20 C 5/2026

Plný text

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudkyní JUDr. Klárou Wažikovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČ IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 15 289 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 14 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 14 000 Kč od 28. 6. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 1 289 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 14 000 Kč od 12. 5. 2025 do 27. 6. 2025 zamítá.

III. Žalovaná povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 1 872,30 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se návrhem podaným dne 15. 9. 2025 domáhala po žalované zaplacení 15 289 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 15 289 Kč od 12. 5. 2025 do zaplacení z titulu smlouvy o úvěru uzavřené mezi žalovanou a společností , právnická osoba, dne 9. 1. 2025 prostřednictvím webového rozhraní, pomocí něhož žalovaná o úvěr požádala. Úvěruschopnost byla u žalované prověřována v databázích ISIR, CEE, EUCB, BRKI a NRKI. Společnost , právnická osoba, poskytla žalované dne 10. 1. 2025 úvěr ve výši 14 000 Kč, který měla žalovaná splatit do 11. 5. 2025. Žalovaná se zavázala platit též úrok 1 289 Kč. Ničeho však nezaplatila. , právnická osoba, pohledávku za žalovanou postoupilo na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek žalobkyni. Předžalobní upomínku k zaplacení žalobkyně poslala žalované dne 19. 6. 2025.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Za splnění podmínek § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), soud projednal věc při jednání dne 24. 2. 2026 v nepřítomnosti účastníků a na základě provedeného dokazování zjistil následující skutečnosti.

4. Soud provedl dokazování listinnými důkazy předloženými žalobkyní a zjistil, že společnost , právnická osoba, s žalovanou uzavřely dne 9. 1. 2025 smlouvu o spotřebitelském úvěru. Na základě této smlouvy společnost , právnická osoba, poskytla žalované 14 000 Kč s tím, že žalovaná je vrátí do 11. 5. 2025, zaplatí úrok 1 289 Kč (zjištěno ze smlouvy o spotřebitelském úvěru , Anonymizováno, Č. , Anonymizováno, , výpisu z účtu ohledně platby 14 000 Kč dne 10. 1. 2025 a ze sdělení , právnická osoba, . ze dne 14. 1. 2026). Žalovaná byla k zaplacení svého dluhu žalobkyní upomínána – dopisem ze dne 11. 5. 2025. Dopisem ze dne 19. 6. 2025 byla vyzvána k zaplacení do tří dnů (zjištěno z dopisu ze dne 11. 5. 2025, z výzvy k úhradě ze dne 19. 6. 2025 včetně podacího lístku z téhož dne). Žalovaná na svém dluhu ničeho neuhradila. Na žalobkyni byla pohledávka postoupena na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek. O postoupení pohledávky byla žalovaná informována dopisem ze dne 19. 6. 2025 (zjištěno z rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 10. 12. 2024 a dodatku č. , hodnota, k této smlouvě, včetně seznamu postoupených pohledávek a oznámení o postoupení pohledávky ze dne 19. 6. 2025, včetně podacího lístku z téhož dne).

5. Co se týká prověřování úvěruschopnosti žalované, žalobkyně předložila pouze smlouvu o spotřebitelském úvěru a obchodní podmínky úvěru. Z těchto listin plyne, že žalovaná udělila společnosti , právnická osoba, souhlas k pověření úvěruschopnosti a souhlas s nakládáním s jejími osobními údaji za účelem posuzování úvěruschopnosti, bonity a důvěryhodnosti. Podklady ani informace, které by ověřovaly majetkové a osobní poměry žalované, tvrzeny ani předloženy žalobkyní nebyly. Protože se žalobkyně nezúčastnila jednání dne 24. 2. 2026, soud jí nemohl poskytnout poučení dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. o potřebě doplnit rozhodné skutečnost a označit k jejich prokázání důkazy k prokázání zkoumání úvěruschopnosti žalované.

6. Zjištěný skutkový děj soud posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a dále dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neboť se jednalo o vztah mezi společností , právnická osoba, coby podnikatelem a žalovanou coby spotřebitelem.

7. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

8. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

9. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

10. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

12. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 věty první poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

13. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

14. Soud posoudil zjištěný skutkový stav podle uvedených zákonných ustanovení a dospěl k následujícímu závěru. V řízení žalobkyně prokázala, že společnost , právnická osoba, přenechala žalované 14 000 Kč. Smlouva o spotřebitelském úvěru však nebyla uzavřena platně. Věřitel smí poskytnout spotřebiteli spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2023, sp. zn. 33 Cdo 1819/2023). Společnost , právnická osoba, neprověřila s odbornou péčí úvěruschopnost žalované (schopnost poskytnutý úvěr splácet), jak jí ukládal zákon o spotřebitelském úvěru, což má za následek absolutní neplatnost smlouvy (srov. rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18). Bez prověření úvěruschopnosti žalované neměla být smlouva vůbec uzavírána. Společnost , právnická osoba, totiž nemohla ničeho vědět o schopnosti žalované spotřebitelský úvěr splácet.

15. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru musí být taková obezřetnost, že poskytovatel před uzavřením smlouvy náležitě zjišťuje údaje o příjmech a výdajích žadatele o úvěr, nespoléhá se jen na údaje tvrzené žadatelem, ale tyto sám prověří a vše profesionálně vyhodnotí. Úvěr přitom smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost žadatele posoudí a z jeho zjištění je zřejmé, že žadatel bude schopen úvěr splácet. Povinnost poskytovatele posoudit před uzavřením smlouvy schopnost spotřebitele splácet dluh představuje pro spotřebitele i určitou záruku, že poskytovatel bude při poskytování úvěru postupovat tak, aby jej do určité míry chránil před neschopností splácet. Jinými slovy, poskytovatel by měl vždy úvěruschopnost dlužníka aktivně zjišťovat a prověřovat, nikoliv se spokojit s jeho prohlášeními. Primárním chráněným zájmem je ochrana spotřebitele před neodpovědným poskytnutím úvěru, které by vedlo k jeho ekonomickým problémům (např. insolvenci) se všemi negativními důsledky. To v projednávaném případě bylo evidentně porušeno. Žalobkyní nebyly předloženy žádné listiny, které by prokazovaly, že společnost , právnická osoba, řádně zhodnotila úvěruschopnost žalované, a že žalovaná byly schopna poskytnutý úvěr splácet. Skutečnost, že žalovaná udělila souhlas k pověření úvěruschopnosti a souhlas s nakládáním s jejími osobními údaji za účelem posouzení úvěruschopnosti, bonity a důvěryhodnosti, ničeho nevypovídá o tom, že jeho úvěruschopnost byla posouzena a že byla schopna úvěr splácet.

16. Soud proto uzavřel, že společnost , právnická osoba, poskytla žalované peněžní prostředky na základě neplatného titulu. Žalované tak vznikla povinnost vrátit pouze poskytnutou jistinu, která činí 14 000 Kč (§ 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru). Pohledávka byla platně postoupena žalobkyni. Vzhledem k tomu, že § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je speciálním k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele), vzniká nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, dostupný na www.nsoud.cz). Žalobkyně prokázala, že žalovanou vyzvala k vrácení přenechaných peněz až dopisem ze dne 19. 6. 2026, který jí byl zaslán téhož dne. V dopise byla žalované k zaplacení dluhu poskytnuta lhůta 3 dnů. Žalovaná tak byla povinna vydat bezdůvodné obohacení nejpozději dne 27. 6. 2025. Protože svou povinnost nesplnila, dostala se následujícího dne do prodlení. Lhůtu k plnění soud určil třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř.

17. Soud shrnuje, že uložil žalované povinnost zaplatit pouze nesplacenou jistinu ve výši 14 000 Kč se zákonným úrokem z této částky od 28. 6. 2025 do zaplacení. Lhůtu k plnění soud určil třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř. Ve zbytku nároku (počítaje v to žalobou požadované úroky z prodlení od 12. 5. 2025 do 27. 6. 2025 a poplatky) soud žalobu zamítl.

18. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 151 odst. 1 za použití § 142 odst. 2 a § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že žalované uložil povinnost nahradit žalobkyni 83,14 % nákladů řízení, jelikož žalobkyně byla úspěšná jen částečně. Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a z nákladů na zastoupení advokátem. Zástupci žalobkyně náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, za tři úkony právní služby po 300 Kč dle § 14b a § 11 odst. 1 písm. a) a d) advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a sepsání žaloby), včetně tří paušálních náhrad hotových výdajů po 100 Kč dle § 14 odst. 3 advokátního tarifu a náhrady za 21 % DPH ve výši 252 Kč (ze součtu odměny a náhrad). S ohledem na míru úspěchu žalobkyně ve věci (úspěch v rozsahu cca 83,14 % žalované částky) jí soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení ve výši 1 872,30 Kč (tj. 83,14 % z 2 252 Kč). Soud při určení výše nákladů řízení vycházel z příslušných ustanovení advokátního tarifu, neboť řízení bylo zahájeno ustáleným vzorem žaloby, který podává táž žalobkyně ve skutkově a právně obdobných věcech. Lhůta k plnění byla podle § 160 odst. 1 o. s. ř. určena třídenní s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).