Okresní soud v Příbrami · Rozsudek

21 C 8/2026

č. j. 21 C 8/2026-44

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2026-02-26 · VYHOVENI,ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSPB:2026:21.C.8.2026.1

Citované zákony (8)

Plný text

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Petrem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno sídlem Adresa žalobkyně zastoupené advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 15 236 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni 11 898 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 11 898 Kč od 21. 10. 2025 do zaplacení.

II. Žaloba se co do zaplacení 3 338 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 13 952 Kč za období od 21. 6. 2025 do 20. 10. 2025 a části zákonného úroku z prodlení ve výši 0,5 % ročně z částky 11 898 Kč od 21. 10. 2025 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni k rukám její zástupkyně na náhradě nákladů řízení 1 175,76 Kč.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne 6. 10. 2025 domáhá, aby jí žalovaný zaplatil 15 236 Kč spolu s úrokem z prodlení z částky 13 952 Kč za období od 21. 6. 2025 do zaplacení v zákonné výši 12 % ročně.

2. Žalobkyně uvedla, že , právnická osoba, , IČO , IČO, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovaným dne 21. 10. 2024 smlouvu o revolvingovém úvěru č. , hodnota, (dále jen „smlouva o úvěru“), na jejímž základě poskytla žalovanému peněžní prostředky v platbách 14 000 Kč dne 21. 10. 2024, 700 Kč dne 25. 11. 2024, 800 Kč dne 15. 12. 2024, 700 Kč dne 23. 1. 2025 a 700 Kč dne 25. 2. 2025 bezhotovostním převodem na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, . Ty se žalovaný zavázal právní předchůdkyni žalobkyně vrátit. Předmětem žalobního návrhu je pohledávka v celkové výši 15 236 Kč skládající se z celkové nesplacené jistiny úvěru ve výši 13 952 Kč a ze smluvního úroku 1 284 Kč splatného nejpozději 20. 6. 2025.

3. Žalobkyně uvedla, že žalovaný souhlasil s tím, že za účelem ochrany svých majetkových práv a v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru může věřitel před uzavřením smlouvy využívat informace z dlužnických registrů, konkrétně z registrů , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., , Anonymizováno, – , Anonymizováno, , Anonymizováno, -, Anonymizováno, , právnická osoba, , z, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., a , právnická osoba, . Podle tvrzení žalobkyně byla úvěruschopnost žalovaného vyhodnocena na základě údajů o jeho příjmech a výdajích, lustrací v CEE, ISIR, SOLUS, NRKI, BRKI a úvěrové historii. Žalobkyně dále uvedla, že nedisponuje dokumentací ohledně provedených lustrací v uvedených databázích ani ohledně tvrzených příjmů a výdajů. Podle žalobkyně žalovaný v souladu s odst. 3.2., právnická osoba, podmínek prohlásil, že není v prodlení se splacením jakéhokoliv dluhu vůči třetí osobě, není si vědom evidence v žádné z databází dlužníků nebo databází pro tvorbu úvěrové historie, zejména v interní databázi věřitele, v insolvenčním rejstříku, v centrální evidenci exekucí či v databázi neplatných dokladů Ministerstva vnitra ČR, a nejsou mu známy žádné okolnosti, které by mohly mít podstatný nepříznivý dopad na plnění jeho dluhů a povinností.

4. Dne 12. 12. 2024 uzavřela žalobkyně s její právní předchůdkyní smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které žalobkyně nabyla předmětnou pohledávku.

5. Žalovaný byl podle žalobkyně prokazatelně upomínán k úhradě dluhu upomínkami odeslanými její právní předchůdkyní a následně i formou předžalobní upomínky prostřednictvím zástupce žalobkyně. Upomínka byla právním zástupcem žalobkyně odeslána 19. 7. 2025. V případě, že by soud neměl nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o revolvingovém úvěru za prokázaný, požaduje žalobkyně, aby soud tento nárok v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného.

6. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

7. Z provedeného dokazování se podává:i. Dne 21. 10. 2024 právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru, na základě které žalovanému dne 23. 5. 2024 poskytla dne 21. 10. 2024 14 000 Kč, dne 25. 11. 2024 700 Kč, dne 15. 12. 2024 800 Kč, dne 23. 1. 2025 700 Kč a dne 25. 2. 2025 700 Kč. Žalovaný se finanční prostředky spolu se smluvním úrokem 80 % ročně zavázal vrátit žalobkyni v měsíčních splátkách ve výši 1 621 Kč. RPSN činilo 117,10 %. Žalovaný na svůj dluh uhradil dne 21. 11. 2025 1 621 Kč, dne 15. 12. 2024 1 614 Kč a dne 23. 1. 2025 1 767 Kč (prokázáno smlouvou o úvěru a mimořádný výpis z účtu žalovaného č. , č. účtu, za období 1. 10. 2024 do 31. 1. 2025).ii. Dne 12. 12. 2024 uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, jejíž přílohou byl seznam postupovaných pohledávek (smlouva o postoupení pohledávek ze dne 12. 12. 2024 a seznam postupovaných pohledávek).iii. Právní předchůdkyně žalobkyně měla oznámit žalovanému postoupení pohledávky. Oznámení spolu s výzvou k plnění odeslala dne 19. 7. 2025 (prokázáno oznámením o postoupení pohledávek a výzvou k zaplacení ze dne 19. 7. 2025 a potvrzením o odeslání zásilky). Doručení tohoto dopisu nebylo prokázáno.iv. Z jiných provedených důkazů soud nezjistil žádná pro účely rozhodnutí ve věci podstatná skutková zjištění.

