20 C 36/2026

Plný text

Okresní soud v Příbrami rozhodl soudkyní JUDr. Klárou Wažikovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , IČO Anonymizováno sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného , bytem Adresa žalovaného o zaplacení 17 714 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 9 072 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky 8 772 Kč od 16. 8. 2023 do zaplacení a částku ve výši 8 642 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky 8 342 Kč od 6. 12. 2023 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na účet právní zástupkyně žalobkyně náklady řízení ve výši 2 615 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se návrhem podaným dne 31. 1. 2026 domáhala po žalovaném zaplacení 17 714 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný je provozovatelem vozidla – nákladního automobilu do 3,5t registrační značky , SPZ, , které nemělo v období ode dne 30. 12. 2022 do dne 10. 4. 2023 (dále jen „rozhodné období č. 1“) a v období ode dne 11. 4. 2023 do dne 16. 7. 2023 (dále jen „rozhodné období č. 2“) sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (povinné ručení). Žalovaná částka představuje příspěvek za celkem 199 dní bez pojištění a dvojnásobný poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč, tedy 600 Kč. Žalovaný dluh ani přes výzvy neuhradil.

2. Žalovaný se k návrhu nevyjádřil.

3. Za splnění podmínek § 115a o. s. ř. soud rozhodl bez nařízení jednání.

4. Jelikož se jedná o věc s cizím prvkem zabýval se soud nejdříve otázkou své pravomoci. Žalovaný je státní příslušník Vietnamu (který bydlel v rozhodné době na území České republiky), a proto je třeba zkoumat mezinárodní soudní příslušnost. Smlouva z 27. 4. 1984 mezi Československou socialistickou republikou a Vietnamskou socialistickou republikou o právní pomoci ve věcech občanských a trestních publikovaná pod č. 98/1984 Sb. vyhl. Ministerstva zahraničních věcí, která dopadá na právní vztahy s cizím prvkem spočívajícím v souvislosti s některým z uvedených států, otázku pravomoci v pojistných vztazích neupravuje. Příslušnost soudů České republiky (jako státu místa bydliště žalovaného) je dána s poukazem na čl. 4 odst. 1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1215/2012 (Brusel I bis) a rozhodným právem (s ohledem na nedostatek tvrzení žalobkyně o ujednání o rozhodném právu) je právo České republiky dle čl. 4 odst. 1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) (ES) č. 864/2007 (Řím II). Soud nezjistil v průběhu řízení bydliště žalovaného v jiném státě, pobyt má žalovaný v ČR povolen do 29. 10. 2027 a to ve vztahu ke své adrese trvalého pobytu.

5. Na základě listinných důkazů založených ve spise soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Žalovaný byl provozovatelem vozidla shora uvedené registrační značky, přičemž ve výše uvedených obdobích k němu neměl sjednáno povinné ručení, ačkoli vozidlo bylo v registru vozidel evidováno jako provozované. Výzvou ze dne 1. 6. 2023 vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP za rozhodné období č. 1 ve výši 8 772 Kč a poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč, a to ve lhůtě do 30 dnů od doručení výzvy. Výzvou ze dne 21. 9. 2023 vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP za rozhodné období č. 2 ve výši 8 342 Kč a poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč, a to ve lhůtě do 30 dnů od doručení výzvy. Dále žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínky, a to upomínku ze dne 6. 9. 2023 (týkající se rozhodného období č. 1), a upomínku ze dne 8. 1. 2024 (týkající se rozhodného období č. 2), jimiž ho (znovu) vyzvala k zaplacení jeho dluhů. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky i předžalobními výzvami, a to výzvou ze dne 2. 1. 2026 (týkající se rozhodného období č. 1), a výzvou ze dne 20. 11. 2025 (týkající se rozhodného období č. 2). Žalovaný dlužné částky ani přes výzvy dosud nezaplatil.

6. Zjištěný skutkový stav soud posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen „zákon č. 168/1999 Sb.“), vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen „vyhláška č. 205/1999 Sb.“).

7. Podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., musí být splněna povinnost pojištění odpovědnosti po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel. Podle a § 4 zákona č. 168/1999 Sb. vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení této povinnosti. Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla povinnost porušována, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva. Výši denní sazby příspěvku stanoví Ministerstvo financí vyhláškou.

8. Podle § 2 odst. 1 písm. o) vyhlášky č. 205/1999 Sb. se denní sazba příspěvku pro nákladní automobil jiný než podle písmene r) s nejvyšší povolenou hmotností do 3500 kg včetně stanoví ve výši 86 Kč. Podle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. výše nákladů žalobkyně spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek činí 300 Kč.

9. Žalovaný tím, že v rozhodných obdobích neměl sjednané povinné ručení k nákladnímu automobilu do 3,5t, který byl evidován v registru vozidel jako provozovaný, porušil povinnost stanovenou § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., a vznikla mu tak povinnost uhradit žalobkyni jako oprávněné osobě za každý den porušení uvedené povinnosti příspěvek podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb.

10. V obou rozhodných obdobích činil příspěvek za nákladní automobil do 3,5t 86 Kč denně. V rozhodném období č. 1 tak za 102 dní bez povinného ručení vznikl žalovanému dluh ve výši 8 772 Kč. V rozhodném období č. 2 za 97 dní bez povinného ručení dále vznikl žalovanému dluh ve výši 8 342 Kč.

11. Žalobkyně má dále vůči žalovanému – podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla – právo na náhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 2 x 300 Kč.

12. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku se zákonným úrokem z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku) ve výši stanovené podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Vzhledem k tomu, že splatnost příspěvku za rozhodné období č. 1 nastala dle výzvy žalobce dne 15. 8. 2023, žalovaný se dostal do prodlení dne 16. 8. 2023. Splatnost příspěvku za rozhodné období č. 2 nastala dle výzvy žalobce dne 5. 12. 2023, žalovaný se tak dostal do prodlení dne 6. 12. 2023. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. třídenní.

13. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 151 odst. 1 za použití § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšné žalobkyni přiznal nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč. Při rozhodování o nákladech řízení soud postupoval podle § 14b vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, neboť řízení bylo zahájeno ustáleným vzorem žaloby, který podává táž žalobkyně ve skutkově i právně obdobných věcech. Náklady řízení sestávají z odměny za tři úkony právní služby po 400 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a sepsání žaloby), tj. 1 200 Kč, tří paušálních náhrad hotových výdajů po 100 Kč, tj. 300 Kč, 21% DPH ze součtu odměny a režijních paušálů, tj. 315 Kč, a zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. třídenní s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).