18 C 189/2022

Plný text

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Chalupskou v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupen advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem trvale ulice a číslo , PSČ obec o 11 367,23 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 11 367,23 Kč se zákonným úrokem z prodlení 8,5 % ročně z částky 11 367,23 Kč od 11. 12. 2021 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce náhradu nákladů řízení 7 624 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 11 367,23 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že předmětem její podnikatelské činnosti je mimo jiné distribuce plynu, je subjektem zcela odděleným od obchodníka s plynem. Plyn dodávaný obchodníkem s plynem odběrateli na základě uzavřené smlouvy o sdružených službách dodávky plynu je ve vlastnictví obchodníka s plynem. Pokud ale dochází k odběru plynu v odběrném místě i poté, co byl ukončen smluvní vztah mezi obchodníkem s plynem a odběratelem, představuje takový odběr neoprávněný odběr a neoprávněnou distribuci plynu. Z technického hlediska nelze fakticky zabránit odběru plynu, pokud odběratel nezpřístupní měřidlo a nedojde k jeho demontáži a zaslepení přípojky plynu. Neoprávněnou distribucí plynu vzniká žalobci, tj. provozovateli distribuční soustavy, škoda. Dne 19. 10. 2021 byl prostřednictvím aplikace Online servis PDS podán požadavek obchodníka s plynem, [právnická osoba], a.s. na ukončení distribuce plynu do odběrného místa č. [anonymizována dvě slova] na adrese [adresa], s požadavkem na ukončení [datum]. Požadované datum ukončení je posledním dnem platnosti smlouvy o sdružených službách dodávky plynu uzavřené mezi obchodníkem s plynem a zákazníkem. Žalobkyně jakožto provozovatel distribuční soustavy nemůže mít k dispozici žádné listinné dokumenty vztahující se k trvání tohoto smluvně založeného vztahu. Žalobkyně se neúspěšně pokusila o demontáž plynoměru výrobního [číslo] osazeného ve shora citovaném odběrném místě. Pokud se nepodaří provozovateli distribuční soustavy ukončit dodávku plynu z důvodu nepřístupného měřidla a neposkytnutí součinnosti zákazníka, má se za to, že účinek ukončení dodávky plynu nastává od patnáctého pracovního dne ode dne požadovaného ukončení dodávky plynu a současně dojde k zániku rezervace distribuční kapacity a zániku smlouvy o zajištění služby distribuční soustavy pro odběrné místo. Pokud odběratel i po tomto účinku pokračuje v odběru plynu, je tím žalobkyni způsobována škoda. Žalovaný byl na neoprávněnou distribuci upozorněn oznámením žalobkyně z 12. 11. 2021 Smlouva o zajištění služby distribuční soustavy tedy zanikla dne 9. 11. 2021. Od 10. 11. 2021 pak byl odběr plynu kvalifikován jako neoprávněný odběr a neoprávněná distribuce plynu. Množství neoprávněně odebraného plynu a tedy i výpočet škody vyplývá z rozdílu mezi stavem plynoměru v odběrném místě ke dni účinku ukončení dodávky plynu, tj. k 9. 11. 2021 a koncovým stavem plynoměru. Počáteční stav 1 861 m3 byl stanoven automatickým propočtem pro nepřístupnost plynoměru. Koncový stav plynoměru byl zjištěn při jeho demontáži dne 22. 11. 2021, kdy byl umožněn jeho odečet. Takto zjištěné množství neoprávněně odebraného plynu 174,22 m3 za období od 10. 11. 2021 do 22. 11. 2021 bylo fakturou č. 110001984317 ze dne 26. 11. 2021 vyčísleno na 11 367,23 Kč se splatností 10. 12. 2021. Dále byl žalovanému naúčtován poplatek za zjištění neoprávněného odběru/distribuce plynu 600 Kč. Žalovaný i přes výzvu ničeho neuhradil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Za splnění podmínek dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) rozhodl soud pouze na základě listin založených žalobkyní do spisu, aniž by ve věci nařídil jednání.

