20 C 49/2026

Plný text

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudkyní JUDr. Klárou Wažikovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně, sídlem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného, bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 1 439 239,44 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 439 239,44 Kč s úrokem ve výši 2,29 % ročně z částky 1 308 540,42 Kč od 31. 3. 2026 do zaplacení se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 1 308 540,42 Kč od 31. 3. 2026 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 58 470 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně podala ke zdejšímu soudu dne 30. 3. 2026 žalobu, kterou se domáhala po žalovaném zaplacení částky 1 439 239,44 Kč s příslušenstvím s tím, že žalobkyně se žalovaným uzavřela smlouvu o poskytnutí hypotečního úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému hypoteční úvěr za účelem zaplacení peněžitých dluhů žalovaného vyplývajících z majetkového vypořádání, na uhrazení nákladů na dokončení výstavby a na úhradu souvisejících nákladů v celkové výši 1 403 000 Kč a žalovaný se zavázal splatit žalobkyni úvěr a úroky z úvěru pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 5 409 Kč, která byla platná po dobu fixace úrokové sazby. Splátky byly splatné k 15. dni kalendářního měsíce, počínaje měsícem červencem 2022, poslední splátka pak měla být uhrazena 15. 6. 2052. Úroky dle smlouvy byly stanoveny pro první období fixace ve výši 2,29 %. Úvěr byl vyčerpán v plné výši. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas. Žalobkyně opakovaně vyzvala žalovaného k úhradě dlužných částek, avšak žalovaný ani přesto nezaplatil dlužné částky. Žalobkyně v souladu se smlouvou uplatnila své právo a svou pohledávku zesplatnila ke dni 27. 7. 2025. Od data zesplatnění nebylo na dluh žalovaného uhrazeno nic. Výše dluhu ke dni podání žaloby činí celkem 1 439 239,44 Kč, jež představuje jistinu 1 308 540,42 Kč, řádný úrok 28 287,58 Kč, a smluvní úrok z prodlení 102 411,44 Kč. Žalovanou částku představuje tato dlužná částka a žalobkyně současně požaduje zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny.

2. Žalovaný se k návrhu nevyjádřil.

3. Za splnění podmínek § 115a o. s. ř. soud rozhodl bez nařízení jednání.

4. Na základě listinných důkazů založených ve spise soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Dle smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru č. hodnota uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne 21. 6. 2021 byl žalovanému poskytnut úvěr až do výše 1 403 000,00 Kč, a to jako účelový, zajištěný, spotřebitelský, hypoteční úvěr na bydlení. Úroková sazba byla ve smlouvě sjednána ve výši 2,29 % p.a. s tím, že je platná do 31. 5. 2029. Způsob čerpání úvěru byl sjednán bezhotovostně převodem z úvěrového účtu na příslušný bankovní účet. Dle smlouvy se žalovaný zavázal poskytnutý úvěr splatit nejpozději do 15. 6. 2052, a to v měsíčních splátkách, kdy výše splátky činila 5 409 Kč. Nedílnou součástí smlouvy jsou obchodní podmínky žalobkyně. Dle přehledu úvěru (resp. úvěrového účtu) žalovaný dne 4. 4. 2022 čerpal úvěr ve výši 1 053 000 Kč a dne 29. 6. 2022 čerpal úvěr ve výši 350 000 Kč. Dle Evropského standardizovaného informačního přehledu (ESIP) měl žalovaný uhradit žalobkyni celkem částku 2 139 429 Kč. Dle přehledu úvěrového účtu žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky dopisem ze dne 25. 6. 2025. Dopisem ze dne 27. 7. 2025 žalobkyně vyzvala žalovaného k okamžitému splacení celého úvěru včetně příslušenství, přičemž dlužná částka k datu 27. 7. 2025 činila 1 316 435 Kč. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva ze dne 16. 3. 2026, kterou byl v souladu s § 142a o. s. ř. vyzván k zaplacení dlužné částky, v tu chvíli činící částku 1 432 222,04 Kč, a to do 28. 3. 2026. Žalovaný na tyto výzvy svůj dluh neuhradil.

5. Při právním posouzení věci vycházel soud ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů. Soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. občanského zákoníku.

6. Dle § 2395 občanského zákoníku se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Na předmětnou smlouvu o úvěru je zároveň nutno hledět jako na smlouvu spotřebitelskou ve smyslu § 1810 a násl. občanského zákoníku, neboť tuto smlouvu uzavřela žalobkyně jako subjekt jednající v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaný jako spotřebitel (osoba, která při uzavírání smlouvy nejednala v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti).

8. Na základě shora popsaného skutkového stavu věci dospěl soud k závěru, že podaná žaloba je důvodná. Žalobkyně žalovanému na základě úvěrové smlouvy poskytla finanční prostředky za účelem zaplacení peněžitých dluhů žalovaného vyplývajících z majetkového vypořádání, na uhrazení nákladů na dokončení výstavby a na úhradu souvisejících nákladů, a žalovaný se zavázal úvěr řádně a včas splácet. Žalovaný však porušil své povinnosti vyplývající ze smlouvy a dostal se s úhradou dluhu do prodlení, v důsledku čehož došlo k zesplatnění úvěru. Žalovaný zůstal ve sporu pasivní, k žalobě se nevyjádřil a žalobní tvrzení tak nebyla nijak zpochybněna.

9. Stran tvrzení žalobkyně o výši dlužné částky soud vyšel ze zásady negativní, kdy bylo na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že svůj dluh žalobkyni zaplatil, případně že na svůj dluh zaplatil více, než kolik odpovídá žalobkyní tvrzená výše pohledávky. Soud tak považoval tvrzení žalobkyně za dostatečně prokázaná listinnými důkazy, a proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni z titulu smlouvy o úvěru částku 1 439 239,44 Kč (představující neuhrazenou jistinu úvěru ve výši 1 308 540,42 Kč, kapitalizované řádné úroky dle smlouvy o úvěru z jistiny 1 308 540,42 Kč od 1. 4. 2025 do 30. 3. 2026 a kapitalizovaný úrok z prodlení z dlužné jistiny ve výši 1 308 540,42 Kč od 28. 7. 2025 do 30. 3. 2026) spolu se zákonným úrokem z prodlení 11,5 % ročně z částky 1 308 540,42 Kč od 31. 3. 2026 do zaplacení.

10. Co se týče smluvních (řádných) úroků 2,29 % p.a., tyto soud považuje za zcela přiměřené a souladné s dostupnou judikaturou Nejvyššího soudu ČR a Krajského soudu v Praze, a tedy za platně sjednané. Současně soud přiznal žalobkyni nárok na zaplacení zákonných úroků z prodlení, když se žalovaný dostal s úhradou dluhu do prodlení, a to dle § 1970 občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 o. s. ř. za použití § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 58 470 Kč. Při rozhodování o nákladech řízení postupoval soud dle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Náklady řízení sestávají ze dvou paušálních náhrad výdajů po 450 Kč, tj. 900 Kč (předžalobní výzva, žaloba) a zaplaceného soudní poplatku 57 570 Kč.

12. Lhůta k plnění byla podle § 160 odst. 1 o. s. ř. určena třídenní. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Příbrami. Pokud by povinná osoba dobrovolně nesplnila povinnosti uložené jí tímto rozhodnutím, má oprávněná osoba právo podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 o. s. ř.) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem exekuční návrh (zákon č. 120/2001 Sb.).