5 C 139/2026

Plný text

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudcem Mgr. Lukášem Baudišem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované trvale bytem Adresa žalované, 261 01 Háje o zaplacení 30 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 10 500 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v rozsahu, ve kterém se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení částky 17 500 Kč, částky 2 000 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 28 000 Kč od 16. 7. 2024 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

I. Vymezení věci

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 19. 5. 2026 domáhala po žalované zaplacení 30 000 Kč s příslušenstvím.

2. V žalobě tvrdila, že její předchůdkyně uzavřela s žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru BUVOKUTU. Zavázala se, že žalované poskytne úvěr 20 000 Kč. Žalovaná se zavázala peníze vrátit a zaplatit úrok 40 % měsíčně z jistiny. Žalovaná byla povinna platit úrok v měsíčních splátkách. Jistinu mohla splatit zcela nebo z části kdykoli během trvání smlouvy. Pro případ prodlení se žalovaná zavázala zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky ohledně níž je v prodlení. Žalované bylo poskytnuto 20 000 Kč. Žalovaná se dostala do prodlení s placením splátek 16. 7. 2024. Smlouva byla zesplatněna. Pohledávka se skládala z jistiny 20 000 Kč, smluvního úroku 8 000 Kč a smluvní pokuty 11 500 Kč. Žalovaná zaplatila 9 500 Kč. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni. Předmětem žaloby je pohledávka 28 000 Kč, kterou tvoří nesplacená jistina 20 000 Kč a smluvní úrok 8 000 Kč, a dále smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně ode dne prodlení dne 16. 7. 2024 do data odeslání předžalobní výzvy dne 10. 2. 2026 v kapitalizované výši 2 000 Kč. Na smluvní pokutu byly započteny platby žalované. V případě, že by soud neměl nárok na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru za prokázaný, navrhla žalobkyně, aby soud nárok v části jistiny posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení žalované.

3. Žalobkyně též tvrdila, že úvěruschopnost žalované ověřovala předchůdkyně zejména lustrací ve veřejně dostupných databázích, a to zejména v Insolvenčním rejstříku, Centrální evidenci exekucí, databázích SOLUS, NRKI a BRKI. Žalovaná k těmto úkonům udělila souhlas. Podle všeobecných obchodních podmínek žalovaná odesláním žádosti o zápůjčku prohlásila, že je osobou starší 18 let, má trvalý pobyt na území České republiky a dosahuje pravidelného měsíčního příjmu. Potvrdila, že je schopna zápůjčku splatit, řádně zvážila své možnosti splácení a že jí nejsou známy žádné okolnosti, které by mohly mít podstatný nepříznivý dopad na plnění jejích závazků. Současně prohlásila, že není v prodlení se splácením závazků vůči třetím osobám a není evidována v databázích dlužníků. Předchůdkyně žalobkyně byla dle všeobecných obchodních podmínek oprávněna ověřovat správnost údajů poskytnutých žalovanou prostřednictvím úvěrových registrů a dalších databází umožňujících posouzení bonity, platební morálky a důvěryhodnosti klienta. Na základě lustrace a prohlášení žalované nepojala důvodné podezření o neschopnosti splácet.

4. Žalovaná k žalobě uvedla, že udělala chybu, že nesplácela. Ignorovala to. Chtěla by to napravit. Brala si půjčku, protože jí kamarádka řekla o kasinu.

