21 C 49/2023

Plný text

Okresní soud v Příbrami rozhod samosoudcem Mgr. Jiřím Petrem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa žalovaného a žalobkyně zastoupena advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného a žalobkyně zastoupen advokátkou jméno příjmení sídlem adresa o vypořádání společného jmění manželů

I. Žaloba na vypořádání společného jmění manželů se ohledně pozemku parc. [číslo] kat. úz. [část obce], ideálních spoluvlastnických podílů o velikostech ½ na pozemcích parc. č. St. 57, a par. [číslo] oba v kat. úz. [část obce], a pozemků parc. č. St. [číslo], parc. [číslo] par. [číslo] parc. [číslo] všechny v kat. úz. [obec], zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení 6 534 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho zástupkyně.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Příbrami dne 28. 2. 2023 domáhá, aby soud vypořádal její zaniklé společné jmění manželů s žalovaným jako jejím bývalým manželem, a to tak že přikáže do výlučného vlastnictví žalovaného: i. pozemek parc. [číslo] ostatní plocha zapsaný na [list vlastnictví], k. ú. [část obce], Katastrální úřad pro Středočeský kraj, [stát. instituce], ii. spoluvlastnické podíly o velikostech 1/2 na pozemcích parc. [číslo] zahrada, a parc. č. St. 57, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], oba zapsané na [list vlastnictví], k. ú. [část obce], Katastrální úřad pro Středočeský kraj, [stát. instituce], iii. pozemek parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba [adresa] rodinný dům, pozemek parc. [číslo] zahrada, pozemek parc. [číslo] zahrada, pozemek parc. [číslo] zahrada, všechny zapsané na [list vlastnictví], k. ú. [obec], Katastrální úřad pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Příbram, (dále jen„ předmětné pozemky“), a uloží žalovanému uhradit žalobkyni na vyrovnání jejího podílu částku určenou soudem, a to do 1 měsíce od právní moci rozsudku.

2. Žalobkyně podle svých slov uzavřela dne 11. 12. 2004 s žalovaným manželství, které Okresního soudu v Příbrami rozsudkem ze dne 24. 5. 2022, č. j. 7 C 210/2021–21, jenž nabyl právní moci dne 3. 6. 2022, rozvedl.

3. Notářským zápisem ze dne 30. 11. 2007 (správně 30. 11. 2004) uzavřeli účastníci předmanželskou smlouvu, ve které si mimo jiné sjednali, že bude každý nabývat majetek do svého výlučného vlastnictví bez ohledu na zdroje, které byly při nabytí takových věcí do výlučného vlastnictví použity. Dále v čl. šestém ujednali, že doklady o nabytí věcí budou pro přehlednost označovány jménem toho, v jehož výlučném vlastnictví budou.

4. Za trvání manželství nabyli účastníci předmětné nemovitost. Ačkoli účastníci uzavřeli předmanželskou smlouvu o majetkovém režimu, tak se podle žalobkyně předmětné nemovitosti staly součástí společného jmění manželů. Je tomu tak podle ní proto, že při jejich nabývání účastníci projevili svou vůli nabýt předmětné nemovitosti do společného jmění manželů. Tomu podle ní odpovídají jak zápisy v katastru nemovitostí, tak nabývací tituly. 5. „ Z právní opatrnosti“ žalobkyně současně s žalobou na vypořádání společného jmění manželů podala i žalobu na vypořádání podílového spoluvlastnictví„ pro případ, že by nemovitosti měli účastníci v podílovém spoluvlastnictví“.

6. Žalobkyně rovněž zpochybňuje námitku žalovaného, že žalobou nelze domáhat vypořádání jen pouhé části společného jmění manželů, ale je nutné definovat celý jeho obsah, tedy aktiva i pasiva. Podle ní naopak mohou být v řízení o vypořádání společného jmění manželů vypořádány pouze ty věci, jejichž vypořádání účastnici ve lhůtě tří let od zániku společného jmění manželů navrhnou.

