20 C 62/2025

Plný text

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudkyní JUDr. Klárou Wažikovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , s. r. o. zahraniční osoba registrovaná pod č. Anonymizováno sídlem Adresa žalované o zaplacení 556,30 EUR s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 556,30 EUR se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75% ročně z částky 160 EUR za období od 1. 11. 2024 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75% ročně z částky 120 EUR za období od 1. 11. 2024 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75% ročně z částky 276,30 EUR za období od 29.11.2024 do zaplacení, částku ve výši 18,35 EUR, částku ve výši 17,67 EUR, částku ve výši 6 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám její právní zástupkyně náhradu nákladů řízení ve výši 6 500 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne 14. 4. 2025 domáhala po žalované zaplacení 556,30 EUR s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně se žalovanou uzavřela v pěti případech smlouvu o přepravě věci ze Slovenska do České republiky, kdy se jednalo o přepravu mezinárodní. Na základě smlouvy o přepravě ze dne 25. 7. 2024 žalobkyně vyúčtovala žalované přepravu fakturou č. , hodnota, se splatností dne 20. 8. 2024 ve výši 325 EUR, žalovaná uhradila tuto částku dne 30. 1. 2025. Na základě smlouvy o přepravě ze dne 25. 7. 2024 žalobkyně vyúčtovala žalované přepravu fakturou č. , hodnota, se splatností dne 20. 8. 2024 ve výši 325 EUR, žalovaná uhradila tuto částku dne 24. 1. 2025. Na základě smlouvy o přepravě ze dne 1. 10. 2024 žalobkyně vyúčtovala žalované přepravu fakturou č. , hodnota, se splatností dne 31. 10. 2024 ve výši 160 EUR, žalovaná na tuto přepravu neuhradila ničeho. Na základě smlouvy o přepravě ze dne 4. 10. 2024 žalobkyně vyúčtovala žalované přepravu fakturou č. , hodnota, se splatností dne 31. 10. 2024 ve výši 120 EUR, žalovaná na tuto přepravu neuhradila ničeho. Na základě smlouvy o přepravě ze dne 1. 11. 2024 žalobkyně vyúčtovala žalované přepravu fakturou č. , hodnota, se splatností dne 28. 11. 2024 ve výši 276,30 EUR, žalovaná na tuto přepravu neuhradila ničeho. Žalovaná dluží celkem za přepravné 556,30 EUR, žalobkyně dále požadovala zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75% ročně z částky 160 EUR za období od 1. 11. 2024 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75% ročně z částky 120 EUR za období od 1. 11. 2024 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75% ročně z částky 276,30 EUR za období od 29. 11. 2024 do zaplacení, částku ve výši 18,35 EUR představující kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z částky 325 EUR od 21. 8. 2024 do 30. 1. 2025, částku ve výši 17,67 EUR představující kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z částky 325 EUR od 21. 8. 2024 do 24. 1. 2025, částku ve výši 6 000 Kč představující náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávek. Žalovaná svůj dluh ani přes předžalobní výzvu ze dne 6. 1. 2025 neuhradila.

2. Žalovaná se k návrhu nevyjádřila. Za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) soud rozhodl bez nařízení jednání.

3. Na základě listinných důkazů soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Žalobkyně uzavřela se žalovanou dne 25. 7. 2024 smlouvu o přepravě, na základě které žalobkyně provedla přepravu věci ve dnech 26. 7. 2024 (datum nakládky na adrese , adresa, ) až dne 29. 7. 2024 (datum vykládky na adresu , adresa, ) a vyúčtovala žalované přepravné fakturou č. , hodnota, se splatností dne 20. 8. 2024 ve výši 325 EUR, žalovaná uhradila tuto částku dne 30. 1. 2025 (prokázáno přepravním dokladem č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , fakturou č. , hodnota, , potvrzením o platbě). Žalobkyně uzavřela dále dne 25. 7. 2024 smlouvu o přepravě, na základě které žalobkyně provedla přepravu věci ve dnech 26. 7. 2024 (datum nakládky na adrese , adresa, ) až dne 29. 7. 2024 (datum vykládky na adresu , adresa, ) a vyúčtovala žalované přepravné fakturou č. , hodnota, se splatností dne 20. 8. 2024 ve výši 325 EUR. Žalovaná uhradila tuto částku dne 24. 1. 2025 (prokázáno přepravním dokladem č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , fakturou č. , hodnota, , potvrzením o platbě). Žalobkyně uzavřela dále dne 1. 10. 2024 smlouvu o přepravě, na základě které žalobkyně provedla přepravu věci ve dnech 2. 10. 2024 (datum nakládky na adrese , adresa, ) až dne 3. 10. 2024 (datum vykládky na adresu Psotova, , adresa, ) a vyúčtovala žalované přepravu fakturou č. , hodnota, se splatností dne 31. 10. 2024 ve výši 160 EUR, žalovaná na tuto přepravu neuhradila ničeho (prokázáno přepravním dokladem č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , fakturou č. , hodnota, , mezinárodní nákladní list , IBAN, CMR). Žalobkyně uzavřela dále dne 4. 10. 2024 smlouvu o přepravě, na základě které žalobkyně provedla přepravu věci ve dnech 7. 10. 2024 (datum nakládky na adrese , adresa, ) až dne 8. 10. 2024 (datum vykládky na adresu , adresa, , , adresa, ) a vyúčtovala žalované přepravu fakturou č. , hodnota, se splatností dne 31. 10. 2024 ve výši 120 EUR. Žalovaná na tuto přepravu neuhradila ničeho (prokázáno přepravním dokladem č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , fakturou č. , hodnota, ). Žalobkyně uzavřela dále dne 1. 11. 2024 smlouvu o přepravě, na základě které žalobkyně provedla přepravu věci ve dnech 5. 11. 2024 (datum nakládky na adrese , adresa, ) až dne 7. 11. 2024 (datum vykládky na adresu , adresa, ) a vyúčtovala žalované přepravu fakturou č. , hodnota, se splatností dne 28. 11. 2024 ve výši 276,30 EUR, žalovaná na tuto přepravu neuhradila ničeho (prokázáno přepravním dokladem č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , fakturou č. , hodnota, , mezinárodní nákladní list , IBAN, CMR). Před podáním žaloby žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne 6. 1. 2025).

