21 C 66/2026

Plný text

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Petrem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovaným: Jméno žalované , narozený Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 346 879,84 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni 346 879,84 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,90 % ročně z částky 345 079,84 Kč od 17. 12. 2025 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení z částky 346 879,84 Kč od 17. 12. 2025 do zaplacení ve výši 12 %, kapitalizovaný úrok ve výši 38 020,29 Kč a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 25 329,75 Kč.

II. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce na náhradu nákladů řízení 50 720,50 Kč 1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá vydání rozhodnutí, kterým by soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni peněžité plnění z titulu nesplaceného spotřebitelského úvěru, přičemž předmět řízení sestává z částky 346 879,84 Kč (složené z dlužné jistiny úvěru ve výši 345 079,84 Kč a dlužných smluvních poplatků ve výši 1 800 Kč), běžného smluvního úroku ve výši 7,90 % ročně z částky 345 079,84 Kč počítaného od 17. 12. 2025 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 346 879,84 Kč počítaného od 17. 12. 2025 do zaplacení, kapitalizovaného běžného úroku vyčísleného za předchozí období v pevné částce 38 020,29 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení vyčísleného za předchozí období v pevné částce 25 329,75 Kč.

2. Žalobkyně uvedla že dne 23. 10. 2020 uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru č. , Anonymizováno, (dále jen „smlouva o úvěru“), na jejím základě poskytla žalovanému bezúčelový spotřebitelský úvěr ve výši 420 000 Kč, přičemž tyto peněžní prostředky byly téhož dne převedeny na sjednaný účet žalovaného. Žalovaný se v rámci smluvních ujednání zavázal poskytnutý úvěr vrátit v 144 pravidelných měsíčních anuitních splátkách, každá ve výši 4 525 Kč, se splatností vždy k 24. dni v příslušném kalendářním měsíci. Následně smluvní strany dne 10. 8. 2021 uzavřely Dodatek ke smlouvě o úvěru, kterým došlo k modifikaci původního závazku spočívající v navýšení celkového množství měsíčních anuitních splátek na 149. Nedílnou součást smluvního ujednání tvořily Obchodní podmínky pro , Anonymizováno, Spotřebitelské úvěry (dále jen „obchodní podmínky“), s jejichž zněním žalovaný před uzavřením smlouvy vyslovil souhlas, což stvrdil svým prohlášením v textu samotné úvěrové smlouvy. Podle čl. 4.4. obchodních podmínek ve spojení s platným Sazebníkem poplatků , Anonymizováno, vzniklo žalobkyni právo účtovat žalovanému poplatky za poskytnuté služby. V rámci předmětu řízení tak žalobkyně uplatňuje též výše uvedené dlužné poplatky v celkové výši 1 800 Kč, které jsou tvořeny poplatkem za upomínku k úhradě dlužných částek ze dne 2. 9. 2024 ve výši 300 Kč a třemi poplatky za výzvy k úhradě dlužných částek po 500 Kč ze dne 9. 9. 2024, 30. 9. 2024 a 31. 10. 2024.

3. Porušení smluvní povinnosti ze strany žalovaného spatřuje žalobkyně v tom, že přestal hradit sjednané měsíční splátky k datu jejich splatnosti, přičemž naposledy se ocitl v prodlení se splátkou splatnou dne 24. 8. 2024. Vzhledem k opakovanému prodlení žalovaného s úhradou měsíčních splátek, respektive dlužných poplatků, a poté, co mu byla dne 31. 10. 2024 odeslána „Poslední výzva k zaplacení dlužné částky“, přistoupila žalobkyně v souladu s čl. 8.2. obchodních podmínek k celkovému zesplatnění úvěru. Písemné oznámení o odeslání akcelerace dluhu (oznámení o zesplatnění) bylo žalovanému zasláno na poštovní adresu pro doručování naposledy sdělenou ve smyslu čl. 9.2. písm. a) obchodních podmínek. V důsledku tohoto procesního úkonu žalobkyně se veškeré závazky žalovaného staly předčasně splatnými dne 24. 1. 2025.

