20 C 118/2024

Plný text

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudkyní JUDr. Klárou Wažikovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 20 466 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení částky ve výši 18 900 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 18 900 Kč od datum do zaplacení a částky ve výši 1 566 Kč, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne datum domáhá proti žalované zaplacení částky 18 900 Kč s příslušenstvím a smluvní pokuty ve výši 1 566 Kč s odůvodněním, že žalovaná pohledávka představuje nároky vyplývající z úvěrové smlouvy uzavřené prostřednictví její webové stránky žalobkyně. Na základě takto uzavřené smlouvy po ověření úvěruschopnosti žalované za pomoci bankovních výpisů, výplatních listů a podepsání verifikačním kódem pomocí SMS byla smlouva uzavřena pod č. hodnota dne datum a sjednaná jistina poukázána na účet žalované č. č. účtu téhož dne. Byl ujednán úrok 40 % měsíčně. Úvěr byl poskytnut na dobu neurčitou s tím, že žalovaná bude splácet každý měsíc nejpozději k 25. dni úrok přirostlý za uplynulé období. Jistinu pak žalovaná mohla splatit zcela nebo zčásti kdykoliv během trvání smlouvy. Žalovaná se dostala do prodlení a v poslední upomínce ze dne datum byla informována o zesplatnění celého úvěru ke dni datum. Prokazatelně se tak dostala do prodlení ke dni datum. Žalobkyně se domáhá zaplacení částky 18 900 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 18 900 Kč od datum do zaplacení ve výši 15 % ročně, a o zaplacení částky 1 566 Kč.

2. Soud ve věci jednal dle ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.) a věc projednal v nepřítomnosti účastníků dne datum. Žalobkyně se k jednání soudu omluvila a žalovaná se nedostavila bez omluvy. Žalovaná se k žalobě se žádným způsobem nevyjádřila. právnická osoba obsahu předložených listinných důkazů žalobkyní soud zjistil následující skutkový stav věci.

4. Smlouvou o spotřebitelském úvěru č. hodnota se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr do výše 20 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit jistinu spolu s 40 % měsíčním úrokem tak, jak je uvedeno v žalobě. Na smlouvě je uvedeno datum uzavření dne datum, chybí zde podpis žalované (není ani uvedeno, že byla například podepsána elektronicky).

5. V dopisu o zesplatnění úvěru ze dne datum se uvádí, že k tomuto datu činí pohledávka 39 424 Kč, aniž by bylo zřejmé, z jakých položek se dluh skládá.

6. Ve výzvě k úhradě dluhu ze dne datum realizované právním zástupce žalobkyně se uvádí, že žalovaná dluží 40 246,55 Kč.

7. Podle poštovní podacího lístku byla odeslána zásilka (zřejmě předžalobní výzva) na adresu žalované datum. Žalobkyně také předložila k důkazu fotokopii občanského průkazu žalované a řidičského průkazu.

8. Soud na projednávaný spor aplikoval ustanovení § 2395 a § 2399 odst. 1, § 588 a § 553 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), ustanovení tohoto zákoníku o spotřebitelských smlouvách a zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.

9. Podle ustanovení § 79 odstavec 1 o.s.ř., se řízení zahajuje na návrh. Návrh musí kromě obecných náležitostí (§ 42 odst. 4 o.s.ř.) obsahovat jméno, příjmení, bydliště účastníků, popřípadě rodná čísla nebo identifikační čísla účastníků (obchodní firmu nebo název a sídlo právnické osoby, identifikační číslo, označení státu a příslušné organizační složky státu, která za stát před soudem vystupuje), popřípadě též jejich zástupců, vylíčení rozhodujících skutečností, označení důkazů, jichž se navrhovatel dovolává, a musí být z něj patrno, čeho se navrhovatel domáhá. Dle odstavce 2 tohoto ustanovení je žalobce povinen k návrhu připojit písemné důkazy, jichž se dovolává, a to v listinné nebo v elektronické podobě.

10. Podle ustanovení § 101 odst. 1 písm. a) o. s. ř. jsou účastníci povinni tvrdit všechny pro rozhodnutí významné skutečnosti a pokud nejsou uvedeny v žalobě, jsou povinni je uvést v průběhu řízení. Dle odst.1 písm. b) tohoto ustanovení k dosažení účelu řízení jsou účastníci povinni mimo jiné plnit důkazní povinnost. Dle ustanovení § 120 odst.1 o. s. ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení.

11. Žalobkyně vůbec v žalobě netvrdí, kolik vlastně žalované dle citované smlouvy poskytla finančních prostředků. Z důkazů toliko vyplývá, že dne datum poukázala na účet č. č. účtu částku 8 500 Kč, dne datum částku 2 500Kč a dne datum částku 2 500 Kč. Dle úvěrové smlouvy byl sjednán úvěrový rámec 20 000 Kč a splácení vždy přirostlého úroku (40 % měsíčně, což samo o sobě je evidentně neplatné lichevní ujednání) měsíčně. Žalobkyně v žalobě neuvádí, jakou konkrétní výši úvěru žalovaná čerpala, ani jakým způsobem a zda vůbec na svůj dluh žalobkyni něčeho platila. Údaj o tom, že se dostala do prodlení se splácením, nic nevypovídá. V dopisu o zesplatnění se pouze hovoří o dluhu ve výši 39 424 Kč a v předžalobní výzvě pak o pohledávce 40 246,55 Kč. Nelze bez dalšího pak učinit závěr o existenci dluhu a jeho výši. S ohledem na absenci zásadních tvrzení byla žalobkyně přípisem, který byl zaslán společně s nařízením jednání právnímu zástupci žalobkyně, požádána o zaslání transakční historie žalované nebo jiného přehledu plateb žalované. Na přípis soudu zástupce žalobkyně nereagoval.

12. Za této situace, kdy nebyly doloženy ani jiné doklady, z kterých by bylo možné dovodit konkretizování vymáhaného dluhu s příslušenstvím, soud uzavřel otázku uplatněného nároku tak, že žalobkyně si k žalobnímu tvrzení o poskytnutí finančních prostředků dle citované úvěrové smlouvy neunesla břemeno tvrzení a potažmo ani břemeno důkazní dle ustanovení § 101 odst. 1 písm. a) a písm. b) o. s. ř. Pak by bylo namístě poučení ve smyslu ustanovení § 118a odst.1, 3 o. s. ř., včetně poučení o následcích nesplnění takové výzvy. Toto poučení však soud učinit nemohl, neboť žalobkyně se jednání ve věci samé nezúčastnila. K podmíněné žádosti ze dne datum o odročení jednání pro případ, že tvrzené skutečnosti nebudou dostatečné proto, aby bylo žalobnímu návrhu vyhověno, nemohl soud přihlédnout (§41a odst. 2 o. s. ř.).

13. Soudu tak nezbylo než žalobu v celém rozsahu zamítnout.

14. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalovaná byla úspěšnějším účastníkem řízení, nicméně náklady řízení jí nevznikly. Proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání ve lhůtě 15-ti dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Příbrami písemně ve dvojím vyhotovení.