18 C 100/2021

Plný text

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Chalupskou v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně , zastoupeného advokátem anonymizováno jméno příjmení , anonymizováno , sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem trvale ulice a číslo , PSČ obec o 6 105,77 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 2 704,02 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení 2 537,37 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 7,25% ročně z částky 2 704,02 Kč od 19. 12. 2020 do 31. 12. 2020, ve výši 7,25% ročně z částky 2 704,02 Kč od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021, ve výši 7,50% ročně z částky 2 704,02 od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021, ve výši 10,75% ročně z částky 2 704,02 Kč od 1. 1. 2022 do 24. 1. 2022, a se zákonným úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené ČNB ke každému prvnímu dni kalendářního pololetí, ve kterém prodlení žalovaného trvá, zvýšené o 7 procentních bodů, z částky 2 704,02 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni 10 530,65 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 3 401,75 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně podala ke zdejšímu soudu žalobu na zaplacení částky 6 105,77 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o půjčce [číslo] na částku 15 000 Kč, kterou žalovaný převzal v den podpisu smlouvy a zavázal se kromě jistiny ve výši 15 000 Kč zaplatit také tzv. souhrnný poplatek ve výši 9 960 Kč, jenž je součtem úroku za poskytnutí půjčky a poplatku za administrativní činnost a hotovostní osobní výběr splátek. Úrok je vyčíslen za dobu trvání smluvního vztahu a jeho výše činí 2 504,02 Kč. Úplata za administrativní činnost a hotovostní výběr splátek činí 7 455,98 Kč, jde o paušální cenu za plnění a služby související s poskytnutím půjčky. Administrativní činnost zahrnuje zejména správu interního systému věřitele, vyhledávání žadatele o půjčku v databázi a činnost pracovníků při zadávání dat do interního systému. Hotovostní výběr splátek představuje výběr jednotlivých splátek obchodním zástupcem nebo pracovníkem. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky smlouvy o půjčce (dále jen„ smluvní podmínky“). Žalovaný se tak zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobkyně celkem částku 24 960 Kč, a to v 52 týdenních splátkách po 480 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 22. 5. 2007. Žalovaný však nehradil splátky půjčky řádně a včas. Do postoupení pohledávky žalovaný uhradil toliko 14 800 Kč Poslední splátka byla žalovaným uhrazena dne 20. 10. 2008. Právnímu předchůdci žalobkyně vzniklo uplynutím sedmidenní lhůty po úhradě poslední splátky stanovené na 22. 5. 2007 právo na uhrazení celé zbývající neuhrazené částky, která činila na jistině půjčky částku 6 105,77 Kč a na dlužném poplatku 4 054,23 Kč. Dne [datum] došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni, což bylo žalovanému písemně oznámeno. Po postoupení pohledávky nebylo již žalovaným ničeho uhrazeno. Žalobou se žalobkyně po žalovaném domáhá zaplacení částky dlužné jistiny 6 105,77 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení 9 666,27 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 6 105,77 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení. Žalobkyně se dle svého tvrzení rozhodla nepožadovat po žalovaném dlužnou část poplatku.

2. V dané věci soud nařídil jednání, z něhož se zástupce žalobkyně omluvil, žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil. Vzhledem k tomu, že lhůty na přípravu jednání byly zachovány, postupoval soud podle § 101 odst. 3 o.s.ř. zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen„ o. s. ř.”) a žalobu projednal v nepřítomnosti účastníků.