4. K datu předčasného zesplatnění (24. 1. 2025) vyčíslila žalobkyně celkový dluh žalovaného na částku 360 902,44 Kč, která sestávala z dlužné jistiny ve výši 345 119,84 Kč, kapitalizovaného běžného úroku ve výši 13 634,18 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 348,42 Kč a sjednaných poplatků ve výši 1 800 Kč. Protože žalovaný dlužné prostředky ani po zesplatnění neuhradil, uplatňuje žalobkyně v rámci předmětu řízení rovněž nárok na příslušenství pohledávky, které naběhlo za období po zesplatnění úvěru. Vyčerpaný a nesplacený úvěr byl podle smluvních ujednání úročen pevnou úrokovou sazbou ve výši 7,90 % ročně Současně žalobkyni z důvodu prodlení žalovaného s úhradou jistiny a poplatků (podle čl. 5.2. obchodních podmínek) vznikl nárok na zákonný úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., která v daném období činila 12 % ročně.

5. Podle žalobkyně stav dlužné pohledávky k datu 16. 12. 2025 dosáhl celkové výše 410 229,88 Kč (dlužná jistina ve výši 345 079,84 Kč, kapitalizovaný běžný úrok ve výši 38 020,29 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 25 329,75 Kč a smluvní poplatky ve výši 1 800 Kč).

6. Před podáním žaloby byl žalovaný opětovně vyzván k plnění předžalobní výzvou ze dne 16. 1. 2026 zaslanou na jeho poslední známou adresu, v níž byl informován o výši dluhu a upozorněn na možnost soudního vymáhání, avšak na tuto výzvu nereagoval.

7. Žalobkyně dodala, že před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudila úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných jak od žalovaného, tak z dostupných databází o jeho bonitě a platební morálce, přičemž úvěr byl schválen ve standardním schvalovacím procesu a žalobkyně dospěla k závěru, že žalovaný disponoval dostatečnou platební kapacitou ke splácení sjednané měsíční splátky ve výši 4 525 Kč. Příjem žalovaného zjišťovala především z výpisů z jeho běžného účtu vedeného u žalobkyně, a to jako průměr příjmů za předchozích pět měsíců, který měl činit 28 575,60 Kč a převyšovat žalovaným deklarovaný příjem, a že výdaje žalovaného stanovila kombinací údajů z jeho účetních transakcí a údajů uvedených v žádosti, zahrnujících zejména životní náklady, náklady na bydlení, pravidelné i nepravidelné výdaje a případné závazky, přičemž při jejich výpočtu vycházela z analýzy pravidelných plateb i nepravidelných výdajů. Na základě takto zjištěných příjmů a výdajů byla systémem vyhodnocena platební kapacita žalovaného ve výši 14 881,05 Kč, tedy výrazně převyšující výši sjednané měsíční splátky, a proto byla shledána dostatečnou, přičemž dále zohlednila i zadluženost žalovaného zjištěnou z registrů a vyhodnotila jeho rizikovost jako nízkou.

8. Žalovaný se se ve věci nevyjádřil.

