnost předepisuje zákon o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb. a s jejím nesplněním spojuje následek neplatnosti smlouvy, byť se může zdát, že je podmíněný námitkou žalovaného. V této souvislosti vycházel soud z rozsudku Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 5. 3. 2020, v řízení o předběžné otázce týkající se výkladu článků 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS (dále jen „směrnice“), ze kterého vyplývá, že soudy musí z úřední povinnosti zkoumat, zda nedošlo k porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele před uzavřením smlouvy, a pokud takové porušení zjistí, je třeba z něj vyvodit důsledek souladný s unijním právem, které má přednost před právem vnitrostátním, tedy pohlížet na smlouvu jako neplatnou, aniž by byla vyžadována námitka spotřebitele. Provedeným dokazováním soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně sice popsala svůj postup před uzavřením smlouvy o úvěru, ale z jí doložených důkazů vyplynul rozpor v příjmech i výdajích, které brala za relevantní pro posouzení žádosti žalovaného o úvěr. V listině - posouzení úvěruschopnosti – banka vycházela z příjmů žalovaného ve výši 34 718 Kč a z nákladů na bydlení 3 000 Kč měsíčně a platbě za pravidelné finanční závazky 14 911 Kč, to na základě pohybů na běžném účtu žalovaného za 3 měsíce před poskytnutím úvěru však vyplynulo, že jeho výdaje dosahovaly v průměru 77 000 Kč měsíčně a k jeho příjmům ze zaměstnání tvořily další příjmy pouze příjmy z dalších půjček řádově ve výši 35 000 Kč. Zůstatek na jeho účtu činil - 16 000 Kč v září 2023. Bylo zřejmé, že jeho hospodaření bylo ve ztrátě, kterou žalovaný řešil přibírání dalších závazků. Žalobkyní uvedené výdaje byly zcela nereálné. Závěr, že žalovaný má finanční rezervu 9 207 Kč měsíčně a je schopný splácet další závazek 7 500 Kč, je nesprávný. Z uvedené smlouvy navíc vyplynulo, že tato splátka byla určena pouze na úrok a nejpozději s poslední splátkou úroku je splatná rovněž jistina ve výši 50 000 Kč. Žalovaný by tak musel splácet v průměru 11 666 Kč měsíčně a nikoli pouze 7 500 Kč.

27. Žalobkyně proto neprokázala, že posoudila schopnost žalovaného úvěr splácet s odbornou péčí, jak jí ukládá citované ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, což má za následek neplatnost smlouvy o úvěru.

28. Vzhledem k tomu, že žalobkyně prokázala poskytnutí peněžních prostředků žalovanému, posoudil soud nárok žalobkyně jako zvláštní nárok podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru na vrácení poskytnuté jistiny. Žalovaný získal plnění ve výši 50 000 Kč, z poskytnutých peněžních prostředků vrátil částku 15 000 Kč, proto soud uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku 35 000 Kč, včetně úroku z prodlení od 6. 7. 2024 do zaplacení, (žalovaný ani žalobkyně nevyužili svého práva, aby přiměřenou lhůtu k vrácení určil soud. Lze tak mít za to, že konkludentně souhlasili s lhůtou běžící podle výzvy k vrácení stanovenou ve výzvě z 21. 6. 2024.) Prodlení nastalo po uplynutí lhůty k plnění stanovené do 5. 7. 2024 v první doložené výzvě, u níž bylo prokázáno rovněž odeslání žalovanému. Soud přiznal úroky z prodlení v požadované výši žalobkyní, dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. byla zákonná výše shodná. Lhůtu k plnění stanovil soud třídenní v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.

29. Ohledně ostatních uplatněných nároků, které mají původ v neplatné smlouvě o úvěru, soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

30. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 (po odečtení úspěchu od neúspěchu a při zohlednění příslušenství kapitalizovaného k datu rozhodování soudu) a přiznal částečně úspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 37,25 % z celkových nákladů 16 789,90 Kč, to je 6 254,20 Kč. Při rozhodování o nákladech zastoupení advokátkou postupoval soud podle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném do 31. 12. 2024 (dále jen „AT“), neboť všechny úkony právní pomoci byly učiněny do tohoto data. Náklady řízení sestávají z odměny advokáta za 4 úkonů právní služby po 3140 Kč (převzetí zastoupení, podání návrhu, vyjádření ve věci z 13. 11. 2024), a jednoho úkonu v poloviční výši za jednoduchou výzvu před podáním žaloby, 4 paušálních náhrad hotových výdajů po 300 Kč, a zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 040 Kč a 21 % DPH ve výši 2 559,90 Kč z částky 14 230 Kč (bez soudního poplatku). Lhůta k plnění náhrady nákladů řízení byla podle § 160 odst. 1 o. s. ř. určena třídenní s povinností plnit k rukám advokáta v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř.