20 C 24/2023

Plný text

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudkyní JUDr. Klárou Wažikovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného trvale bytem adresa žalovaného o zaplacení 32 640 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 11 300 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 19 280 Kč, co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 691,67 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 6 567,67 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 20 000 Kč od 24. 3. 2023 do zaplacení ve výši 8,5 %, úroku 20,74 % ročně z částky 20 000 Kč od 24. 3. 2023 do zaplacení, do částky 2 060 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 320,67 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 001,67 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 1 581,14 Kč od 24. 3. 2023 do zaplacení ve výši 8,25 %, úroku 25,77 % ročně z částky 1 581,14 Kč od 24. 3. 2023 do zaplacení zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 1 081,50 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně 1. Žalobkyně se návrhem podaným u soudu dne 28. 7. 2023 domáhala po žalovaném zaplacení 32 640 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení a smluveného úroku 20,74 % p. a. z částky 20 000 Kč ode dne 24. 3. 2023 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 691,67 Kč a kapitalizovaného smluveného úroku ve výši 6 567,67 Kč, a to z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo uzavřené mezi žalovaným a společností právnická osoba dne 17. 2. 2020. Podle uvedené smlouvy věřitel poskytl žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se kromě jistiny zavázal uhradit úrok ve výši 3 400 Kč, poplatek za administrativní činnost 4 000 Kč a poplatek za hotovostní splácení 11 400 Kč. Žalovaný se zavázal splácet úvěr s příslušenstvím v pravidelných týdenních splátkách po 491 Kč s rozložením na 80 splátek počínaje 24. 2. 2020 a konče 30. 8. 2021. Uhradil však pouze 8 700 Kč, které byly započteny na sjednaný úrok do výše 3 400 Kč, poplatek na administrativní činnost 2 627 Kč, na poplatek za hotovostní inkaso 2 565 Kč a na poplatek za životní pojištění 108 Kč. Dále se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení 2 060 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení a smluveného úroku 25,77 % p. a. z částky 1 581,14 Kč ode dne 24. 3. 2023 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 320, 677 Kč a kapitalizovaného smluveného úroku ve výši 1 001,67 Kč, a to z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo uzavřené mezi žalovaným a společností právnická osoba dne datum. Podle uvedené smlouvy věřitel poskytl žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se kromě jistiny zavázal uhradit úrok ve výši 3 000 Kč, poplatek za administrativní činnost 3 000 Kč a poplatek za hotovostní splácení 6 000 Kč. Žalovaný se zavázal splácet úvěr s příslušenstvím v pravidelných týdenních splátkách po 456 Kč s rozložením na 60 splátek počínaje 2. 9. 2019 a konče 19. 10. 2020. Uhradil však pouze 25 300 Kč, které byly započteny na jistinu částkou 13 418,86 Kč, sjednaný úrok do výše 3 000 Kč, poplatek na administrativní činnost 3 000 Kč, na poplatek za hotovostní inkaso 5 548,25 Kč a na poplatek za životní pojištění 332,89 Kč.

2. Za splnění podmínek § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen o. s. ř, soud projednal věc při jednání dne 26. 9. 2023 v nepřítomnosti žalobkyně, která se k jednání omluvila. Žalovaný se k věci přes výzvu soudu nevyjádřil, k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavil.

3. Soud provedl dokazování listinnými důkazy žalobkyní předloženými (karta zákazníka – žádost o spotřebitelský úvěr, smlouva o spotřebitelském úvěru ze dne 26. 8. 2019, předžalobní výzva ze dne 10. 7. 2023 včetně podacího lístku, smlouva o spotřebitelském úvěru ze dne 17. 2. 2020, oznámení o postoupení pohledávky včetně podacího lístku, zařazení zákazníka do pojistného programu, smlouva o postoupení pohledávek ze dne 23. 3. 2023 včetně seznamu pohledávek), na základě kterých uzavřel, že bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným došlo a) k uzavření tvrzené smlouvy a poskytnutí částky 20 000 Kč jako jistiny úvěru s tím, že vrácena byla pouze do částky 8 700 Kč (zjištěno ze smlouvy o úvěru ze dne 17. 2. 2020). V kartě zákazníka ze dne 26. 8. 2019 žalovaný uvedl svůj celkový příjem v částce 23 000 Kč, na straně výdajů uvedl bydlení v částce 9 000 Kč, osobní výdaje 7 000 Kč, splátky úvěrů v částce 1 350 Kč. Co se týče údajů o domácnosti žalovaného v kartě zákazníka, žalovaný uvedl, že má jedno nezaopatřené dítě. Ve zhodnocení finanční situace žadatele však vyživovací povinnost žalovaného není uvedena, kolonka je proškrtnuta (zjištěno z karty zákazníka). Dále mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným došlo b) k uzavření tvrzené smlouvy a poskytnutí částky 15 000 Kč jako jistiny úvěru s tím, že vrácena byla do částky 25 300 Kč (zjištěno ze smlouvy o úvěru ze dne 26. 8. 2019). Karta zákazníka k této smlouvě žalobkyní předložena nebyla. Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k zaplacení dne 10. 7. 2023, výzva mu byla zaslaná téhož dne (zjištěno z předžalobní upomínky včetně podacího lístku). Pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobkyni, přičemž o postoupení pohledávky byl informovaný rovněž informován dopisem ze dne 19. 4. 2023, který mu byl dne 19. 4. 2023 odeslán (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně přílohy a z oznámení o postoupení pohledávky včetně podacího lístku).

4. Zjištěný skutkový děj soud posoudil s ohledem na datum uzavření smlouvy podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen o. z., a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.