4. Spor mezi účastníky řízení soud posoudil dle § 2555 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“), smlouvou o přepravě věci se dopravce zavazuje odesílateli, že přepraví věc jako zásilku z místa odeslání do místa určení a odesílatel se zavazuje zaplatit dopravci přepravné.

5. Podle § 1975 občanského zákoníku věřitel je v prodlení, nepřijal-li řádně nabídnuté plnění nebo neposkytl-li dlužníku součinnost potřebnou ke splnění dluhu.

6. Právní úprava obsažená v občanském zákoníku, doplněná jednak o zákony upravující jednotlivé druhy přepravy, jednak i o přepravní řád pro veřejnou drážní nákladní dopravu, bude aplikovatelná pouze na přepravu, která je realizována uvnitř České republiky, tzn., že místo odeslání, jakož i místo určení, leží na území České republiky. V prostředí mezinárodního obchodu je však obvyklé, že místo odeslání a místo určení leží na území dvou rozdílných států. V takovém případě, tedy ve vztazích přepravy věcí s tímto mezinárodním prvkem, budou aplikovány příslušné mezinárodní úmluvy, které byly přijaty pro jednotlivé druhy přepravy.

7. Pro oblast silniční přepravy jde především o Úmluvu o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě (dále jen „Úmluva CMR“), která byla publikována jako vyhláška Ministerstva zahraničních věcí č. 11/1975 Sb.

8. Dle čl. 1 odst. 1 této vyhlášky se tato Úmluva vztahuje na každou smlouvu o přepravě zásilek za úplatu silničním vozidlem, jestliže místo převzetí zásilky a předpokládané místo jejího dodání, jak jsou uvedena ve smlouvě, leží ve dvou různých státech, z nichž alespoň jeden je smluvním státem této Úmluvy. Toto ustanovení platí bez ohledu na trvalé bydliště a státní příslušnost stran.

9. Podle čl. 4 Úmluvy CMR, dokladem o uzavření přepravní smlouvy je nákladní list. Chybí-li nákladní list, má-li nedostatky nebo byl-li ztracen, není tím existence nebo platnost přepravní smlouvy dotčena a vztahují se na ni i nadále ustanovení této Úmluvy.

10. Podle čl. 9 Úmluvy CMR nákladní list je, pokud není prokázán opak, věrohodným dokladem o uzavření a obsahu přepravní smlouvy, jakož i o převzetí zásilky dopravcem.

11. Podle čl. 31 bod 1. CMR spory vzniklé z přeprav podléhajících této Úmluvě může žalobce vést, pokud je nevede u soudů smluvních států určených dohodou stran, u soudů toho státu, na jehož území a) má žalovaný trvalé bydliště, hlavní sídlo podniku nebo pobočku anebo jednatelství, jejichž prostřednictvím byla přepravní smlouva uzavřena, nebo b) leží místo, kde byla zásilka převzata k přepravě nebo místo určené k jejímu vydání; u jiných soudů nemůže žalobce spor vést.

12. Soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Žalobkyně předloženými listinnými důkazy prokázala tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, neboť účastníci uzavřeli smlouvy o přepravě ve smyslu ustanovení § 2555 a násl. občanského zákoníku. Na jejich smluvní vztahy je nutné přednostně aplikovat Úmluvu CMR, když místo převzetí zásilky a předpokládané místo jejího dodání, jak jsou uvedeny ve smlouvách, leží ve dvou různých státech, z nichž alespoň jeden je smluvním státem této Úmluvy (čl. 1 odst. 1 této Úmluvy). Žalobkyně provedla objednanou přepravu na základě uzavřených smluv o přepravě dle § 2555 odst. 1 občanského zákoníku řádně a včas. Žalovaná pak byla povinna za provedené přepravy zaplatit žalobkyni v dohodnutém termínu smluvenou odměnu – přepravné dle § 2555 odst. 1 občanského zákoníku, a to v termínu uvedeném ve vystavených fakturách dle § 2564 odst. 1 občanského zákoníku. Žalovaná tak neučinila, proto je a ode dne následujícího po splatnosti faktur v prodlení dle § 1968 občanského zákoníku. Žalobkyně tak má kromě přepravného právo na zákonný úrok z prodlení z dlužných částek dle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. v platném znění.

13. Jelikož žalobkyně a žalovaná vůči sobě vystupovaly v pozici podnikatelů, přiznal soud žalobkyni též právo na náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky dle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích, a to ve výši 1 200 Kč.

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. a přiznal zcela úspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 6 500 Kč. Při rozhodování o nákladech zastoupení advokátem postupoval soud podle ustanovení vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších přepisů (dále jen „advokátní tarif“). Náklady řízení sestávají z odměny advokáta za 2,5 úkonu právní služby po 1 660 Kč (převzetí zastoupení, jednoduchá výzva k plnění, podání návrhu), tří paušálních náhrad hotových výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč. Lhůta k plnění náhrady nákladů řízení byla podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. určena třídenní s povinností plnit k rukám advokáta v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř.