Okresní soud v Příbrami · Rozsudek

5 C 142/2026

č. j. 5 C 142/2026-24

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2026-08-21 · VYHOVENI,ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSPB:2026:5.C.142.2026.1

Plný text

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudcem Mgr. Lukášem Baudišem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného trvale bytem Adresa žalovaného o zaplacení 49 014,44 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 30 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v rozsahu, ve kterém se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky 19 014,44 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 49 014,44 Kč od 5. 3. 2025 do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 243 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.

I. Vymezení věci

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 26. 5. 2026 domáhala po žalovaném zaplacení 49 014,44 Kč s příslušenstvím.

2. Žalobkyně tvrdila, že 3. 6. 2024 její předchůdkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru. Žalovanému poskytla úvěr 30 000 Kč. Úvěr měl být splacen do 4. 3. 2025. Žalovaný úvěr čerpal, nicméně jej nevrátil. Předmětem žaloby je nesplacená jistina 30 000 Kč a poplatek za poskytnutí úvěru 19 014,44 Kč, který byl splatný též 4. 3. 2025. Předchůdkyně žalobkyně poskytuje úvěry prostřednictvím webových stránek www.creditportal.cz, na kterých se žalovaný zaregistroval zadáním osobních údajů, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Tímto zahájil kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu. Po dokončení registrace žalovaný zaslal žádost o poskytnutí úvěru. Po prověření schopnosti žalovaného splácet mu byl zaslán návrh smlouvy. Podpis žalovaného na smlouvě je nahrazen SMS kódem. Po odeslání smluvní dokumentace bylo žalovanému poskytnuto 30 000 Kč. Žalovaný nic nezaplatil, ani přes telefonické a písemné výzvy. V případě, že by soud neměl nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru za prokázaný, požadovala žalobkyně, aby soud nárok v části jistiny posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného.

3. Žalovaný byl lustrován z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI, EUCB. Na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti a bylo vyhověno žádosti o úvěr. Předchůdkyně sdělila žalobkyni, že v rámci procesu postupování pohledávky dostatečným způsobem prověřovala úvěruschopnost, a to formou elektronického dálkového přístupu prostým nahlédnutím do přístupných rejstříků a databází, zejména těch veřejných, bez dalšího výstupu. Žalobkyně je tak v dobré víře, že její předchůdkyně dostatečným způsobem a v souladu se zákonem prověřila úvěruschopnost. Předchůdkyně vycházela z dokladů poskytnutých žalovaným.

4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

II. Skutková zjištění plynoucí z dokazování

5. Soud projednal věc při jednání 21. 8. 2026 v nepřítomnosti účastníků. Z provedeného dokazování zjistil následující skutečnosti.

6. Společnost právnická osoba. (dále „předchůdkyně žalobkyně“), jako úvěrující, uzavřela 5. 3. 2024 s žalovaným, jako klientem, smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo Anonymizováno na dobu 12 měsíců. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím komunikace na dálku. (zjištěno ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru). Byl sjednán úvěr 30 000 Kč s úrokovou sazbou 12 % ročně a poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 19 014,44 Kč. Splatnost úvěru a poplatku byla stanovena na 4. 3. 2025. Bylo ujednáno placení v 12 měsíčních splátkách po 4 248 Kč. Úhrada 1. splátky měla nastat dne 4. 4. 2024. (zjištěno ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru a Formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru). Smluvní strany ve smlouvě též ujednaly, že za porušení smlouvy ze strany klienta se považuje každé jednotlivé prodlení s úhradou, byť i části, měsíční splátky úvěru. Nesplní-li klient povinnost uhradit jednotlivou splátku nebo její část včas, vyzve jej úvěrující k úhradě dlužné částky a poskytne mu lhůtu alespoň 30 dní. V případě, že klient neuhradí dlužnou částku ani v dodatečné lhůtě poskytnuté úvěrujícím, bude úvěr ke dni následujícímu po posledním dni lhůty zesplatněn; v takovém případě je úvěrující oprávněn požadovat uhrazení celého úvěru včetně příslušenství a smluvních pokut, a to v termínu splatnosti nejbližší pravidelné měsíční splátky, a dále smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, s níž je v prodlení. Klient ztrácí výhodu splátek rovněž tehdy, pokud bude na jeho majetek veden výkon rozhodnutí, exekuce, insolvenční řízení nebo mimosoudní dražba anebo bude vydáno jiné rozhodnutí, které může klienta omezit v nakládání s jeho majetkem, a to ke dni následujícímu po dni, ve kterém bylo zahájeno některé ze zmíněných řízení anebo ke dni následujícímu po dni, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí dle této věty. Úvěrující může požadovat splacení celého úvěru také v případě, že byl klient po uzavření smlouvy pravomocně odsouzen pro podezřelý výraz čin. (zjištěno ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru a Formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru).

