21 C 74/2025

Plný text

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Petrem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného A , narozený Datum narození žalovaného A bytem Adresa žalovaného A zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o určení výživného na manželku

I. Žalovaný je od 1. 10. 2025 do zániku manželství povinen žalobkyni platit výživné ve výši 5 000 Kč měsíčně splatné každého 15. dne kalendářního měsíce předem.

II. Dlužné výživné za období od června 2025 do září 2025 ve výši 20 000 Kč je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni k rukám její zástupkyně náhradu nákladů řízení ve výši 72 753,10 Kč.

IV. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Příbrami soudní poplatek ve výši 15 000 Kč.

I. Vymezení věci a vyjádření účastníků1) Žalobkyně se žalobou podanou dne 1. 6. 2025 domáhá, aby soud uložil žalobci počínaje dnem 1. 6. 2025 platit žalobkyni jako jeho manželce vždy ke každému 10. dni v měsíci předem výživné 5 000 Kč měsíčně.2) Žalobkyně uvedla, že její manželství bylo uzavřeno dne 15. 6. 2017. Společná domácnost byla ukončena dne 18. 4. 2025. V uvedený den došlo k odejmutí dispozičního oprávnění ke společným finančním prostředkům na účtu žalovaného, na který byly poukazovány příjmy obou účastníků. Poslední společné bydliště účastníků se nacházelo na adrese , Adresa žalovaného A, , v rodinném domě o velikosti 5kk se zahradou, který je podle tvrzení žalobkyně ve společném jmění manželů a v současné době jej výlučně užívá žalovaný. Z manželství se narodili dva nezletilí synové, , jméno FO, a , jméno FO, , přičemž ohledně úpravy poměrů k nezletilým dětem bylo zahájeno řízení vedené pod sp. zn. 0 Nc 6093/2025.3) Žalobkyně po ukončení rodičovské dovolené pracuje jako projektová manažerka u společnosti , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, . na částečný úvazek s ohledem na zdravotní stav nezletilých dětí. Její průměrný čistý příjem za posledních 6 měsíců činí přibližně 37 300 Kč. Do 31. 8. 2025 pracovala na pracovní úvazek v rozsahu 25 hodin týdně. Od 1. 9. 2025 má úvazek zvýšený na 30 hodin týdně. K otázce potenciálního příjmu žalobkyně uvedla, že jejich nezletilé děti , Jméno žalovaného A, , narozený 22. 8. 2016, , jméno FO, , narozený 8. 12. 2020 (dále také jen „děti“) se narodily předčasně a často trpí , podezřelý výraz, obtížemi. V souvislosti s jejich nemocemi čerpala ošetřování člena rodiny (OČR) výhradně ona, nikoliv žalovaný. Dále uvedla, že dohoda se zaměstnavatelem na výkon práce v rozsahu plného pracovního úvazku není v současné době možná z důvodů na straně zaměstnavatele, který si to z ekonomických důvodů nemůže dovolit. V současné době není schopna nalézt lépe placené zaměstnání.4) Po ukončení společného soužití si žalobkyně zajistila nové bydlení. Dne 15. 4. 2025 uzavřela nájemní smlouvu, na jejímž základě hradí nájemné včetně služeb ve výši 17 900 Kč měsíčně. Dále hradí zálohy na energie ve výši cca 900 Kč měsíčně. Celkové náklady na bydlení činí 18 800 Kč měsíčně. Jedná se o bytovou jednotku o velikosti 2+1 v panelovém domě starší výstavby, kterou si žalobkyně vybavila na vlastní náklady, přičemž vybavení je převážně z druhé ruky. Podle podmínek nájemní smlouvy je žalobkyně povinna zajistit pojištění bytu ve výši 1 500 Kč ročně. Žalobkyně užívá osobní vozidlo značky , jméno FO, , jméno FO, z roku 2003, zatímco žalovaný užívá vozidlo značky , jméno FO, Superb. Žalobkyně dále uvedla, že po ukončení společného soužití byla nucena zajistit vybavení domácnosti, včetně základních spotřebičů a vybavení dětských pokojů, přičemž její majetkové poměry jí neumožňují pořízení nového vybavení a je odkázána na pomoc své rodiny. Dne 28. 4. 2025 byla žalovanému doručena kvalifikovaná výzva podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.)5) Podle žalobkyně je žalovaný zaměstnán jako programátor u společnosti , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., s průměrným čistým příjmem za posledních 11 měsíců ve výši nejméně 121 000 Kč měsíčně. Je výlučným vlastníkem nemovitosti, z níž pobírá částku ve výši 11 000 Kč měsíčně. Žalovaný pobírá další odměny převyšující částku 100 000 Kč a má příjmy z výnosů cenných papírů a dalších investičních nástrojů. Žalovaný užívá rodinný dům o dispozici 4+kk se zahradou, který je ve společném jmění manželů, přičemž náklady na jeho bydlení jsou podle tvrzení žalobkyně obdobné jako náklady žalobkyně na její současné bydlení.6) Žalovaný uvedl, že žaloba není důvodná, a to ani zčásti. Podle jeho názoru bylo dokazování vedeno nesprávně, neboť se žalobkyně zaměřila výhradně na rozdíly v příjmech mezi účastníky řízení. Žalovaný poukázal na to, že zákon stanoví jako rozhodující rozdílnou hmotnou a kulturní úroveň, nikoli rozdíl ve výši mzdy. Nelze vycházet pouze z rozdílu v příjmech, neboť životní úroveň je nutné posuzovat komplexně, s přihlédnutím ke všem majetkovým a osobním poměrům. V této souvislosti odkázal na nález Ústavního soudu sp. zn. I ÚS 2822/16.7) K otázce rozdílné životní úrovně žalovaný uvedl, že žalobkyně bydlí v bytě o dispozici 2+1, zatímco on obývá rodinný dům o dispozici 4KK, reálně 3+1. Podle jeho názoru se nejedná o zásadní rozdíl. Dále uvedl, že tvrzení žalobkyně o nutnosti pořízení vybavení z druhé ruky nebylo podloženo důkazy. Podle jeho názoru však žalobkyně neprokázala rozdílnou hmotnou a kulturní úroveň, kromě tvrzení o rozdílném bydlení. Účastníci řízení naposledy žili ve společné domácnosti na adrese , Jméno žalovaného B, , Anonymizováno, , , Jméno žalovaného C, , v rodinném domě o dispozici 4KK. Z této nemovitosti se žalobkyně odstěhovala z vlastní vůle. Žalovaný navrhoval společné soužití s dětmi i nadále, což žalobkyně odmítla. Po jejím odstěhování na něj přešly veškeré povinnosti spojené s údržbou domu a zahrady, které aktuálně vykonává bez pomoci. Žalovaný uvedl, že nežije nadstandardním způsobem života, nejezdí na zahraniční dovolené, neúčastní se wellness pobytů ani jiných volnočasových aktivit. Žalobkyně se rozhodla odejít ze společné domácnosti dobrovolně.8) K rozdílům v užívání vozidel uvedl, že žalovaný užívá vůz značky , Anonymizováno, , který byl dvakrát havarován, zatímco žalobkyně užívá starší vůz značky , jméno FO, . Naopak žalobkyně podle jeho tvrzení navštívila Španělsko. Žalovaný se věnuje péči o děti, práci a údržbě nemovitosti, která je součástí společného jmění manželů.9) Žalovaný tvrdil, že žalobkyni počátkem dubna 2025 poukázal částku 100 000 Kč. Jednalo se o reakci na oznámení žalobkyně, že opouští společnou domácnost a potřebuje peníze na vybavení nové domácnosti a kauci na nájem. Ačkoli tuto částku zaslal tak pokrývá požadavky žalobkyně za období jednoho a půl roku.10) Ke svým příjmům žalovaný uvedl, že za rozhodné období (červen, červenec, srpen) činil jeho čistý průměrný měsíční příjem přibližně 107 000 Kč. Částka 121 000 Kč podle něj zahrnuje nenárokovou složku odměny, která není garantována a závisí na hospodářských výsledcích a strategii zaměstnavatele. Žalovaný dále uvedl, že soud zohlednil odměnu získanou mimo rozhodné období, zatímco částku 100 000 Kč, kterou žalobkyni poukázal, nezohlednil, ačkoli byla poskytnuta ve stejném časovém rámci.11) Podle žalovaného je nutné zohlednit i výdaje, které hradí, včetně hypotéky, výživného a dalších nákladů spojených se společným jměním manželů. Po odečtení těchto výdajů činí jeho disponibilní příjem přibližně 67 000 Kč měsíčně. Ve vztahu k pravidelným výdajům žalovaný hradí hypoteční splátky na rodinný dům, který je součástí společného jmění manželů, ve výši 23 107 Kč