18 C 59/2024

Plný text

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Chalupskou v právní věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČ IČO žalobkyně , sídlem Adresa žalobkyně , zastoupeného advokátem Jméno advokáta , sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 14 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 13 164 Kč se zákonným úrokem z prodlení 14,75 % ročně z částky 13 164 Kč od 19. 6. 2024 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení 11 841,67 Kč, kapitalizovaní smluvní úrok 28 508,13 Kč, smluvní úrok 19,98 % ročně z částky 14 000 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, úrok z prodlení v zákonné výši z částky 14 000 Kč od 28. 9. 2023 do 18. 6. 2024 a z částky 1 836 Kč od 19. 6. 2024 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném 14 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností , právnická osoba, , IČ: , IČO, , sídlem , adresa, , a žalovaným byla dne 17. 7. 2012 uzavřena smlouva o půjčce č. , hodnota, na částku 15 000 Kč, kterou žalovaný převzal v den podpisu smlouvy v hotovosti a zavázal se kromě jistiny zaplatit také částku 12 540 Kč, kterou představovaly kapitalizované úroky 1 915 Kč s úrokovou sazbou 19,98% ročně, odměna za administrativní zpracování půjčky 2 850 Kč a náklady za hotovostní inkaso splátek 7 775 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky smlouvy o půjčce (dále jen „smluvní podmínky“). Žalovaný se tak zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobkyně celkovou částku v 60 týdenních splátkách po 459 Kč. Poslední splátka připadala na 10. 9. 2013. Žalovaný však nehradil splátky půjčky řádně a včas. Celkem uhradil pouze 1 836 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni. Ode dne postoupení žalovaný na dluh nic neuhradil.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) rozhodl soud věc projednal v nepřítomnosti účastníků, neboť žalobkyně se z účastni u jednání omluvila, žalovaný se k nařízenému jednání bez omluvy nedostavil.

3. Ze Smlouvy o půjčce č. , hodnota, ze dne 11. 7. 2012 včetně smluvních podmínek soud zjistil, že mezi společností , právnická osoba, (dále také jako „původní věřitel“) coby věřitelem a žalovaným jakožto dlužníkem byla uzavřena dohoda, na jejímž základě poskytl původní věřitel žalovanému peněžní prostředky 15 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit věřiteli částku 12 540 Kč, složenou z úroku 1 915 Kč, poplatku za administrativní činnost 2 850 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek 7 775 Kč. Celkem tak měl žalovaný zaplatit 27 540 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit tuto částku po 60 týdenních splátkách 458 Kč s tím, že první splátku byl povinen zaplatit 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy a každou následující splátku vždy do konce následujícího týdenního období.

4. Ze Zákaznické karty bylo zjištěno, že žalovaný dne 11. 7. 2012 vyplnil a podepsal formulář poskytnutý původním věřitelem, kde vedle jiného uvedl, že je zaměstnán ve společnosti , právnická osoba, . jako zedník, je mzda činí 11 000 Kč, jiný příjem 8 000 Kč a 10 000 Kč další příjem domácnosti, nájem činí 5 500 Kč, telefon 300 Kč, splátky 1 600 Kč, výdaje na domácnost 8 000 Kč.

5. Z výpisu z obchodního rejstříku bylo zjištěno, že žalobkyně je obchodní společností s předmětem podnikání, vedle jiného, poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru.

6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 uzavřené mezi společností , právnická osoba, jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem, včetně seznamu pohledávek, soud zjistil, že strany uzavřely dohodu o postoupení pohledávek za dlužníky, mezi nimi i co do pohledávky za žalovaným ze smlouvy o půjčce.

7. Z oznámení o postoupení pohledávky z 29. 9. 2023 bylo zjištěno, že původní věřitel oznámil žalovanému, že pohledávka ve výši 25 704 Kč byla postoupena žalobkyni a vyzvala žalovaného k úhradě.

8. Z dopisu z 3. 6. 2024 včetně podacího lístku bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě 68 725,48 Kč před podáním žaloby.

9. Smlouva o půjčce byla uzavřena dne 11. 7. 2012, proto soud podle ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), postupoval podle dřívější právní úpravy, na níž uvedená právní norma odkazuje, tedy dle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, účinného do 31. 12. 2013.