7. Dále žalobkyně uvádí, že se s žalovaným není možné dohodnout na jakémkoliv způsobu vypořádání společného jmění manželů. Žalobkyně nemá finanční prostředky na vyplacení žalovaného a žalovaný je naopak bonitní a prosperující. Z tohoto důvodu navrhuje, aby bylo společné jmění vypořádáno tak, jak je uvedeno v odstavci 1. tohoto usnesení, a žádá, aby soud uložil žalovanému zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení. K tomu žalobkyně uvedla, že se však nebrání i rozhodnutí, podle něhož soud přikáže předmětné pozemky do výlučného vlastnictví žalobkyně a žalobkyni uloží uhradit žalovanému částku na vyrovnání jeho podílu.

8. Žalovaný navrhuje žalobu zamítnout. Uvádí, že pod spisovou značkou 5 C 30/2023 je vedeno řízení, ve kterém žalobkyně navrhuje vypořádání podílového spoluvlastnictví k předmětným pozemkům. Zastává názor, podle něhož o totožných věcech nelze vést ve stejnou dobu dvě soudní řízení. Jedná se o neodstranitelnou překážku řízení ve smyslu ustanovení § 83 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). Žalobkyně podle něj rozporuplně v řízení vedeném pod sp. zn. 21 C 49/2023 tvrdí, že nemovité věci jsou v zaniklém společném jmění manželů, a v řízení vedeném pod sp. zn. 5 C 30/2023, že předmětné pozemky jsou v podílovém spoluvlastnictví účastníků.

9. Podle žalovaného v projednávané věci byl mezi účastníky dne 30. 11. 2014 ve formě notářského zápisu sjednán smluvený režim majetkového práva, založený notářským zápisem, a společné jmění manželů tak nevzniklo. Jestliže nevzniklo, nemohlo ani zaniknout, a tudíž nelze ani neexistující společné jmění manželů vypořádat 10. K tomu žalovaný dodává, že smlouvy o změně manželského majetkového režimu, ať se jedná o smlouvy o změně zákonného režimu, tak i o smlouvy o změně smluveného režimu nebo režimu založeného rozhodnutím soudu musí být sepsány ve formě notářského zápisu. Nebyl-li majetkový režim notářským zápisem změněn, nemohly žádné věci účastníků být v režimu společného jmění manželů.

11. Dále žalovaný vyslovuje názor, že žalobou nelze domáhat vypořádání jen pouhé části společného jmění manželů, ale je nutné definovat celý jeho obsah, tedy aktiva i pasiva.

12. Podle žalovaného nemovité věci uvedené v bodě II. část 1 a část 2 byly pořízeny z jeho výlučných prostředků. Jeho bratr mu na výstavbu domu [adresa], uvedeného v bodě II části 3, poskytl darem veškeré dřevařské součásti na stavbě, tedy okna, dveře včetně zárubní, laťování, kuchyňskou linku, a to včetně montáže těchto dřevařských a truhlářských výrobků. Druhý jeho bratr mu poskytli darem veškeré práce na krovu včetně položení střešní krytiny. Žalovaný hodnotu těchto truhlářských a tesařských výrobků a prací odhaduje na 4 000 000 Kč. Tvrzení žalobkyně, že se opakovaně snažila s žalovaným dohodnout, není podle žalovaného pravdivé.

