20 C 105/2025

Plný text

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudkyní JUDr. Klárou Wažikovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta Ph.D. sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného trvale bytem Adresa žalovaného o zaplacení 27 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 27 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 27 000 Kč ode dne 24. 11. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení příslušenství v podobě kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 5 501,25 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 307,83 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 27 000 Kč od 22. 10. 2024 do 23. 11. 2024 ve výši 15 % a úroku ve výši 15 % ročně z částky 27 000 Kč od 22. 10. 2024 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 3 165 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne 23. 6. 2025 domáhala po žalovaném zaplacení 27 000 Kč s příslušenstvím v podobě kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 5 501,25 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 307,83 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 27 000 Kč od 22. 10. 2024 do zaplacení ve výši 15 % a úroku ve výši 15 % ročně z částky 27 000 Kč od 22. 10. 2024 do zaplacení, a to z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, uzavřené mezi žalovaným a společností , právnická osoba, dne 7. 6. 2023. Podle uvedené smlouvy předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému bezhotovostní úvěr ve výši 30 000 Kč. Žalovaný se zavázala splácet úvěr s příslušenstvím v pravidelných 52 týdenních splátkách po 1 045 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 5. 6. 2024. Žalovaný na svůj dluh uhradil celkem pouze 3 000 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil. Za splnění podmínek § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud projednal věc při jednání dne 9. 9. 2025 v nepřítomnosti žalovaného, který se k jednání bez omluvy nedostavil, a též v nepřítomnosti žalobkyně, která se z jednání řádně omluvila. Na základě provedeného dokazování zjistil následující skutečnosti.

3. Soud provedl dokazování listinnými důkazy žalobkyní předloženými, na základě kterých uzavřel, že bylo prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o úvěru a poskytnutí částky 30 000 Kč jako jistiny úvěru s tím, že vrácena byla pouze do částky 3 000 Kč (zjištěno ze smlouvy o úvěru ze dne 7. 6. 2023 a z transakční historie (tabulky umoření) – přehledu plateb žalovaného k uvedené smlouvě o úvěru, podle níž žalovaný uhradil dne celkem částku 3 000 Kč). Pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobkyni, přičemž o postoupení pohledávky byl žalovaný informován dopisem ze dne 21. 10. 2024 (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 10. 2024 včetně přílohy a z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 21. 10. 2024). Oznámení o postoupení pohledávky bylo odesláno dne 11. 11. 2024 (zjištěno z podacího lístku ze dne 11. 11. 2024). Žalovaný byl k zaplacení svého dluhu žalobkyní upomínán (zjištěno z předžalobní výzvy ze dne 18. 2. 2025 včetně podacího lístku ze dne 18. 2. 2025), avšak ten na svém dluhu po výzvě ničeho neuhradil. Ze žádosti o úvěr ze dne 7. 6. 2023 bylo zjištěno, že měsíční příjmy žalovaného představovala částka 22 288 Kč z pracovního poměru, další příjem domácnosti činil částku 19 800 Kč, z měsíčních výdajů žadatele byla bez bližšího odůvodnění uvedena pouze částka 500 Kč, žádné interní splátky uvedeny nebyly. K zákaznické kartě měly být přiloženy výplatní pásky a pracovní smlouva. Výplatní pásky a pracovní smlouva však k důkazu předloženy nebyly. Žádné další listiny prokazující to, že by předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru zkoumala úvěruschopnost žalovaného, nebyly předloženy.

4. Zjištěný skutkový děj soud posoudil s ohledem na datum uzavření smlouvy podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen o. z., a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.

5. Podle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

7. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 věty první tohoto ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

8. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

9. Podle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

10. Podle § 1958 odst. 2 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

11. Soud posoudil zjištěný skutkový stav podle uvedených zákonných ustanovení a dospěl k následujícímu závěru. V řízení žalobkyně prokázala, že její právní předchůdkyně přenechala žalovanému částku ve výši 30 000 Kč. Předmětná smlouva o úvěru však nebyla uzavřena platně. Právní předchůdkyně žalobkyně totiž neprověřila s odbornou péčí úvěruschopnost žalovaného (schopnost poskytnutý úvěr splácet), jak jí ukládal zákon o spotřebitelském úvěru, což má za následek absolutní neplatnost smlouvy (k tomu srovnej rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci , Anonymizováno, /18). Bez prověření úvěruschopnosti žalovaného neměla být smlouva vůbec uzavírána.

12. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru musí být taková obezřetnost, že poskytovatel před uzavřením smlouvy náležitě zjišťuje údaje o příjmech a výdajích žadatele o úvěr, nespoléhá se jen na údaje tvrzené žadatelem, ale tyto sám prověří a vše profesionálně vyhodnotí. Úvěr přitom smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost žadatele posoudí a z jeho zjištění je zřejmé, že žadatel bude schopen úvěr splácet. Povinnost poskytovatele posoudit před uzavřením smlouvy schopnost spotřebitele splácet dluh představuje pro spotřebitele i určitou záruku, že poskytovatel bude při poskytování úvěru postupovat tak, aby jej do určité míry chránil před neschopností splácet. Primárním chráněným zájmem je zde ochrana spotřebitele před neodpovědným poskytnutím úvěru, které by vedlo k jeho ekonomickým problémům (např. insolvenci) se všemi negativními důsledky. To v projednávaném případě bylo evidentně porušeno.