5. Podle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

7. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 věty první tohoto ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

8. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

9. Podle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

10. Podle § 1958 odst. 2 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

11. Soud posoudil zjištěný skutkový stav podle uvedených zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba byla podána po právu jen z části. V řízení žalobkyně prokázala, že její právní předchůdkyně přenechala žalovanému částky ve výši 20 000 Kč a poté 15 000 Kč. Předmětné smlouvy o úvěru však nebyly uzavřeny platně. Právní předchůdkyně žalobkyně totiž neprověřila s odbornou péčí úvěruschopnost žalovaného (schopnost poskytnutý úvěr splácet), jak jí ukládal zákon o spotřebitelském úvěru, což má za následek absolutní neplatnost smlouvy (k tomu srovnej rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18). V daném případě právní předchůdkyně žalobkyně v rozporu s tím, co jí sdělil žalovaný ohledně jeho poměrů a především dalších nesplacených závazků a vyživovací povinnosti k nezaopatřenému dítěti, nevyhodnotila odborně schopnost budoucí závazek splácet, když žalovaného příjmy nemohly být dostatečné k úhradě nákladů a výdajů, který žalovaný nastínil. Zároveň nebyly předloženy výplatní pásky žalovaného, na které je v kartě zákazníka ze dne 26. 8. 2019 odkazováno. Nelze tedy uzavřít, že by žalobkyni byly výplatní pásky k posouzení úvěruschopnosti předloženy. Nadto soudu nebyla předložena karta zákazníka k později uzavřené smlouvě ze dne 17. 2. 2020. Za situace, kdy žalovaný již u právního předchůdce žalobkyně již uzavřenou smlouvu o úvěru měl, avšak řádně ji nehradil, je s podivem, že žalovaný byl vyhodnocen jako úvěruschopný klient. Bez doložení shora označených dokumentů vůbec neměla být smlouva uzavírána.

12. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru musí být taková obezřetnost, že poskytovatel před uzavřením smlouvy náležitě zjišťuje údaje o příjmech a výdajích žadatele o úvěr, nespoléhá se jen na údaje tvrzené žadatelem, ale tyto sám prověří a vše profesionálně vyhodnotí. Úvěr přitom smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost žadatele posoudí a z jeho zjištění je zřejmé, že žadatel bude schopen úvěr splácet. Povinnost poskytovatele posoudit před uzavřením smlouvy schopnost spotřebitele splácet dluh představuje pro spotřebitele i určitou záruku, že poskytovatel bude při poskytování úvěru postupovat tak, aby jej do určité míry chránil před neschopností splácet. Primárním chráněným zájmem je zde ochrana spotřebitele před neodpovědným poskytnutím úvěru, které by vedlo k jeho ekonomickým problémům (např. insolvenci) se všemi negativními důsledky. To v projednávaném případě bylo evidentně porušeno. S ohledem na učiněný závěr o neplatnosti smlouvy soud nezjišťoval, zda anonymizována dvě slova žalovanému bránila náležitě posoudit z jeho strany uzavření smlouvy a porozumět jejímu obsahu a důsledkům.

13. S ohledem na učiněné závěry by bylo na místě žalobkyni poučit dle ustanovení § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. včetně poučení o následcích nesplnění takové výzvy. Toto poučení však nebylo možné poskytnout pro omluvu žalobkyně z jednání. K podmíněné žádosti ze dne 11. 10. 2023 o odročení jednání pro případ, že tvrzené skutečnosti nebudou dostatečné pro to, aby soud žalobnímu návrhu vyhověl, nemohlo být přihlédnuto (viz ustanovení § 41a odst. 2 o. s. ř.).

14. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky na základě neplatného titulu. Žalovanému tak vznikla povinnost vrátit poskytnutou dosud nevrácenou jistinu, která činila z prvé nárokované smlouvy - činila 11 300 Kč (20 000 Kč – 8 700 Kč, § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru), co se týče druhé smlouvy, žalovaný na jistinu 15 000 Kč uhradil celkem 25 300 Kč. Pohledávka byla platně postoupena žalobkyni. Vzhledem k tomu, že ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je speciálním k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele), vzniká nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny. Jinými slovy, soud uložil žalovanému povinnost vrátit pouze nesplacenou jistinu, a to bez příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení (k tomu srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, dostupné na www.nsoud.cz). S ohledem na vše shora uvedené má soud za to, že je po právu nárok žalobkyně na úhradu částky ve výši 11 300 Kč, ostatní žalobou požadované nároky nebyly shledány po právu.

15. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 151 odst. 1 za použití § 142 odst. 2 a § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že žalovanému uložil povinnost nahradit žalobkyni 30,76 % nákladů řízení, jelikož žalobkyně byla úspěšná jen částečně. Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 338 Kč a z nákladů za zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), za 3 úkony právní služby po 500 Kč dle § 14b a § 11 odst. 1 písm. a) a d) AT (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a sepsání žaloby), včetně tří paušálních náhrad hotových výdajů po 100 Kč dle § 14 odst. 5 AT a dále náhrady za 21% DPH ve výši 378 Kč (ze součtu odměny advokáta a režijních paušálů). S ohledem na míru úspěchu žalobkyně ve věci jí soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení ve výši 1 081,50 Kč (tj. 30,76 % z částky 3 516 Kč). Soud při určení výše nákladů řízení vycházel z příslušných ustanovení advokátního tarifu, neboť řízení bylo zahájeno ustáleným vzorem žaloby, který podává táž žalobkyně ve skutkově a právně obdobných věcech. Lhůta k plnění byla podle § 160 odst. 1 o. s. ř. určena třídenní s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Příbrami. Pokud by povinná osoba dobrovolně nesplnila povinnosti uložené jí tímto rozhodnutím, má oprávněná osoba právo podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 o. s. ř.) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem exekuční návrh (zákon č. 120/2001 Sb.).