7. Předchůdkyně žalobkyně odeslala dne 5. 3. 2024 na účet žalovaného 30 000 Kč (zjištěno z Potvrzení o platbě a Sdělení právnická osoba. ze dne 21. 7. 2026).

8. Pohledávka za žalovaným ze smlouvy o úvěru byla postoupena z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni (zjištěno z Rámcové smlouvy o posupování pohledávek, Dodatku č. hodnota k Rámcové smlouvě o postupování pohledávek, Dílčí smlouvě o postoupení pohledávek a Seznamu pohledávek).

9. Předchůdkyně žalobkyně dopisem z 16. 10. 2025 sdělila žalovanému, že na žalobkyni byla postoupena pohledávka ze smlouvy o úvěru. Žalovaný byl vyzván k zaplacení 80 818,17 Kč do tří dnů. (zjištěno z Oznámení o postoupení pohledávek ze dne 16. 10. 2025). Dopis byl odeslán 20. 10. 2025 (zjištěno z Potvrzení o podání doporučené zásilky ze dne 20. 10. 2025).

10. Dopisem ze dne 16. 10. 2025 zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení neuhrazené jistiny 80 818,17 Kč a nákladů na zastoupení ve výši 11 228 Kč do tří dnů (zjištěno z Výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 16. 10. 2025). Předžalobní výzva byla odeslána 20. 10. 2025 (zjištěno z Potvrzení o podání doporučené zásilky ze dne 20. 10. 2025).

III. Závěr o skutkovém stavu věci

11. Z provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci.

12. Předchůdkyně žalobkyně uzavřela 5. 3. 2024 prostředky komunikace na dálku s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru na dobu 12 měsíců. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím komunikace na dálku. Ve smlouvě ujednali sjednán úvěr 30 000 Kč s úrokovou sazbou 12 % ročně a poplatek za poskytnutí úvěru 19 014,44 Kč. Splatnost úvěru byla dne 4. 3. 2025. Bylo ujednáno placení v 12 měsíčních splátkách po 4 248 Kč. Úhrada 1. splátky měla nastat dne 4. 4. 2024. Smluvní strany ve smlouvě též ujednaly, že nesplní-li klient povinnost uhradit jednotlivou splátku nebo její část včas, vyzve jej úvěrující k úhradě dlužné částky a poskytne mu lhůtu alespoň 30 dní. V případě, že neuhradí dlužnou částku ani v dodatečné lhůtě poskytnuté úvěrujícím, bude úvěr ke dni následujícímu po posledním dni lhůty zesplatněn; v takovém případě je úvěrující oprávněn požadovat uhrazení celého úvěru včetně příslušenství a smluvních pokut, a to v termínu splatnosti nejbližší pravidelné měsíční splátky, a dále smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, s níž je v prodlení. klient ztrácí výhodu splátek rovněž tehdy, pokud bude na majetek klienta veden výkon rozhodnutí, exekuce, insolvenční řízení nebo mimosoudní dražba anebo bude vydáno jiné rozhodnutí, které může klienta omezit v nakládání s jeho majetkem, a to ke dni následujícímu po dni, ve kterém bylo zahájeno některé ze zmíněných řízení anebo ke dni následujícímu po dni, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí dle této věty.

13. Předchůdkyně žalobkyně odeslala dne 5. 3. 2024 na účet žalovaného 30 000 Kč.

14. Pohledávka za žalovaným ze smlouvy o úvěru byla postoupena z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni.

15. Předchůdkyně žalobkyně dopisem z 16. 10. 2025 sdělila žalovanému, že na žalobkyni byla postoupena pohledávka ze smlouvy o úvěru. Žalovaný byl vyzván k zaplacení 80 818,17 Kč do tří dnů. Dopis byl odeslán 20. 10. 2025.

16. Dopisem ze dne 16. 10. 2025 zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení neuhrazené jistiny 80 818,17 Kč a nákladů na zastoupení ve výši 11 228 Kč do tří dnů. Předžalobní výzva byla odeslána 20. 10. 2025.

IV. Posouzení věci soudem

17. Soud posoudil věc dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2025 (dále „o. z.“) a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.

18. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

19. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

20. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

21. Podle § 86 odst. 2 věty první zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

22. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

23. Předchůdkyně žalobkyně s žalovaným uzavřeli smlouvu o úvěru (§ 2395 o. z.). Na smlouvu o úvěru je nutno hledět jako na smlouvu spotřebitelskou ve smyslu § 1810 a násl. o. z., neboť ji uzavřela předchůdkyně žalobkyně jako podnikatel a žalovaný jako spotřebitel (osoba, která při uzavírání smlouvy nejednala v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti). Na tyto typy smluv dopadá právní úprava obsažená v zákoně o spotřebitelském úvěru.

24. Z této právní úpravy plyne, že poskytovatel úvěru před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebiteli úvěr jen tehdy, pokud výsledky posouzení úvěruschopnosti vylučují důvodné pochybnosti o tom, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2024, sp. zn. spisová značka, ze dne 24. 6. 2025, sp. zn. spisová značka, a ze dne 28. 1. 2026, sp. zn. spisová značka). V opačném případě je smlouva absolutně neplatná. (§ 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru; srov. též rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci OPR-právnická osoba. v. Anonymizováno 25. Soud se předně zabýval tím, zda je smlouva o spotřebitelském úvěru platná. Dospěl k závěru, že smlouva je absolutně neplatná. Neztotožnil se názorem žalobkyně, že její předchůdkyně řádným způsobem posoudila úvěruschopnost žalovaného.

26. Žalobkyně tvrdila, že při posuzování úvěruschopnosti vycházela předchůdkyně žalobkyně z dokladů poskytnutých žalovaným. Žalovaný byl lustrován z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI, EUCB. Na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti a bylo tak vyhověno žádosti o úvěr. Dle sdělení předchůdkyně žalobkyně v rámci procesu postupování pohledávky dostatečným způsobem prověřovala úvěruschopnost, a to formou elektronického dálkového přístupu prostým nahlédnutím do přístupných rejstříků a databází, zejména těch veřejných, bez dalšího výstupu. Žalobkyně je v dobré víře, že její předchůdkyně dostatečným způsobem a v souladu se zákonem prověřila úvěruschopnost.

27. Soud k tomu uvádí, že poskytovatel úvěru musí před jeho poskytnutím s odbornou péčí zjišťovat, jaké jsou skutečné příjmy a výdaje žadatele o úvěr, a zda je skutečně schopen úvěr splácet. I pokud má žadatel o úvěr povinnost uvést pravdivé údaje, poskytovatel nesmí spoléhat jen na údaje tvrzené žadatelem, vždy je musí ověřit a důkladně posoudit. (srov. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. spisová značka, ze dne 20. 9. 2019, sp. zn. spisová značka, nebo ze dne 31. 7. 2024, sp. zn. spisová značka). Je přitom na poskytovali, či osobě, na kterou byla pohledávka za spotřebitelem postoupena, aby to v řízení před soudem prokázal.

28. Žalobkyně sice soudu předložila řadu listinných důkazů, z žádného však neplyne, že by došlo k posouzení úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím úvěru. Žalobkyně netvrdila, natož aby prokázala, že žalovaný předchůdkyni žalobkyně sdělil jakékoli údaje o svých poměrech. Žalobkyně pak neoznačila jediný důkaz, který prokazoval, že žalovaný byl lustrován ve veřejných databázích.

29. K tvrzení žalobkyně, že je v dobré víře, že její předchůdkyně dostatečným způsobem a v souladu se zákonem prověřila úvěruschopnost, soud uvádí, že žalobkyně neoznačila jediný důkaz, ze kterého by tato dobrá víra (resp. utvrzení předchůdkyně) v posouzení úvěruschopnosti plynula. Navíc i kdyby byla žalobkyně předchůdkyní utvrzena v tom, že byla úvěruschopnost posouzena, a to prokázáno, nezbavilo by to žalobkyni povinnosti v tomto řízení prokázat, že k posouzení schopnosti úvěr splácet skutečně došlo.

30. Přestože soud před jednáním žalobkyni vyzval k doplnění tvrzení a důkazů týkající se zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, z provedeného dokazování neplyne, že předchůdkyně žalobkyně ověřovala majetkové poměry žalovaného. Úvěruschopnost nezkoumala. Žalobkyně se jednání se neúčastnila. Nemohla být poučena podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. o potřebě doplnit rozhodné skutečnosti a označit důkazy ve vztahu k posuzování úvěruschopnosti žalovaného.