měsíčně, pojištění neschopnosti splácet hypotéku ve výši 3 126 Kč měsíčně, pojištění nemovitosti a domácnosti ve výši 14 457 Kč ročně (cca 1 200 Kč měsíčně), elektřinu na dům ve výši 7 500 Kč měsíčně a nedoplatek na elektřinu uhrazený v květnu ve výši 38 800,10 Kč (cca 3 230 Kč měsíčně). Dále hradí vodné a stočné ve výši 1 300 Kč měsíčně, výživné na nezletilé děti splatné k rukám žalobkyně ve výši 15 000 Kč měsíčně, výživné deponované na spořicích fondech vedených na jména dětí dle dohody s žalobkyní ve výši 5 000 Kč měsíčně, průběžné opravy a údržbu domu ve výši 1 000 Kč měsíčně, daň z nemovitosti ve výši 1 202 Kč ročně (cca 100 Kč měsíčně), svoz odpadu ve výši 2 100 Kč ročně (cca 200 Kč měsíčně), telefonní služby pro syna ve výši 400 Kč měsíčně a revizní zprávy spalinových cest a hasicích přístrojů ve výši 2 500 Kč ročně (cca 200 Kč měsíčně). Reálný příjem žalovaného tak činí přibližně 44 149 Kč měsíčně.12) K pracovnímu úvazku žalobkyně uvedl, že obě jejich nezletilé děti navštěvují školní či předškolní zařízení, a péče o ně se neliší od péče jiných rodičů pečujících o děti stejného věku. Pokud by děti vyžadovaly zvýšenou péči, zaměstnavatel je povinen umožnit rodiči účast na vyšetřeních či zákrocích. Žalobkyně pracuje na částečný pracovní úvazek ve výši 0,6, přičemž většinu pracovních povinností vykonává formou tzv. home office. Do zaměstnání fyzicky dochází dvakrát týdně. Vzhledem k tomu, že se dobrovolně vzdává části příjmu, který by jí náležel při plném pracovním úvazku, nelze podle žalovaného rozdíl v příjmech mezi účastníky řízení kompenzovat požadavkem na výživné manželky. Domnívá se, že by bylo možné, aby žalobkyně pracovala na plný úvazek, obdobně jako on. S ohledem na tvrzení žalobkyně mělo dojít ke změně jejího pracovního úvazku z původních 0,6 na 0,75 a současně k navýšení její mzdy o 15 %, přičemž aktuální výše jejího měsíčního příjmu má přesahovat 43 000 Kč. Žalovaný uvedl, že k příjmům žalobkyně je třeba připočíst výživné na nezletilé děti, které hradí otec, daňové zvýhodnění na dítě ve výši 3 200 Kč měsíčně a rozpočtenou část roční odměny žalobkyně ve výši 8 400 Kč měsíčně (100 000 Kč/12). Podle žalovaného tak činí celkový potenciální měsíční příjem žalobkyně přibližně 84 900 Kč.13) Ke svému příjmu z nájemného poznamenává, že byt, z něhož je nájemné generováno, zatím pronajímá, ačkoli zvažuje, že v něm bude bydlet. V případě, že byt není žalovaným užíván, nemá podle jeho názoru vliv na jeho životní úroveň. Byt považuje za investici pro děti, přičemž je zatížen hypotékou. V souvislosti s tímto bytem hradí následující náklady: splátka hypotéky: 8 564 Kč elektřina (součást nájemného): 1 020 Kč, fond oprav a další zálohové platby společenství vlastníků: 3 821 Kč. Celkové náklady činí 13 405 Kč. Příjem z nájmu činí 14 916 Kč.

II. Zjištěný skutkový stav14) Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu skutkovému stavu:i. Účastníci uzavřeli manželství dne 15. 6. 2017 (prokázáno oddacím listem).ii. Účastníci jsou rodiči nezletilých dětí. Od dubna 2025 byli účastnici dohodnuti na tom, že bude žalovaný hradit výživné svým nezletilým dětem v celkové výši 20 000 Kč k rukám žalobkyně (nesporné tvrzení účastníků). Dne 24. 9. 2025 soud schválil jejich dohodu o péči a výživném. Podle této dohody se nezletilé děti svěřují do výlučné péče matky, a to pro dobu před rozvodem manželství a pro dobu po rozvodu manželství. Žalovaný se zavazuje s účinností od 18. 4. 2025 a dále s účinností od právní moci rozsudku o rozvodu manželství rodičů hradit na výživném na nezletilého , jméno FO, částku 10 000 Kč měsíčně, z toho k rukám matky je otec povinen hradit částku 8 500 Kč měsíčně vždy ke každému 15. dni v měsíci, a částku 1 500 Kč na tvorbu úspor (…) vždy ke každému 15. dni v měsíci a na výživném pro nezletilého , jméno FO, částku 8 500 Kč měsíčně, z toho 7 000 Kč k rukám matky, vždy do každému 15. dne v měsíci, a částku ve výši 1 500 Kč na tvorbu úspor (…) vždy ke každému 15. dni v měsíci. C/ Otci v období od 18. 4. 2025 do 30. 9. 2025 dluh pro nezletilého , jméno FO, a nezletilého , jméno FO, nevznikl. Žalovaný je oprávněn ke styku s nezletilými dětmi vždy v každém lichém týdnu od čtvrtka od 12:00 hodin, kdy si obě děti vyzvedne ve školním či předškolním zařízení do neděle do 18:00 hodin, kdy nezletilé vrátí v místě bydliště matky. Žalovaný je oprávněn ke styku vždy v každém sudém kalendářním týdnu od úterý od 12:00 hodin kdy si obě děti vyzvedne ze školního či předškolního zařízení do čtvrtka 7:45 hodin, kdy děti odvede zpět do školního či předškolního zařízení. Oba účastníci se vzdali práva na odvolání (prokázáno protokolem ze dne 24. 9. 2025 sp. zn. 0 Nc 6093/2025).iii. Z doporučení školského poradenského zařízení ze dne 20. 4. 2025 bylo prokázáno, že , Jméno žalovaného A, (syn účastníků) „je žákem se speciálními vzdělávacími potřebami na podkladě vícečetné zdravotní problematiky. Od narození je v péči lékařů a dalších odborníků. Od jednoho roku měl předepsány brýle, později okluzí. V předškolním věku proběhly dva pobyty v oční léčebně a po nástupu do školy dvě oční operace, které by měly zabránit dalšímu zvyšování závažné , Anonymizováno, (, Anonymizováno, ) na pravém oku. Mezí zrakovou ostrostí více oslabeného pravého oka a lepšího levého oka je významný rozdíl, který je jednou z příčin rychlé unavitelnosti při školní práci, zejména u činností spojených se čtením a psaním. Intelektové schopnosti chlapce jsou rozložené nerovnoměrně. Přítomna je porucha pozornosti. Psychomotorické tempo žáka je pomalejší. Částečně jsou oslabeny vizuomotorická koordinace, krátkodobá paměť a numerický úsudek. Intelektové předpoklady odpovídají vzdělávání dle RVP ZV. Školní dovednosti žáka se vcelku plynule rozvíjejí. Posíleny jsou čtenářské dovednosti. Technika čtení je správná, porozumění dobré, tempo prozatím pomalejší. Grafomotorické dovednosti jsou s mírnými deficity ve smyslu pomalejšího tempa psaní, přetrvávání přítlaku, občasného nevybavení grafému a občasného vynechání diakritiky je již sluchová analýza a syntéza. Matematické dovednosti jsou částečně oslabeny. Celkově je za uplynulý školní rok zaznamenán u žáka pozitivní posun, na kterém se podílí soustavná práce ve škole, pravidelná domácí příprava. Nadále je třeba poskytování podpůrných opatření, včetně podpory asistence pedagoga, pravidelná domácí příprava a pozitivní motivace. Doporučujeme pokračovat ve vzdělávání formou podpůrných opatření, včetně asistentem pedagoga.“iv. Ze zprávy školského poradenského zařízení ze dne 14. 4. 2025 bylo prokázáno, že se , Jméno žalovaného A, (syn účastníků) narodil se předčasně (26. týden), sekcí, s nízkou porodní váhou. Do 2 let byly opakované hospitalizace pro zástavu dechu. Byl v pravidelné péči neurologa, byl cvičen Vojtovou metodou, psychomotorický vývoj byl pomalejší. Sledován byl na gastroenterologii pro alergii na kravské mléko. Od 1 roku měl předepsány brýle, od 3 let okluzi, obojí odmítal. Očním lékařem je sledován pro , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, (Poko) , Anonymizováno, , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Absolvoval dva léčebné pobyty ve , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Ve FN , adresa, byla provedena skleroplastika (11/2023) a následně leserový výkon. Visus pravého oka je aktuálně snížen do pásma slabozrakosti, visus levého oka pod normu. V předškolním věku docházel na logopedii, diagnostikován byl opožděný vývoj řeči s rysy vývojové dysfázie. Proběhla náprava dyslálie. Před nástupem do školy byl vyšetřen klinickým psychologem, diagnostikována bylo nerovnoměrné rozložení rozumových schopností v hraničním pásmu, výrazná porucha pozornosti a podprůměrná úroveň psychomotoriky. , jméno FO, docházel od 2,5 let do dětské skupiny, vyhovoval mu méně početný kolektiv s možností nošení okluze. Měl OŠD. Od září 2023 je žákem málotřídní ZŠ , adresa, , nyní je ve 2. ročníku. Klientem SPC je od dubna 2023. Chlapec vyrůstá v úplné rodině. Má mladšího bratra (též zdravotní problematika), který dochází do dětské skupiny.v. Žalobkyně žije od dubna 2025 v bytě o velikosti 2 +1 na adrese , adresa, , na základě nájemní smlouvy ze dne 15. 4. 2025. Nájemné činí 14 000 Kč. Žalobkyně hradí zálohy na náklady na služby spojené s nájmem bytu ve výši 3 900 Kč. Zálohy na elektrické energie ve výši 1 500 Kč měsíčně hradí žalobkyně přímo dodavateli (prokázáno nájemní smlouvou a přehledem plateb ze dne 11. 9. 2025).vi. Žalovaný žije v rodinném domě se zahradou na adrese , Adresa žalovaného A, , který je součástí společného jmění manželů účastníků (nesporné tvrzení účastníků). Podlahová plocha rodinného domu činní 220 m2 a garáže 50 m2 (prokázáno nabídkou pojistné smlouvy na č. l. 71 spisu). Náklady na elektřinu byly doloženy vyúčtováním záloh na č. l. 43 spisu, přičemž měsíční zálohy do června 2025 činily 1 500 Kč měsíčně a od července 2025 činí 7 500 Kč. Nedoplatek za měsíc červen 2025 ve výši 38 810,10 Kč za období od 20. 11. 2024 do 25. 4. 2025 splatný 13. 5. 2025 byl doložen vyúčtováním za elektřinu na č. l.41 spisu.vii. Žalobkyně je od 1. 6. 2024 zaměstnána u společnosti , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . jako , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Do té doby byla na rodičovské dovolené. Její čistý měsíční příjem činil do září 2025 37 507 Kč. Od 1. 6. 2024 její týdenní pracovní doby činila 25 hodin. (prokázáno dohodou o mzdě ze dne 31. 5. 2024, potvrzením zaměstnavatele ze dne 10. 9. 2025, dodatkem č. 2 k pracovní smlouvě ze dne 31. 5. 2024). Od 1. 9. 2025 činí týdenní pracovní doba žalobkyně 30 hodin (nesporné tvrzení žalobkyně). Ze zprávy zaměstnavatele žalobkyně k rozsahu jejího úvazku ze dne 10. 9. 2025 bylo prokázáno, že „žalobkyně pracuje na tzv. zkrácený pracovní úvazek, přičemž její kratší pracovní doba činí 30 hodin týdně. Vzhledem k aktuální ekonomické situaci zaměstnavatele spočívající ve snižování počtu zakázek a přijímání úsporných opatření nelze očekávat, že by v horizontu přibližně jednoho roku mohlo dojít k navýšení jejího tzv. zkráceného pracovního úvazku. Projekt, na kterém žalobkyně nově participuje, umožňuje na naše poměry relativně velkou pracovní flexibilitu. I tak je ale její přítomnost na pracovišti zaměstnavatele v rozsahu přibližně tří dnů v týdnu potřebná.“viii. Žalobkyně užívá vozidlo , jméno FO, , jméno FO, provozované od roku 2001 (prokázáno technickým průkaz motorového vozidla). Žalovaný užívá novější vozidlo , jméno FO, , Anonymizováno, (nesporné tvrzení účastníků).ix. Žalovaný je zaměstnán u společnosti , právnická osoba, a s měsíčním příjmem 121 033 Kč (prokázáno mzdovým listem žalovaného na č. l. 53 spisu sp. zn. 0 Nc 6093/2025).x. Žalovaný hradí měsíčně splátky hypotečního úvěru ve výši 23 107 Kč k rodinnému domu na adrese , Jméno žalovaného B, , Anonymizováno, , , adresa, , Jméno žalovaného C, . Tato skutečnost byla prokázána hypoteční smlouvou založenou na č. l. 50 až 58 spisu a výpisy z účtu na č. l. 122 spisu.xi. Žalovaný hradí měsíčně pojistné za pojištění neschopnosti splácet hypotéku ve výši 621 Kč měsíčně. Prokázáno pojistkou ke smlouvě č. , hodnota, u , Anonymizováno, , Anonymizováno, na č. l. 75 spisu.xii. Osobní pojištění žalovaného u , Anonymizováno, pro případ jeho smrti, invalidity, úrazu vedené pod číslem smlouvy , Anonymizováno, bylo doloženo pojistkou na č. , hodnota, až 