20 C 69/2024

Plný text

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudkyní JUDr. Klárou Wažikovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno Anonymizováno, a. s., IČO Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno sídlem Anonymizováno Anonymizováno/Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno 1 - Anonymizováno Anonymizováno zastoupená advokátem Anonymizováno. Anonymizováno. Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno.Anonymizováno. sídlem Anonymizováno Anonymizováno/Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0, trvale bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 24 799 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 7 079,62 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 7 079,62 Kč od datum do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 17 719,38 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 508,07 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 581,66 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 14 969,38 Kč od datum do zaplacení ve výši 15 %, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 7 079,62 Kč od datum do datum, s úrokem ve výši 22,02 % ročně z částky 21 449 Kč od datum do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se návrhem podaným u soudu dne datum domáhala po žalovaném zaplacení 24 799 Kč s příslušenstvím v podobě kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 508,07 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 3 581,66 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 22 049 Kč od datum do zaplacení ve výši 15 %, úroku ve výši 22,02 % ročně z částky 21 449 Kč od datum do zaplacení, a to z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota uzavřené mezi žalovaným a společností právnická osoba dne datum. Podle uvedené smlouvy věřitel poskytl žalovanému bezúčelový úvěr až do výše 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal splácet úvěr s příslušenstvím minimálními měsíčními platbami, a to vždy až do doby dokud neuhradí celkovou dlužnou částku. Zavázal se hradit smluvní úrok, též poplatky a náklady. Žalovaný na svůj dluh uhradil celkem částku 27 279 Kč.

2. Za splnění podmínek § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud projednal věc při jednání dne datum v nepřítomnosti žalobkyně, která se k jednání omluvila. Žalovaný se k věci přes výzvu soudu nevyjádřil, k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavil.

3. Soud provedl dokazování listinnými důkazy žalobkyní předloženými, na základě kterých uzavřel, že bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným došlo k uzavření tvrzené smlouvy a poskytnutí v celkové výši 34 358,62 Kč jako jistiny úvěru s tím, že vrácena byla pouze do částky 27 27 Kč (zjištěno ze smlouvy o úvěru ze dne datum a z transakční historie/přehledu plateb/denní historie žalovaného k uvedené smlouvě o úvěru, podle níž žalovaný čerpal dne datum částku 13 000 Kč, dne datum částku 17 000 Kč, dne datum částku 2 300 Kč, dne datum částku 1 3883,84 Kč, dne datum částku 674,78 Kč, přičemž na svůj dluh dílčími platbami uhradil 27 279 Kč). Pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobkyni, přičemž o postoupení pohledávky byl žalovaný informován dopisem ze dne datum (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum včetně přílohy a z oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum včetně podacího lístku ze dne datum). Žalovaný byl k zaplacení svého dluhu žalobkyní upomínán (zjištěno z upomínky ze dne datum a též z předžalobní výzvy ze dne datum včetně podacího lístku ze dne datum), avšak ten na svém dluhu po výzvě ničeho neuhradil. Žalovaný byl v měsících Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno a Anonymizováno Anonymizováno zaměstnán s měsíčním příjmem ve výši částka až částka čistého, uplatnil slevu na dani za nezletilé dítě (zjištěno z výplatních pásek žalovaného za období Anonymizováno až Anonymizováno Anonymizováno).

4. Zjištěný skutkový děj soud posoudil s ohledem na datum uzavření smlouvy podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen o. z., a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.

5. Podle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

7. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 věty první tohoto ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

8. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

9. Podle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

10. Podle § 1958 odst. 2 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

11. Soud posoudil zjištěný skutkový stav podle uvedených zákonných ustanovení a dospěl k následujícímu závěru. V řízení žalobkyně prokázala, že její právní předchůdkyně přenechala žalovanému částku v celkové výši 34 358,62 Kč. Předmětná smlouva o úvěru však nebyla uzavřena platně. Právní předchůdkyně žalobkyně totiž neprověřila s odbornou péčí úvěruschopnost žalovaného (schopnost poskytnutý úvěr splácet), jak jí ukládal zákon o spotřebitelském úvěru, což má za následek absolutní neplatnost smlouvy (k tomu srovnej rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C679/18). Bez prověření úvěruschopnosti žalovaného neměla být smlouva vůbec uzavírána.

12. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru musí být taková obezřetnost, že poskytovatel před uzavřením smlouvy náležitě zjišťuje údaje o příjmech a výdajích žadatele o úvěr, nespoléhá se jen na údaje tvrzené žadatelem, ale tyto sám prověří a vše profesionálně vyhodnotí. Úvěr přitom smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost žadatele posoudí a z jeho zjištění je zřejmé, že žadatel bude schopen úvěr splácet. Povinnost poskytovatele posoudit před uzavřením smlouvy schopnost spotřebitele splácet dluh představuje pro spotřebitele i určitou záruku, že poskytovatel bude při poskytování úvěru postupovat tak, aby jej do určité míry chránil před neschopností splácet. Primárním chráněným zájmem je zde ochrana spotřebitele před neodpovědným poskytnutím úvěru, které by vedlo k jeho ekonomickým problémům (např. insolvenci) se všemi negativními důsledky. To v projednávaném případě bylo evidentně porušeno. Skutečnost, že žalovanému byl poskytnut úvěr i přes to, že žádným způsobem nevyčíslil své měsíční výdaje a příjmy, ani výdaje domácnosti nemohla vést k řádnému zhodnocení úvěruschopnosti žalovaného. Zcela chybí prohlášení o případných závazcích žalovaného. Z výplatních pásek je zřejmé, že žalovaný má nezletilé dítě, jeho vyživovací povinnost nebyla v rámci zkoumání úvěruschopnosti zohledněna. Pouze předložení výplatních pásek je v daném případě nedostatečné.

13. S ohledem na učiněné závěry by bylo na místě žalobkyni poučit dle ustanovení § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. včetně poučení o následcích nesplnění takové výzvy. Toto poučení však nebylo možné poskytnout pro omluvu žalobkyně z jednání. K podmíněné žádosti ze dne datum o odročení jednání pro případ, že tvrzené skutečnosti nebudou dostatečné pro to, aby soud žalobnímu návrhu vyhověl, nemohlo být přihlédnuto (viz ustanovení § 41a odst. 2 o. s. ř.).

14. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky na základě neplatného titulu. Žalovanému tak vznikla povinnost vrátit poskytnutou dosud nevrácenou jistinu, která činila 7 079,62 Kč (§ 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru; 34 358,62 Kč minus 27 279 Kč, které žalovaný uhradil). Pohledávka byla platně postoupena žalobkyni. Vzhledem k tomu, že ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je speciálním k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele), vzniká nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny.

15. Břemeno tvrzení a důkazní o tom, že není v možnostech a schopnostech spotřebitele vrátit poskytnutou jistinu ihned po výzvě věřitele, nese v plném rozsahu spotřebitel. Pokud spotřebitel břemeno tvrzení a důkazní ohledně toho, že nebylo a není v jeho možnostech a schopnostech vrátit dlužnou jistinu bez zbytečného odkladu, neunese (mimo jiné třeba i proto, že je v řízení pasivní, nedostavuje se k jednání a nemůže být tedy soudem v souladu s § 118a o. s. ř. poučen) pak lze vycházet ze stavu, že v možnostech a schopnostech spotřebitele bylo vrátit dluh bez zbytečného odkladu po výzvě věřitele. Nároky na úroky z prodlení se poté odvíjí od výzvy věřitele (srov. např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 9. 1. 2024, č. j. 23 Co 278/2023 - 91).

16. V daném případě byl žalovaný v řízení po celou dobu pasivní, nereagoval na žalobu ani se nedostavil k jednání, neunesl břemeno tvrzení o tom, že v jeho možnostech nebylo vrátit dlužnou jistinu bez zbytečného odkladu po výzvě žalobkyně. Za výzvu k uhrazení zbylé části dlužných jistin je proto třeba považovat až oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum (odesláno prostřednictvím provozovatele poštovních služeb dne datum), u něhož se má za to, že bylo ve smyslu § 573 o. z. doručeno žalovanému. V oznámení o postoupení byl žalovaný vyzván, aby zaplatil ve lhůtě 10 dnů od doručení. Tím, že ze strany žalovaného nebylo plněno ve stanovené desetidenní lhůtě, dostal se dnem následujícím po uplynutí této lhůty, tj. datum do prodlení se zaplacením dlužných jistin. Z tohoto důvodu má žalobkyně nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení od 10. 11. 2023 do zaplacení, a to z dlužné jistiny 7 079,60 Kč.

17. S ohledem na vše shora uvedené má soud za to, že je po právu nárok žalobkyně na úhradu částky ve výši 7 079,60 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 10. 11. 2023 do zaplacení, ostatní žalobou požadované nároky nebyly shledány po právu.

18. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť žalovaný byl ve věci úspěšnější, náklady řízení mu však nevznikly. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Příbrami. Pokud by povinná osoba dobrovolně nesplnila povinnosti uložené jí tímto rozhodnutím, má oprávněná osoba právo podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 o. s. ř.) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem exekuční návrh (zákon č. 120/2001 Sb.).