17 C 61/2021

Plný text

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudkyní Mgr. Marií Jelínkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa , anonymizováno číslo , země zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 444 484 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou žalobkyně požadovala po žalovaném zaplacení částky 444 484 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 444 484 Kč od 4. 3. 2021 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna nahradit žalovanému náklady řízení ve výši 50 336 Kč k rukám právního zástupce žalovaného, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Svou žalobou ze dne 10. 3. 2021 se žalobkyně domáhala zaplacení částky 440 484 Kč se zákonným úrokem z prodlení s tím, že žalobkyně jako nájemce uzavřela s žalovaným jako pronajímatelem dne 1. 11. 2016 smlouvu o nájmu nebytových prostor nacházejících se v budově [adresa] v [anonymizováno] ulici v [obec] (dále jen„ nebytové prostory“). Dle nájemní smlouvy nájemce provedl rekonstrukci nebytových prostor na svůj náklad a v souladu s dodatkem ze dne 1. 12. 2018 žalovaný odsouhlasil provedené investice v částce 894 484 Kč, a to po vzájemné dohodě. Následně byl nájemní vztah ukončen. Za dobu pronájmu bylo formou sníženého nájemného, kdy na místo částky 30 000 Kč měsíčně bylo hrazeno 20 000 Kč měsíčně počínaje 1. 5. 2017 do ukončení nájemní smlouvy, umořeno celkem 410 000 Kč. Do celkově vynaložené částky tak zbývá uhradit 440 484 Kč, které žalovaný nezaplatil ani po zaslání předžalobní výzvy ze dne 24. 2. 2021.

2. Žalovaný nárok popřel, neboť náklady na rekonstrukci nebytových prostor ve výši 894 484 Kč nikdy neschválil a neodsouhlasil, když před rekonstrukcí byla učiněna ústní dohoda mezi účastníky, že náklady nebudou vyšší než částka 450 000 Kč a jednotlivé náklady budou dopředu projednány a odsouhlaseny. Teprve poté bude stanovena částka, o níž bude případně ponížen nájem. Bratr žalovaného, pan [jméno] [celé jméno žalovaného], při podpisu dodatku [číslo] překročil své zmocnění jednat za žalovaného a dodatek uzavřel bez jeho souhlasu a vědomí. O jeho existenci se žalovaný dozvěděl teprve 13. 9. 2021 a při jednání dne 16. 9. 2021 oznámil žalobci, že se necítí být tímto jednáním vázán v souladu s § 446 občanského zákoníku. Rovněž nebylo spolehlivě prokázáno, že náklady v celkové výši 894 484 Kč byly skutečně vynaloženy na rekonstrukci. Všechny zamýšlené práce co do rozsahu a kvality měly být dopředu odsouhlaseny, a to z hlediska jejich účelnosti a z hlediska rozsahu a ceny s tím, že celková částka neměla přesáhnout 450 000 Kč. Tato částka byla limitní a v souladu s touto dohodou byla žalovaným doplacena částka 40 000 Kč, na které se původně dohodli, a to ještě před podáním žaloby.

3. Soud vyšel z těchto skutkových zjištění. Strany učinily nespornými tyto skutečnosti. Žalobce jako nájemce a žalovaný jako pronajímatel uzavřeli dne 1. 11. 2016 smlouvu o nájmu nebytových prostor. Nespornou byla rovněž skutečnost, že žalobkyně [právnická osoba], dne 1. 12. 2018, a pan [jméno] [celé jméno žalovaného], blíže neurčeného data, podepsali dodatek č. 1 na čl. 8.

4. Dle smlouvy o nájmu nebytových prostor se žalovaný, jakožto pronajímatel zastoupený [jméno] [celé jméno žalovaného], a žalobkyně, jakožto nájemkyně, dohodli o pronájmu všech prostor v domě [adresa] v [anonymizováno] ulici v [obec] umístěných v přízemí za účelem provozování obchodní činnosti prodej textilu a oděvů. Dle článku IV. smlouvy musel být celý předmět nájmu zrekonstruován, po dohodě pronajímatele s budoucím nájemcem toto nový nájemce měl zařídit ve své režii. Veškeré rekonstrukce měl vždy nájemce ústně probrat s pronajímatelem a po odsouhlasení rozsahu a výše ceny provést na svůj náklad. Po ukončení celkové rekonstrukce měla být celková částka vložená nájemcem, umořována snížením nájemného po celou dobu, než dojde k úhradě celkové částky za rekonstrukci. Výše částky, o kterou bude sníženo nájemné, měsíční úhrada reálného nájemného a doba jejího umořování, měla být určena samostatným dodatkem k této smlouvě. Dle článku V. se nájemné sjednalo ve výši 360 000 Kč vč. DPH za kalendářní rok. Nájemné – záloha bylo placeno měsíčně vždy k 16. dni daného měsíčně. První platba ve výši 30 000 Kč vč. DPH byla splatná ke dni ukončení rekonstrukce a zahájení činnosti nájemce. Dohoda byla podepsána 1. 11. 2016 [jméno] [příjmení], jednatelkou žalobkyně, a [jméno] [celé jméno žalovaného].

5. Dle dodatku č. 1 ke smlouvě o nájmu nebytových prostor ze dne 1. 11. 2016 žalovaný zastoupený panem [jméno] [celé jméno žalovaného], jakožto pronajímatel, a žalobkyně, jakožto nájemce, uzavřeli dodatek, kde v článku II. uvedli, že v souladu s bodem IV. nájemní smlouvy ze dne 1. 11. 2016 nájemce na základě dohody s pronajímatelem provedl rekonstrukci předmětu nájmu. Výše odsouhlasených nákladů vynaložených na uvedenou rekonstrukci činí 894 484 Kč. Tato částka bude umořována formou sníženého nájemného, kdy tedy nájemce bude hradit namísto prvotní sjednané částky 30 000 Kč částku 20 000 Kč počínaje dnem 1. 5. 2017 až do umoření citované investice nájemce. Pokud bude smlouva ukončena dle nájemní smlouvy ze dne 1. 11. 2016 a investice nebude ještě umořena, zbývající částka z investice, ke dni ukončení smlouvy, bude vrácena nájemci, na účet nájemce. Dodatek byl datován 1. 12. 2018 ze strany [právnická osoba], zastoupenou jednatelkou [jméno] [příjmení], ze strany pronajímatele podepsán [jméno] [celé jméno žalovaného] bez blíže uvedeného data.

6. Z listiny označené dodatek č. 1 ke smlouvě o nájmu nebytových prostor ze dne 1. 11. 2016 vyplynulo, že se jedná o listinu se shodným textem, která byla předložena žalobkyní pouze s tím rozdílem, že u podpisu nájemce je uvedeno datum 17. 12. 2018 s podpisem jednatelky [jméno] [příjmení] za [právnická osoba] a za pronajímatele není listina podepsána vůbec a není uvedeno ani datum, kdy měl listinu podepsat pronajímatel, tedy žalovaný.

7. Dle e-mailu ze dne 14. 8. 2020 sdělil žalovaný jednatelce žalobkyně s odkazem na článek IV. smlouvy o nájmu nebytových prostor, že cena v době podpisu smlouvy byla stanovena podle jejich představ 450 000 Kč. Způsob, jakým bude umořována, bude určen dodatkem k této smlouvě. V odstavci II. dodatku č. 1 k této smlouvě ze dne 17. 12. 2018 však uvedli částku k umoření za rekonstrukci v hodnotě 894 484 Kč, tato částka však nebyla nikdy pronajímatelem odsouhlasena. Jejich společnost přestala o rozsahu rekonstrukce s pronajímatelem komunikovat, nedoložila žádné faktury a svévolně rozhodla o výši nákladů na rekonstrukci, čímž porušila odstavec IV. Za dobu pronájmu bylo umořeno 410 000 Kč, zůstatek umoření z předem dohodnuté částky ve výši 40 000 Kč bude převeden na účet nájemce k 16. 8. 2020. Odeslání e-mailu ze 14. 8. 2020 bylo nesporné.

8. Výzvou ze dne 24. 2. 2021 byl žalovaný vyzván k zaplacení žalované částky s odkazem na smlouvu ze dne 1. 11. 2016 a dodatek ze dne 17. 12. 2018. Odeslání předžalobní výzvy bylo nesporné.

9. E-mailem ze dne 4. 3. 2021 žalovaný odmítl zaplacení žalované částky s odkazem na smlouvu ze dne 1. 11. 2016 s tím, že požadovaná částka nebyla nikdy odsouhlasena ani navržena a žádné práce nebyly probrány a majitelem odsouhlaseny.

10. Odeslání e-mailu ze strany žalovaného jako reakci na předžalobní výzvu z 3. 4. 2021 je nesporné.

11. Dále bylo nesporné tvrzení, že žalovaný zaplatil žalobkyni jako náhradu na provedené investice při rekonstrukci předmětu nájmu celkem částku 450 000 Kč.

12. Z výslechu svědka [jméno] [celé jméno žalovaného] bylo prokázáno, že je to bratr žalovaného, který je majitel dané nemovitosti a zdržuje se dlouhodobě v [země]. V [anonymizováno] se vyskytuje pouze sporadicky. Svědek měl pár jednání s žalobkyní, tedy s paní [příjmení]. Věděl, že předmětem řízení je nedoplatek za rekonstrukci. V roce 2016 jej bratr požádal, zda by mohl najít nového nájemce pro nebytové prostory poté, co skončil poslední nájemce. Svědek souhlasil, bratr mu dal plnou moc ke stanovení výše nájmu a podepsání nájemného. Na základě toho se ozvala paní [příjmení] z [právnická osoba] s tím, že má zájem o nebytové prostory, pak se podepsala nájemní smlouva. Paní [příjmení] chtěla upravit prostory a bylo dohodnuto, že o veškerých úpravách bude informován majitel a bude je odsouhlasovat, což bylo předmětem nájemní smlouvy. Nájem probíhal, v prosinci 2018 paní [příjmení] zavolala, že s ním potřebuje mluvit. Sešli se v prodejně, kde řekla, že by potřebovala podepsat dokument týkající se účetnictví. Svědek řekl, že nemá žádný dokument, aby to za bratra podepsal s tím, že mu paní [příjmení] řekla, že se jedná o maličkost a o účetní záležitost, že to spěchá a není třeba otravovat bratra v USA. Uvedla, že se jedná o roční účetní uzávěrku. Svědek tomu uvěřil a podepsal dokument, aniž by si jej pozorně přečetl nebo mu věnoval nějakou pozornost. Paní [příjmení] mu předala jedno vyhotovení, které založil a už se mu nevěnoval. Po nějakém čase se opět ozvala, že budou končit a jestli by mohl převzít výpověď, aby ji nemusela posílat do [země]. Svědek ji převzal. Po uplynutí výpovědní lhůty a vyklizení převzal klíče od nebytových prostor. Pak se nic nedělo a v únoru 2020 přišel dopis od právního zástupce [anonymizováno], kde upozorňoval na to, že by se měl doplatit zbytek za rekonstrukci, jinak to půjde k soudu. Nerozuměl tomu, od bratra věděl, že v srpnu jim doplatil zbytek do stanovené ceny 450 000 Kč, která byla ústně dohodnuta. Na to nebyla žádná reakce, takže oba s bratrem brali věc jako vyřízenou. Přesto se obrátil na bratra, který řekl, ať odpoví, že majitelem je pouze on a veškeré věci mají řešit pouze s ním, což učinil. Pak si vzpomněl, že paní [příjmení] podepsal nějaký dokument a vyhledal jej a s hrůzou zjistil, že nepodepsal účetní dokument, ale dodatek smlouvy. Toto se bál říct bratrovi a učinil tak až v letošním roce těsně před prvním jednáním, když bratr přiletěl a on musel s pravdou ven. Bratr byl překvapen stejně jako on. Svědek potvrdil, že podepsal dodatek s datem 1. 12. 2018. Bratr se o podpisu dozvěděl těsně před prvním jednáním. Svědek se cítil být uveden v omyl a následky jsou pro oba, byli zklamáni. Pokud jde o listinu dodatek s datem 17. 12. 2018, neviděl jej, neví, co to je. Pokud jde o částku 450 000 Kč za rekonstrukci, sešli se s paní [příjmení], pan [příjmení], svědek a jeho manželka a bavili se o částce za stavební úpravy. Manželka navrhla částku do 500 000 Kč, pan [příjmení] řekl, že to je hodně, že to bude maximálně do 450 000 Kč. Bratra o tom e-mailem informoval a on souhlasil. Bylo to kolem podpisu nájemní smlouvy v roce 2016 O jiné částce jej nikdo neinformoval, neví, zda jeho bratra, ale pochybuje. Chodil se dívat do prodejny, jak postupují práce, ale nikdy se nedozvěděl žádnou částku, v jaké fázi je rekonstrukce. Za celou dobu nedostal jedinou fakturu. V dubnu začali podnikat a teprve v únoru dalšího roku se dozvěděli, že chtějí o 100 % víc. Nevěděli, jakou částku mají uhradit. Ohledně výběru nájemného chodil nájem na účet bratra, a to 20 000 Kč na základě dohody. Ve smlouvě bylo 30 000 Kč a 10 000 Kč bylo započítáváno na úpravy, což bylo domluveno kolem uzavření nájemní smlouvy. Částku domlouval svědek, bratr o tom věděl a souhlasil s ní. Po schůzce, kde byla dohodnuta částka 450 000 Kč, již neproběhla žádná schůzka, žádné jednání ohledně rozsahu a ceně dalších prací. Pouze v únoru předložil pan [příjmení] rozpis stavebních prací, když nevysvětlil, proč byla částka takto navýšena. Bylo to před tím, než svědek podepsal dodatek, nájem ještě probíhal. Práce v té době již byly hotové, v prodejně od dubna podnikali a přišli s tím až v únoru následujícího roku. Byli u toho svědek se svou manželkou, když předložili vyúčtování. Byli v šoku, nebyla tam snaha jednat, s panem [příjmení] to nebylo možné. Bratra o tom informoval. Bylo to u něj podobné, byl překvapený. Od bratra měl písemnou plnou moc k uzavření nájemní smlouvy, nebyl si jistý, zda ji viděl někdo z [anonymizováno] nebo ji měli k dispozici. [příjmení] moc po něm vyžadoval insolvenční správce v souvislosti s předchozím nájemcem, který skončil v insolvenci. Svědeckou výpověď [jméno] [celé jméno žalovaného] soud považuje za plně věrohodnou, neboť obsah výpovědi se zásadně shoduje s provedenými listinnými důkazy, časová návaznost předloženým listinám odpovídá.

13. Soud zamítl návrh na provedení důkazu výpovědí svědka [jméno] [příjmení] a kopií cestovního pasu žalovaného, a to z důvodu návrhu těchto důkazů po uplynutí lhůty ke koncentraci řízení ve smyslu ustanovení § 118b o. s. ř., když se nejednalo ani o zákonné výjimky. Lhůta určená k doplnění důkazních návrhu a tvrzení při jednání dne 16. 9. 2021 v délce 20 dnů uplynula dne 6. 10. 2021, když teprve dne 6. 10. 2021 požádal právní zástupce žalobkyně o prodloužení lhůty, čemuž nebylo vyhověno, neboť by byly porušeny rovné podmínky, když lhůta původně stanovena byla sdělena oběma stranám při jednání. K novým důkazním návrhům v podání ze dne 14. 10. 2021 ze strany žalobkyně tak soud nemohl přihlédnout, a proto byl návrh na výpověď svědka [jméno] [příjmení] zamítnut, stejně jako důkaz navržený žalovaným, a to kopie cestovního pasu.

14. Soud vyšel z tohoto skutkového závěru. Žalovaný jakožto pronajímatel pronajal nebytové prostory žalobkyni jakožto nájemkyni, a to na základě smlouvy o nájmu ze dne 1. 11. 2016, kde bylo dohodnuto nájemné ve výši 30 000 Kč měsíčně (360 000 Kč za rok). V souladu s ústní dohodou mezi žalobkyní a žalovaným zastoupeným jeho bratrem [jméno] [celé jméno žalovaného] nájemce hradil snížené nájemné ve výši 20 000 Kč na účet žalovaného. Zároveň byla dohodnuta celková částka rekonstrukčních prací hrazených ze strany nájemce ve výši 450 000 Kč. Schůzka proběhla okolo uzavření nájemní smlouvy, částka byla schválena ze strany pronajímatele ústně. Následně probíhal nájem a rekonstrukce nebytových prostor ze strany nájemce. Od dubna 2017 nájemce již podnikal v prostorách, které byly zrekonstruované. V únoru následujícího roku proběhla schůzka, kde ze strany nájemce bylo předloženo vyúčtování rozpisem stavebních prací, kde byla dohodnutá částka navýšena. V prosinci 2018 podepsal [jméno] [celé jméno žalovaného] dodatek [číslo] označený datem 1. 12. 2018, aniž by celková částka za rekonstrukci ve výši 894 484 Kč byla ze strany pronajímatele odsouhlasena. Následně došlo k ukončení nájemního vztahu a pronajímatel doplatil částku 40 000 Kč k původně dohodnuté částce 450 000 Kč za rekonstrukci, která nebyla umořena formou sníženého nájemného (v celkové částce 410 000 Kč). Žalovaný byl informován o podpisu dodatku č. 1 za pronajímatele ze strany [jméno] [celé jméno žalovaného] teprve v souvislosti se zahájeným soudním řízením v této věci, a to dne 13. 9. 2021.

15. Podle ust. § 2220 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, účinného ke dni 1. 11. 2016 (dále jen o. z.), nájemce má právo provést změnu věci jen s předchozím souhlasem pronajímatele; byla-li nájemní smlouva uzavřena v písemné formě, vyžaduje i souhlas pronajímatele písemnou formu. Změnu věci provádí nájemce na svůj náklad; dojde-li změnou věci k jejímu zhodnocení, pronajímatel se s nájemcem při skončení nájmu vyrovná podle míry zhodnocení.

16. Podle § 446 o. z. překročil-li zmocněnec zástupčí oprávnění a nesouhlasí-li s tím zmocnitel, oznámí to osobě, se kterou zmocněnec právně jednal, bez zbytečného odkladu poté, co se o právním jednání dozvěděl. Neučiní-li to, platí, že překročení schválil; to neplatí, pokud osoba, s níž zástupce právně jednal, měla a mohla z okolností bez pochybností poznat, že zmocněnec zástupčí oprávnění zjevně překračuje.

17. Nájemce provádí změnu pronajaté věci na svůj náklad. Nájemce má právo na náhradu nákladů pouze tehdy, jestliže byly změny předmětu nájmu provedeny se souhlasem pronajímatele a jestliže se k náhradě pronajímatel zavázal. Povinnost k náhradě může pronajímatel převzít v nájemní smlouvě nebo i ve smlouvě jiné. Smlouva může specifikovat, které náklady budou pronajímatelem uhrazeny, v jakém rozsahu, za co. Úhrada nákladů spojených s provedenými změnami na věci se bude řídit především smlouvou mezi pronajímatelem a nájemcem. Požadavek úhrady nákladů nabízí závěr, že jde pouze o úhradu peněžitých částek. Nákladem nájemce však nejsou pouze jím zaplacené částky dodavatelům, ale také vlastní materiál, a také vynaložená práce. Srov. Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055 –3014), 1. vydání, 2014, s. 288 - 294: M. Hulmák (dostupné na beck-online, kom. k § 2220, bod 24, 25).