127 spisu a pojistnou smlouvou na č. l. 128 až 131 spisu, když pojistné činí 2 505 Kč měsíčně, přičemž obmyšlenou je žalobkyně.xiii. Pojištění rodinného domu na adrese , Jméno žalovaného B, , Anonymizováno, , , adresa, , Jméno žalovaného C, a odpovědnosti občana nahradit poškozenému újmu bylo doloženo pojistkou na č. l. 69, záznam z jednání na č. l. 70 spisu a nabídkou pojistné smlouvy č. l. 74 spisu. Roční pojistné na tato pojištění činí 6 559 Kč (č. l. 73 spisu) a další smlouvou uzavřenou s , Anonymizováno, , Anonymizováno, s ročním pojistným 5 624 Kč byla založena na č. 125 spisu. Celkové měsíční pojistné činí 1 015 Kč.xiv. Vodné a stočné spojené s užíváním rodinného domu bylo doloženo fakturami na č. l. 118 a 119 spisu. Za období od 11. 12. 2024 do 5. 6. 2025, tedy za 177 dní, byly náklady vyčísleny na 6 760 Kč, což odpovídá přibližně 5,81 měsíce. Průměrná měsíční částka činí 1 163 Kč.xv. Náklady na opravu a údržbu domu byly doloženy listinou na č. l. 67 spisu, přičemž činí 1 000 Kč měsíčně. Daň z nemovitosti byla doložena Informací Finančního úřadu pro Středočeský kraj na č. l. 45 spisu ve výši 1 202 Kč ročně, tj. 200 Kč měsíčně. Náklady na svoz odpadu byly doloženy listinou na č. l. 93 spisu ve výši 2 100 Kč ročně, tedy 175 Kč měsíčně. Telefonní služby pro syna byly doloženy listinami na č. , hodnota, až 117 spisu, přičemž měsíční částka činí 886 Kč. Náklady na revizní zprávy byly doloženy listinou na č. , hodnota, spisu ve výši 200 Kč.xvi. Žalovaný je výlučným vlastníkem bytu 1+kk na adrese , adresa, o výměře 46 m2, který pronajímá. Od února 2025 má příjem z nájemného ve výši 11 500 Kč. Nájemce mu hradí též zálohy na služby ve výši 3 416 Kč měsíčně (prokázáno nájemní smlouvou ze dne 29. 10. 2022 dodatkem č. , hodnota, k nájemní smlouvě ze dne 29. 10. 2022). Splátka hypotečního úvěru činí podle tvrzení žalovaného 8 564 Kč měsíčně. Tato skutečnost byla prokázána smlouvou o výpisem z účtu založeném na č. l. 120 až 121 spisu. Náklady na elektřinu v bytě, které jsou součástí nájemného, činí 1 020 Kč měsíčně. Tato skutečnost byla doložena fakturou na č. l. 48 spisu. Pojištění tohoto bytu u , Anonymizováno, pojišťovny s ročním pojistným 2 274 Kč (189,50 Kč měsíčně) bylo doloženo vyúčtováním pojistného na č. l. 76 spisu. Toto pojištění souvisí s hypotečním úvěrem ke koupi rodinného domu. Fond oprav a další zálohové platby společenství vlastníků jednotek činí podle tvrzení žalovaného 3 821 Kč měsíčně. Tato skutečnost byla doložena listinou na č. l. 94 spisu. Měsíční příjem z nájemného a záloh na služby činí 14 916 Kč. Měsíční výdaje zahrnující splátku hypotečního úvěru, náklady na elektřinu, pojištění a platby společenství vlastníků jednotek činí celkem 13 594 Kč. Měsíční bilance mezi příjmy a výdaji tak činí 1 322 Kč.xvii. Žalovaný dne 1. 4. 2025 zaslal žalobkyni platbu ve výši 100 000 Kč za účelem pořízení vybavení nové domácnosti a kauci na nájem (jedná se o nesporné tvrzení účastníků, prokázáno též potvrzením ze dne 22. 7. 2025.xviii. Z jiných provedených důkazů soud nezjistil žádné, pro rozhodování ve věci samé, podstatné skutečnosti.xix. Návrhy účastníků na provedení dalších důkazů (zejm. dotaz na MěÚ v , adresa, ohledně psychického nátlaku na žalobkyni, případně dotazem na PČR + výpis z centrální evidence osob, alternativní nabídky zaměstnání pro žalobkyni, dotaz na úřad práce ohledně nabídky zaměstnání pro žalobkyni s vysokoškolským bakalářským vzděláním) soud zamítl, neboť měl s ohledem na níže popsané závěry skutkový stav za dostatečně zjištěný.xx. Soud neprováděl dokazování ohledně otázky, zda byla žalobkyně tento rok ve Španělsku, neboť z provedeného dokazování nevyplynulo a ani nebylo tvrzeno, že by snad příjem žalobkyně byl natolik nízký, aby si cestu do Španělska nemohla dovolit.