II. Skutková zjištění plynoucí z dokazování

5. Soud projednal věc při jednání 12. 8. 2026 v nepřítomnosti žalobkyně. Z provedeného dokazování zjistil následující skutečnosti. 6. právnická osoba (dále „předchůdkyně žalobkyně“), jako věřitel, uzavřela 10. 3. 2024 s žalovanou, jako klientem, smlouvu o spotřebitelském úvěru Anonymizováno na dobu neurčitou. Součástí smlouvy se staly Všeobecné obchodní podmínky. (zjištěno ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru, Fotokopie Občanského průkazu, Fotokopie Řidičského průkazu). Smlouva neobsahuje žádné datum ani podpis smluvních stran. Ve smlouvě je uvedeno, že se předchůdkyně žalobkyně zavazuje poskytnout žalované úvěr 20 000 Kč. Žalovaná se zavázala peníze vrátit a zaplatit úrok 40 % p. m., RPSN 5495 %. Bylo ujednáno, že žalovaná bude platit 1 měsíčně úrok přirostlý za uplynulé období ve splátkách. Jistinu mohla splatit kdykoli během trvání smlouvy. (zjištěno ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru a Všeobecných obchodních podmínek). Dále ujednaly, že pokud klient nezaplatí jakoukoli ze splátek úroku v den splatnosti či neuhradí úvěr v termínu splatnosti, je povinen zaplatit věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, s jejíž platbou je klient v prodlení. Věřitel má nárok na úroky z prodlení z hodnoty dosud nesplacené celkové částky k úhradě a účelně vynaložené náklady na úkony spojené s vymáháním pohledávky. V případě, že klient neuhradí závazek, s jehož úhradou je v prodlení ani do třiceti dnů od písemné výzvy věřitele, stává se celý úvěr okamžitě splatným. (zjištěno ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru).

7. Žalovaná před uzavřením smlouvy poskytla předchůdkyni žalobkyně fotokopii svého občanského průkazu a řidičského průkazu (zjištěno z Fotokopie Občanského průkazu, Fotokopie Řidičského průkazu).

8. Předchůdkyně žalobkyně odeslala dne 13. 3. 2024 na účet žalované 20 000 Kč (zjištěno z Potvrzení o provedené platbě a Sdělení právnická osoba. ze dne 26. 6. 2026).

9. Žalovaná na úvěr uhradila 9 500 Kč (zjištěno z tvrzení žalobkyně).

10. Předchůdkyně žalobkyně vyhotovila dne 15. 7. 2024 dopis, ve kterém je uvedeno, že oznamuje žalované, že k tomuto dni došlo k zesplatnění úvěru. Součástí dopisu je i výzva k zaplacení 46 589,40 Kč do tří dnů od doručení dopisu. (zjištěno z Oznámení o zesplatnění úvěru).

11. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 23. 1. 2026 byla pohledávka za žalovanou postoupena z předchůdkyně žalobkyně (tehdy pod obchodní firmou Anonymizováno právnická osoba.) na společnost Anonymizováno Anonymizováno právnická osoba. (zjištěno ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 23. 1. 2026, vč. Seznamu pohledávek a Výše úplaty).

12. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 23. 1. 2026 byla pohledávka za žalovanou postoupena ze společnosti De Vries právnická osoba. na žalobkyni (zjištěno ze Smlouvy o postoupení pohledávek, vč. Seznamu pohledávek a Výše úplaty).

13. Předchůdkyně žalobkyně dopisem z 6. 2. 2026 sdělila žalované, že na žalobkyni byla postoupena pohledávka ze smlouvy. Byla vyzvána k zaplacení 60 738,74 Kč do tří dnů. (zjištěno z Oznámení o postoupení pohledávek ze dne 6. 2. 2026). Dopis byl odeslán 10. 2. 2026 (zjištěno z Potvrzení o odeslání).

14. Dopisem ze dne 6. 2. 2026 zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení neuhrazené jistiny 60 738,74 Kč a nákladů na zastoupení ve výši 8 324 Kč do tří dnů (zjištěno z Výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 6. 2. 2026). Výzva byla odeslána 10. 2. 2026 (zjištěno z Potvrzení o odeslání).

