17 C 88/2022

Plný text

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudkyní Mgr. Marií Jelínkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa, číslo, anonymizováno, země zastoupeného advokátkou anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno. sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného trvale bytem adresa doručovací adresa adresa žalovaného o zaplacení 2 000 Kč s příslušenstvím částečný rozsudek pro uznání:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 2 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 000 Kč od datum do zaplacení, to vše do tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, ve které žalobkyně požadovala po žalovaném zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 000 Kč od datum do datum.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 774,50 Kč k rukám právního zástupce žalobce do tří měsíců od právní moci rozsudku.

1. Tento rozsudek obsahuje zkrácené odůvodnění ve smyslu § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“).

2. Předmětem byl nárok žalobce na zaplacení 2 000 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o zápůjčce ze dne datum na částku 2 000 Kč, uzavřené mezi společností právnická osoba sídlem: adresa, 14 příjmení příjmení, anonymizována dvě slova číslo, Malta jako původním věřitelem a žalovaným. Žalovaný měl peněžní prostředky vrátit do datum, dostal se však do prodlení, na jistině mu zbývá uhradit částku 2 000 Kč Smlouvou ze dne datum byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobci.

3. Platebním rozkazem ze dne 9. 5. 2022 č. j. EPR 117372/2022-5 soud žalovaného v souladu s ustanovením § 114b o. s. ř. vyzval, aby se pro případ, že podá odpor, ve lhůtě 30 dnů ode dne uplynutí lhůty k podání odporu písemně vyjádřila ve věci samé k žalobě, která mu byla doručena spolu s platebním rozkazem. Zároveň soud žalovaného uvedeným platebním rozkazem poučil o následcích nesplnění této výzvy.

4. Dne datum žalovaný podal odpor proti platebnímu rozkazu, kde se vyjádřil tak, že svůj dluh nepopírá a chce jej zaplatit, ale ne s žalovaným úrokem.

5. Žalobkyně navrhla přiznání požadovaného zákonného úroku z prodlení a ve zbytku vydání rozsudku pro uznání.

6. Žalovaný následně uvedl, že měl smrtelný úraz, který přežil. Ve 43 letech přišel o práci, následně pobíral invalidní důchod. Jinou práci nesehnal pro nedostatek potřebného vzdělání. Měl poté problémy s penězi, dluhy na bytě. Banky mu odmítaly půjčit, dostal se tak do sféry nebankovních společností. Vytloukal klín klínem. Půjčoval si od anonymizováno v anonymizováno ulici, kde původně sídlili. Poté, když jim chtěl vrátit částečně splátku, již tam nebyli. Když měli pobočku v obec, nebrali telefony. Má za to, že žaloba je účelová. Nelíbí se mu to, považuje to za neetické a nehumánní. Byl se poradit v dluhové poradně a namítl promlčení úroků z prodlení, se kterými nesouhlasil. Je to už dlouho.

7. Žalovaný dále navrhl, aby v případě, že bude žalobě vyhověno, mu byla splatnost umožněna ve lhůtě třech měsíců od právní moci rozsudku, a to vzhledem k tomu, že má na důchod nařízenou exekuci a částka, kterou by měl splatit je nad jeho možnosti. Byl bezdomovcem a zůstává mu nezabavitelná částka kolem 10 000 Kč. Za ubytovnu nyní platí 3 300 Kč měsíčně.

8. S ohledem na shora uvedené má tak soud s odkazem na ustanovení § 114b o. s. ř. za to, že žalovaný uznal nárok, který je žalobou uplatňován, pokud jde o žalovanou jistinu 2 000 Kč, a proto ve věci rozhodl na návrh žalobkyně částečným rozsudkem pro uznání dle ustanovení § 153a odst. 1 o. s. ř., neboť se nejedná o věc, ve které by nebylo možné uzavřít a schválit smír ve smyslu ustanovení § 99 odst. 1 o. s. ř.

9. Ohledně zbytku požadovaného nároku, tedy žalovaného příslušenství, se soud zabýval důvodností vznesené námitky promlčení v souladu s § 610 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“). Žalobkyně požadovala zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 000 Kč od datum do zaplacení. Žalovaný namítl promlčení pouze, pokud jde o běžící úrok z prodlení, nikoli pokud jde o jistinu, kdy v této části nárok uznal. Soud se proto zabýval úrokem z prodlení jakožto samostatným nárokem. Ze smlouvy jednoznačně vyplynulo, že nejpozději dne datum měla být zápůjčka vrácena. Následujícím dnem se žalovaný ocitl v prodlení a žalobci vznikl nárok na zákonný úrok z prodlení, běžící od datum. V souladu s § 619 odst. 1 o. z., počala běžet tzv. obecná promlčecí lhůta, dnem vzniku nároku za každý jednotlivý den trvajícího prodlení, neboť tohoto dne mohlo být právo žalobkyně uplatněno u orgánu veřejné moci poprvé. Délka promlčecí doby je upravena v § 629 odst. 1 o. z., trvá 3 roky a v tomto případě uplynula ohledně nároku na úrok za všechny dny od datum do datum, neboť žaloba ve věci byla podána dne datum. Pokud jde o úroky z prodlení za období kratší třech let před podáním žaloby (od datum do zaplacení), k promlčení nároku nedošlo, a proto byl v tomto rozsahu přiznán v souladu s § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. k prvému dni prodlení. Námitku promlčení tedy žalovaný vznesl důvodně, pokud šlo o úrok z prodlení od datum do datum a v této části soud postupoval dle § 609 odst. 1 věty první o. z., a žalobu jako nedůvodnou částečně zamítl.

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 a § 142a odst. 1 o. s. ř. a přiznal částečně úspěšnému žalobci právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 50 % z celkových nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, (když žalobce požadoval celkem po kapitalizaci požadovaného příslušenství ke dni rozhodování soudu 3 224,47 Kč a přiznáno bylo včetně kapitalizovaného příslušenství 2 518,28 Kč) po odečtení neúspěchu od úspěchu ve věci ve výši 774,50 Kč. Při rozhodování o nákladech právního zastoupení postupoval soud podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť řízení bylo zahájeno ustáleným vzorem žaloby, kterou podává týž žalobce ve skutkově i právně obdobných věcech. Náklady řízení sestávají ze tří úkonů právní služby po 200 Kč, tří režijních paušálů po 100 Kč, 21 % DPH ve výši 189 Kč a zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč.

11. Soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. uložil žalovanému povinnost zaplatit žalovanou částku včetně náhrady nákladů v řízení ve lhůtě třech měsíců od právní moci tohoto rozsudku. Soud zohlednil špatné sociální poměry žalovaného, nařízené exekuce na starobní důchod a snahu žalovaného splatit žalovaný dluh mimo exekuční řízení. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Příbrami. Odvolání lze podat jen z důvodu, že nebyly splněny podmínky řízení, rozhodoval věcně nepříslušný soud prvního stupně, rozhodnutí vydal ve věci vyloučený soudce, soud byl nesprávně obsazen. Odvolacím důvodem jsou též skutečnosti a důkazy, jimiž má být prokázáno, že nebyly splněny předpoklady pro vydání rozsudku pro uznání a to pouze ohledně přiznané jistiny ve výši 2 000 Kč. Ve zbytku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 věty před středníkem o.s.ř.). Pokud by povinný dobrovolně nesplnil povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, má oprávněný právo podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 o.s.ř.) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem návrh na nařízení exekuce (zák. č. 120/2001 Sb.).