20 C 70/2024

Plný text

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudkyní JUDr. Klárou Wažikovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno Anonymizováno, a. s., IČO Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno sídlem Letenská Anonymizováno/Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno 1 - Anonymizováno Anonymizováno zastoupená advokátem Anonymizováno. Anonymizováno. Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno.Anonymizováno. sídlem Anonymizováno Anonymizováno/Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 trvale bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 21 470 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se co do částky částka s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka, s kapitalizovaným úrokem ve výši částka, se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do datum ve výši 15 %, s úrokem ve výši 22 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částka, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se návrhem podaným u soudu dne datum domáhala po žalovaném zaplacení částka s příslušenstvím v podobě kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka, kapitalizovaného úroku ve výši částka, zákonného úroku z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 8,5 %, úroku ve výši 22,32 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. tel. číslo uzavřené mezi žalovaným a společností právnická osoba dne datum. Podle uvedené smlouvy věřitel poskytl žalovanému úvěr ve výši částka. Žalovaný se zavázal splácet úvěr s příslušenstvím v pravidelných týdenních splátkách po částka s rozložením na 65 splátek konče datum. Uhradil však pouze částka.

2. Za splnění podmínek § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen o. s. ř, soud projednal věc při jednání dne datum v nepřítomnosti žalovaného. Žalovaný se k věci přes výzvu soudu nevyjádřil, k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavil.

3. Soud provedl dokazování listinnými důkazy žalobkyní předloženými, na základě kterých uzavřel, že bylo prokázáno, že mezi právním předchůdkyně žalobkyně a žalovaným došlo k uzavření tvrzené smlouvy a poskytnutí částky částka jako jistiny úvěru s tím, že vrácena byla pouze do částky částka (zjištěno ze smlouvy o úvěru ze dne datum a z transakční historie – přehledu plateb žalovaného k uvedené smlouvě o úvěru, podle níž žalovaný uhradil dne datum částku ve výši částka). Pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobkyni, přičemž o postoupení pohledávky byl žalovaný informován dopisem ze dne datum, odeslaným dne datum (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum včetně přílohy a z oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum a podacího lístku ze dne datum). Žalovaný byl k zaplacení svého dluhu žalobkyní upomínán (zjištěno z předžalobní výzvy ze dne datum včetně podacího lístku ze dne datum), avšak ten na svém dluhu po výzvě ničeho neuhradil. Ze žádosti o úvěr ze dne datum bylo zjištěno, že měsíční příjmy žalovaného představovala částka částka z pracovního poměru, použitelný příjem po odečtu odhadovaných výdajů v částce částka (bez konkrétního upřesnění) nebyl v zákaznické kartě uveden. Žalovaný v žádosti označil jednu vyživovanou osobu. K zákaznické kartě měla být přiložena pracovní smlouva (s poznámkou: do datum) a dvě výplatní pásky. Pracovní smlouva a výplatní pásky předloženy nebyly.

4. Zjištěný skutkový děj soud posoudil s ohledem na datum uzavření smlouvy podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen o. z., a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.

5. Podle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

7. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 věty první tohoto ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

8. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

9. Podle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

10. Podle § 1958 odst. 2 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

11. Soud posoudil zjištěný skutkový stav podle uvedených zákonných ustanovení a dospěl k následujícímu závěru. V řízení žalobkyně prokázala, že její právní předchůdkyně přenechala žalovanému částku ve výši 15 000 Kč. Předmětná smlouva o úvěru však nebyla uzavřena platně. Právní předchůdkyně žalobkyně totiž neprověřila s odbornou péčí úvěruschopnost žalovaného (schopnost poskytnutý úvěr splácet), jak jí ukládal zákon o spotřebitelském úvěru, což má za následek absolutní neplatnost smlouvy (k tomu srovnej rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C679/18). Bez prověření úvěruschopnosti žalovaného neměla být smlouva vůbec uzavírána.

12. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru musí být taková obezřetnost, že poskytovatel před uzavřením smlouvy náležitě zjišťuje údaje o příjmech a výdajích žadatele o úvěr, nespoléhá se jen na údaje tvrzené žadatelem, ale tyto sám prověří a vše profesionálně vyhodnotí. Úvěr přitom smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost žadatele posoudí a z jeho zjištění je zřejmé, že žadatel bude schopen úvěr splácet. Povinnost poskytovatele posoudit před uzavřením smlouvy schopnost spotřebitele splácet dluh představuje pro spotřebitele i určitou záruku, že poskytovatel bude při poskytování úvěru postupovat tak, aby jej do určité míry chránil před neschopností splácet. Primárním chráněným zájmem je zde ochrana spotřebitele před neodpovědným poskytnutím úvěru, které by vedlo k jeho ekonomickým problémům (např. insolvenci) se všemi negativními důsledky. To v projednávaném případě bylo evidentně porušeno. Skutečnost, že žalovanému byl poskytnut úvěr i přes to, že vágně vyčíslil své měsíční výdaje a příjmy, nemohla vést k řádnému zhodnocení úvěruschopnosti žalovaného. Především výdaje jsou uvedeny bez bližší konkretizace, v žádosti je zaškrtnuta jedna vyživovaná osoba, opět bez bližšího zdůvodnění.