9. Z provedeného dokazování se podává:i. Žalovaný dne 23. 10. 2020 podal u žalobkyně, žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru, v níž byl identifikován svými osobními údaji, uvedl své příjmové a majetkové poměry (čistý měsíční příjem 21 020 Kč, výdaje 6 000 Kč, bez dalších úvěrových závazků), požádal o úvěr ve výši 420 000 Kč s deklarovaným účelem bydlení a současně prohlásil, že nemá závazky po splatnosti ani jiné relevantní překážky a že všechny jím uvedené údaje jsou pravdivé a přesné.ii. Mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 23. 10. 2020 uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky až do výše 420 000 Kč, které měly být čerpány jednorázově převodem na jeho účet, přičemž žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet ve 144 pravidelných měsíčních splátkách ve sjednané výši 4 525 Kč, počínaje dnem 24. 11. 2020, a plnit další smluvní povinnosti, zejména hradit úroky a případné příslušenství, když součástí smlouvy byly rovněž obchodní podmínky upravující práva a povinnosti smluvních stran, přičemž tato skutková zjištění soud učinil ze smlouvy o úvěru. Úrok byl sjednán na 7,90 % ročně.iii. Součástí smlouvy o spotřebitelském úvěru byly obchodní podmínky, v nichž bylo mimo jiné sjednáno, že žalobkyně je oprávněna účtovat poplatky za poskytované bankovní služby dle sazebníku (čl. 4.4.), dále že žalovaný je povinen splácet poskytnuté peněžní prostředky a úroky ke sjednaným dnům splatnosti (čl. 5.2.), že v případě prodlení žalovaného je žalobkyně oprávněna jej vyzvat k úhradě dlužné částky, poskytnout mu k tomu lhůtu alespoň 30 dnů, a pokud žalovaný ani poté nesplní svou povinnost, je žalobkyně oprávněna zesplatnit celý úvěr (čl. 8.2.), a dále že písemnosti žalobkyně jsou zasílány zejména na zasílací adresu sdělenou žalovaným (čl. 9.2 písm. a). Tato skutková zjištění soud učinil z obchodních podmínek, které tvoří součást smlouvy o úvěru.iv. Soud vzal za prokázané, že dle sazebníku žalobkyně, konkrétně z části upravující nedodržení smluvních podmínek u úvěrů (oddíl „Půjčky“ – položka „Nedodržení smluvních podmínek půjček“), byla stanovena povinnost hradit poplatky za upomínky a výzvy k úhradě dlužné částky, a to ve výši 300 Kč za upomínku a 500 Kč za výzvu, přičemž tato skutková zjištění soud učinil ze sazebníku žalobkyně účinného od 1. 11. 2025.v. Z výpisu z účtu č. , č. účtu, za období od 23. 10. 2020 - 31. 10. 2020 bylo prokázáno, že žalovanému byla připsána částka 420 000 Kč.vi. Z dodatku ke smlouvě o úvěru ze dne 10. 8. 2021 bylo prokázáno, že se účastni dohodly na změně smluvních ujednání smlouvy o spotřebitelském úvěru, a to mimo jiné na odložení splátek od 24. 8. 2021 do 24. 11. 2021. Výše splátky zůstala 4 525 Kč. Den poslední splátky byl posunut na 24. 6. 2033.vii. Žalobkyně žalovaného vyzvala výzvou k zaplacení dluhu (1. výzva), opakovanou výzvou k zaplacení dluhu (2. výzva) a poslední výzvou k zaplacení dluhu ze dne 31. 10. 2024. Poslední výzva byla žalovanému doručena 4. 11. 2024. To bylo prokázáno příslušnými výzvami a dodejkou.viii. Žalobkyně oznámením ze dne 26. 1. 2025 oznámila žalovanému, že ke dni 24. 1. 2025 prohlašuje všechny pohledávky ze smlouvy o úvěru za splatné (zesplatnění úvěru), současně mu zamezila další čerpání prostředků a vyčíslila dluh ke dni 25. 1. 2025 částkou 361 050,80 Kč, přičemž do zaplacení má být dluh dále úročen v souladu se smlouvou, a tato skutková zjištění soud učinil z oznámení o zesplatnění úvěru. Oznámení bylo žalovanému doručeno dne 28. 1. 2025. Tyto skutečnosti byly prokázány příslušným oznámením a dodejkou.ix. Předžalobní výzvou ze dne 14. 1. 2025 v zástupce žalobkyně vyzval žalovaného ke splacení dluhu (prokázáno výzvou a poštovním podacím archem.x. Žalobkyně měla před poskytnutím úvěru k dispozici výpisy z účtu žalovaného č. , hodnota, . Z výpisu z účtu č. , hodnota, , vedeného na jméno žalovaného bylo prokázáno, že v období od května do září 2020 dosahovaly příjmy a výdaje v jednotlivých měsících rozdílných hodnot a vykazovaly převážně přebytkové hospodaření. V měsíci květnu 2020 činily příjmy 20 479 Kč a výdaje 10 469,07 Kč, takže hospodaření skončilo přebytkem 10 009,93 Kč. V červnu 2020 dosáhly příjmy částky 27 245 Kč a výdaje 16 100,96 Kč, což představuje přebytek 11 144,04 Kč. V červenci 2020 činily příjmy 27 401 Kč a výdaje 20 613,29 Kč, takže přebytek představoval 6 787,71 Kč. V srpnu 2020 byly zjištěny příjmy ve výši 57 403 Kč a výdaje ve výši 39 212,28 Kč, což znamená přebytek 18 190,72 Kč. Naproti tomu v září 2020 činily příjmy 32 456 Kč a výdaje 34 920,82 Kč, takže hospodaření skončilo schodkem −2 464,82 Kč. Průměrné měsíční příjmy žalovaného za uvedené období činily 32 996,80 Kč a průměrné měsíční výdaje 24 263,28 Kč. Z toho vyplývá, že průměrný měsíční přebytek hospodaření dosahoval částky 8 733,52 Kč.xi. Z jiných provedených důkazů nedospěl soud k žádným pro rozhodnutí ve věci podstatným skutkovým zjištěním.

