17 C 85/2022

Plný text

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudkyní Mgr. Marií Jelínkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupena advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného trvale bytem adresa žalovaného adresa pro doručování adresa žalovaného o zaplacení 50 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 50 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 50 000 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 14 842 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně podala ke zdejšímu soudu žalobu, kterou se domáhala po žalovaném zaplacení částky 50 000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný dne [datum] navštívil fotbalové utkání [příjmení] [příjmení] mezi fotbalovými kluby [anonymizována dvě slova] [obec] a [příjmení] [příjmení] [jméno] na fotbalovém stadionu [anonymizována dvě slova] [obec] (označovaném jako [příjmení] [příjmení]), přičemž žalovaný porušil závazná pravidla chování stanovená Návštěvním řádem [příjmení] [příjmení] (dále jen„ Návštěvní řád“), konkrétně § 6 odst. 2 písm. c), tím, že po skončení uvedeného fotbalového utkání vniknul do uzavřeného prostoru na vnější části ochozu Stadionu. Podle § 6 odst. 3 a 4 Návštěvního řádu tak žalovanému vznikla povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu 50 000 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky dopisem ze dne [datum] v souladu s ustanovením § 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Žalovaný na svůj dluh ničeho nezaplatil.

2. Soud účastníky usnesením vyzval, aby se ve lhůtě 10 dnů od doručení usnesení vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání. Byli upozorněni, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí (ustanovení § 115a, ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný má trvalý pobyt hlášený na adrese úřadu, doručeno mu bylo fikcí. Žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřil, žalobkyně s uvedeným procesním postupem souhlasila, proto soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání podle ustanovení § 115a, ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř., neboť o věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Z obsahu předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav věci.

4. Z Návštěvního řádu účinného od 20. 6. 2018 soud zjistil, že v § 1 odst. 1 je zakotveno, že tento návštěvní řád je vydán společností [právnická osoba], která určuje základní závazná pravidla chování všech návštěvníků stadionu [anonymizována dvě slova] [obec], označovaného rovněž jako [příjmení] [příjmení], kteří do jeho areálu vstupují a využívají jeho zařízení. V § 1 bod 2 je mimo jiné uvedeno, že účelem návštěvního řádu je zejména zajištění ochrany a bezpečnosti, zdraví a majetku a ochrany pořádku na stadionu a rovněž zabezpečení, pokud možno ideálních podmínek průběhu všech akcí, které se budou na stadionu konat. Každý návštěvník zakoupením vstupenky nebo svým vstupem do [příjmení] [příjmení] vyjadřuje, že se zcela a řádně seznámil s návštěvním řádem, že mu zcela porozuměl, souhlasí s ním, tedy s jeho obsahem a veškerými v něm stanovenými podmínkami, zavazuje si jej respektovat a dodržovat a považuje jej pro sebe za zcela závazný a výslovně pak souhlasí zejména s povinností uhradit případné smluvní pokuty ve smyslu ustanovení § 6 odst. 3 návštěvního řádu. Ustanovení § 6 Návštěvního řádu pak obsahuje jednotlivě specifikované zákazy, přičemž v bodě 2 písm. c) výslovně zakazuje vstupovat do oblastí, které nejsou pro návštěvníky povoleny (např. hrací plocha, zázemí stadionu, vnitřní prostory, místnosti funkcionářů), resp. vstupovat do oblastí, kam návštěvník nemá platné povolení (vstupenku). V § 6 bod 4 pak mimo jiné stanoví, že každý, kdo poruší zákaz či omezení vyplývající z ustanovení § 6 odst. 2 písm. c), m), o) návštěvního řádu, je povinen za každé takovéto jednotlivé porušení povinnosti uhradit společnosti [právnická osoba] smluvní pokutu ve výši 50 000 Kč.

5. Z kopie vstupenky na stadion [anonymizována dvě slova] [obec] ze dne [datum] soud zjistil, že její součástí je i výňatek z obecných obchodních podmínek pořadatele pro nákup vstupenek pro sezónu 2018 [číslo] a upozornění na povinnost dodržovat návštěvní řád a na sankce v podobě smluvních pokut za jeho porušení.

6. Z dopisu Obvodního ředitelství policie [obec a číslo] Služby kriminální policie a vyšetřování ze dne 4. 10. 2019, č. j. KRPA-295022-56/TČ-2019-001179 soud zjistil, že žalovaný byl ztotožněn na kamerovém záznamu pořízeném dne [datum] na fotbalovém stadionu [anonymizována dvě slova], jak po skončení utkání mezi kluby [anonymizována dvě slova] [obec] a [příjmení] [příjmení] [jméno] vnikl společně s dalšími fanoušky do uzavřených prostor na vnější části ochozu stadionu, přičemž tímto svým jednáním mohl porušit návštěvní řád stadionu.

7. Z vyrozumění Obvodního státního zastupitelství pro [část Prahy] dne [datum] soud zjistil, že se žalovaný sice aktivně neúčastnil výtržností ostatních fanoušků, ale že jeho prohřeškem bylo vniknutí do uzavřeného prostoru na vnější části ochozu stadionu, které lze považovat za porušení návštěvního řádu stadionu.

