17 C 90/2020

Plný text

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudkyní Mgr. Marií Jelínkovou ve věci žalobců: a) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobkyně b) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobkyně a původního účastníka c) název žalobkyně , IČO sídlem adresa zastoupeno advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví

I. Spoluvlastnictví účastníků k bytové jednotce vymezené dle zákona č. 72/1994 Sb. [číslo] v budově [adresa] – bytový dům, v k.ú. [obec] [obec], obci [obec], část obce Příbram VII - postavené na pozemku parcelní číslo st. [číslo] - zastavěná plocha a nádvoří, zapsané u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Příbram na [list vlastnictví] pro k.ú. [obec] [obec], se spoluvlastnickým podílem o velikosti id. [číslo] vzhledem k celku na společných částech domu číslo popisné [anonymizováno] způsob využití bytový dům, v k.ú. [obec] [obec], obci [obec], část obce Příbram VII, postavené na pozemku parcelní číslo st. [číslo] - zastavěná plocha a nádvoří, zapsané u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Příbram na [list vlastnictví] pro k.ú. [obec] [obec] a spoluvlastnictví účastníků k podílu o velikosti id. [rok] [číslo] vzhledem k celku na pozemku parcelní číslo st. [číslo] - zastavěná plocha a nádvoří, zapsané u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Příbram na [list vlastnictví] pro k.ú. [obec] [obec], se zrušuje. Nařizuje se prodej těchto věcí ve veřejné dražbě s tím, že jeho výtěžek bude rozdělen mezi účastníky těmito podíly: žalobkyni a) jednou osminou, žalobkyni b) jednou osminou, žalobkyni c) jednou osminou a žalovanému pěti osminami.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni a) náklady řízení ve výši 7 900 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni b) náklady řízení ve výši 900 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni c) náklady řízení ve výši 6 301,60 Kč k rukám právní zástupkyně žalobkyně c) do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobci se svou žalobou domáhali zrušení a vypořádání spoluvlastnictví účastníků k bytové jednotce vymezené dle zákona č. 72/1994 Sb. [číslo] v budově [adresa] – bytový dům, v k.ú. [obec] [obec], obci [obec], část obce Příbram VII - postavené na pozemku parcelní číslo st. [číslo] - zastavěná plocha a nádvoří, zapsané u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Příbram na [list vlastnictví] pro k.ú. [obec] [obec], se spoluvlastnickým podílem o velikosti id. [číslo] vzhledem k celku na společných částech domu číslo popisné 480 způsob využití bytový dům, v k.ú. [obec] [obec], obci [obec], část obce Příbram VII, postavené na pozemku parcelní číslo st. [číslo] - zastavěná plocha a nádvoří, zapsané u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Příbram na [list vlastnictví] pro k.ú. [obec] [obec] a spoluvlastnictví účastníků k podílu o velikosti id. [rok] [číslo] vzhledem k celku na pozemku parcelní číslo st. [číslo] - zastavěná plocha a nádvoří, zapsané u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Příbram na [list vlastnictví] pro k.ú. [obec] [obec] (dále jen„ nemovitost“). Žalobci jsou spoluvlastníky nemovitosti každý co do 1/8 a žalovaný co do 5/8. Žalobci nejprve písemně vyzvali žalovaného k součinnosti v rámci prodeje nemovitosti. Žalovaný však s nimi nekomunikuje, neumožňuje přístup do bytové jednotky a na úhradách dlužných částek se nikterak nepodílí. Žalovaný je zcela nekontaktní. Na správě a rozhodování ohledně nemovitosti se nijak nepodílí. V důsledku toho jsou ostatní spoluvlastníci omezeni v nakládání s nemovitostí. Tato situace trvá řadu let a je neúnosná. Proto žalobci přistoupili k podání žaloby, kdy požadují vypořádat spoluvlastnictví formou prodeje nemovitosti ve veřejné dražbě, protože jiný způsob nepřichází do úvahy, kdy žalobci sami nemají zájem nemovitost nabýt do svého vlastnictví, a žalovaný není pro vyplacení hodnoty podílu solventní.