3. Ze smlouvy o půjčce [číslo] ze dne [datum], smluvních podmínek, smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně přílohy a písemného oznámení o této skutečnosti žalovanému ze dne [datum], z výpisu z poštovního podacího archu a z předžalobní výzvy ze dne 29. 7. 2021 soud zjistil následující skutkový stav věci. Dne [datum] uzavřel žalovaný se společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (dále také jen jako„ věřitel“) smlouvu, jejímž předmětem byl závazek věřitele poskytnout žalovanému částku 15 000 Kč, která mu byla v den podpisu smlouvy v hotovosti vyplacena. Žalovaný se zavázal vrátit věřiteli jistinu a zaplatit také další poplatky v souhrnné výši 9 960 Kč, v 52 týdenních splátkách po 480 Kč, přičemž první splátka byla splatná do 7. kalendářního dne od uzavření smlouvy a poslední splátka byla stanovena na 22. 5. 2007. Poplatky zahrnovaly jednak smluvený úrok ve výši 2 504,02 Kč, jednak úplatu za administrativní činnost a hotovostní osobní výběr splátek 7 455,98 Kč. Strany si dohodly, že splátky budou započítávat nejprve na souhrnný poplatek a teprve po jeho úplném uhrazení na vlastní částku půjčky (čl. 4 smluvních podmínek). Strany se rovněž dohodly, že v případě, že žalovaný včas nesplní povinnost uhradit splátku, má věřitel právo požadovat uhrazení celé zbylé částky včetně souhrnného poplatku, a to v termínu nejbližším pro výběr týdenní splátky (čl. 8 smluvních podmínek). Dne [datum] byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobkyni, což bylo žalovanému písemně oznámeno a byl také vyzván k dobrovolnému plnění. Žalovaný uhradil celkem 14 800 Kč, naposledy dne 20. 10. 2008 částku 300 Kč.

4. Smlouva o půjčce byla uzavřena dne [datum], proto soud podle ustanovení § 3 028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), postupoval podle dřívější právní úpravy, na níž uvedená právní norma odkazuje, tedy dle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, účinného do 31. 12. 2013. Podle § 657 občanského zákoníku, přenechává věřitel smlouvou o půjčce dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle § 658 odstavce 1 občanského zákoníku, při peněžité půjčce lze dohodnout úroky. Podle § 39 občanského zákoníku neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. Podle § 56 odstavce 1 občanského zákoníku, spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. Podle § 52 občanského zákoníku, spotřebitelskými smlouvami jsou smlouvy kupní, smlouvy o dílo, případně jiné smlouvy, pokud smluvními stranami jsou na jedné straně spotřebitel a na druhé straně dodavatel. Dodavatelem je osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy jedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti. Spotřebitelem je fyzická osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy nejedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání. Podle § 559 občanského zákoníku, dluh musí být splněn řádně a včas.

5. Smlouvu o postoupení pohledávek ze dne [datum] pak soud posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., o.z. Podle ust. § 1 879 o.z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle ust. § 1 880 odst. 1, 2 o.z., postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postupitel vydá postupníkovi potřebné doklady o pohledávce a sdělí mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí.

6. S ohledem na shora popsaný skutkový stav věci dospěl soud k závěru, že žalobkyně listinnými důkazy prokázala, že mezi jejím právním předchůdcem a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o půjčce na částku 15 000 Kč, které byly žalovanému při podpisu smlouvy v hotovosti předány, a předžalobní výzvou a smlouvou o postoupení pohledávky včetně přílohy prokázala, že jí právním předchůdcem žalobkyně byl postoupen dluh v žalované výši.