10. Podle § 657 občanského zákoníku, přenechává věřitel smlouvou o půjčce dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

11. Podle § 658 odstavce 1 občanského zákoníku, při peněžité půjčce lze dohodnout úroky.

12. Podle § 52 občanského zákoníku, spotřebitelskými smlouvami jsou smlouvy kupní, smlouvy o dílo, případně jiné smlouvy, pokud smluvními stranami jsou na jedné straně spotřebitel a na druhé straně dodavatel. Dodavatelem je osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy jedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti. Spotřebitelem je fyzická osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy nejedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání.

13. Podle § 451 odst. 1 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat.

14. Podle § 451 odst. 2 občanského zákoníku, bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

15. Podle § 559 občanského zákoníku, dluh musí být splněn řádně a včas.

16. Smlouvu o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 pak soud posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., o.z. Podle ust. § 1879 o.z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle ust. § 1880 odst. 1, 2 o.z., postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postupitel vydá postupníkovi potřebné doklady o pohledávce a sdělí mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí.

17. Jelikož jde o smlouvu uzavřenou mezi podnikatelem a spotřebitelem, posoudil ji soud jako spotřebitelskou a v těchto intencích aplikoval zákon č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy, tj. 11. 7. 2012.

18. Podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele.

19. Soud se tedy předně zabýval tím, zda původní věřitel splnil svou zákonnou povinnost řádně před poskytnutím úvěru zkoumat schopnost spotřebitele úvěr splácet. Žalobkyně v tomto směru tvrdila, že původní věřitel vyhodnotil informace zjištěné od žalovaného. V tomto směru byla k důkazu provedena zákaznická karta, která sice obsahuje tvrzení ohledně příjmové, výdaje a osobní stránce žalovaného, tato tvrzení však nejsou nikterak prokázána a není tedy zřejmé, jak přesně původní věřitel úvěruschopnost žalovaného ověřil. Jelikož se žalobkyně z účasti u soudního jednání omluvila, připravila se sama o poučení podle § 118a odst. 3 o.s.ř. Soud v tomto směru proto uzavřel, že žalobkyně neprokázala, že by původní věřitel úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím úvěru řádně zkoumal. Důsledkem toho je absolutní neplatnost smlouvy o půjčce, což potvrdila i soudní judikatura, dle níž „i v režimu úpravy ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. účinné před novelou provedenou zákonem č. 43/2013 Sb. mělo nesplnění povinnosti poskytovatelem úvěru řádně prověřit spotřebitelovu schopnost úvěr splatit důsledky v podobě absolutní neplatnosti takto uzavřené smlouvy (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 201/2018, ze dne 20. 3. 2019).

20. Vzhledem k tomu, že žalobkyně prokázala poskytnutí peněžních prostředků 15 000 Kč žalovanému, posoudil soud nárok žalobkyně jako bezdůvodné obohacení. Jelikož je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatným právním jednáním od počátku, žalovaný získal majetkový prospěch plněním bez právního důvodu a je tak povinen toto plnění vrátit. Žalovaný uhradil žalobkyni 1 836 Kč, je tedy povinna vrátit ještě 13 164 Kč (15 000 Kč – 1 836 Kč).

21. Soud vyšel z toho, že žalovanému byla výzva k úhradě prokazatelně odeslána dopisem ze dne 3. 6. 2024, kdy byla vyzván k úhradě do 18. 6. 2024, tedy nejpozději touto výzvou se o dluhu dozvěděl. Dle podacího lístku byla výzva odeslána 4. 6. 2024, s ohledem na lhůtu od žalobkyně se žalovaný dostal do prodlení 19. 6. 2024 Od tohoto dne má povinnosti hradit žalobkyni též úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu k plnění stanovil soud třídenní v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.

22. Ve zbytku soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 151 odst. 1 o.s.ř. za použití ustanovení § 142 odst. 2 a § 142a odst. 1 o.s.ř. tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť úspěšnější v řízení byl žalovaný, kterému však podle obsahu spisu žádné náklady nevznikly.