III. Právní posouzení věci15) Podle § 687 o. z. mají manželé rovné povinnosti a rovná práva (odst. 1). Manželé si jsou navzájem povinni úctou, jsou povinni žít spolu, být si věrni, vzájemně respektovat svou důstojnost, podporovat se, udržovat rodinné společenství, vytvářet zdravé rodinné prostředí a společně pečovat o děti (odst. 2).16) Podle § 697 o. z. mají manželé vzájemnou vyživovací povinnost v rozsahu, který oběma zajišťuje zásadně stejnou hmotnou a kulturní úroveň. Vyživovací povinnost mezi manžely předchází vyživovací povinnosti dítěte i rodičů (odst. 1). Pro vyživovací povinnost mezi manžely jinak platí obecná ustanovení o výživném (odst. 2).17) Podle § 913 o. z. jsou pro určení rozsahu výživného rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného (odst. 1). Při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost (odst. 2).18) Z provedeného dokazování je jednoznačně zřejmá rozdílní hmotná a kulturní úroveň obou manželů, a to výrazně ve prospěch žalovaného. Žalovaný žije ve velkém rodinném domě s garáží, zatímco žalobkyně žije v bytě. Žalovaný užívá novější a luxusnější automobil než žalobkyně. Žalobkyně ve větší míře pečuje o společné děti. Kromě rodinného domu žalovaný vlastní další byt v , Anonymizováno, specifikovaný v odstavci 14 bodu xvi. odůvodnění tohoto rozsudku. Je sice pravdou, že zisk z bytu žalovaného je omezen výdaji s tímto bytu spojenými, nicméně sama skutečnost, že žalovaný byt vlastní, mu dává určitý prostor, jakým způsobem uspořádat své majetkové a životní poměry. Tzn. má možnost volby, zda v bytě bydlet, pronajímat ho, či jej prodat.19) Mzda žalovaného činí průměrně 121 033 Kč měsíčně (zjištěnou průměrem z posledních 12 měsíců). Pro výpočet průměrné mzdy pro účely porovnání příjmů účastníků není rozhodné, který konkrétní měsíc účastník dosáhl, jakou výši mzdy. Jedná se o určitou predikci jeho příjmů pro následující období. Vedle tohoto příjmu žalovaný dosahuje též zisků z nájemného ve výši 1 322 Kč (k tomu blíže viz odstavec 14 bod xvi. odůvodnění tohoto rozsudku. Zjištěné příjmy žalovaného tak dosahují částky 122 355 Kč.20) Žalobkyně dosahovala příjmů ze své mzdy ve výši 37 300 Kč při zkráceném pracovním úvazku v rozsahu 25 hodin týdně (62,50 % z 40 hodinové týdenní pracovní doby). Od 1. 9. 2025 jí byl po dohodě se zaměstnavatelem pracovní úvazek navýšen na 30 hodin týdně (75 % z 40 hodinové týdenní pracovní doby). Jelikož soud v době rozhodování neměl k dispozici výplatní pásku žalobkyně za měsíc září 2025, přepočetl její dříve dosahovanou mzdu poměrně na vyšší pracovní zatížení, tj. na částku 44 760 Kč. Žalobkyně je zaměstnaná, byl ji navýšen rozsah pracovního poměru a žalobkyně pečuje o společné děti ve větší míře než žalovaný. Bez změny zaměstnavatele nelze očekávat rozšíření jejího úvazku. S ohledem na její rodinnou situaci, kdy se odstěhovala ze společného rodinného domu a vede s žalovaným majetkové spory a spory o péči o jejich děti, soud nepovažuje za přiměřené po žalobkyni požadovat, aby změnila své zaměstnání. Na základě těchto předpokladů soud nepřistoupil k navyšování příjmu žalobkyně na hypotetický příjem při plném pracovním úvazku (ostatně § 913 odst. 2 o. z. toto ukládá při hodnocení příjmů povinného. Při stanovení příjmů žalobkyně soud neshledal relevantní důvod pro zohlednění částky 100 000 Kč, kterou jí žalovaný zaslal k úhradě jejích nákladů spojených se stěhováním ze společného obydlí a zařizováním si bydlení nového. Tento příjem žalobkyně totiž přímo nesouvisí s výživným za rozhodné období od černa 2025. Účelem byla úhrada jednorázových nákladů za předchozí období. Tento výdaj žalobce se logicky nepromítne ani do výdajů žalovaného za období, za které manželka výživné v tomto řízení požaduje. Výživné ve výši 18 500 Kč soud nezohlednil jako příjem žalobkyně, neboť se jedná o příjem společných dětí účastníků.21) Soud sečetl položky výdajů žalovaného (přepočtené na výdaje měsíční) uvedené v odstavci 14 bodech x. až xv. odůvodnění tohoto rozsudku