18 C 15/2021

Plný text

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Chalupskou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce st. příslušnost příjmení anonymizována dvě slova sídlem adresa žalobce zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného sídlem adresa o 30 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 30 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 30 000 Kč ve výši 8,25% ročně od 9. 2. 2021 do zaplacení, a částku 1 200 Kč, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení 7 492 Kč k rukám právního zástupce žalobce, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalovaném zaplacení 30 000 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaný jako prodávající a žalobce jako kupující uzavřeli dne [datum] kupní smlouvu na [značka automobilu], model [anonymizováno]. Žalobce dne [datum] složil žalovanému zálohu na kupní cenu ve výši 30 000 Kč. Žalovaný měl žalobci vozidlo dodat do 14 dnů ode dne uzavření smlouvy, avšak doposud vozidlo nedodal. Dopisem ze dne [datum] žalobce od kupní smlouvy odstoupil a požadoval vrácení zálohy. Žalovaný zálohu doposud nevrátil, výzvu si nepřevzal. Žalobce vedle toho požadoval též náklady spojené s uplatněním pohledávky 1 200 Kč.

2. Za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) rozhodl soud ve věci bez nařízení jednání. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Z kupní smlouvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný jako prodávající v pozici podnikatele a žalobce jako kupující podnikatel uzavřeli daného dne smlouvu, jejímž předmětem byl prodej a koupě motorového vozidla [značka automobilu], model [anonymizováno], [VIN kód] v [anonymizováno] barvě, rok výroby [rok]. Strany si dohodly kupní cenu 219 000 Kč. Z přílohy kupní smlouvy bylo zjištěno, že strany se dohodly, že kupující složí hotovostní zálohu ve výši 20% k rukám dodavatele (prodávajícího) v den podpisu kupní smlouvy, prodávající vystaví řádný příjmový doklad. Termín dodání byl mezi stranami sjednán„ cca [anonymizováno] dní“. Z příjmového pokladního dokladu ze dne [datum] [číslo] bylo zjištěno, že žalovaný přijal od žalobce částku 30 000 Kč jako zálohovou platbu. Z dopisu ze dne [datum] včetně dodejky bylo zjištěno, že žalobce písemně oznámil žalovanému odstoupení od kupní smlouvy s odůvodněním, že i přes urgence mu doposud nebylo vozidlo předáno, a vyzval jej k vrácení zálohy 30 000 Kč ve lhůtě 3 dnů. Zároveň žalovaného upozornil, že nebude-li dluh zaplacen, uplatní pohledávku u soudu. Dopis byl žalovanému zaslán na adresu [adresa žalobce], kterou žalovaný uvedl v kupní smlouvě.

4. Jelikož se jedná o věc s cizím prvkem, neboť žalobce je státním příslušníkem [příjmení] [anonymizována dvě slova], zabýval se soud předně svou pravomocí věc projednat a rozhodnout. Při posouzení pravomoci vyšel soud z čl. 4 odst. 1 Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 (Brusel I bis), na základě nichž shledal svou pravomoc pro rozhodnutí sporu, neboť žalovaný má bydliště na území České republiky. Rozhodným právem pro posouzení sporu je pak v souladu s čl. 4 odst. 1 písm. a) Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) č. 593/2008 (Řím I) právo české.

5. Podle § 2001 o.z., od smlouvy lze odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon.

6. Podle § 2002 o.z., poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není. Strana může od smlouvy odstoupit bez zbytečného odkladu poté, co z chování druhé strany nepochybně vyplyne, že poruší smlouvu podstatným způsobem, a nedá-li na výzvu oprávněné strany přiměřenou jistotu.