2. V průběhu řízení došlo k přechodu spoluvlastnického podílu z žalovaného c) [celé jméno původního účastníka], narozeného [datum] na nového žalobce c) [název žalobkyně] a soud rozhodl o procesním nástupnictví usnesením č. j. 17 C 90/2020-65 z 12. 5. 2021.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k jednání nařízenému 18. 8. 2021 se nedostavil, proto soud postupoval dle ustanovení § 101 odst. 3 o.s.ř. a žalobu projednal v nepřítomnosti žalovaného.

4. Z výpisu z katastru nemovitostí z 31. 3. 2021 vyplynulo zapsané právo pro každého z žalobců ve výši 1/8 a pro žalovaného ve výši 5/8 k nemovitosti. Podíl na společných částech domu činil [číslo]. Pokud jde o pozemek st. [číslo], celkový podíl všech spoluvlastníků činil 1912 [číslo] vzhledem k celku, jak vyplynulo z [list vlastnictví], vedeného Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrálním pracovištěm Příbram. Spoluvlastnictví k bytové jednotce vyplynulo z [list vlastnictví], zapsaného tamtéž. Z dopisu ze dne 21. 6. 2018 vyplynulo, že žalobci vyzývali žalovaného k zahájení komunikace ohledně dalšího nakládání s nemovitostí s tím, že v opačném případě podají žalobu na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k nemovitosti.

5. Dle ustanovení § 1140 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), ve znění účinném od 30. 6. 2021, tedy ke dni rozhodování soudu, nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Dle § 1140 odst. 2 o.z., každý ze spoluvlastníků může kdykoliv žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.

6. Dle ustanovení § 1143 o.z., nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm, na návrh některého ze spoluvlastníků, soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

7. Dle ustanovení § 1144 odst. 1 o.z., je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila by se tím podstatně její hodnota. Dle § [číslo] odst. 2 rozdělení věci však nebrání nemožnost rozdělit věc na díly odpovídající přesně podílům spoluvlastníků, vyrovná-li se rozdíl v penězích.

8. Dle § 1147 o.z., není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

9. V dané věci soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně, neboť žalobci již nechtějí dále setrvávat ve spoluvlastnictví k nemovitosti s žalovaným. Vzhledem k tomu, že se spoluvlastníci nedohodli na zrušení spoluvlastnictví, rozhodl o něm soud a zároveň rozhodl o způsobu jeho vypořádání. Soud je při své úvaze vázán způsoby vypořádání spoluvlastnictví při jeho zrušení a rovněž pořadím, které stanoví zákon pro jednotlivé způsoby vypořádání. Pokud jde o první způsob vypořádání předpokládaný zákonem, dospěl soud k závěru, že rozdělení společné věci není možné. Soud při své úvaze vyšel ze samotné skutečnosti, že se jedná o bytovou jednotku, kdy o rozdělení věci především neměli zájem žalobci, a i kdyby rozdělení bytu bylo hypoteticky možné, neprojevili žalobci zájem nést eventuální náklady na stavebně-technické úpravy. Rovněž je předpoklad, že rozdělení na čtyři bytové jednotky odpovídající podílům jednotlivých spoluvlastníků, tedy v případě žalobců pro každého 1/8, je nereálné. Soud tak dospěl k závěru, že nemovitost není dobře dělitelná ve smyslu ustanovení § 1147 o. z. Jako druhý způsob vypořádání představuje přikázání věci za přiměřenou náhradu jednomu ze spoluvlastníků. Podmínkou je, že spoluvlastník s přikázáním věci souhlasí a druhou podmínkou je, že to bude za přiměřenou náhradu. Shodně s předchozí judikaturou má soud za to, že takový způsob vypořádání je možný pouze v případě, že spoluvlastník prokáže svou solventnost, tedy způsobilost přiměřenou náhradu dalšímu ze spoluvlastníků vyplatit. Vzhledem k tomu, že žalobci s přikázáním věci do jejich vlastnictví, event. spoluvlastnictví, nesouhlasili a žalovaný rovněž žádným způsobem neprojevil souhlas s přikázáním věci do svého vlastnictví a tím méně prokázal svou solventnost ve vztahu k přiměřené náhradě, uzavřel soud tak, že rovněž druhý způsob vypořádání spoluvlastnictví dle § 1047 o. z. není možný. V takovém případě přicházel do úvahy třetí a poslední způsob vypořádání spoluvlastnictví, a to prodej věci ve veřejné dražbě s tím, že se nejedná o odůvodněný případ, kdy by věc měla být dražena jen mezi spoluvlastníky, neboť takové okolnosti nikdo z účastníků řízení netvrdil. Soud tak nařídil prodej nemovitosti ve veřejné dražbě a její výtěžek bude rozdělen mezi účastníky řízení podle jejich spoluvlastnických podílů.

