18 C 26/2022

Plný text

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Chalupskou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované bytem trvale anonymizována tři slova. příjmení anonymizováno, PSČ obec o 38 722 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 38 722 Kč se zákonným úrokem z prodlení 10 % ročně z částky 5 722 Kč od 16. 5. 2020 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení 10 % ročně z částky 16 500 Kč od 16. 6. 2020 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení 8,25 % ročně z částky 16 500 Kč od 16. 7. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni smluvní úrok z prodlení 0,5 % denně z částky 5 722 Kč od 16. 5. 2020 do zaplacení, smluvní úrok z prodlení 0,5 % denně z částky 16 500 Kč od 16. 6. 2020 do zaplacení, smluvní úrok z prodlení 0,5 % denně z částky 16 500 Kč od 16. 7. 2020 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 55 681 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že dne datum uzavřela žalobkyně s žalovanou smlouvu o nájmu bytu, kdy předmětem nájmu byla bytová jednotka číslo v anonymizováno nadzemním podlaží bytového domu, anonymizována dvě slova, na adrese adresa. Dne datum uzavřely strany dodatek nájemní smlouvě, kterým stanovili výši poplatků spojených s užíváním bytu na 5 361 Kč z původních 4 811 Kč. Výše nájemného byla 16 500 Kč. Splatnost nájemného a poplatků byla sjednána na 15. den v měsíci, na který je nájemné a poplatky hrazeno. K ukončení nájmu a předmětu bytu došlo k datum.

2. Při jednání soudu dne 23. 5. 2022 vzala žalobkyně žalobu zčásti zpět co do částky 16 959 Kč s příslušenstvím. V tomto rozsahu soud usnesením ze dne 24. 6. 2022, č.j. 18 C 26/2022-79, řízení zastavil a zároveň v souladu s návrhem žalobkyně rozhodl o změně žaloby. Předmětem žaloby zůstala částka 38 722 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení 10% ročně a smluvního úrok z prodlení 0,5 % denně z částky 5 722 Kč od 16. 5. 2020 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení 10 % ročně a smluvním úrokem z prodlení 0,5 % denně z částky 16 500 Kč od 16. 6. 2020 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení 8,25 % ročně a smluvním úrokem z prodlení 0,5 % denně z částky 16 500 Kč od 16. 7. 2020 do zaplacení. Z toho částku 5 722 Kč s úroky z prodlení požadovala žalobkyně z titulu dlužného nájemného za květen 2020, částku 16 500 Kč s úroky z prodlení z titulu dlužného nájemného za červen 2020, částku 16 500 Kč s úroky z prodlení z titulu dlužného nájemného za červenec 2020.

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k nařízenému jednání se nedostavila. Soud proto ve smyslu § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) jednal v nepřítomnosti žalované.

4. Ze Smlouvy o nájmu bytu ze dne datum soud zjistil, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena dohoda, na základě které žalobkyně přenechala žalované do užívání bytovou jednotku číslo v anonymizováno nadzemním podlaží anonymizováno domu, anonymizována dvě slova, na adrese adresa. Doba trvání dohody byla sjednána na dobu určitou od 1. 3. 2019 do 28. 2. 2020. Žalovaná se zavázala platit žalobkyni nájemné 16 500 Kč a dále částku 4 811 Kč jako zálohu za plnění a služby spojené s užíváním bytu s tím, že dojde-li ke zvýšení těchto záloh, bude záloha automaticky upravena o částku, o kterou se změní, a to vždy k 1. dni platnosti nové sazby. Vyúčtování záloh za služby proběhne dle zákona č. 67/2013 Sb. Žalovaná se zavázala platit nájemné a zálohy za služby řádně a včas. V případě prodlení je žalobkyně oprávněna požadovat úrok z prodlení 0,5 % z neuhrazené částky za každý den prodlení. Z dodatku k nájemní smlouvě ze dne datum soud zjistil, že strany se dohodly na prodloužení nájemní smlouvy do 28. 2. 2021 s tím, že výše nájemného zůstala zachována, záloha za plnění a služby spojené s užíváním bytu se změnila na 5 361 Kč. Z výzvy ze dne 16. 7. 2020 bylo zjištěno, že žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala žalovanou k úhradě dlužného nájemného a záloh za služby před podáním žaloby.