13. Údaje o příjmech a výdajích žalovaného však nebyly doloženy žádnými listinami (výplatní páskou, pracovní smlouvou, výpisy z účtu apod.). Protože se žalobkyně nezúčastnila jednání dne 9. 9. 2025, soud jí nemohl poskytnout poučení dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. o potřebě doplnit rozhodné skutečnosti a označit k jejich prokázání důkazy. Toto poučení však nebylo možné poskytnout pro omluvu žalobkyně z jednání. K podmíněné žádosti ze dne 12. 8. 2025 o odročení jednání pro případ, že tvrzené skutečnosti nebudou dostatečné pro to, aby soud žalobnímu návrhu vyhověl, nemohlo být přihlédnuto (viz ustanovení § 41a odst. 2 o. s. ř.).

14. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky na základě neplatného titulu. Žalovanému tak vznikla povinnost vrátit poskytnutou dosud nevrácenou jistinu, která činila 27 000 Kč (§ 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, 30 000 Kč – 3 000 Kč, které žalovaný uhradil). Pohledávka byla platně postoupena žalobkyni. Vzhledem k tomu, že ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je speciálním k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele), vzniká nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny.

15. Břemeno tvrzení a důkazní o tom, že není v možnostech a schopnostech spotřebitele vrátit poskytnutou jistinu ihned po výzvě věřitele, nese v plném rozsahu spotřebitel. Pokud spotřebitel břemeno tvrzení a důkazní ohledně toho, že nebylo a není v jeho možnostech a schopnostech vrátit dlužnou jistinu bez zbytečného odkladu, neunese (mimo jiné třeba i proto, že je v řízení pasivní, nedostavuje se k jednání a nemůže být tedy soudem v souladu s § 118a o. s. ř. poučen) pak lze vycházet ze stavu, že v možnostech a schopnostech spotřebitele bylo vrátit dluh bez zbytečného odkladu po výzvě věřitele. Nároky na úroky z prodlení se poté odvíjí od výzvy věřitele (srov. např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 9. 1. 2024, č. j. , spisová značka, ).

16. V daném případě byl žalovaný v řízení po celou dobu pasivní, nereagoval na žalobu ani se nedostavil k jednání, neunesl břemeno tvrzení o tom, že v jeho možnostech nebylo vrátit dlužnou jistinu bez zbytečného odkladu po výzvě žalobkyně. Za výzvu k uhrazení zbylé části dlužných jistin je proto třeba považovat až z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 21. 10. 2024 (odesláno prostřednictvím provozovatele poštovních služeb dne 11. 11. 2024), u něhož se má za to, že bylo ve smyslu § 573 o. z. doručena žalovanému. Oznámením o postoupení pohledávky byl žalovaný vyzván, aby zaplatil ve lhůtě do deseti dnů ode dne doručení oznámení (tohoto dopisu). Tím, že ze strany žalovaného nebylo plněno ve stanovené lhůtě, dostal se dnem následujícím po uplynutí této lhůty, zřejmě tedy dne tj. 24. 11. 2024 do prodlení se zaplacením dlužných jistin. Z tohoto důvodu má žalobkyně nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení od 24. 11. 2024 do zaplacení, a to z dlužné jistiny 27 000 Kč.

17. S ohledem na vše shora uvedené má soud za to, že je po právu nárok žalobkyně na úhradu částky ve výši 27 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 24. 11. 2024 do zaplacení, ostatní žalobou požadované nároky nebyly shledány po právu.

18. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 151 odst. 1 za použití § 142 odst. 2 a § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že žalovanému uložil povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení, jelikož žalobkyně byla úspěšná částečně, avšak plně do výše žalované jistiny. Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 350 Kč a z nákladů za zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „AT“), za 3 úkony právní služby po 400 Kč dle § 14b a § 11 odst. 1 písm. a) a d) AT (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a sepsání žaloby), včetně tří paušálních náhrad hotových výdajů po 100 Kč dle § 14 odst. 5 AT, a dále náhrady za 21% DPH ve výši 315 Kč (ze součtu odměny advokáta, režijních paušálů). Soud přiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení ve výši 3 165 Kč. Soud při určení výše nákladů řízení vycházel z příslušných ustanovení advokátního tarifu, neboť řízení bylo zahájeno ustáleným vzorem žaloby, který podává táž žalobkyně ve skutkově a právně obdobných věcech. Lhůta k plnění byla podle § 160 odst. 1 o. s. ř. určena třídenní s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).