31. Soud dospěl k závěru, že předchůdkyně žalobkyně neprověřila s odbornou péčí úvěruschopnost žalovaného (schopnost poskytnutý úvěr splácet), jak jí ukládal zákon o spotřebitelském úvěru. Nelze dospět k závěru, že je vyloučeno, aby předchůdkyně žalobkyně neměla důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet. Zároveň nebylo prokázáno, že žalovaný byl schopen úvěr splácet. Smlouva je absolutně neplatná (§ 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru).

32. Sankcí za řádné neprověření úvěruschopnosti žadatele o úvěr je to, že poskytovatel má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez smluvených úroků, poplatků, smluvních pokut, nebo vynaložených nákladů dle smlouvy, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností spotřebitele (§ 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru).

33. Předchůdkyně žalobkyně přenechala žalovanému 30 000 Kč. Žalovaný nic nezaplatil. Nevrácenou jistinu žalovaný musí vrátit. Jelikož byla pohledávka za žalovaným platně postoupena žalobkyni (§ 1879 o. z.), o čemž byl žalovaný vyrozuměn, je povinností žalovaného vrátit jistinu žalobkyni.

34. Dohoda o nové splatnosti nebyla mezi účastníky řízení uzavřena, a proto splatnost určil soud (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. spisová značka).

35. Soud při určení nové doby splatnosti vycházel z obsahu spisu. Zohlednil výši částky, kterou je žalovaný povinna vrátit, dobu, po kterou s poskytnutou částkou disponoval, skutečnost, že úvěr byl poskytnut na dobu určitou do 5. 3. 2025, a současně to, že žalobkyně podala žalobu 26. 5. 2026, přičemž předžalobní výzvu odeslala 20. 10. 2025. Ve věci nebylo prokázáno, že žalovaný byl ke dni uzavření smlouvy schopen úvěr splácet. Z obsahu spisu neplynou skutečnosti, že žalovaný byl schopen vrátit jistinu v okamžiku konce smlouvy. Žalobkyně proto nemá právo na požadovaný úrok z prodlení.

36. Soud považuje za přiměřené okolnostem věci stanovit novou splatnost nesplacené jistiny lhůtou k plnění dle § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř., a to jako třídenní od právní moci tohoto rozsudku. Z obsahu spisu neplynou natolik zásadní skutečnosti, podle kterých by soud dospěl k závěru, že zjevně nemůže být v silách žalovaného zaplatit nevrácenou jistinu do tří dnů od právní moci rozsudku. Zároveň je tím naplněn požadavek, že sankce pro poskytovatele úvěru musí mít odrazující účinek (srov. např. rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 9. 11. 2016, ve věci právnická osoba Slovakia, C‑Anonymizováno.

37. Soud proto uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni nesplacenou jistinu 30 000 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Ve zbylém rozsahu (počítaje v to poplatek za poskytnutí a zákonné úroky z prodlení) žalobu pro nedůvodnost zamítl.

V. Náklady řízení

38. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 151 odst. 1 za použití § 142 odst. 2 a § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že žalovanému uložil povinnost nahradit žalobkyni 22 % nákladů řízení, jelikož žalobkyně byla úspěšná částečně v rozsahu cca 61 % a neúspěšná v rozsahu cca 39 % (předmět řízení činil 49 014,44 Kč, žalobkyně uspěla v rozsahu částky 30 000 Kč).

39. Náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 2 451 Kč a náklady za zastoupení advokátkou. Soud při stanovení odměny za zastoupení postupoval podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), neboť řízení bylo zahájeno ustáleným vzorem, který podává táž žalobkyně ve skutkově i právně obdobných věcech. Zástupkyně žalobkyně učinila v této věci tři účelně vynaložené úkony právní služby podle § 14b advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, výzva k plnění, vyjádření ze dne 18. 8. 2026 na výzvu soudu), za které jí náleží odměna 700 Kč za úkon, tj. celkem 2 800 Kč. Vedle odměny přísluší zástupkyni též paušální náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč za každý z těchto tří úkonů (celkem 400 Kč). Náhrada nákladů celkem činí 4 851 Kč. S ohledem na míru úspěchu náleží žalobkyni celkem 1 243 Kč po zaokrouhlení (22 % z 5 651 Kč). Lhůta k zaplacení byla stanovena podle § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř., a to jako třídenní s povinností plnit k rukám advokátky (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Příbrami. Pokud by povinná osoba dobrovolně nesplnila povinnost uloženou jí tímto rozhodnutím, má oprávněná osoba právo podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 o. s. ř.) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem exekuční návrh (zákon č. 120/2001 Sb.).

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.