10. S ohledem na datum uzavření smlouvy o úvěru posuzoval soud věc podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 31. 12. 2020 (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).

11. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

12. Podle § 87 odst. 1 věta první zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.

13. Podle § 1968 věty prvé o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

14. Podle § 1892 odst. 1 o. z. kdo bez dlužníkova souhlasu ujedná s věřitelem, že za dlužníka splní jeho dluh, stává se novým dlužníkem vedle původního dlužníka a je spolu s ním zavázán společně a nerozdílně.

15. Ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru ukládá poskytovateli spotřebitelského úvěru, aby před uzavřením smlouvy o úvěru s odbornou péčí posoudil schopnost spotřebitele finanční prostředky poskytovateli úvěru vrátit, přičemž nesplnění této povinnosti má za následek (absolutní) neplatnost smlouvy, na základě které byly finanční prostředky spotřebiteli poskytnuty, k níž soud je povinen přihlédnout z úřední povinnosti.

16. V projednávané věci bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 420 000 Kč, a to na základě smlouvy o úvěru. Byla proto povinna prokázat, že před uzavřením smlouvy řádně zkoumala schopnost žalovaného úvěr splácet.

17. Z provedeného dokazování soud zjistil, že žalobkyně před poskytnutím úvěru provedla posouzení úvěruschopnosti žalovaného na základě konkrétních a ověřitelných podkladů vztahujících se k jeho příjmům, výdajům a celkové finanční situaci. Při posouzení příjmové stránky žalobkyně vycházela z pravidelného měsíčního příjmu žalovaného ve výši 28 575,60 Kč, zatímco při hodnocení výdajové stránky zohlednila pravidelné měsíční výdaje ve výši 13 694,55 Kč. Pro posouzení reálného hospodaření žalovaného měla žalobkyně k dispozici výpisy z jeho bankovního účtu za období od května do září 2020, z nichž soud zjistil, že průměrné měsíční příjmy žalovaného činily 32 996,80 Kč a průměrné měsíční výdaje 24 263,28 Kč, takže průměrný měsíční přebytek hospodaření dosahoval částky 8 733,52 Kč. Z takto zjištěných údajů současně vyplývá, že platební kapacita žalovaného byla dostatečná k úhradě sjednané měsíční splátky úvěru ve výši 4 525 Kč, neboť uvedený přebytek tuto splátku výrazně převyšoval. Soud proto uzavírá, že žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti žalovaného postupovala řádně a s přihlédnutím ke všem rozhodným skutečnostem, které jí byly v době před poskytnutím úvěru známy nebo zjistitelné.