5. Soud k návrhu žalobkyně provedl k důkazu předložená vyúčtování služeb spojených s užíváním bytu, emailovou komunikaci, fotografie a potvrzení o platbě. Vzhledem k předmětu řízení, kdy žalobkyně uplatila pouze dlužné nájemné, soud z těchto důkazů neučinil žádná zjištění rozhodná pro danou věc.

6. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

7. Podle § 2246 odst. 1 o.z., strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc.

8. Podle § 2251 odst. 1 o.z., nájemce platí nájemné předem na každý měsíc nebo na jiné ujednané platební období, nejpozději do pátého dne příslušného platebního období, nebyl-li ujednán den pozdější. Společně s nájemným platí nájemce zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel; o těchto zálohách a nákladech platí § 2253 obdobně.

9. Podle § 2239 o.z., nepřihlíží se k ujednání ukládajícímu nájemci povinnost, která je vzhledem k okolnostem zjevně nepřiměřená.

10. Podle § 1968 o.z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

11. Podle § 1969 o.z., po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.

12. Podle § 1970 o.z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

13. Na základě shora uvedeného shledal soud žalobu částečně důvodnou. Žalobkyně listinnými důkazy prokázala, že mezi stranami vznikl závazkový právní poměr ze smlouvy o nájmu bytu, na základě kterého žalobkyně přenechala žalované k užívání shora citovanou bytovou jednotku a žalovaná se zavázala platit žalobkyni sjednané nájemné a zálohy za služby spojené s užíváním bytu. Žalovaná se však dostala do prodlení s úhradou nájemného, a to v částce 5 722 Kč za měsíc květen 2020, 16 500 Kč za měsíc červen 2020 a 16 500 Kč za měsíc červenec 2020. V tomto rozsahu žalobkyně prokázala svá tvrzení, soud proto v části, kterou se žalobkyně domáhala po žalované dlužného nájemného, žalobě vyhověl a přiznal žalobkyni celkem 38 722 Kč. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení, přiznal soud žalobkyni i uplatněný zákonný úrok z prodlení z jednotlivých částek od prvního dne prodlení dle jednotlivých měsíců vzniku nároku na platbu nájemného do zaplacení. Jelikož se strany dohodly, že nájemné bude placeno do 15. kalendářního dne v měsíci, dostala se žalovaná 16. dne do prodlení, tedy od tohoto dne přiznal soud žalobkyni úrok z prodlení v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu k plnění stanovil soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř. jako třídenní.

14. Soud však neshledal žalobu důvodnou v rozsahu uplatněného nároku na smluvní úrok 0,5% denně z dlužné částky. Ust. § 2239 o.z. v tomto směru poskytuje ochranu nájemci před takovým ujednáním, které by šlo na úkor jeho práv a bylo vzhledem k okolnostem nepřiměřené. Sjednaný smluvní úrok 0,5% denně odpovídá 182,5% ročně, což se sazba mnohonásobně převyšující sazbu zákonného úroku z prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Takové ujednání je tedy zcela zjevně ujednáním nepřiměřeným a jako k takovému k němu nelze přihlížet. Soud kvituje funkci úroku z prodlení, který má působit na dlužníka, aby dluh uhradil včas, a zároveň má věřiteli nahradit újmu, která mu vznikla opožděným plněním. V případě nájmu bytu je však nájemce motivován i hrozící ztrátou bydlení v důsledku vzniku z prodlení, pronajímatel má oproti tomu i dále možnost domáhat se kupříkladu náhrady škody, jestliže by mu v důsledku neplacení nájemného vznikla škoda převyšující zákonný úrok z prodlení (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 5. 6. 2019, sp. zn. 26 Cdo 2059/2018, dostupné na www.nsoud.cz). Soud proto uzavírá, že ujednání o smluvním úroku z prodlení 0,5% denně z dlužného nájemného je neplatné, proto soud výrokem II. v tomto rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl.

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 a § 142a odst. 1 o.s.ř. tak, že žádnému z účastníků právo na jejich náhradu nepřiznal. Přitom soud vycházel z míry úspěchu a neúspěchu ve věci, když žalobkyni bylo pro částečné zpětvzetí a částečné zamítnutí vyhověno pouze z části, žalobkyně se však práva na náhradu nákladů řízení vzdala. Pokud jde o žalovanou, této dle obsahu spisu žádné náklady v souvislosti s tímto řízením nevznikly. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Příbrami. Pokud by povinná dobrovolně nesplnila povinnost uloženou jí tímto rozhodnutím, má oprávněná právo podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 o.s.ř.) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem návrh na nařízení exekuce (zák. č. 120/2001 Sb.).