18 C 55/2022
č. j. 18 C 55/2022-53
V PLATNOSTIOkresní soud v Příbrami rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci 1 200 Kč se zákonným úrokem z prodlení, který se vypočítává podle proměnné sazby v jednotlivých obdobích. Soud uznal ujednání o souhrnném poplatku za neplatné, protože nebylo prokázáno jeho obsah ani způsob výpočtu, a protože porušuje zásady dobré víry a rovnováhy práv stran. Rozsudek byl vydán v nepřítomnosti žalovaného, přičemž soud postupoval podle § 101 odst. 3 o.s.ř. v souladu s procesními lhůtami. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení, protože jeho úspěch byl pouze částečný.
Plný text
Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Chalupskou v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa, právnická osoba jméno, anonymizováno, příjmení jméno, Malta zastoupeného advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného trvale bytem adresa žalovaného o 7 464 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 1 200 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05% ročně z částky 1 200 Kč od 2. 7. 2015 do 31. 12. 2015, ve výši 7,05% ročně z částky 1 200 Kč od 1. 1. 2016 do 30. 6. 2016, ve výši 7,05% ročně z částky 1 200 Kč od 1. 7. 2016 do 31. 12. 2016, ve výši 7,05% ročně z částky 1 200 Kč od 1. 1. 2017 do 30. 6. 2017, ve výši 7,05% ročně z částky 1 200 Kč od 1. 7. 2017 do 31. 12. 2017, ve výši 7,50% ročně z částky 1 200 Kč od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018, ve výši 8,00% ročně z částky 1 200 Kč od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018, ve výši 8,75% ročně z částky 1 200 Kč od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019, ve výši 9,00% ročně z částky 1 200 Kč od 1. 7. 2019 do 31. 12. 2019, ve výši 9,00% ročně z částky 1 200 Kč od 1. 1. 2020 do 30. 6. 2020, ve výši 7,25% ročně z částky 1 200 Kč od 1. 7. 2020 do 31. 12. 2020, ve výši 7,25% ročně z částky 1 200 Kč od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021, ve výši 7,50% ročně z částky 1 200 Kč od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021, ve výši 10,75% ročně z částky 1 200 Kč od 1. 1. 2022 do 9. 5. 2022, a se zákonným úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené ČNB ke každému prvnímu dni kalendářního pololetí, ve kterém prodlení žalovaného trvá, zvýšené o 7 procentních bodů, z částky 1 200 Kč od 10. 5. 2022 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Řízení se co do částky 6 264 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05% ročně z částky 6 264 Kč od 2. 7. 2015 do 31. 12. 2015, ve výši 7,05% ročně z částky 6 264 Kč od 1. 1. 2016 do 30. 6. 2016, ve výši 7,05% ročně z částky 6 264 Kč od 1. 7. 2016 do 31. 12. 2016, ve výši 7,05% ročně z částky 6 264 Kč od 1. 1. 2017 do 30. 6. 2017, ve výši 7,05% ročně z částky 6 264 Kč od 1. 7. 2017 do 31. 12. 2017, ve výši 7,50% ročně z částky 6 264 Kč od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018, ve výši 8,00% ročně z částky 6 264 Kč od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018, ve výši 8,75% ročně z částky 6 264 Kč od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019, ve výši 9,00% ročně z částky 6 264 Kč od 1. 7. 2019 do 31. 12. 2019, ve výši 9,00% ročně z částky 6 264 Kč od 1. 1. 2020 do 30. 6. 2020, ve výši 7,25% ročně z částky 6 264 Kč od 1. 7. 2020 do 31. 12. 2020, ve výši 7,25% ročně z částky 6 264 Kč od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021, ve výši 7,50% ročně z částky 6 264 Kč od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021, ve výši 10,75% ročně z částky 6 264 Kč od 1. 1. 2022 do 9. 5. 2022, a se zákonným úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené ČNB ke každému prvnímu dni kalendářního pololetí, ve kterém prodlení žalovaného trvá, zvýšené o 7 procentních bodů, z částky 6 264 Kč od 10. 5. 2022 do zaplacení, zastavuje.
III. Žalobci se zaplacený soudní poplatek nevrací.
IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobce podal ke zdejšímu soudu žalobu na zaplacení 7 464 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností právnická osoba, a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva o půjčce číslo na částku 9 000 Kč, kterou žalovaný převzal v den podpisu smlouvy a zavázal se kromě jistiny zaplatit také tzv. souhrnný poplatek ve výši 6 264 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky smlouvy o půjčce (dále jen„ smluvní podmínky“). Žalovaný se tak zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobce celkem 15 264 Kč, a to v 53 týdenních splátkách po 288 Kč. Žalovaný však nehradil splátky půjčky řádně a včas. Celkem uhradil pouze 7 800 Kč. Dne datum došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na právnická osoba anonymizováno, což bylo žalovanému oznámeno. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum došlo k postoupení pohledávky na žalobce. Ode dne postoupení žalovaný na dluh nic neuhradil.
2. Podáním ze dne 14. 4. 2022 vzal žalobce žalobu zčásti zpět co do jistiny 6 264 Kč a zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny do zaplacení. V tomto rozsahu tedy soud řízení o žalobě ve výroku II. zastavil postupem podle § 96 odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). Ve výroku III. pak soud rozhodl podle § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, tak, že žalobci se zaplacený soudní poplatek nevrací, neboť k částečnému zastavení došlo až po zahájení jednání, nadto zaplacený poplatek činí právě 1 000 Kč.
3. V dané věci soud nařídil jednání, z něhož se zástupce žalobce omluvil, žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil. Vzhledem k tomu, že lhůty na přípravu jednání byly zachovány, postupoval soud podle § 101 odst. 3 o.s.ř. a žalobu projednal v nepřítomnosti účastníků.