7. Podle § 2004 o.z., odstoupením od smlouvy se závazek zrušuje od počátku.

8. Podle § 2991 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

9. Podle § 1968 o.z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

10. Podle § 1969 o.z., po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.

11. Podle § 1970 o.z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. Soud se předně zabýval odstoupením od smlouvy ze strany žalobce, neboť strany si v kupní smlouvě žádné důvody odstoupení od smlouvy nesjednaly. Žalobce proto podle shora citovaných zákonných ustanovení mohl od smlouvy platně odstoupit jen za splnění zákonem předvídaných podmínek. V tomto ohledu je soud přesvědčen, že žalobce zákonné oprávnění odstoupit od smlouvy využil oprávněně. Podle citovaných ustanovení může strana od smlouvy odstoupit, poruší-li druhá strana smlouvu podstatným způsobem, přičemž takovým se rozumí porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala. Jde o takové porušení smluvních podmínek, při jehož znalosti by strana uzavírající smlouvu takovou smlouvu neuzavřela, neboť by na ni neměla zájem. Obsahově jde zejména o případ nenaplnění hlavního účelu závazku (srov. Hulmák, M. a kol.: Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část (§ 1721–2054). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 1198). K takové situaci došlo v nadepsané věci, neboť je zcela zřejmé, že žalobce by neměl zájem na uzavření kupní smlouvy, věděl-li by v době jejího uzavření, že k předání motorového vozidla, které je předmětem kupní smlouvy, ze strany žalovaného nedojde. Porušení povinnosti předat žalobci jako kupujícímu motorové vozidlo proto bylo podstatným porušením sjednané kupní smlouvy.

13. Jelikož žalobce platně odstoupil od kupní smlouvy, došlo ke zrušení závazku z kupní smlouvy s účinky ex tunc, tj. zániku veškerých práv a povinností, přičemž strany jsou povinny vrátit si poskytnutá plnění. Žalobce přitom prokázal, že žalovanému poskytl peněžní prostředky 30 000 Kč jako zálohu na kupní cenu za motorové vozidlo z uzavřené kupní smlouvy. Jelikož tedy ze strany žalobce bylo plněno na základě závazku, který byl zrušen, posoudil soud nárok žalobce jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení. Jelikož žalobce plnil žalovanému, když mu poskytl zálohu 30 000 Kč, vznikla žalovanému povinnost tyto peněžní prostředky, tedy to, oč se obohatil, žalobci vrátit. Žalovaný však nesplnil svou povinnost vrátit žalobci to, oč se obohatil, když ani přes písemnou výzvu ze strany žalobce peněžní prostředky žalobci nevrátil a dostal se do prodlení. Soud proto shledal žalobu zcela důvodnou a jako takové ji v plném rozsahu vyhověl. Přiznal proto žalobci právo na vydání bezdůvodného obohacení 30 000 Kč. Soud žalobci vyhověl i co do nároku na paušální náhradu nákladů spojenou s uplatněním pohledávky 1 200 Kč podle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť jde o vzájemný závazek mezi podnikateli. Vedle toho přiznal žalobci v souladu s jeho návrhem též příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení z částky 30 000 Kč dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne 9. 2. 2021, do zaplacení. Soud přitom vyšel z ust. § 573 o.z., podle nějž se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání. V daném případě odeslal žalobce výzvu k vrácení peněžních prostředků žalovanému dne [datum], má se tedy za to, že byla žalovanému doručena [datum]. Žalobce poskytl žalovanému lhůtu 3 dnů, která uplynula [datum]. Žalobce požadoval zákonný úrok z prodlení ode dne [datum], tedy ode dne pozdějšího; soud v tomto případě vyšel z požadavku žalobce.

14. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l za použití § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že ve věci zcela úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 7 492 Kč Náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 1 200 Kč, dále z odměny za zastoupení advokátem ve výši 2 x 2300 Kč podle § 7 ve spojení s § 8 odst. 1 a § 11 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, dále jen „a.t.“, (představující převzetí zastoupení, návrh ve věci samé), dále z 2x režijního paušálu po 300 Kč dle § 11 a.t. a také z DPH ve výši 21% ve výši 1 092 Kč Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla určena třídenní (§ 160 odst. l o.s.ř.) s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. l o.s.ř.). Soud žalobci nepřiznal náhradu nákladů řízení nezastoupeného účastníka za předžalobní upomínku, neboť žalobce náhradu za tento úkon nepožadoval.