8. S ohledem na datum uzavření smlouvy o zápůjčce posuzoval věc soud podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 1. 9. 2024 (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).

9. Podle § 2390 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

10. Podle § 87 odst. 1 věty první zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.

11. Podle § 86 odst. 1 věty druhé zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

12. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

13. Podle § 1968 věty prvé o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

14. Ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru ukládá poskytovateli spotřebitelského úvěru, aby před uzavřením smlouvy o úvěru s odbornou péčí posoudil schopnost spotřebitele finanční prostředky poskytovateli úvěru vrátit, přičemž nesplnění této povinnosti má za následek (absolutní) neplatnost smlouvy, na základě které byly finanční prostředky spotřebiteli poskytnuty.

15. V projednávané věci bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 16 900 Kč. Žalobkyně (jako její právní nástupkyně) proto byla povinna prokázat, že její právní předchůdkyně před uzavřením smlouvy o úvěru s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného tyto finanční prostředky vrátit.

16. V projednávané věci žalobkyně neprokázala, že posoudila schopnost žalovaného splácet úvěr s odbornou péčí, když výslovně uvedla, že dokumenty prokazující posouzení úvěruschopnosti nedisponuje. Soud proto uzavřel, že schopnost žalovaného splácet úvěr nebyla posouzena řádně a s odbornou péčí. Z tohoto důvodu je smlouva o úvěru podle § 87 odst. 1 věty první zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s § 588 občanského zákoníku neplatná. Žalobkyně má nárok pouze na vrácení poskytnuté jistiny (§ 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru). Majetkový prospěch získaný žalovaným ve výši 16 900 Kč je plněním bez právního důvodu, tedy bezdůvodným obohacením, které je žalovaný povinen vrátit žalobkyni (§ 2993 věta první občanského zákoníku). Žalovaný na pohledávky vyplývající ze smlouvy o úvěru uhradil celkem 5 002 Kč. Jistina byla tímto plněním ponížena na 11 898 Kč.

17. Nárok na vydání bezdůvodného obohacení je splatný bez zbytečného odkladu poté, kdy věřitel vyzval dlužníka k jeho splnění (§ 1958 odst. 2 o. z.). V projednávané věci žalobkyně neprokázala, že byla před podáním žaloby žalovanému doručena výzva k zaplacení pohledávky (prokázáno bylo pouze odeslání). Žalovaný tak byl vyzván k úhradě dluhu až okamžikem, kdy se dostala do jeho dispozice žaloba, tj. okamžikem, kdy měl možnost vyzvednout si zásilku obsahující žalobu 15. 10. 2025 (viz doručenka na čl. 10 spisu). Soud určil lhůtu bez zbytečného odkladu jako třídenní. Lhůta k plnění uplynula dne 20. 10. 2025 a od 21. 10. 2025 je žalovaný v prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, a od tohoto dne má povinnosti hradit žalobkyni též úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Z tohoto důvodu soud zamítl žalobu také co do úroků z prodlení, jejichž vznik měl podle žaloby předcházet 21. 10. 2025. Lhůtu k plnění stanovil soud třídenní v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.

18. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

19. Předpisem, který stanoví výši úroků z prodlení podle právě citovaného zákonného ustanovení je nařízení vlády č. 351/2013 Sb., podle jehož § 2 odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

20. Žalobkyně při vymezení svého nároku vycházela z toho, že její pohledávka se stala splatnou 20. 6. 2025 a k prodlení žalované strany došlo následujícího dne, přičemž výše repo sazby stanovená Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, tj. k 1. 1. 2025, činila 4 %. Soud však dospěl k závěru, že se pohledávka žalobkyně stala splatnou 25. 8. 2025, a tudíž k počátku k prodlení žalované došlo 20. 10. 2025 (k tomu viz výše). K 1. 7. 2025 činila repo sazba stanovená Českou národní bankou 3,50 %, a proto má žalobkyně nárok na úrok z prodlení ve výši 11,50 % ročně (součet 8 procentních bodů a reposazby 3,50 %). Soud tedy co do rozdílu výše úroků žalobu zamítl.

21. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 151 odst. 1 za použití § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že ve věci částečně úspěšné žalobkyni přiznal nárok na náhradu nákladů řízení. Soud postupoval podle § 14b vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, neboť řízení bylo zahájeno ustáleným vzorem žaloby, který podává táž žalobkyně ve skutkově i právně obdobných věcech. Náklady řízení sestávají z odměny za tři úkony právní služby po 400 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a sepsání žaloby), tj. 1 200 Kč, tří paušálních náhrad hotových výdajů po 100 Kč, tj. 300 Kč a zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. třídenní s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Žalobkyni tak v průběhu řízení vznikly náklady ve výši 2 300 Kč.

22. Soud při určení míry úspěchu ve věci vycházel z celkové výše žalovaného nároku 22 543,85 Kč, který se sestává z částky 16 387,33 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 13 952 Kč za období od 21. 6. 2025 do zaplacení kapitalizovaného ke dni vydání tohoto rozsudku (26. 2. 2026) na 1 151,33 Kč, a části žaloby, ve které byla žalobkyně úspěšná tedy 12 381,58 Kč sestavujících z 11 898 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky z 11 898 Kč za období od 21. 10. 2025 do zaplacení kapitalizovaného ke dni 26. 2. 2026 na 483,58 Kč. Žalobkyně byla úspěšná v rozsahu 75,56 %, žalovaný v rozsahu 24,44 %. Žalobkyni tedy přísluší náhrada 51,12 % (75,56 – 24,44) jejích účelně vynaložených nákladů řízení, tj. 1 175,76 Kč

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.