7. Soud posuzoval přiměřenost ujednaných podmínek ve smyslu shora citovaných ustanoveních, neboť v daném případě se jedná o smlouvu uzavřenou mezi podnikatelem a spotřebitelem, a dospěl k následujícímu závěru. Sjednaný úrok ve výši 2 504,02 Kč, odpovídající 16,7 % jistiny, považoval soud za zcela souladný s dostupnou judikaturou Nejvyššího soudu ČR, a tedy za platně sjednaný. Pokud však jde o ujednaný poplatek za administrativní činnost a hotovostní inkaso splátek ve výši 7 455,98 Kč, tedy ve výši 49,7 % z jistiny půjčky, má soud za to, že fakticky těmito poplatky, žalobkyně, resp. její právní předchůdce, skrytě navýšila smluvené úroky, které této výše dosáhly ročně, s ohledem na to, že smlouva byla uzavřena na dobu splácení 52 týdnů. Nejvyšší soud přitom dovodil, že pokud jsou sjednány úroky ve výši 60 % ročně, jde o úroky sjednané v nepřiměřené výši, odporující dobrým mravům. S ohledem na uvedené posoudil soud ujednání o poplatku za administrativní činnost a za hotovostní inkaso splátek jednoznačně v rozporu s dobrými mravy a jsou tedy neplatné podle ustanovení § 39 občanského zákoníku. Takto sjednaná výše úplat se stala pro žalovaného hrubě nevýhodnou a byla sjednána v rozporu s dobrými mravy (viz. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 15.12.2004, sp.zn. 21 Cdo 1484/2004). Nadto nutno rovněž konstatovat, že ve smlouvě o půjčce nebylo nikterak vymezeno, co souhrnný poplatek znamená a z čeho je složen. Tato tvrzení doplnila žalobkyně až na výzvu soudu, přičemž není zřejmé, na základě čeho tak žalobkyně tvrdila a naopak je jisté, že s těmito tvrzeními nebyl obeznámen žalovaný před uzavřením smlouvy. Žalobkyně přitom tím, že se z účasti u jednání soudu omluvila, sama sebe připravila o možnost být poučena o doplnění potřebných tvrzení a důkazů. Shora uvedené však neznamená, že smlouva o půjčce je neplatná jako celek, neboť soud má za to, že ujednání o výši poplatku za administrativní činnost a poplatku za hotovostní inkaso splátek lze oddělit od ostatního obsahu smlouvy. Současně soud odkazuje i na rozhodnutí Krajského soudu v Praze z 23. 3. 2017 sp. zn. 19 Co 73/2017, případně na rozhodnutí téhož soudu z 31. 5. 2017 sp. zn. 30 Co 176/2017.

8. Podle tvrzení žaloby uhradil žalovaný na dluh celkem 14 800 Kč. Po započtení částky 14 800 Kč nejprve na smluvené úroky a následně částky 12 295,98 Kč (14 800 – 2 504,02 Kč) na jistinu, dluží žalovaný žalobkyni na jistině částku 2 704,02 Kč (15 000 Kč – 12 295,98 Kč). Dále žalobkyně požadovala zákonné úroky z prodlení od 28. 10. 2008, tj. od marného uplynutí týdenní (sedmidenní) lhůty po úhradě poslední splátky žalovaným, do zaplacení z částky 6 105,77 Kč, za období od 28. 10. 2008 do 18. 12. 2020 (do postoupení) kapitalizovala tento zákonný úrok z prodlení na částku 9 666,27 Kč. Soud proto přepočetl výši kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení za toto období z přiznané částky 2 704,02 Kč, přičemž dospěl ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 2 537,37 Kč, který jako důvodný žalobkyni přiznal. Vzhledem k výše uvedenému soud uložil žalovanému povinnost uhradit žalobkyni částku 2 704,02 Kč na dlužné jistině a 2 537,37 Kč na dlužném příslušenství v podobě kapitalizovaného úroku z prodlení dle návrhu žalobkyně, dále pak v podobě zákonného úroku z prodlení ve výši 7,25% ročně z částky 2 704,02 Kč od 19. 12. 2020 do 31. 12. 2020, ve výši 7,25% ročně z částky 2 704,02 Kč od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021, ve výši 7,50% ročně z částky 2 704,02 od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021, ve výši 10,75% ročně z částky 2 704,02 Kč od 1. 1. 2022 do 24. 1. 2022, a se zákonným úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené ČNB ke každému prvnímu dni kalendářního pololetí, ve kterém prodlení žalovaného trvá, zvýšené o 7 procentních bodů, z částky 2 704,02 Kč od 25. 1. 2022 do zaplacení. Lhůtu k plnění stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. jako třídenní.

9. Ve zbytku soud v této části žalobu jako nedůvodnou zamítl. Zamítl tedy žalobu co do částky 10 530,65 Kč. Žalobkyně požadovala jistinu 6 105,77 Kč, z níž soud přiznal 2 704,02 Kč; dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení 9 666,27 Kč, z nějž soud přiznal 2 537,37 Kč. Částka 10 530,65 Kč odpovídá rozdílu mezi požadovanými a přiznanými částkami a je součtem zamítnuté jistiny i kapitalizovaných úroků. Dále pak soud zamítl i zákonný úrok z prodlení z částky 3 401,75 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, což je rozdíl oproti úroku přiznanému.

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalovaný byl ve věci úspěšnější než žalobkyně, žádné náklady mu však v souvislosti s tímto řízením nevznikly.