13. S ohledem na učiněné závěry byla žalobkyně poučena dle ustanovení § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. včetně poučení o následcích nesplnění takové výzvy. K tomuto poučení žalobkyně žádné další důkazy nezaložila, dokumenty, na které je v žádosti o úvěr odkazováno (pracovní smlouva a dvě výplatní pásky). žalobkyní předloženy rovněž nebyly.

14. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky na základě neplatného titulu. Žalovanému tak vznikla povinnost vrátit poskytnutou dosud nevrácenou jistinu, která činila 13 000 Kč (§ 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, 15 000 Kč – 2 000 Kč, které žalovaný uhradil). Pohledávka byla platně postoupena žalobkyni. Vzhledem k tomu, že ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je speciálním k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele), vzniká nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny.

15. Břemeno tvrzení a důkazní o tom, že není v možnostech a schopnostech spotřebitele vrátit poskytnutou jistinu ihned po výzvě věřitele, nese v plném rozsahu spotřebitel. Pokud spotřebitel břemeno tvrzení a důkazní ohledně toho, že nebylo a není v jeho možnostech a schopnostech vrátit dlužnou jistinu bez zbytečného odkladu, neunese (mimo jiné třeba i proto, že je v řízení pasivní, nedostavuje se k jednání a nemůže být tedy soudem v souladu s § 118a o. s. ř. poučen) pak lze vycházet ze stavu, že v možnostech a schopnostech spotřebitele bylo vrátit dluh bez zbytečného odkladu po výzvě věřitele. Nároky na úroky z prodlení se poté odvíjí od výzvy věřitele (srov. např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 9. 1. 2024, č. j. 23 Co 278/2023 - 91).

16. V daném případě byl žalovaný v řízení po celou dobu pasivní, nereagoval na žalobu ani se nedostavil k jednání, neunesl břemeno tvrzení o tom, že v jeho možnostech nebylo vrátit dlužnou jistinu bez zbytečného odkladu po výzvě žalobkyně. Za výzvu k uhrazení zbylé části dlužných jistin je proto třeba považovat až z oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum (odesláno prostřednictvím provozovatele poštovních služeb dne datum), u něhož se má za to, že bylo ve smyslu § 573 o. z. doručeno žalovanému. V oznámení o postoupení byl žalovaný vyzván, aby zaplatil ve lhůtě 10 dnů od doručení. Tím, že ze strany žalovaného nebylo plněno ve stanovené desetidenní lhůtě, dostal se dnem následujícím po uplynutí této lhůty, tj. datum do prodlení se zaplacením dlužných jistin. Z tohoto důvodu má žalobkyně nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení od datum do zaplacení, a to z dlužné jistiny 13 000 Kč.

17. S ohledem na vše shora uvedené má soud za to, že je po právu nárok žalobkyně na úhradu částky ve výši 13 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od datum do zaplacení, ostatní žalobou požadované nároky nebyly shledány po právu.

18. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 151 odst. 1 za použití § 142 odst. 2 a § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že žalovanému uložil povinnost nahradit žalobkyni 21,1 % nákladů řízení, jelikož žalobkyně byla úspěšná částečně, avšak ve větší části než žalovaný. Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši částka a z nákladů za zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „AT“), za 4 úkony právní služby po částka dle § 14b a § 11 odst. 1 písm. a) a d) AT (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a sepsání žaloby, podání ve věci samé dne datum), za jeden úkon právní služby po částka (za účast u jednání soudu dne datum § 11 odst. 1 písm. g) AT) včetně pěti paušálních náhrad hotových výdajů po částka dle § 14 odst. 5 AT, náhradu za promeškaný čas v souvislosti s účastí na soudním jednání 4x ½ hodiny po částka dle § 14 odst. 3 AT, celkem v částce částka (částka děleno dvěma), cestovné v celkové výši částka (částka děleno dvěma), a to za cestu na jednání soudu dne datum na trase adresa a zpět (celkem hodnota km) vozidlem Citroen C3, reg. zn. právnická osoba 99044, a to při spotřebě 6,9 l/100 km a při ceně motorového benzínu částka za litr a náhradě za opotřebení ve výši částka (§ 1 a § 4 vyhlášky č. 467/2022 Sb.), přičemž náhrada za promeškaný čas a cestovné je účtováno polovinou částky z důvodu konání dvou jednání u soudu v týž den, a dále náhrady za 21% DPH ve výši částka (ze součtu odměny advokáta, režijních paušálů, náhrady za promeškaný čas, cestovného). S ohledem na míru úspěchu žalobkyně ve věci jí soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení ve výši částka (tj. 21,1 % z částky částka). Soud při určení výše nákladů řízení vycházel z příslušných ustanovení advokátního tarifu, neboť řízení bylo zahájeno ustáleným vzorem žaloby, který podává táž žalobkyně ve skutkově a právně obdobných věcech. Lhůta k plnění byla podle § 160 odst. 1 o. s. ř. určena třídenní s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Příbrami. Pokud by povinná osoba dobrovolně nesplnila povinnosti uložené jí tímto rozhodnutím, má oprávněná osoba právo podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 o. s. ř.) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem exekuční návrh (zákon č. 120/2001 Sb.).