18. Soud dospěl k závěru, že žalobkyni nevznikl nárok na náhradu nákladů za provedenou rekonstrukci v žalovaném rozsahu, neboť účastníci se v nájemní smlouvě dohodli tak, že celková částka vložena nájemcem do rekonstrukce bude umořována event. nahrazena, pokud veškeré práce vždy nájemce ústně probere s pronajímatelem a ten odsouhlasí jejich rozsah a výši ceny. Taková dohoda odpovídá ustanovení § 2220 občanského zákoníku, avšak žalobkyně neprokázala, že by došlo před provedením rekonstrukce k odsouhlasení rozsahu prací ve výši celkové částky 894 484 Kč, když nesporná byla dohoda pouze co do výše 450 000 Kč. Pokud žalobkyně dovozovala svůj nárok z dodatku č. 1 k nájemní smlouvě, má soud za to, že tento dodatek žalovaného nezavazuje. Z okolností podpisu dodatku vyplynulo, (zejména ze svědecké výpovědi [jméno] [celé jméno žalovaného]), že žalobkyni muselo být zřejmé, že v okamžiku podpisu dodatku [jméno] [celé jméno žalovaného] překračuje své zmocnění jednat za pronajímatele. Samotný podpis ze strany zástupce nestačí, v případě, že z okolností vyplynulo, že k dohodě o výši ceny plánované rekonstrukce nedošlo dopředu, ale dodatek byl podepisován až zpětně po provedení rekonstrukce a to právě s ohledem na to, že samotný zmocněnec pan [jméno] [celé jméno žalovaného] vyjádřil nesouhlas s tam uvedenou částkou (894 484 Kč) již v únoru 2018, kdy rekonstrukce již byla dokončena. Ze skutečnosti, že žalovaný disponoval nepodepsanou listinu stejného textu, která byla datovaná 17. 12. 2018 a byla podepsána pouze ze strany žalobkyně, je zřejmé, že žalobkyni muselo být jasné, že zmocněnec pan [jméno] [celé jméno žalovaného] při podpisu dodatku blíže neurčeného data (ve vyhotovení dodatku č. 1 podepsaném ze strany žalobkyně dne 1. 12. 2018) tak činí bez vědomí pronajímatele a proti jeho vůli. Samotný fakt, že zmocněnec podepsal listinu bez toho, že by se seznámil s jejím obsahem, neznamená naplnění požadavku původní nájemní smlouvy, která žalovaného zavazovala a se kterou vyjádřil souhlas a vyplynulo to i z následného jednání účastníků po uzavření této smlouvy. Z e-mailu žalovaného ze dne 14. 8. 2020 vyplynulo, že měl k dispozici pouze dodatek ze dne 17. 12. 2018, o kterém věděl, že jej nepodepsal, a proto předpokládal, že jej nezavazuje. V opačném případě by žalobkyně předložila dodatek ze 17. 12. 2018, který by byl podepsaný ze strany žalovaného či jeho zmocněnce. Vzhledem k tomu, že se o dodatku s datem 1. 12. 2018, jak byl předložen stranou žalobkyně, nezmínil, podpořil tak svědeckou výpověď [jméno] [celé jméno žalovaného] v tom smyslu, že o podpisu dodatku ze strany zmocněnce nebyl vyrozuměn. Žalovaný tak věděl o záměru žalobkyně uzavřít následně dodatek s vyšší částkou určenou na rekonstrukci, oproti původně dohodnuté částce 450 000 Kč) a s takovým postupem nesouhlasil. Žalobkyně o této situace byla spravena, a proto musela v okamžiku podpisu dodatku, ke kterému došlo ve skutkovém omylu zmocněnce, vědět, že zmocněnec překračuje své oprávnění. V takovém případě v souladu s ustanovením § 446 občanského zákoníku neplatilo, že překročení zmocněnce zmocnitel schválil, i kdyby svůj nesouhlas neoznámil bez zbytečného odkladu poté, co se o právním jednání dozvěděl, neboť osoba, s níž zástupce právně jednal, měla a mohla z okolností bez pochybností poznat, že zmocněnec zástupčí oprávnění zjevně překračuje. Vzhledem k tomu, že žalobkyně nepostupovala v souladu s dohodou účastníků, nárok na náhradu na rekonstrukci nad rámec nesporné částky nevznikl, neboť jejich dohoda nahrazovala úpravu v ustanovení § 2220 odst. 1 věta druhá občanského zákoníku. Vzhledem k výše uvedenému soud žalobu v plném rozsahu zamítl.

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 151 odst. 1 o. s. ř. za použití § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal procesně úspěšnému žalovanému náhradu nákladů řízení v celkové výši 50 336 Kč, která sestává z odměny za zastupování účastníka advokátem podle ustanovení § 6, § 11 a § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném do 31. 12. 2021, (dále jen„ AT“), když soud postupoval dle § 8 odst. 1 AT a vyšel z tarifní hodnoty 444 484 Kč. Odměna za 1 úkon právní služby tak činila 10 100 Kč, kdy byly přiznány 4 úkony právní služby a za převzetí a přípravu zastoupení, účast u soudního jednání dne 11. 11. 2021 a dne 16. 12. 2021 a dále za nahlížení do soudního spisu analogicky dle § 11 odst. 1 písm. f) AT, kdy se soud ztotožnil s názorem právního zástupce žalovaného v souladu s odkazem na závěr v nálezu Ústavního soudu ČR ze dne 8. 3. 2021, sp. zn. I. ÚS 4012/18, kdy nahlížení do spisu v civilním řízení považuje za samostatný úkon právní služby, který byl učiněn účelně vzhledem k tomu, že k němu došlo dne 6. 10. 2021, tedy poslední den lhůty ke koncentraci řízení a žalovaný by tak mohl reagovat na případné procesní návrhy žalobce učiněné ve lhůtě, pokud by k nim došlo. Vzhledem k tomu, že k nahlédnutí došlo v 8.20 hod., byl tak dostatečný časový prostor pro reakci ještě ve lhůtě. Zároveň byly přiznány 4 paušální náhrady výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT. Celkové náklady řízení tak činily 41 600 Kč, z toho DPH ve výši 21 % činila 8 736 Kč, celkové náklady včetně DPH 50 336 Kč Lhůta k plnění byla podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. určena třídenní, platební místo bylo stanoveno dle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokáta žalovaného.