8. Z protokolu o ústním jednání oddělení přestupků Odboru správních agend Městské části [obec a číslo] ze dne [datum] a z bloku na pokutu č. B011/216 soud zjistil, že žalovanému byla na místě příkazem uložena pokuta ve výši 300 Kč, neboť se dopustil přestupku proti veřejnému pořádku podle § 5 odst. 1 písm. i) zákona č. 251/2016 Sb., a to tím, že dne [datum] v době okolo 17:20 hodin na stadionu [příjmení] [příjmení] v rozporu s Návštěvním řádem vnikl do uzavřeného prostoru na vnější části ochozu stadionu, čímž narušil veřejný pořádek porušením podmínek uložených na ochranu veřejného pořádku při konání sportovních akcí.

9. Z dopisu žalobkyně ze dne [datum] a z kopie doručenky soud zjistil, že žalobkyně dne [datum] odeslala žalovanému výzvu k úhradě smluvní pokuty ve smyslu ustanovení § 142a o. s. ř. Z kopie doručenky soud dále zjistil, že žalovaný si zásilku nevyzvedl a ta byla poslána zpět žalobkyni dne [datum].

10. Z Manuálu pro fotbalové kluby soud zjistil, že Návštěvní řád zakotvuje jako hlavní základ smluvního vztahu mezi fotbalovým klubem a návštěvníkem /oddíl II. písm. a) /, stanoví možnost s odkazem na ustanovení § 2048 občanského zákoníku, aby si smluvní strany pro případ porušení smluvené povinnosti ujednaly smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, a že smluvní pokutu lze požadovat bez ohledu na to, zda porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda (písm. b).

11. Při právním posouzení věci vycházel soud ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ občanský zákoník“). Podle ustanovení § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

12. Na základě shora popsaného skutkového stavu věci dospěl soud k závěru, že podaná žaloba je důvodná. V řízení bylo nepochybně prokázáno ze zprávy Policie ČR o vyhodnocení kamerových záznamů a z protokolu o ústním jednání na oddělení přestupků Úřadu městské části [obec a číslo], ve kterém žalovaný sám vypověděl, že na ochozu stadionu byl, že žalovaný porušil Návštěvní řád tím, že dne [datum] vnikl společně s dalšími fanoušky do uzavřených prostor na vnější části ochozu stadionu. Tímto svým jednáním porušil § 6 odst. 2 písm. c) Návštěvního řádu a vznikla mu tak povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 50 000 Kč podle ustanovení § 6 odst. 4 poslední bod Návštěvního řádu, ve kterém je výslovně stanoveno, že každý, kdo poruší zákaz či omezení vyplývající z ustanovení § 6 odst. 2 písm. c), m), o) Návštěvního řádu, je povinen za každé takovéto jednotlivé porušení povinnosti uhradit společnosti [právnická osoba] smluvní pokutu ve výši 50 000 Kč.

13. Žalovaný se ve věci žádným způsobem nevyjádřil a to zejména ani k výši požadované smluvní pokuty. Soud tak považoval tvrzení žalobkyně za dostatečně prokázaná listinnými důkazy, a proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni 50 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 50 000 Kč od [datum] do zaplacení. Soud dospěl k závěru, že žalobkyni vznik nárok na zaplacení zákonných úroků z prodlení, neboť žalovaný se dostal s úhradou dluhu do prodlení, a to podle § 1970 občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Předžalobní výzva byla žalovanému odeslána dne [datum]. V souladu s domněnkou doby dojití podle § 573 občanského zákoníku byla výzva žalovanému doručena dne [datum]. Po uplynutí doby splatnosti 30 dnů uvedené v předžalobní výzvě tak prodlení žalovaného nastalo dnem [datum]. Soud přiznal žalobkyni zákonné úroky z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 50 000 Kč od [datum], jak požadovala v žalobě.

14. Nad rámec soud dodává, že uložená bloková za spáchaný přestupek proti veřejnému pořádku podle § 5 odst. 1 písm. i) zákona č. 251/2016 Sb., je veřejnoprávní sankcí. [jméno] o sobě nevylučuje vznik nároku žalobce na smluvní pokutu, která je soukromoprávním nárokem. Nárok na smluvní pokutu vznikl porušením návštěvního řádu, (který je součástí smlouvy uzavřené mezi účastníky zakoupením vstupenky na fotbalové utkání), ze strany žalovaného bez ohledu na jeho zavinění.

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l o. s. ř. za použití § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 14 842 Kč. Při rozhodování o nákladech řízení postupoval soud podle § 6, § 7 bod 5., § 11 písm. a), d) a § 13 odst. 1 a 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. Náklady řízení sestávají ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žaloba) po 3 100 Kč, tj. 9 300 Kč, tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč, tj. 900 Kč, náhrada 21 % DPH počítané z částky 10 200 Kč, tj. ve výši 2 142 Kč, a zaplaceného soudní poplatku 2 500 Kč. Žalovanému byla uložena povinnost uhradit žalobkyni náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně.

16. Lhůta k plnění byla podle § 160 odst. l o. s. ř. určena třídenní.