20 C 142/2024

Plný text

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudkyní JUDr. Klárou Wažikovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A, Anonymizováno, Anonymizováno sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví,

I. Spoluvlastnictví žalobkyně a žalované k nemovitým věcem, a to k pozemku č. parc. Anonymizováno, jehož součástí je budova č.p. Anonymizováno a k pozemku č. parc. Anonymizováno, to vše zapsané na LV č. hodnota, vedené u právnická osoba pro Anonymizováno, Katastrální pracoviště adresa, pro katastrální území adresa nad Anonymizováno, obec adresa, se zrušuje. Nařizuje se prodej těchto nemovitých věcí ve veřejné dražbě s tím, že jeho výtěžek bude rozdělen mezi účastníky těmito podíly: žalobkyni 1/4 (jednou čtvrtinou), žalované 3/4 (třemi čtvrtinami).

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se svou žalobou podanou soudu dne 23. 9. 2024 domáhala zrušení a vypořádání spoluvlastnictví účastníků, a to pozemku č. parc. Anonymizováno, jehož součástí je budova č.p. Anonymizováno a k pozemku č. parc. Anonymizováno, to vše zapsané na LV č. hodnota, vedené u právnická osoba pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště adresa, pro katastrální území adresa Anonymizováno Anonymizováno, obec adresa, Žalobkyně nabyla svůj spoluvlastnický podíl na základě usnesení soudního exekutora tituly před jménem jméno FO, je jí však znemožněno předmět vlastnictví užívat, neboť nemá od uvedené nemovitosti ani klíče. Takový stav je pro žalobkyni dlouhodobě neudržitelný a požaduje spoluvlastnictví zrušit a vypořádat. Reálné rozdělení nepřichází kvůli vnitřnímu propojení domu v úvahu, a proto navrhla přikázání všech nemovitostí do výlučného vlastnictví žalované, která je majoritním vlastníkem, případně navrhla nařízení prodeje ve veřejné dražbě. Žalobkyně žalobu původně podala i proti žalovanému adresa, vzhledem k tomu, že žalovaný jméno FO po zahájení řízení v dražbě pozbyl svůj spoluvlastnický podíl, která nabyla žalovaná společnost Jméno žalované., soud usnesením ze dne 8. 1. 2025, č.j. spisová značka žalovaného adresa z řízení vypustil, přičemž jedinou žalovanou zůstala Jméno žalované.

2. Žalovaná rovněž uvedla, že si nepřeje nemovité věci nabýt do svého výlučného vlastnictví a navrhla prodej ve veřejné dražbě.

3. Z provedeného dokazování byly zjištěny následující skutečnosti: Z nesporných tvrzení účastníků bylo zjištěno, že žalobkyně je spoluvlastníkem podílu ve výši 1/4, žalovaná je vlastníkem podílu ve výši 3/4 na nemovité věci, pozemku parc. č. hodnota, jehož součástí je budova č.p.Anonymizováno a pozemku č. parc. Anonymizováno, to vše zapsané na LV č. hodnota, vedeného u právnická osoba pro Anonymizováno Katastrální pracoviště adresa pro katastrální území adresa-Anonymizováno, obec adresa a že nemovitá věc není reálně dělitelná. Rovněž bylo v řízení prokázáno, že žalobkyně žalovanou vyzvala k mimosoudnímu vyřešení sporu před podáním žaloby (zjištěno z předžalobní výzvy k předání klíčů a umožnění přístupu do nemovitosti ze dne 28. 8. 2024 včetně podacího lístku), žalovaná na výzvu reagovala vlastním návrhem vypořádání (zjištěno odpovědi žalované ze dne 21. 8. 2024).

4. Podle ustanovení § 1140 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), ve znění účinném ke dni rozhodování soudu, nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Podle § 1140 odst. 2 občanského zákoníku může každý ze spoluvlastníků kdykoliv žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.

5. Podle ustanovení § 1143 občanského zákoníku, nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm, na návrh některého ze spoluvlastníků, soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

6. Podle ustanovení § 1144 odst. 1 občanského zákoníku, je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila by se tím podstatně její hodnota.

7. Dle § 1147 občanského zákoníku, není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

8. V dané věci soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně, neboť žalobkyně již nechce dále setrvávat ve spoluvlastnictví ke všem předmětným nemovitým věcem s žalovanou. Vhledem k tomu, že se spoluvlastníci nedohodli na zrušení spoluvlastnictví, rozhodl o něm soud a zároveň rozhodl o způsobu jeho vypořádání. Soud je při své úvaze vázán způsoby vypořádání spoluvlastnictví při jeho zrušení a rovněž pořadím, které stanoví zákon pro jednotlivé způsoby vypořádání. Pokud jde o první způsob vypořádání předpokládaný zákonem, dospěl soud k závěru, že rozdělení společných věcí není reálně možné, neboť se jedná o rodinný dům se zahradou, který nelze rozdělit na funkční bytové jednotky. Druhý způsob vypořádání představuje přikázání věci za přiměřenou náhradu jednomu ze spoluvlastníků. Podmínkou je souhlas spoluvlastníka s přikázáním věci do jeho vlastnictví. V daném případě nikdo ze spoluvlastníků s takovým postupem nesouhlasil a přikázání věci nepožadoval. Ani tento způsob vypořádání spoluvlastnictví tedy nepřicházel do úvahy. Vzhledem k tomu, že nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by žalobkyně žádala o zrušení spoluvlastnictví v nevhodnou dobu nebo k újmě žalovaných, jediný způsob, který přichází do úvahy je nařízení prodeje věci ve veřejné dražbě dle ustanovení § 1147, věta druhá občanského zákoníku. Vzhledem k výše uvedenému tak soud rozhodl o zrušení spoluvlastnictví a stanovil způsob vypořádání tím způsobem, že nařídil prodej věcí ve veřejné dražbě s tím, že výtěžek dražby bude rozdělen mezi účastníky dle velikosti jejich podílů na nemovitostech věcech.

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na jejich náhradu. Řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví je soudním řízením majícím povahu iudicii duplicis. V takovém řízení, není-li žaloba zamítnuta, zpravidla nelze určit, který účastník měl ve věci plný úspěch (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). Je proto obecným východiskem pro rozhodování o nákladech řízení souladným s ochranou vlastnického práva a práva na soudní ochranu, aby žádný z účastníků neměl právo na náhradu nákladů řízení vůči jinému účastníku, ledaže by pro to byly dány zvláštní důvody (viz stanovisko pléna Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS-st. 59/23 ze dne 13. 9. 2023). V posuzované věci soud výjimečné okolnosti svědčící pro náhradu nákladů řízení neshledal. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Příbrami, a to písemně ve dvojím vyhotovení.