III. Závěr o skutkovém stavu věci

15. Z provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci.

16. Předchůdkyně žalobkyně uzavřela 10. 3. 2024 s žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru. Ve smlouvě se zavázala poskytnout žalované úvěr 20 000 Kč. Žalovaná se zavázala peníze vrátit a zaplatit úrok 40 % p. m., RPSN 5495 %. Bylo ujednáno, že žalovaná bude platit úrok jednou měsíčně přirostlý za uplynulé období ve splátkách. Jistinu mohla splatit kdykoli během trvání smlouvy. Dále ujednaly, že pokud žalovaná nezaplatí jakoukoli ze splátek úroku v den splatnosti či neuhradí úvěr v termínu splatnosti, je povinna zaplatit věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, s jejíž platbou je v prodlení. Věřitel má nárok na úroky z prodlení z hodnoty dosud nesplacené celkové částky k úhradě a na účelně vynaložené náklady na úkony spojené s vymáháním pohledávky. V případě, že klient neuhradí závazek, s jehož úhradou je v prodlení ani do třiceti dnů od písemné výzvy věřitele, stává se celý úvěr okamžitě splatným.

17. Předchůdkyně žalobkyně odeslala dne 13. 3. 2024 na účet žalované 20 000 Kč. Žalovaná na úvěr uhradila 9 500 Kč. Předchůdkyně žalobkyně vyhotovila dne 15. 7. 2024 dopis, ve kterém je uvedeno, že oznamuje žalované, že k tomuto dni došlo k zesplatnění úvěru. Součástí dopisu je i výzva k zaplacení 46 589,40 Kč do tří dnů od doručení dopisu.

18. Pohledávka za žalovanou byla z předchůdkyně žalobkyně postoupena přes společnost De Vries právnická osoba. na žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována.

19. Před podáním žaloby byla žalovaná zástupkyní žalobkyně vyzvána k zaplacení 60 738,74 Kč a nákladů na zastoupení ve výši 8 324 Kč do tří dnů. Výzva byla odeslána 10. 2. 2026.

IV. Posouzení věci

20. Soud posoudil věc dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2025 (dále „o. z.“) a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.

21. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

22. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

23. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

24. Podle § 86 odst. 2 věty první zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

25. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

26. Předchůdkyně žalobkyně s žalovanou uzavřely smlouvu o úvěru (§ 2395 o. z.). Na smlouvu o úvěru je nutno hledět jako na smlouvu spotřebitelskou ve smyslu § 1810 a násl. o. z., neboť ji uzavřela předchůdkyně žalobkyně jako podnikatel a žalovaná jako spotřebitel (osoba, která při uzavírání smlouvy nejednala v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti). Na tyto typy smluv dopadá právní úprava obsažená v zákoně o spotřebitelském úvěru.

27. Z této právní úpravy plyne, že poskytovatel úvěru před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebiteli úvěr jen tehdy, pokud výsledky posouzení úvěruschopnosti vylučují důvodné pochybnosti o tom, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2024, sp. zn. spisová značka, ze dne 24. 6. 2025, sp. zn. spisová značka, a ze dne 28. 1. 2026, sp. zn. spisová značka). V opačném případě je smlouva absolutně neplatná. (§ 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru; srov. též rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci OPR-právnická osoba. v. Anonymizováno, C-Anonymizováno/18, bod 20).

28. Soud se předně zabýval tím, zda je smlouva o spotřebitelském úvěru platná. Dospěl k závěru, že smlouva je absolutně neplatná. Neztotožnil se názorem žalobkyně, že její předchůdkyně řádným způsobem posoudila úvěruschopnost žalované.