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 151 odst. 1 za použití ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobcům v souladu se zásadou úspěchu ve věci nárok na náhradu nákladů řízení v plném rozsahu. Soud postupoval v souladu se zásadou úspěchu ve věci, přestože jde o tzv. iudicium duplex, tedy o soudní řízení, ve kterém mají účastníci na obou stranách sporu zároveň postavení žalobce i žalovaného, neboť dle aktuální judikatury Nejvyššího soudu ČR je zapotřebí zásadu úspěchu aplikovat i v tomto typu řízení a v daném případě bylo žalobcům vyhověno, co do navrhovaného způsobu vypořádání spoluvlastnictví, (když žalobci navrhovali prodej věci ve veřejné dražbě a soud dospěl k závěru, že takový způsob je možný). Žalobcům v případě naprosté pasivity žalovaného, kdy nereagoval na opakované výzvy k dohodě o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví nezbývala prakticky jiná cesta než podání předmětné žaloby k soudu, pokud již ve spoluvlastnictví nechtěli setrvat. Soud tak považoval za nespravedlivé, aby náklady řízení, i v případě jejich úspěchu ve věci, nesli plně žalobci a náklady řízení jim tak v plném rozsahu přikázal. Výše nákladů řízení přiznaná žalobkyni a) činila 7 900 Kč Tyto náklady sestávaly ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 7 000 Kč a z nákladů nezastoupeného účastníka, které činily v souladu s vyhláškou č. 254/2015 Sb. v účinném znění za 3 úkony (podání žaloby, písemná výzva žalovanému a účast při jednání dne 18. 8. 2021) celkem 3 x 300 Kč za každý úkon dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky. Náklady řízení žalobkyně b) činily celkem 900 Kč a představovaly náklady nezastoupeného účastníka za 3 úkony po 300 Kč shodně jako u žalobkyně a). Náklady řízení žalobkyně c) představovaly celkem 6 301,60 Kč a sestávaly z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle ustanovení § 6 a § 9 odst. 1 a § 11 vyhlášky č. 178/1996 Sb. advokátního tarifu v účinném znění (dále jen„ AT“). Soud postupoval dle § 9 odst. 1 AT při stanovení tarifní hodnoty a vyšel z tarifní hodnoty 10 000 Kč, neboť hodnotu věci šlo zjistit jen s nepoměrnými obtížemi. Soud vyšel ze skutečnosti, že hodnota věci nebyla zjistitelná z žádného provedeného důkazu, ani z žádné doložené listiny, kdy stanovení hodnoty předmětu řízení znaleckým posudkem z oboru ekonomie soud považoval za neúčelné. Odměna za jeden úkon právní služby tak činila 1 500 Kč, byla přiznána za 3 úkony právní služby, a to písemné podání ze dne 14. 1. 2021, dále z 28. 3. 2021 a za převzetí a přípravu zastoupení. Celkem tedy ve výši 4 500 Kč, dále za tři paušální náhrady výdajů po 300 Kč dle ustanovení § 13 odst. 4 AT a dále za cestovné žalobce c) k jednání dne 8. 8. 2021 ve výši 901,60 Kč za 140 km při cestě Praha – Příbram a zpět a ceně za 1 km 6,44 Kč dle vyhlášky č. 589/2020 Lhůta k plnění byla podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř. určena třídenní, platební místo bylo stanoveno dle § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám advokáta žalobkyně.