13. K tomu žalobkyně uvedla, že práce rodičů a rodinných příslušníků se do hodnoty nemovitosti nezapočítávají.

14. Z provedeného dokazování se podává: i. Dne 30. 11. 2004 uzavřela žalobkyně s žalovaným ve formě notářského zápisu NZ [číslo] [spisová značka] předmanželskou smlouvu, podle níž„ okamžikem uzavření sňatku budou nabývat věci odděleně, každý do svého výlučného vlastnictví, bez ohledu na zdroje, které byly pro nabytí těchto věcí použity, a vlastníkem věci bude ten, který bude účastníkem příslušného právního vztahu. Oba účastníci vylučují nabývání majetku do společného jmění, kromě obvyklého vybavení společné domácnosti. Co se týká obvyklého vybavení společné domácnosti oba účastníci v nejbližší době nepředpokládají další její vybavování, neboť považují dosavadní vybavení domácnosti věcmi ve výlučném vlastnictví pana [celé jméno žalovaného] za dostatečné. Další obvyklé vybavení společné domácnosti do budoucna, pokud bude pořizováno, bude náležet do společného jmění obou manželů.“ (viz notářský zápis NZ [číslo] [spisová značka]). ii. Dne 11. 12. 2004 účastníci uzavřeli manželství (nesporné tvrzení účastníků). iii. Po dobu trvání manželství manželé nabyli vlastnictví k předmětným pozemkům (nesporné tvrzení účastníků a výpisy z katastru nemovitostí). iv. V katastru nemovitostí je u předmětných nemovitostí zapsáno, že náleží do společného jmění manželů účastníků (výpisy z katastru nemovitostí). v. Manželství účastníků byl rozsudkem Okresního soudu v Příbrami ze dne 24. 5. 2022, č. j. 7 C 210/2021–21, rozvedeno. Tento rozsudek nabyl právní moci dne 3. 6. 2022 (viz rozsudek ze dne 24. 5. 2022, č. j. 7 C 210/2021–21). vi. Účastníci od 30. 11. 2004 do zániku manželství neuzavřeli smlouvu o změně majetkového režimu ve formě notářského zápisu (nesporné tvrzení účastníků). vii. Z úřední činnosti je soudu známo, že žalobkyně podala dne 28. 2. 2023 žalobu na vypořádání podílového spoluvlastnictví k předmětným pozemkům. Řízení vede Okresní soud v Příbrami pod spisovou značkou 5 C 30/2023.

15. Jako předběžnou soud nejprve posoudil otázku, zda jsou předmětné pozemky součástí zaniklého společného jmění manželů účastníků. Tu je třeba posuzovat u každé věci zvlášť podle právní úpravy účinné v době, kdy manželé či jeden z manželů věc nabyli, neboť se jedná o vznik věcného práva (§ 3028 odst. 2 o. z.).

16. Předmětné pozemky manželé nabývali jak za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, účinného do 31. 12. 2013, (dále jen„ obč. zák.“), tak za účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“), tj. od 1. 1. 2014.

17. Podle § 143a obč. zák. mohou manželé smlouvou uzavřenou formou notářského zápisu rozšířit nebo zúžit stanovený rozsah společného jmění manželů. Takto mohou manželé změnit rozsah majetku a závazků nabytých či vzniklých v budoucnosti, ale i majetku a závazků, které již tvoří jejich společné jmění. Předmětem této smlouvy mohou být i jednotlivé majetkové hodnoty a závazky. Jestliže je předmětem smlouvy nemovitost, která již náleží do společného jmění manželů nebo do výlučného majetku jednoho z nich, nabývá smlouva účinnosti vkladem do katastru nemovitostí (odstavec 1). Manželé mohou dále smlouvou uzavřenou formou notářského zápisu vyhradit zcela nebo zčásti vznik společného jmění manželů ke dni zániku manželství, pokud nejde o věci tvořící obvyklé vybavení společné domácnosti (odstavec 2). Muž a žena, kteří chtějí uzavřít manželství, mohou smlouvou uzavřenou formou notářského zápisu upravit své budoucí majetkové vztahy v manželství obdobně (odstavec 3).

18. Podle § 716 zákona o. z. snoubenci a manželé si mohou ujednat manželský majetkový režim odlišný od zákonného režimu. Ujednají-li si smluvený režim manželé, upraví zpravidla své povinnosti a práva týkající se již existujícího společného jmění. Ujedná-li se pro smluvený režim zpětný účinek, nepřihlíží se k tomu (odstavec 1). Smlouva o manželském majetkovém režimu vyžaduje formu veřejné listiny (odstavec 2).

19. Podle § 717 o. z. smluvený režim může spočívat v režimu oddělených jmění, v režimu vyhrazujícím vznik společného jmění ke dni zániku manželství, jakož i v režimu rozšíření nebo zúžení rozsahu společného jmění v zákonném režimu. Ustanovení o režimu oddělených jmění se použijí obdobně v režimu vyhrazujícím vznik společného jmění ke dni zániku manželství (odstavec 1). Smluvený režim lze změnit dohodou manželů nebo rozhodnutím soudu; taková změna vyžaduje dohodu manželů nebo rozhodnutí soudu o součástech společného jmění v dosavadním režimu (odstavec 2).

20. Právní úprava společného jmění manželů umožňuje snoubencům a manželům ujednat si manželský majetkový režim odlišný od zákonného režimu. Smluvený režim může spočívat mimo jiné v režimu oddělených jmění (§ 716 odst. 1, § 717 odst. 1 o. z.). Je-li ujednán režim oddělených jmění, nedochází v případě, že snoubenci uzavřou manželství, ke vzniku společného jmění manželů. Platí přitom, že smlouva snoubenců o manželském majetkovém režimu nabývá účinnosti uzavřením manželství (§ 702 odst. 1 věta první o. z.). Smyslem uzavírání smlouvy o manželském majetkovém režimu snoubenci je upravit si majetkové poměry budoucích manželů tak, aby bylo zřejmé, jakým způsobem budou budoucí manželé hospodařit, jak budou spravovat svůj majetek, zda budou nabývat věci do společného jmění manželů, jakým způsobem budou hradit případné dluhy, jak bude naloženo s příjmy apod., tedy tak, aby uzavřením manželství nebylo jejich majetkové postavení ohroženo. I pro smlouvy o manželském majetkovém režimu uzavírané snoubenci přitom platí, že smlouva se nesmí svým obsahem nebo účelem dotknout práv třetí osoby, ledaže by se smlouvou souhlasila; tato smlouva uzavřená bez souhlasu třetí osoby nemá vůči ní právní účinky (§ 719 odst. 2 o. z., srov. Hrušáková, M., Králíčková, Z., Westphalová, L. a kol. Občanský zákoník II. Rodinné právo (§ 655−975). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 239, k účinnosti smluv rovněž srov. MELZER, F., TÉGL, P. a kolektiv: Občanský zákoník – velký komentář. Svazek IV. § 655-975 Praha: Leges, 2016, s. 427-434, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 2. 2021, sp. zn. 20 Cdo 1846/2020).

21. Z výše citovaných ustanovení je zřejmé, že ať již za právní úpravy účinné do 31. 12. 2013 či za současné právní úpravy vyžadoval zákon pro smlouvu měnící majetkový režim manželů formu notářského zápisu. Není pak rozumný důvod, pro který by se tento formální požadavek měl vztahovat na změnu majetkového režimu manželů stanovenou zákonem (zákonný) a nikoli již na majetkový režim, který si manželé upravily smlouvou (smluvený). I když je změna smluveného majetkové režimu také změnou smlouvy, primárně se jedná o změnu majetkového režimu manželů. Ostatně formální zákonný požadavek na formu smlouvy upravující smluvený majetkový režim by zde byl i v případě, že by se jednalo především o změnu smlouvy (viz § 40 odst. 2 o. z. a § 568 o. z.).

22. V režimu právní úpravy účinné do 31. 12. 2013 Nejvyšší soud formuloval a odůvodnil názor podle něhož nabývání do BSM, nyní SJM, bylo a je upraveno kogentním právním předpisem (tj. § 143 obč. zák.), od kterého se účastníci mohou o své vůli odchýlit jedině některou ze smluv upravených v § 143a odst. 1 a odst. 2 obč. zák. Jednou z těchto smluv je i smlouva o zúžení BSM, která se uzavírá v kvalifikované podobě notářského zápisu. Je-li takováto smlouva platná a účinná, nahrazuje zákonnou úpravu nabývání majetku (jmění) do BSM. Poté, co se stane tato nová úprava účinnou, nemohou se od ní účastnici (stejně jako od zákonné úpravy) odchýlit pouhým společným projevem vůle, například nabýt věc do společného majetku (jmění), ačkoli podle smlouvy o zúžení má taková věc patřit do výlučného vlastnictví jednoho z nich. [příjmení] to bylo možné, museli by pak účastníci nejdříve uzavřít smlouvu o rozšíření zúženého BSM, která by takovéto nabytí umožnila. Jinými slovy, za situace, kdy bylo smlouvou o zúžení SJM uzavřenou ve formě notářského zápisu dohodnuto, že věci určitého druhu (například nemovitosti), budou ve výlučném vlastnictví jednoho z manželů, lze takovéto věci nabýt do SJM, jen je-li to opět umožněno smlouvou ve formě notářského zápisu (k tomu rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 2. 2012, sp. zn. 22 Cdo 3541/2009, uveřejněný pod č. 119/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo z novější judikatury též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12. 6. 2019, sp. zn. 22 Cdo 1149/2019).

