18 C 43/2022

Plný text

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Chalupskou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zaplacení 104 500 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 104 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 104 500 Kč od 9. 11. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů řízení 41 904,83 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 104 500 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že žalovaný se u žalobkyně opakovaně ubytoval v zařízení [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova], [ulice a číslo], [obec a číslo], a dosud za toto ubytování ničeho neuhradil. Šlo o termíny: 17. 3. – 26. 3. 2019, 26. 3. – 4. 4. 2019, 4. 4.– 13. 4. 2019, 13. 4. – 22. 4. 2019, 22. 4. – 1. 5. 2019, 1. 5.– 10. 5. 2019, 10. 5. – 19. 5. 2019, 19. 5. – 28. 5. 2019, 28. 5. – 6. 6. 2019, 6. 6. – 15. 6. 2019, 15. 6. – 24. 6. 2019, 24. 6. – 3. 7. 2019, 3. 7. – 12. 7. 2019, 12. 7. – 21. 7. 2019, 21. 7. – 30. 7. 2019, 30. 7. – 8. 8. 2019, 8. 8. – 18. 8. 2019, 19. 8. – 29. 8. 2019, 29. 8. – 8. 9. 2019, 8. 9. – 18. 9. 2019, 18. 9. – 28. 9. 2019, 28. 9. – 8. 10. 2019, 8. 10. – 13. 10. 2019. Žalobkyně za noc účtuje sazbu 500 Kč. Žalobkyně tvrdila, že objednatelem nebyly firmy uvedené v knize ubytování, nýbrž sám žalovaný, přičemž neměl oprávnění jménem těchto společností ubytování objednat, což dokládá vyjádřením dotčených společností. Žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení z dlužné částky od 9. 11. 2021 do zaplacení dle předžalobní výzvy.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k nařízenému jednání se nedostavil. Soud proto ve věci jednal v nepřítomnosti žalovaného ve smyslu § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“).

3. Z fotokopií ubytovací knihy soud zjistil, že v období 17. 3. – 26. 3. 2019, 26. 3. – 4. 4. 2019, 4. 4.– 13. 4. 2019 se žalovaný u žalobkyně, která provozuje [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova], objednal jménem [právnická osoba] s.r.o., v termínech 13. 4. – 22. 4. 2019, 22. 4. – 1. 5. 2019, 1. 5.– 10. 5. 2019, 10. 5. – 19. 5. 2019, 19. 5. – 28. 5. 2019, 28. 5. – 6. 6. 2019, 6. 6. – 15. 6. 2019, 15. 6. – 24. 6. 2019, 24. 6. – 3. 7. 2019, 3. 7. – 12. 7. 2019, 12. 7. – 21. 7. 2019, 21. 7. – 30. 7. 2019, 30. 7. – 8. 8. 2019, 8. 8. – 18. 8. 2019, 19. 8. – 29. 8. 2019, 29. 8. – 8. 9. 2019, 8. 9. – 18. 9. 2019, 18. 9. – 28. 9. 2019, 28. 9. – 8. 10. 2019, 8. 10. – 13. 10. 2019 jménem [právnická osoba] s.r.o. Z detailů rezervace soud zjistil, že žalobkyně za jednolůžkový pokoj v termínu 24. 6. – 3. 7. 2019 účtovala standardně částku 500 Kč, od 4. 7. 2019 již 600 Kč. Z dopisů ze dne 18. 5. 2022 včetně detailu zprávy ze systému datových schránek soud zjistil, že žalobkyně se písemně obrátila na [právnická osoba] s.r.o. a [právnická osoba] s žádostí o sdělení, zda dluh, který u ní vznikl za ubytování, které uskutečnil žalovaný, je dluhem této společnosti a zda se žalovaný ubytoval s vědomím společnosti či nikoli. Z dopisu ze dne 27. 3. 2020 soud zjistil, že osoba jménem [jméno] [příjmení] sdělila žalobkyni písemně, že žalovaný není zaměstnancem [právnická osoba]. Z dopisu ze dne 27. 5. 2022 soud zjistil, že jednatel společnosti [právnická osoba] sdělil písemně právnímu zástupci žalobkyně, že žalovaný nebyl zaměstnancem této společnosti, ani nebyl touto společností zmocněn k jakémukoli zastupování. Současně neměl povolení ubytovat se kdekoli na náklady [právnická osoba] nebo nechat na společnost vystavovat faktury. Z výpisu obchodního rejstříku ve vztahu ke [právnická osoba] s.r.o. soud zjistil, že žalovaný je společníkem této právnické osoby, není a nikdy nebyl jejím jednatelem, tj. statutárním orgánem. Z výzvy ze dne 26. 10. 2021 včetně podacího lístku soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného před podáním žaloby k úhradě dlužné částky.

4. Soud zamítl návrh na provedení důkazu fotokopiemi ubytovací knihy za období od 17. 11. 2018 do 17. 3. 2019, neboť tato období nebyla předmětem žaloby, tedy tyto důkazy byly nadbytečné.

5. Podle § 2326 zákona č.89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o ubytování (o přechodném nájmu) se ubytovatel zavazuje poskytnout ubytovanému přechodně ubytování na ujednanou dobu nebo na dobu vyplývající z účelu ubytování v zařízení k tomu určeném a objednatel se zavazuje zaplatit ubytovateli za ubytování a za služby spojené s ubytováním ve lhůtě stanovené ubytovacím řádem, popřípadě ve lhůtě obvyklé.