a měsíční výživné ve výši 18 500 Kč pro nezletilé děti (bod ii.) a dospěl k měsíční částce výdajů žalovaného ve výši 56 797,76 Kč. Rozdíl mezi relevantními příjmy a výdaji žalovaného tak činí 65 557,24 Kč. Měsíční příjem žalobkyně soud zahrnul ve výši 44 760 Kč. Relevantní výdaje žalobkyně odpovídají nákladům na její bydlení v celkové výši 19 400 Kč. Rozdíl mezi jejími příjmy a výdaji činí 25 360 Kč. Tyto skutečnosti signalizují značný rozdíl ve hmotné úrovni obou manželů. Nic na tomto nemůže změnit ani skutečnost, že by byl příjem žalobkyně navýšen a příjem žalobce snížen o slevu na dani na děti ve výši 3 200 Kč, jak namítá žalovaný. Lze doplnit, že otázka, jak povinný manžel s finančními prostředky, které má k dispozici ke spotřebě, nakládá, tedy zda navštěvuje cizí země, hradí finančně náročné koníčky, či zda si finanční prostředky spoří, nemůže být oprávněnému manželovi k tíži nebo ku prospěchu, neboť hmotnou úroveň osoby představuje sama možnost jejich využití.22) Po učinění těchto závěru se soud dále nezaobíral otázkou, zda má žalovaný příjmy také z investovaní na kapitálovém trhu a neprováděl k tomuto dokazování.23) Výše uvedené skutečnosti tedy vypovídají o značném rozdílu ve hmotné a kulturním úrovni života účastníků, přičemž žalovanou požadované plnění ve výši 5 000 Kč soud považuje s ohledem na zjištěný stav za relativně nízké, nicméně soud je vázán obsahem podané žaloby.24) Žalovaný svým podáním doručeným soudu dne 3. 10. 2025 navrhl přikázání věci z důvodu vhodnosti Obvodnímu soudu pro , adresa, s odůvodněním, že zástupci účastníků mají své kanceláře v , Anonymizováno, a že účastníci pracují v , Anonymizováno, . Jelikož byl tento návrh podle názoru soudu podán opožděně (po prvním jednání ve věci a čtyři dny před konání druhého jednání) a zjevně bezdůvodně, rozhodl se soud podle § 12 odst. 3 o. s. ř. předložit věc společně nadřízenému soudu až po vyhlášení a odeslání rozsudku ve věci samé.25) O nákladech řízení soud rozhodl podle § 151 odst. 1 za použití § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšné žalobkyni přiznal nárok na plnou náhradu nákladů řízení. Při rozhodování o nákladech řízení soud postupoval podle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „vyhláška“). Tarifní hodnotu určil podle § 8 odst. 2 vyhlášky na 300 000 Kč, čemuž odpovídá sazba podle § 7 bodu 6 vyhlášky. Náklady řízení žalobkyně sestávají z odměny za 7 úkonů právní služby po 9 500 Kč. Jednalo se o úkony: převzetí a příprava zastoupení, kvalifikovaná výzva k plnění, žaloba, účast na jednání konaném 4. 9. 2025 (1 úkon za každé 2 hodiny - § 11 odst. 1 písm. f vyhlášky), účast na jednání konaném dne 7. 10. 2025, vyjádření ze dne 7. 10. 2025, tj. 66 500 Kč, 7 paušálních náhrad hotových výdajů po 450 Kč (§ 13 odst. 4 vyhlášky), tj. 3 150 Kč, čtyř cestovních náhrad za cesty na jednání konaná 4. 9. 2025, 7. 10. 2025 a zpět vozidlem tov. zn. , Anonymizováno, , celkem , hodnota, km (4 x 62 km), sazba základní náhrady činí 5,80 Kč, celkem 1 438,40 Kč, spotřeba PHM dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., (nafta: 34,70 Kč/l, průměrná spotřeba 5,4 l/100 km) tj. 464,70 Kč (celkem 1 903,10 Kč), náhrad za promeškaný čas podle § 14 odst. 1 a 3 vyhlášky ve znění účinném od 1. 1. 2025 (150 Kč za 30 min) – cesta na výše uvedená jednání a zpět 1 200 Kč (300 Kč za každou cestu). Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. třídenní s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Za doplnění důkazů k tvrzení žalobkyně ze dne 4. 9. 2025 dne 11. 9. 2025 soud náhradu nákladů nepřiznal, neboť jím žalobkyně pouze dokládala důkazy.26) Jelikož je žalobkyně osvobozena od placení soudního poplatku (§ 11 odst. 2 písm. c/ zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích), uložil soud podle § 2 odst. 3 zákona o soudních poplatcích tuto povinnost žalovanému. Výše soudního poplatku vychází z položky 1 odst. 1 písm. b) sazebníku soudních poplatků, jež je přílohou zákona o soudních poplatcích.