4. Ze smlouvy o půjčce číslo ze dne datum, smluvních podmínek, smlouvách o postoupení pohledávek včetně přílohy a písemného oznámení o této skutečnosti žalovanému ze dne 17. 9. 2018 a 25. 6. 2015, z výpisu z účtu, osvědčení o registraci DPH, výpisu obchodního rejstříku, výpisu z poštovního podacího archu a z předžalobní výzvy ze dne 15. 2. 2022 soud zjistil následující skutkový stav věci. Dne datum uzavřel žalovaný se společností právnická osoba, IČO, sídlem adresa (dále také jen jako„ věřitel“) smlouvu, jejímž předmětem byl závazek věřitele poskytnout žalovanému částku 9 000 Kč, která mu byla v den podpisu smlouvy v hotovosti vyplacena. Žalovaný se zavázal vrátit věřiteli jistinu a zaplatit také souhrnný poplatek 6 264 Kč, v 53 týdenních splátkách po 288 Kč, přičemž první splátka byla splatná do 7. kalendářního dne od uzavření smlouvy. Poslední splátka byla splatná dne 6. 3. 2009. Strany si dohodly, že splátky budou započítávat nejprve na souhrnný poplatek a teprve po jeho úplném uhrazení na vlastní částku půjčky (čl. 5 smluvních podmínek). Strany se rovněž dohodly, že v případě, že žalovaný včas nesplní povinnost uhradit splátku, má věřitel právo požadovat uhrazení celé zbylé částky včetně souhrnného poplatku, a to v termínu nejbližším pro výběr týdenní splátky (čl. 8 smluvních podmínek). Smlouvou ze dne datum byla pohledávka za žalovaným postoupena právnická osoba anonymizováno, následně smlouvou ze dne datum byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobci, což bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne 17. 9. 2018, resp. 25. 6. 2015 a byl také vyzván k dobrovolnému plnění. Žalovaný uhradil celkem 7 800 Kč.
5. Smlouva o půjčce byla uzavřena dne datum, proto soud podle ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), postupoval podle dřívější právní úpravy, na níž uvedená právní norma odkazuje, tedy dle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, účinného do 31. 12. 2013. Podle § 657 občanského zákoníku, přenechává věřitel smlouvou o půjčce dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle § 658 odst. 1 občanského zákoníku, při peněžité půjčce lze dohodnout úroky. Podle § 39 občanského zákoníku neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. Podle § 56 odst. 1 občanského zákoníku, spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. Podle § 52 občanského zákoníku, spotřebitelskými smlouvami jsou smlouvy kupní, smlouvy o dílo, případně jiné smlouvy, pokud smluvními stranami jsou na jedné straně spotřebitel a na druhé straně dodavatel. Dodavatelem je osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy jedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti. Spotřebitelem je fyzická osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy nejedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání. Podle § 559 občanského zákoníku, dluh musí být splněn řádně a včas.
6. Smlouvy o postoupení pohledávek pak soud posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., o.z. Podle § 1879 o.z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1, 2 o.z., postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postupitel vydá postupníkovi potřebné doklady o pohledávce a sdělí mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí.
7. S ohledem na shora popsaný skutkový stav věci dospěl soud k závěru, že žalobce listinnými důkazy prokázal, že mezi jeho právním předchůdcem a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o půjčce na částku 9 000 Kč, které byly žalovanému při podpisu smlouvy v hotovosti předány, a předžalobní výzvou a smlouvami o postoupení pohledávek včetně přílohy, resp. oznámeními o postoupení pohledávek prokázal, že mu byl dluh postoupen.
8. Soud se předně zabýval povahou souhrnného poplatku sjednaného ve smlouvě o půjčce. Přitom ani ze smlouvy samotné ani ze smluvních podmínek nebylo možno povahu tohoto plnění zjistit, neboť k němu zde není nic uvedeno. Jelikož se žalobce z jednání omluvil, pozbyl možnosti poučení k doplnění tvrzení ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. Soud proto dospěl k závěru, že ujednání o souhrnném poplatku je v rozporu se shora citovanými ustanoveními zakotvenými ve prospěch spotřebitele, neboť nebylo prokázáno, co přesně souhrnný poplatek představuje a jak byl vypočten. Obdobně nebylo ani prokázáno, že by s povahou tohoto poplatku byl seznámen žalovaný. S ohledem na uvedené posoudil soud ujednání o souhrnném poplatku jednoznačně v rozporu s dobrými mravy a jako takové tedy neplatné podle ustanovení § 39 občanského zákoníku. To uvedené však neznamená, že smlouva o půjčce je neplatná jako celek, neboť soud má za to, že ujednání o souhrnném poplatku lze oddělit od ostatního obsahu smlouvy.
9. Podle tvrzení žaloby uhradil žalovaný na dluh celkem 7 800 Kč. Žalobce se po částečném zpětvzetí domáhal částky 1 200 Kč jako části dlužné jistiny, kterou soud shledal jako důvodně uplatněnou (9 000 Kč – 7 800 Kč) a v tomto rozsahu žalobě vyhověl. Přiznal proto žalobci právo na zaplacení 1 200 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ode dne 2. 7. 2015 dle požadavku žalobce, neboť k tomuto datu byl již žalovaný v prodlení, když poslední splátku měl uhradit do 6. 3. 2009 Lhůtu k plnění stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. jako třídenní.
10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť úspěch žalobce byl pouze částečný. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné. Pokud by povinný dobrovolně nesplnil povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, má oprávněný právo podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 o.s.ř.) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem návrh na nařízení exekuce (zák. č. 120/2001 Sb.).
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.