29. Žalobkyně tvrdila, že úvěruschopnost žalované ověřovala předchůdkyně žalobkyně zejména lustrací ve veřejně dostupných databázích, a to zejména v Insolvenčním rejstříku, Centrální evidenci exekucí, databázích SOLUS, NRKI a BRKI, přičemž žalovaná k těmto úkonům udělila souhlas. Podle všeobecných obchodních podmínek žalovaná odesláním žádosti o zápůjčku prohlásila, že je osobou starší 18 let, má trvalý pobyt na území České republiky a dosahuje pravidelného měsíčního příjmu. Potvrdila, že je schopna zápůjčku splatit, řádně zvážila své možnosti splácení a že jí nejsou známy žádné okolnosti, které by mohly mít podstatný nepříznivý dopad na plnění jejích závazků. Současně prohlásila, že není v prodlení se splácením závazků vůči třetím osobám a není evidována v databázích dlužníků. Předchůdkyně žalobkyně byla dle všeobecných obchodních podmínek oprávněna ověřovat správnost údajů poskytnutých žalovanou prostřednictvím úvěrových registrů a dalších databází umožňujících posouzení bonity, platební morálky a důvěryhodnosti klienta. Na základě této lustrace a prohlášení žalované nepojala důvodné podezření o neschopnosti splácet.

30. Soud k tomu uvádí, že poskytovatel úvěru musí před jeho poskytnutím s odbornou péčí zjišťovat, jaké jsou skutečné příjmy a výdaje žadatele o úvěr, a zda je skutečně schopen úvěr splácet. I pokud má žadatel povinnost uvést pravdivé údaje, poskytovatel nesmí spoléhat jen na údaje tvrzené žadatelem, vždy je musí ověřit a důkladně posoudit. (srov. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. spisová značka, ze dne 20. 9. 2019, sp. zn. spisová značka, nebo ze dne 31. 7. 2024, sp. zn. spisová značka). To platí i tehdy, pokud ze smlouvy nebo všeobecných obchodních podmínek plyne, že spotřebitel prohlásil, že zvážil své možnosti splácení, že není v prodlení se splacením jakéhokoliv dluhu vůči jakékoliv třetí osobě, není si vědom, že by byl evidován v žádné z databází dlužníků nebo databází pro tvorbu úvěrové historie, a že mu nejsou známy žádné okolnosti, které by mohly mít podstatný nepříznivý dopad na plnění jejích závazků.

31. Odborná péče předpokládá údaje, které spotřebitel poskytovateli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit. Nepochybně klíčová je využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu. Nicméně vždy je třeba je porovnávat se známými, ověřeným nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. Bez ověřených údajů o příjmech, nákladech a výdajích žadatele si lze jen těžko učinit komplexní úsudek o celkových poměrech a posoudit schopnost žadatele úvěr splácet. Bez takového ověření k řádnému posouzení úvěruschopnosti nestačí data ze systémů, jako jsou NRKI, BRKI, REPI, SOLUS, insolvenční rejstřík, centrální evidence exekucí a další. Nelze se pak jen spoléhat na tvrzení spotřebitele, že není v prodlení se splácením závazků vůči třetím osobám a není evidována v databázích dlužníků.

32. Tvrzení žalobkyně o zkoumání úvěruschopnosti bylo povšechné, bez větší míry individualizace k této věci. Soud k tvrzení žalobkyně, že žalovaná byla lustrována ve veřejně dostupných databázích, uvádí, že žalobkyně neoznačila jediný důkaz, který by provedení lustrace v těchto databázích skutečně prokazoval.

33. Přestože soud před jednáním žalobkyni vyzval k doplnění tvrzení a důkazů týkající se zkoumání úvěruschopnosti žalované, žalobkyně netvrdila, jaké byly majetkové poměry žalované před uzavřením smlouvy. Z provedeného dokazování neplyne, že předchůdkyně žalobkyně ověřovala příjmy a výdaje žalované. O poměry žalované se nezajímala. Úvěruschopnost nezkoumala dostatečným způsobem. Žalobkyně se jednání se neúčastnila. Nemohla být poučena podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. o potřebě doplnit rozhodné skutečnosti a označit důkazy ve vztahu k posuzování úvěruschopnosti žalované.