6. Podle § 1968 o.z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

7. Podle § 1969 o.z., po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.

8. Podle § 1970 o.z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

9. Na základě provedeného dokazování shrnuje soud zjištěný skutkový stav tak, že bylo prokázáno, že žalovaný se ve shora vyjmenovaných termínech ubytoval v ubytovacím zařízení provozovaném žalobkyní. Žalobkyně přitom listinnými důkazy prokázala, že ačkoli formálním objednatelem ubytování byla [právnická osoba] s.r.o., resp. [právnická osoba], žalovaný nebyl oprávněn jménem těchto společností jednat, což ve vztahu ke [právnická osoba] s.r.o. potvrdila sama tato společnost, ve vztahu ke [právnická osoba] s.r.o. vyšel soud z výpisu z obchodního rejstříku, podle nějž žalovaný nikdy nebyl a není jejím statutárním orgánem. Z takového právního jednání je tedy zavázán sám žalovaný a skutkově soud uzavírá, že objednatelem ubytovací služby byl sám žalovaný.

10. Právně pak soud spor posoudil jako závazek z dohody o ubytování. Pakliže si žalovaný neoprávněně jménem citovaných společností objednal ubytování a toto ubytování mu bylo poskytnuto, je z tohoto právního jednání zavázán sám. Soud proto dospěl k závěru, že došlo k uzavření dohod o ubytování ve shora vyjmenovaných termínech, stranami těchto smluv byla žalobkyně jako ubytovatel a žalovaný jako objednatel. Přitom dle shora citovaného zákonného ustanovení vzniká povinnost uhradit cenu ubytování objednateli a nikoli ubytovanému. V daném případě však soud dospěl k závěru, že ubytovaným i skutečným objednatelem byl žalovaný. Povinnost k zaplacení ceny za ubytování tedy vznikla přímo žalovanému. Pokud jde o cenu za ubytovací služby, žalobkyně listinnými důkazy prokázala, že cena za jednolůžkový pokoj za noc činila v rozhodném období 500 Kč do 4. 7. 2019 a poté 600 Kč, žalobou se však domáhala částky 500 Kč za noc, kterou proto soud shledal jako oprávněnou. Pokud jde o prodlení žalovaného, soud vyšel z předžalobní upomínky, která byla žalovanému odeslána dne 26. 10. 2021. V souladu s § 573 o.z. se má zato, že tato zásilka byla doručena žalovanému třetí pracovní den po odeslání, tj. 1. 11. 2021. Žalobkyně žalovanému poskytla lhůtu k plnění 7 dnů, tj. posledním dnem lhůty byl 8. 11. 2021, dne 9. 11. 2021 se žalovaný dostal do prodlení. Soud proto shledal žalobu jako po právu podanou a proto jí v plném rozsahu vyhověl. Přiznal proto žalobkyni právo na zaplacení 104 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně dle požadavku žalobkyně v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. do zaplacení. Lhůtu k plnění stanovil soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř. jako třídenní.

11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 148 odst. 1, § 150, § 151 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal plnou náhradu nákladů řízení žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná. Náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 5 225 Kč, dále z odměny za zastoupení advokátem, kdy dle § 7 bod 5. vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a.t.“) činí výše odměny za jeden úkon 5 300 Kč. Žalobkyni náleží odměna za 5 úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a), d), g) a.t. (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, návrh ve věci samé, účast při jednání soudu dne 4. 5. 2022 a 13. 6. 2022), tj. 5 x 5 300 Kč, dále paušální náhrada hotových výdajů á 300 Kč za úkon dle § 13 odst. 3 a.t., tj. 5 x 300 Kč. Dále žalobkyni náleží náhrada jízdného k jednání u soudu dne 4. 5. 2022 a 13. 6. 2022 za cestu z [obec] do [obec] a zpět v délce 2 x 100 km automobilem Škoda Fabia, při průměrné spotřebě 9,0 x 5,4 x 6,7 l /100 km, a ceně benzínu 37,10 Kč/litr v době jednání soudu 4. 5. 2022, tj. tento den ve výši 730,93 Kč včetně opotřebení vozidla, a ceně benzinu 44,50 Kč/litr v době jednání soudu 13. 6. 2022, tj. tento den ve výši 782,98 Kč včetně opotřebení vozidla, celkem tedy 1 513,91 Kč, a náhrada za promeškaný čas při cestě na jednání a zpět ve výši 8 x 100 Kč. Zástupce žalobkyně je plátcem DPH, soud proto připočetl 21% DPH, tj. 21 % z částky 30 313,91 Kč, tj. 6 365,92 Kč Celkem tedy výše přiznané náhrady nákladů řízení činí 41 904,83 Kč (včetně soudního poplatku). Lhůtu k plnění stanovil soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř. jako třídenní s povinností plnit k rukám advokáta dle § 149 odst. 1 o.s.ř.

12. Soud nepřiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení za úkony doplnění žaloby, a to za žádné doplnění k výzvě soudu, neboť v každém případě se jednalo sice o doplnění k výzvě soudu, avšak tyto úkony měly a mohly být součástí již žaloby samotné, když žalobkyně jimi doplňovala žalobní tvrzení. Nelze tedy tyto náklady považovat za účelně vynaložené.