3. Z žádosti o ukončení distribuce plynu soud zjistil, že [právnická osoba], a.s. požádala o ukončení distribuce plynu na odběrné místo [anonymizována dvě slova] na adrese [adresa], že žalovaný jakožto zákazník měl uzavřenou smlouvu o sdružených službách dodávky plynu s citovaným obchodníkem s účinností od [datum]. Dne 19. 10. 2021 podal obchodník s plynem prostřednictvím webové aplikace On-line servis PDS žádost o ukončení distribuce plynu z důvodu neplacení s požadovaným datem ukončení 20. 10. 2021. Jelikož ukončení distribuce nebylo možno provést z důvodu nepřístupnosti měřidla, nastal účinek ukončení dodávky plynu k 9. 11. 2021. Z oznámení o neoprávněném odběru a distribuce plynu z 12. 11. 2021 bylo zjištěno, že žalobkyně oznámila žalovanému, že obchodník s plynem požádal o ukončení dodávky plynu. Jelikož ukončení dodávky plynu nebylo možno pro nepřístupnost měřidla realizovat, nastal k 9. 11. 2021 účinek ukončení dodávky plynu a došlo k zániku rezervace distribuční kapacity. Žalovanému bylo oznámeno, že další distribuce plynu od 10. 11. 2021 bude kvalifikována jako neoprávněná a množství spotřebovaného plynu je škodou, kterou bude nutno žalobkyni nahradit. Zároveň bylo žalovanému oznámeno, že dne 22. 11. 2021 dojde k demontáží měřícího zařízení. Z listiny Odpojení dodávky pro neplacení z 21. 10. 2021 bylo zjištěno, že odpojení bylo neúspěšné, neboť zákazník odmítl přístup. Z listiny Demontáž – měřený neoprávněný odběr včetně fotografií měřidla z 22. 11. 2021 bylo zjištěno, že stav počítadla činil 2 037. Z faktury č. 110001984317 se splatností 10. 12. 2021 na částku 11 367,23 Kč bylo zjištěno, že žalovanému byl vyúčtován nedoplatek za neoprávněný odběr plynu za období od 10. 11. 2021 do 22. 11. 2021 v této výši včetně poplatku 600 Kč bez DPH ve lhůtě 10 dnů. Počáteční stav plynoměru, z nějž bylo vycházeno, činil 1 860,47 m3, konečný stav pak 2 037 m3, tj. přepočtená spotřeba 174,22 m3. Z dopisu ze dne 14. 1. 2022 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky 11 367,23 Kč. Žalovaný byl k úhradě upomenut ještě předžalobní upomínkou, která byla zaslána jak na adresu odběrného místa, tak na adresu trvalého pobytu žalovaného.

4. Podle § 74 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb. ve znění od 1. 1. 2016 (dále jen„ energetický zákon“) se neoprávněným odběrem plynu rozumí (mimo jiné) a) odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl, nebo b) odběr při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností nebo platebních povinností, vyplývajících z náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem plynu, které nejsou splněny ani po předchozím upozornění.

5. Podle § 74 odst. 4 energetického zákona je neoprávněnou distribucí plynu (mimo jiné) d) využití služby distribuční soustavy bez umožnění přístupu k měřicímu zařízení a neměřeným částem odběrného plynového zařízení za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení.

6. Podle § 74 odst. 6 se neoprávněný odběr, neoprávněná přeprava, neoprávněná distribuce a neoprávněné uskladnění plynu zakazují.

7. Podle § 71 odst. 6 energetického zákona jsou zákazníci, provozovatelé zásobníků plynu a provozovatelé distribučních soustav povinni umožnit provozovateli přepravní soustavy, provozovateli distribuční soustavy nebo výrobci plynu, který odběrné nebo předávací místo měřicím zařízením vybavil, přístup k měřicímu zařízení za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení.