34. Soud dospěl k závěru, že předchůdkyně žalobkyně neprověřila s odbornou péčí úvěruschopnost žalované (schopnost poskytnutý úvěr splácet), jak jí ukládal zákon o spotřebitelském úvěru. Nelze dospět k závěru, že je vyloučeno, aby předchůdkyně žalobkyně neměla důvodné pochybnosti o schopnosti žalované úvěr splácet. Zároveň nebylo prokázáno, že žalovaná byla schopna úvěr splácet. Smlouva je absolutně neplatná (§ 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru).

35. Sankcí za řádné neprověření úvěruschopnosti žadatele o úvěr je to, že poskytovatel má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez smluvených úroků, poplatků, smluvních pokut, nebo vynaložených nákladů dle smlouvy, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností spotřebitele (§ 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru).

36. Předchůdkyně žalobkyně přenechala žalované 20 000 Kč. Žalovaná zaplatila 9 500 Kč. Nesplacený zbytek poskytnuté jistiny (10 500 Kč) musí žalovaná vrátit. Jelikož pohledávka za žalovanou byla platně postoupena žalobkyni (§ 1879 o. z.), je povinností žalované vrátit zbytek jistiny žalobkyni.

37. Dohoda o nové splatnosti nebyla mezi účastníky řízení uzavřena, a proto splatnost určil soud (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. spisová značka).

38. Soud při určení nové doby splatnosti vycházel z obsahu spisu. Zohlednil výši částky, kterou je žalovaná povinna vrátit, dobu, po kterou s poskytnutou částkou disponovala, výši zaplacené částky, skutečnost, že úvěr byl poskytnut na dobu neurčitou, skutečnost, že k zesplatnění smlouvy o úvěru mělo dojít v červenci 2024, a současně to, že žalobkyně podala žalobu 19. 5. 2026, přičemž předžalobní výzvu odeslala 10. 2. 2026. Ve věci nebylo prokázáno, že žalovaná byla ke dni uzavření smlouvy schopná úvěr splácet. Z obsahu spisu neplynou skutečnosti, že žalovaná byla schopna vrátit jistinu v okamžiku zesplatnění úvěru. Žalobkyně nemá právo na požadovaný úrok z prodlení.

39. Jelikož byl poskytnut úvěr na dobu neurčitou a žalovaná při jednání uvedla, že se pokusí nesplacenou část jistiny zaplatit najednou, nebude-li to možné, zaplatí ji nadvakrát, přičemž předtím splátky ignorovala, považuje soud za spravedlivé okolnostem věci stanovit novou splatnost nesplacené jistiny lhůtou k plnění podle § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř., a to jako třídenní od právní moci tohoto rozsudku. Z obsahu spisu neplynou natolik zásadní skutečnosti, podle kterých by soud dospěl k závěru, že zjevně nemůže být v silách žalované zaplatit nevrácenou část jistiny do tří dnů od právní moci rozsudku. Zároveň je tím naplněn požadavek, že sankce pro poskytovatele úvěru musí mít odrazující účinek (srov. např. rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 9. 11. 2016, ve věci právnická osoba Anonymizováno, Anonymizováno‑Anonymizováno).

40. Soud proto uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni nesplacenou jistinu 10 500 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Ve zbylém rozsahu (počítaje v to smluvní úrok, smluvní pokutu a zákonné úroky z prodlení) žalobu pro nedůvodnost zamítl.

V. Náklady řízení

41. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 151 odst. 1 za použití § 142 odst. 2 a § 142a odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla úspěšná v rozsahu 35 % a neúspěšná v rozsahu 65 %. Nemá proto právo na náhradu nákladů řízení. V řízení byla ve větší míře úspěšná žalovaná, která má právo na náhradu nákladů ve výši 30 %. Žalované dle obsahu spisu žádné náklady nevznikly. Soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Příbrami. Pokud by povinná osoba dobrovolně nesplnila povinnost uloženou jí tímto rozhodnutím, má oprávněná osoba právo podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 o. s. ř.) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem exekuční návrh (zákon č. 120/2001 Sb.).