23. V režimu účinné právní úpravy není důvod se od názoru Nejvyššího soudu odchýlit. Ustanovení upravující režim společného jmění manželů (§ 709 a násl. o. z.) stanovuje způsob, jakým manželé nabývají vlastnictví věcí, tj. upravuje podmínky, za který nabývají manželé věci do svého společného jmění a za kterých nikoli. Tato úprava je relativně kogentní v tom smyslu, že se zákon připouští možnost se od jím stanovených pravidel (zákonného režimu) odchýlit. Způsob, jakým se manželé mohou od zákonného režimu odchýlit je upraven v § 716 a násl. o. z. (tzv. smluvený režim). Z uvedeného je zřejmé, že byla-li by ustanovení o způsobu, jakým se lze od zákonného režimu dispozitivní, postrádala by jakýkoli smysl, byla by obsoletní. To by totiž znamenalo, že by si manželé bez zřetele na tyto ustanovení mohli ujednat majetkový režim jakýmkoli způsobem.

24. Účelem zákonného požadavku na formu smlouvy o změně majetkového režimu manželů je primárně zabránit relativizaci nabývání vlastnictví manželi, tj. ochrana veřejného zájmu, kdy stát má zájem na transparentnosti vlastnictví manželů. To mimo jiné vyplývá i z povinné evidence takových smluv (srov. § 35c zákona č. 358/1992 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2013, a § 35d téhož zákona ve znění účinném od 1. 1. 2014). Uvedené znamená, že smlouva o změně majetkového režimu manželů, která není učiněna ve formě veřejné listiny (notářského zápisu) je v rozporu s kogentním ustanovením zákona chránící veřejný pořádek, a tudíž neplatná (§ 582 a § 588 o. z.).

25. V projednávané věci si účastníci jako snoubenci ve formě notářského zápisu sjednaly režim oddělených jmění, přičemž před ani po uzavření manželství tento majetkový režim smlouvou ve formě veřejné listiny nezměnili. S ohledem na výše uvedené závěry nemohli účastnici po dobu manželství nabýt do společného jmění manželů žádný majetek. Soud tedy dospěl k závěru, že předmětné pozemky nejsou ve společném jmění manželů účastníků, a proto žalobu zamítl.

26. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 151 odst. 1 za použití § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšné žalované přiznal nárok na náhradu nákladů řízení v částce 6 534 Kč. K postupu podle § 150 o. s. ř. soud neshledal důvod, neboť žalobkyně byla odpovědná za to, zda podá žalobu na vypořádání společného jmění manželů či žalobu na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. Zvolila-li nesprávný postup, nelze toto klást za vinu žalovanému, kterému v důsledku nesprávné volby žalobkyně vznikly další náklady na řešení jejich sporu.

27. Při rozhodování o nákladech řízení soud postupoval podle § 7 bodu 5 a § 9 odst. 1 a vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu Náklady řízení sestávají z odměny za tři úkony právní služby po 1 500 Kč (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k věci, účast na jednání), tj. 4 500 Kč, tří paušálních náhrad hotových výdajů po 300 Kč, tj. 900 Kč, 21 % DPH ze součtu odměny a režijních paušálů, tj. 1 134 Kč Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. třídenní s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).