Okresní soud v Příbrami · Rozsudek

5 C 154/2021

č. j. 5 C 154/2021-17

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-08-24 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSPB:2021:5.C.154.2021.1

Strojový souhrn generováno LLM

Okresní soud v Příbrami rozhodl ve prospěch žalobce o vyplacení částky 3 532 Kč s úrokem z prodlení od 5. července 2019. Soud uznal povinnost žalovaného uhradit náklady na lékařské a toxikologické vyšetření a dopravu k nim podle § 24 zákona č. 65/2017 Sb. Žalovaný, který se k řízení nevyjádřil, byl povinen zaplatit i soudní poplatek ve výši 1 000 Kč. Soud rozhodl, že žádný účastník nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Plný text

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudkyní JUDr. Danou Novákovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce adresa pro doručování: adresa, PSČ obec a číslo proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zaplacení 3 532 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 3 532 Kč s 10 % úrokem z prodlení od 5. 7. 2019 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozhodnutí.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Příbrami soudní poplatek ve výši 1 000 Kč do 3 dnů od právní moci rozhodnutí na účet číslo: číslo, variabilní symbol.

1. Žalobce podal proti žalovanému žalobu, ve které se domáhal zaplacení částky 3 532 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že se jedná o náklady anonymizováno 5 slov v nemocnice, obec a číslo ve výši 137,65 Kč, náklady anonymizována tři slova ve výši 256,75 Kč a anonymizována tři slova ve výši 3 137,20 Kč, které žalobce uhradil anonymizována tři slova anonymizováno.

2. Žalovaný se k věci nevyjádřil, bez omluvy se k jednání nedostavil. Soud proto jednal v nepřítomnosti žalovaného dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Anonymizovaný odstavec.

4. Soud při právním posouzení věci vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění do 30. 6. 2020 (dále jen„ o. z.“) a dále podle zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek (dále jen„ zákon č. 65/2017 Sb.“). Podle § 24 odst. 1 zákona č. 65/2017 Sb. náklady na odborné lékařské vyšetření hradí poskytovateli zdravotních služeb Policie České republiky, Vojenská policie, obecní policie, ulice služba, zaměstnavatel, kontrolní orgán nebo poskytovatel zdravotních služeb, v rámci jejichž působnosti byla učiněna výzva k vyšetření podle § 21 odst. 1 nebo výzva k vyšetření podle § 21 odst. 2, nejde-li o případ diferenciální diagnózy hrazené z veřejného zdravotního pojištění. Podle § 24 odst. 2 věty před středníkem zákona č. 65/2017 Sb. prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, uhradí vyšetřovaná osoba tomu, kdo uhradil poskytovateli zdravotních služeb odborné lékařské vyšetření podle odstavce 1, náklady, které mu úhradou odborného lékařského vyšetření vznikly. Podle § 24 odst. 3 věta prvá citovaného zákona náklady na dopravu vyšetřované osoby do zdravotnického zařízení za účelem provedení odborného lékařského vyšetření hradí v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, vyšetřovaná osoba. Podle odstavce 5 věty druhé tohoto ustanovení není-li uhrazená částka součástí nákladů řízení podle jiného právního předpisu a prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, uhradí vyšetřovaná osoba tomu, kdo uhradil poskytovateli zdravotních služeb toxikologické vyšetření, náklady, které mu úhradou toxikologického vyšetření vznikly.

5. S ohledem na shora zjištěný skutkový stav věci dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána po právu. V řízení bylo prokázáno, že žalovanému vznikla v souladu s ustanoveními § 24 a násl. zákona č. 65/2017 Sb. povinnost uhradit náklady na lékařské a toxikologické vyšetření a náklady na dopravu žalovaného k tomuto vyšetření. Žalovaný svůj dluh nezaplatil. Soud proto v plném rozsahu žalobě vyhověl a uložil žalovanému zaplatit celkem 3 532 Kč včetně zákonného úroku z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., od 5. 7. 2019 do zaplacení, přičemž lhůtu k plnění stanovil třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř.

6. Žalobce, který byl ve věci zcela úspěšný, náhradu nákladů řízení podle vyhlášky č. 254/2015 Sb. nepožadoval, soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

7. Soud dále uložil žalovanému povinnost zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Příbrami částku 1 000 Kč, představující soudní poplatek za podanou žalobu dle položky 1 bod 1 písm. a) Sazebníku soudních poplatků, přílohy zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v účinném znění (dále jen„ zákon o soudních poplatcích“), neboť žalobce je dle § 11 odst. 2 písm. a) zákona o soudních poplatcích osvobozen od soudních poplatků. Podle § 2 odst. 3 věty prvé zákona o soudních poplatcích je-li navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný, nemá-li proti navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení nebo není-li též od poplatku osvobozen. Proti výroku I. a II. tohoto rozsudku není odvolání přípustné (dle § 202 odst. 2 o. s. ř.). Proti výroku III. tohoto rozsudku je přípustné odvolání ve lhůtě 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Příbrami, a to písemně ve dvojím vyhotovení. Pokud by povinný dobrovolně nesplnil povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, má oprávněný právo podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 o. s. ř.) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem návrh na nařízení exekuce (zákon č. 120/2001 Sb.).

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.