18. Soud přiznal žalobkyni uplatněnou pohledávku v plném rozsahu, neboť z provedeného dokazování zjistil, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 23. 10. 2020 uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 420 000 Kč, přičemž tyto prostředky měly být žalovaným čerpány na jeho účet a následně spláceny v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4 525 Kč po dobu 144 měsíců. Žalobkyně tyto finanční prostředky žalovanému poskytla. Žalovaný svou povinnost řádně a včas nesplnil a dostal se do prodlení se splácením jednotlivých splátek, přičemž žalobkyně jej v souladu se smlouvou a obchodními podmínkami opakovaně vyzývala k úhradě dlužné částky a poskytla mu k tomu přiměřenou lhůtu, avšak bezvýsledně. Za této situace žalobkyně ke dni 24. 1. 2025 prohlásila celý dluh za splatný, čímž se stal splatným celý dosud nesplacený závazek žalovaného. Výše pohledávky žalobkyně byla ke dni 25. 01. 2025 vyčíslena částkou 361 050,80 Kč, která zahrnovala dlužné splátky, úroky, úroky z prodlení a poplatky, přičemž výše těchto poplatků odpovídala smluvním ujednáním a sazebníku žalobkyně, podle něhož činí poplatek za upomínku 300 Kč a za výzvu 500 Kč. Soud současně vzal v úvahu, že smluvní dokumentace včetně obchodních podmínek výslovně upravovala povinnost žalovaného splácet úvěr ke sjednaným dnům splatnosti, jakož i oprávnění žalobkyně v případě prodlení žalovaného jej vyzvat k úhradě dlužné částky a v případě jejího neuhrazení úvěr zesplatnit, a dále způsob doručování písemností na adresu sdělenou žalovaným. Žalovaný přitom v řízení netvrdil ani neprokázal žádné skutečnosti, které by vedly k zániku, snížení nebo nevymahatelnosti uplatněné pohledávky, ani neunesl důkazní břemeno k tvrzením, která by mohla zpochybnit výši či důvodnost uplatněného nároku. Za tohoto skutkového a právního stavu soud neshledal důvod k tomu, aby žalobě nebylo vyhověno, a proto žalobkyni přiznal uplatněnou pohledávku v plném rozsahu.

19. Soud rovněž přiznal žalobkyni i smluvní úroky, neboť ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že poskytnutý a nesplacený úvěr podléhá úročení sjednanou úrokovou sazbou, a žalovaný se zavázal tyto úroky hradit spolu se splátkami jistiny a příslušenstvím. Tato povinnost vyplývá přímo ze smluvního ujednání o úročení úvěru, konkrétně z článku I.5. smlouvy o úvěru, podle něhož je vyčerpaný a nesplacený úvěr úročen pevnou úrokovou sazbou, která v případě účelového úvěru činí 7,90 % ročně, přičemž úroky jsou splatné spolu s jistinou v pravidelných splátkách. Jelikož žalovaný nesplnil svou povinnost úvěr řádně splácet, je povinen hradit žalobkyni i sjednané smluvní úroky v uvedené výši až do úplného splacení dluhu.

20. Podle § 1970 o. z. má věřitel v případě prodlení dlužníka s peněžitým plněním právo na úroky z prodlení. Výše těchto úroků se určuje podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení podle občanského zákoníku. Soud proto žalobkyni přiznal úrok z prodlení z dlužné částky ve výši stanovené podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to od 17. 12. 2025 do zaplacení, neboť splatnost úvěru nastala 24. 1. 2025, tj. dnem zesplatnění úvěru.

21. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 151 odst. 1 za použití § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšné žalobkyni přiznal nárok na náhradu nákladů řízení v částce 50 720,50 Kč. Při rozhodování o nákladech řízení soud postupoval podle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu. Náklady řízení sestávají z odměny za tři úkony právní služby po 9 700 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepsání žaloby a výzva k plnění), tj. 29 100 Kč, tří paušálních náhrad hotových výdajů po 450 Kč, tj. 1 350 Kč, 21% DPH ve výši 6 394,50 Kč. Dále soud přiznal náhradu zaplaceného soudního poplatku ve výši 13 876 Kč. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. třídenní s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).