8. Podle § 9 vyhlášky č. 108/2011 Sb., o měření plynu a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném uskladňování, neoprávněné přepravě nebo neoprávněné distribuci plynu, ve znění od 19. 8. 2017 (dále jen„ vyhláška“) (1) Při neoprávněném odběru plynu určí množství neoprávněně odebraného plynu provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru plynu. (2) V případech, kdy nelze zjistit skutečné množství neoprávněně odebraného plynu podle odstavce 1, stanoví provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy množství neoprávněně odebraného plynu pro stanovení výše náhrady škody výpočtem podle odst. 3 až 8. (3) Množství neoprávněně odebraného plynu se v případě znalosti štítkových příkonů a počtu jednotlivých plynových spotřebičů instalovaných v místě neoprávněného odběru vypočítá podle vzorce uvedeného v příloze č. 2 k této vyhlášce. V případě, že štítkový příkon plynového spotřebiče není znám, použije se výrobcem udávaný příkon takového plynového spotřebiče. (4) V případě, že množství neoprávněně odebraného plynu nelze stanovit podle vzorce uvedeného v příloze č. 2 k této vyhlášce a místo neoprávněného odběru je vybaveno měřicím zařízením, vypočte se množství neoprávněně odebraného plynu podle výpočtu uvedeného v příloze č. 3 k této vyhlášce. (5) V případě, že množství neoprávněně odebraného plynu nelze stanovit podle odstavce 3 nebo 4 a místo neoprávněného odběru je vybaveno regulátorem tlaku plynu, stanoví se množství neoprávněně odebraného plynu obdobně jako v odstavci 4, namísto jmenovitého hodinového průtoku měřicího zařízení se dosadí jmenovitý hodinový průtok regulátorem tlaku plynu. (6) V případě, že nelze postupovat podle předchozích odstavců, stanoví se množství neoprávněně odebraného plynu na základě vnitřního průměru potrubí plynovodu na začátku odběrného plynového zařízení za hlavním uzávěrem plynu a hodnoty tlaku v tomto potrubí. Množství neoprávněně odebraného plynu se stanoví obdobně jako v odstavci 4. Místo jmenovitého hodinového průtoku měřicího zařízení se pro výpočet maximálního technicky dosažitelného ročního odběru plynu dosadí maximální technicky dosažitelná hodinová dodávka plynu plynovodem, vypočtená podle vzorce uvedeného v příloze č. 4 k této vyhlášce. V případě, že není možné zjistit vnitřní průměr potrubí plynovodu na začátku odběrného plynového zařízení, nahradí se vnitřním průměrem plynovodní přípojky. (7) Pokud provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy nezjistí dobu trvání neoprávněného odběru plynu, má se za to, že neoprávněný odběr plynu trval a) u měření typu C a S po celou dobu od posledního odečtu v případě, že při odečtu bylo možné neoprávněný odběr zjistit, nejdéle však po dobu 24 měsíců, b) ve všech ostatních případech od poslední fyzické kontroly místa zjištění neoprávněného odběru provedené provozovatelem distribuční soustavy, nejdéle však po dobu 24 měsíců. (8) V případě, že došlo k zásahu do měřicího zařízení nebo je plyn, byť částečně, odebírán z té části zařízení, kterou prochází neměřený plyn, se od množství neoprávněně odebraného plynu vypočteného podle odstavců 3 až 6 odečte množství plynu naměřené provozovatelem přepravní soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy na měřicím zařízení. V ostatních případech neoprávněného odběru plynu s výjimkou neoprávněného odběru plynu, kde byl celý objem neoprávněného odběru plynu změřen měřicím zařízením, se množství plynu naměřené provozovatelem přepravní soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy nezohledňuje. (9) Množství neoprávněně odebraného plynu zjištěné podle odstavce 1 nebo vypočtené podle odstavců 3 až 6 je přepočteno na energetické jednotky (kWh nebo MWh) pomocí spalného tepla uplatňovaného provozovatelem přepravní soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy pro srovnatelný případ smluvně oprávněného odběru. (10) Výše náhrady škody při neoprávněném odběru plynu se stanoví oceněním množství neoprávněně odebraného plynu zjištěného podle odstavce 1 nebo vypočteného podle odstavců 3 až 6 a přepočteného na energetické jednotky podle odstavce 9 složkami ceny podle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu účinného v době zjištění neoprávněného odběru plynu, přičemž cena neoprávněně odebraného plynu je složena z a) dvojnásobku nejvyšší denní hodnoty operátorem trhu zveřejněné hodnoty Indexu OTE POTE za měsíc předcházející měsíci, ve kterém došlo ke zjištění neoprávněného odběru; cena v EUR/MWh se převádí na Kč/MWh denním kurzem EUR/CZK vyhlašovaným Českou národní bankou v aktuálním plynárenském dni D; pokud není denní kurz k dispozici, použije se hodnota denního kurzu v nejbližším bezprostředně předcházejícím dni D-n, kdy byla hodnota denního kurzu publikována, b) ceny za distribuci plynu podle kategorie zákazníků a ročního odběru plynu, c) ceny za přepravu plynu do domácí zóny1), pokud je samostatně stanovena, nebo odběrného místa zákazníka přímo připojeného k přepravní soustavě, d) ceny za činnost zúčtování operátora trhu, e) daně z přidané hodnoty a daně z plynu. (11) Výši náhrady škody za neoprávněný odběr plynu lze rovněž stanovit písemnou dohodou mezi provozovatelem přepravní soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy a zákazníkem nebo osobou, která měla z neoprávněného odběru plynu prospěch nebo se na takovém prospěchu podílela. Náhrada škody stanovená tímto způsobem nesmí být vyšší než náhrada vypočtená podle předchozích odstavců. (12) Pro stanovení výše náhrady škody při neoprávněné dodávce plynu, při neoprávněné přepravě plynu nebo při neoprávněné distribuci plynu se použije ustanovení odstavců 1 až 10 obdobně. (13) Součástí náhrady škody je úhrada prokazatelných nezbytně nutných nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru plynu, neoprávněné dodávky plynu, neoprávněné přepravy plynu nebo neoprávněné distribuce plynu, jejich přerušení a přezkoušení měřicího zařízení a případný znalecký posudek, které nejsou zahrnuty do regulovaných cen za přepravu plynu nebo distribuci plynu.

