18 C 181/2022
č. j. 18 C 181/2022-55
V PLATNOSTICitované zákony (5)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 151 § 160
- ze dne 13. července 1999 o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), 168/1999 Sb. — § 4
- Vyhláška Ministerstva financí, kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), 205/1999 Sb. — § 2
- o mezinárodním právu soukromém, 91/2012 Sb. — § 87
Plný text
Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Chalupskou v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem trvale ulice a číslo , PSČ obec o 7 932 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 7 932 Kč se zákonným úrokem z prodlení 10 % ročně z částky 3 619 Kč od 9. 3. 2020 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení 8,5 % ročně z částky 3 713 Kč od 17. 10. 2021 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení 1 489 Kč k rukám právní zástupkyně žalobkyně, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku. Tento rozsudek obsahuje zkrácené odůvodnění v souladu s § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v účinném znění (dále jen„ o. s. ř.“). Předmětem žaloby byl nárok žalobkyně na zaplacení 7 932 Kč s příslušenstvím, přičemž se jednalo o dva samostatné nároky. První nárok uplatnil žalovaný z titulu neuhrazeného příspěvku do garančního fondu České kanceláře pojistitelů (dále jen„ ČKP“) za období od 26. 7. 2019 do 10. 10. 2019, kdy žalovaný, coby provozovatel, neměl sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, [registrační značka], [VIN kód], který byl t.č. evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný. Druhý nárok se rovněž týkal neuhrazeného příspěvku do garančního fondu České kanceláře pojistitelů (dále jen„ ČKP“), kdy za období od 16. 2. 2021 do 5. 5. 2021 žalovaný, coby provozovatel, neměl sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, [registrační značka], [VIN kód], který byl t.č. evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný. Žalovaná částka je dána vynásobením příslušné zákonné denní sazby počtem dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem, ve výši 3 619 Kč pro první nárok a 3 713 Kč pro druhý nárok, a z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva 2x 300 Kč. Za splnění podmínek § 115a o. s. ř. soud rozhodl bez nařízení jednání. Jelikož se jedná o věc s cizím prvkem, když žalovaný je státním příslušníkem Slovenska, zabýval se soud nejdříve otázkou své pravomoci. Při posouzení pravomoci vyšel soud z čl. 4 Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 (Brusel I bis), na základě nichž shledal svou pravomoc pro rozhodnutí sporu, neboť žalovaný má bydliště na území České republiky. Rozhodným právem pro posouzení sporu je pak v souladu s § 87 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, právo české, neboť jde o závazek přispívat do Garančního fondu České kanceláře pojistitelů, tedy tento závazek nejúžeji souvisí s Českou republikou. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalovaný byl v od 26. 7. 2019 do 10. 10. 2019 vlastníkem/provozovatelem osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno]. Žalobkyně vyzvala dne 23. 1. 2020 žalovaného k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP, a to do 60 dnů od doručení dopisu. V době od 16. 2. 2021 do 5. 5. 2021 byl žalovaný vlastníkem/provozovatelem osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno]. Žalobkyně vyzvala dne 2. 8. 2021 žalovaného k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP, a to do 60 dnů od doručení dopisu. Následně byl žalovaný opakovaně o úhradu upomínán, naposledy předžalobní upomínkou z 10. 5. 2022. Soud spor posoudil podle § 1 odst. 2 písm. a), § 4 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Podle citovaných ustanovení musí být splněna povinnost pojištění odpovědnosti po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel. Vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení této povinnosti. Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla povinnost porušována, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva. Výši denní sazby příspěvku stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. Podle § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky č. 205/1999 Sb., denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských se stanoví pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1350 cm3 do 1850 cm3 včetně ve výši 47 Kč. Podle § 2a vyhlášky, výše nákladů ČKP spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek činí 300 Kč. Na základě shora uvedeného shledal soud žalobu důvodnou a v plném rozsahu ji vyhověl. V řízení bylo zjištěno, že žalovaný byl v předmětném období vlastníkem osobního automobilu, k němuž t.č. nebylo sjednáno povinné pojištění odpovědnosti. Žalobkyni proto soud přiznal nárok na zaplacení příspěvku do tzv. garančního fondu, který za uvedené období v případě prvého nároku od 26. 7. 2019 do 10. 10. 2019, tj. 77 dní, činí celkem 3 619 Kč (77 dní x 47 Kč), v případě druhého nároku za dobu od 16. 2. 2021 do 5. 5. 2021, tj. 79 dní, činí 3 713 Kč (79 dní x 47 Kč). Žalobkyni vzniklo rovněž právo na náhradu nákladů spojených s uplatněním těchto nároků 2x 300 Kč Vedle toho soud žalobkyni přiznal též příslušenství, a to zákonný úrok z prodlení z částky 3 619 Kč od 9. 3. 2020 do zaplacení pro prvý nárok a z částky 3 713 Kč od 17. 10. 2021 do zaplacení pro nárok druhý. Lhůta k plnění byla podle § 160 odst. l o.s.ř. určena třídenní. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l o.s.ř., § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o.s.ř. a přiznal v řízení zcela úspěšné žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení 1 489 Kč. Soud postupoval podle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a.t.“), neboť řízení bylo zahájeno ustáleným vzorem žaloby, kterou podává tatáž žalobkyně ve skutkově i právně obdobných věcech. Náklady řízení sestávají ze tří úkonů právní služby po 200 Kč, tří režijních paušálů po 100 Kč, náhrady za 21 % DPH ve výši 189 Kč a zaplaceného poplatku 400 Kč.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.