18 C 2/2025

Plný text

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Chalupskou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 15 103 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 15 103 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 15 103 Kč od 1. 6. 2024 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 8 405,20 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném 15 103 Kč s příslušenstvím jako náhrady způsobené žalovaným coby zaměstnancem žalobkyni jakožto zaměstnavateli. Tvrdila, že žalovaný v rámci výkonu práce jako řidič autobusu způsobil celkem v 9 případech dopravní nehody a z toho vzniklé poškození majetku žalobkyně. Škoda sestává z částky vzniklé po odečtení pojistného plnění v rámci spoluúčasti, kterou žalobkyně uhradila. Šlo o následující dopravní nehody nebo zavinění poškození a střety autobusu v majetku žalobkyně, který v daný okamžik řídil žalovaný: Dne datum na odstavném parkovišti jméno FO zavadil pravou přední částí autobusu reg. zn. SPZ o pevnou překážku, čímž došlo k poškození pravého předního světla a odření laku na pravém předním rohu na autobuse. Částka za opravu činila 45 715 Kč, po výplatě pojistného zbývá k úhradě 10 000 Kč. Dále žalovaný v rámci výkonu práce byl oprávněn přijímat peněžní hotovost od cestujících, kdy žalobkyně v rámci provedené inventury po skončení pracovního poměru zjistila, že žalovaný neodevzdal tržby za duben 2023 ve výši 40 Eur a za květen 2023 ve výši 1 579 Kč. Posledně pak žalovaný nevyúčtoval poskytnutou zálohu na vjezdy jméno FO v období duben 2023 v celkové výši 100 Eur. Při kurzu 25,17 Kč/eur k 3. 1. 2024 tak celková vzniklá škoda činí 15 103 Kč. Vedle samotné jistiny se žalobkyně domáhala též zákonného úroku z prodlení od 1. 6. 2024 do zaplacení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb. (dále jen „o.s.ř.“) soud rozhodl bez nařízení jednání.

3. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil následující skutkový stav: Počínaje dnem datum byl žalovaný u žalobkyně zaměstnán na pozici řidič autobusu, pracovní poměr byl sjednán na dobu určitou do datum (pracovní smlouva z datum). Dne 4. 6. 2023 došlo k dopravní nehodě tak, že žalovaný coby řidič autobusu zn. Anonymizováno, reg. zn. SPZ způsobil odření pravého světla vpředu (záznam o dopravní nehodě). Za opravu vozidla bylo žalobkyni vyfakturováno 45 714,20 Kč bez DPH (faktura č. hodnota ze dne 17. 9. 2023, právnická osoba). Škoda byla žalobkyní uplatněna u právnická osoba., sídlem adresa, kdy žalobkyni bylo vyplaceno pojistné plnění 35 715 Kč s tím, že od pojistného plnění byla odečtena sjednaná spoluúčast (zápis o poškození motorového vozidla, oznámení o vyřízení škody). Dne 21. 4. 2023 byla žalovanému předána částka 100 Eur jako záloha na vjezdy v jméno FO (pokladní doklad – výdej, č. hodnota, ze dne 21. 4. 2020, vystaveno žalobkyní). Dopisem z datum a datum byl žalovaný právním zástupcem žalobkyně vyzván k úhradě dlužné částky 5 103 Kč sestávající z nevyúčtovaných tržeb za duben a květen 2023 a zálohy za vjezdy jméno FO (dopis z datum a datum). Žalovaný byl také vyzván k úhradě částky 10 000 Kč jako rozdílu mezi způsobenou škodou a vyplaceným pojistným plněním (dopis z datum a datum). Žalovaný byl vyzýván též prostřednictvím emailové komunikace.

4. Podle § 250 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, zaměstnanec je povinen nahradit zaměstnavateli škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

5. Podle § 257 odst. 1 zákoníku práce, zaměstnanec, který má povinnost nahradit škodu podle § 250, je povinen nahradit zaměstnavateli skutečnou škodu, a to v penězích, jestliže neodčiní škodu uvedením v předešlý stav.

6. Podle § 257 odst. 2 zákoníku práce, výše požadované náhrady škody způsobené z nedbalosti nesmí přesáhnout u jednotlivého zaměstnance částku rovnající se čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku před porušením povinnosti, kterým způsobil škodu. Toto omezení neplatí, byla-li škoda způsobena úmyslně, v opilosti, nebo po zneužití jiných návykových látek.

7. Podle § 257 odst. 3 zákoníku práce, jde-li o škodu způsobenou úmyslně, může zaměstnavatel požadovat, kromě částky uvedené v odstavci 2, i náhradu ušlého zisku.

8. Podle § 1958 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

9. Podle § 1968 věty prvé o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

10. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

11. Na základě zjištěného skutkového stavu posoudil soud spor právně jako nárok z titulu náhrady škody způsobené zaměstnancem zaměstnavateli. V daném případě žalobkyně svůj nárok vůči žalovanému listinnými důkazy prokázala. Žalobkyně prokázala, že žalovaný ji jakožto zaměstnavateli způsobil škodu v celkové výši 15 103 Kč, přičemž tuto škodu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů. Soud proto shledal žalobu důvodně podanou a jako takové jí v plném rozsahu vyhověl. Uložil proto žalovaném povinnost zaplatit žalobkyni způsobenou škodu 15 103 Kč. Jelikož se žalovaný dostal s úhradou dlužné škody do prodlení, uložil mu soud rovněž povinnost zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení od žalobkyní požadovaného dne 1. 6. 2024 do zaplacení, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu k plnění stanovil soud třídenní v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř..

12. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l za použití § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že ve věci přiznal žalované, která byla zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 8 405,20 Kč. Náklady se sestávají z odměny za zastoupení advokátem ve výši 3 x 1 740 Kč (představující převzetí zastoupení, výzvu k úhradě, návrh ve věci) podle § 6 odst. 1, § 7, § 8 odst. 1, ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a), d), g), vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a.t.“), dále z 3x náhrady hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a.t., , a také z DPH ve výši 21% podle § 137 odst. 3 o.s.ř., ze součtu shora uvedených částek, tedy DPH 1 285,20 Kč. Celkem tak náhrada nákladů řízení spolu se zaplaceným soudním poplatkem 1 000 Kč činí 8 405,20 Kč. Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla určena podle § 160 odst. 1 o.s.ř. jako třídenní s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. l o.s.ř.). Postupem podle § 164 o.s.ř. soud opravil zřejmou nesprávnost ve výroku II., kdy zde absentovalo, komu je žalovaný povinen náhradu zaplatit, tj. žalobkyni. Tato chyba je však zřejmá z obsahu spisu. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Příbrami. Pokud by povinný dobrovolně nesplnil povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, má oprávněná právo podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 o.s.ř.) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem návrh na nařízení exekuce (zák. č. 120/2001 Sb.).