9. Podle § 1968 věta prvá zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

10. Podle § 1970 o.z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědní. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

11. Uplatněnou pohledávku z titulu neoprávněného odběru plynu podle § 74 odst. 1 energetického zákona posoudil soud jako náhradu škody. Porušení právní povinnosti spočívá právě v zákazu všech skutkových podstat neoprávněného odběru, v daném případě spočívá v porušení smluvních platebních povinností žalovaného a zejména v porušení povinnosti mít během odběru uzavřenu platnou smlouvu o dodávce plynu. Skutečnost, že jde o náhradu škody podle speciální právní úpravy, obdobně jako při neoprávněném odběru elektrické energie podle § 51 energetického zákona, potvrdil v řadě svých rozhodnutí Nejvyšší soud i Ústavní soud, např. sp. zn. 23 Cdo 1165/2018, kde Nejvyšší soud uzavřel, že aplikace ustanovení občanského zákoníku o odpovědnosti za škodu, případně za bezdůvodné obohacení nepřichází v úvahu. Uvedená odpovědnost za neoprávněný odběr je v zákoně koncipována jako odpovědnost objektivní, bez zřetele na zavinění.

12. Vzhledem k uvedenému shledal soud žalobu po právu. Žalobkyně prokázala, že žalovaný v době od 10. 11. 2021 do 22. 11. 2021 neoprávněně odebíral plyn, tj. ačkoli k tomu neměl smluvního podkladu, kdy předtím pro nepřístupnost nebylo žalobkyni umožněno odmontovat plynoměr a distribuci ukončit. V důsledku toho vznikla žalobkyni škoda, za kterou žalovaný po právu odpovídá a je tak povinen ji žalobkyni nahradit. Pokud jde o výši škody, žalobkyně jasným způsobem popsala, jak byla způsobená škoda vypočtena, a k tomu přiložila jí dostupné listinné důkazy s odkazem na právní normy. Soud přitom na tomto způsobu výpočtu neshledal ničeho chybného. S ohledem na to shledal soud žalobu důvodnou a jako takové jí v plném rozsahu vyhověl. Přiznal proto žalobkyni dlužnou částku 11 367,23 Kč se zákonným úrokem z prodlení od požadovaného dne 11. 12. 2021 do zaplacení. Lhůtu k plnění stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. jako třídenní.

13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 148 odst. 1, § 150, § 151 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal plnou náhradu nákladů řízení procesně zcela úspěšné žalobkyni. Náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 800 Kč, dále z odměny za zastoupení advokátem, kdy dle § 7 bod 5. vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a.t.“) činí výše odměny za jeden úkon 1 580 Kč. Žalobkyni náleží odměna za 3 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a), d), g) a.t. (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, návrh ve věci samé), tj. 3 x 1 580 Kč, dále paušální náhrada hotových výdajů á 300 Kč za úkon dle § 13 odst. 3 a.t., tj. 3 x 300 Kč. Zástupce žalobkyně je plátcem DPH, soud proto připočetl 21% DPH, tj. po zaokrouhlení 1 184 Kč Celkem tedy výše přiznané náhrady nákladů řízení činí 7 624 Kč (včetně soudního poplatku). Lhůtu k plnění stanovil soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř. jako třídenní s povinností plnit k rukám advokáta dle § 149 odst. 1 o.s.ř.