5 C 154/2021

Plný text

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudkyní JUDr. Danou Novákovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce adresa pro doručování: adresa , PSČ obec a číslo proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zaplacení 3 532 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 3 532 Kč s 10 % úrokem z prodlení od 5. 7. 2019 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozhodnutí.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Příbrami soudní poplatek ve výši 1 000 Kč do 3 dnů od právní moci rozhodnutí na účet číslo: [číslo], [variabilní symbol].

1. Žalobce podal proti žalovanému žalobu, ve které se domáhal zaplacení částky 3 532 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že se jedná o náklady [anonymizováno 5 slov] v [nemocnice], [obec a číslo] ve výši 137,65 Kč, náklady [anonymizována tři slova] ve výši 256,75 Kč a [anonymizována tři slova] ve výši 3 137,20 Kč, které žalobce uhradil [anonymizována tři slova] [anonymizováno].

2. Žalovaný se k věci nevyjádřil, bez omluvy se k jednání nedostavil. Soud proto jednal v nepřítomnosti žalovaného dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). [Anonymizovaný odstavec.]

4. Soud při právním posouzení věci vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění do 30. 6. 2020 (dále jen„ o. z.“) a dále podle zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek (dále jen„ zákon č. 65/2017 Sb.“). Podle § 24 odst. 1 zákona č. 65/2017 Sb. náklady na odborné lékařské vyšetření hradí poskytovateli zdravotních služeb Policie České republiky, Vojenská policie, obecní policie, [ulice] služba, zaměstnavatel, kontrolní orgán nebo poskytovatel zdravotních služeb, v rámci jejichž působnosti byla učiněna výzva k vyšetření podle § 21 odst. 1 nebo výzva k vyšetření podle § 21 odst. 2, nejde-li o případ diferenciální diagnózy hrazené z veřejného zdravotního pojištění. Podle § 24 odst. 2 věty před středníkem zákona č. 65/2017 Sb. prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, uhradí vyšetřovaná osoba tomu, kdo uhradil poskytovateli zdravotních služeb odborné lékařské vyšetření podle odstavce 1, náklady, které mu úhradou odborného lékařského vyšetření vznikly. Podle § 24 odst. 3 věta prvá citovaného zákona náklady na dopravu vyšetřované osoby do zdravotnického zařízení za účelem provedení odborného lékařského vyšetření hradí v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, vyšetřovaná osoba. Podle odstavce 5 věty druhé tohoto ustanovení není-li uhrazená částka součástí nákladů řízení podle jiného právního předpisu a prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, uhradí vyšetřovaná osoba tomu, kdo uhradil poskytovateli zdravotních služeb toxikologické vyšetření, náklady, které mu úhradou toxikologického vyšetření vznikly.

5. S ohledem na shora zjištěný skutkový stav věci dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána po právu. V řízení bylo prokázáno, že žalovanému vznikla v souladu s ustanoveními § 24 a násl. zákona č. 65/2017 Sb. povinnost uhradit náklady na lékařské a toxikologické vyšetření a náklady na dopravu žalovaného k tomuto vyšetření. Žalovaný svůj dluh nezaplatil. Soud proto v plném rozsahu žalobě vyhověl a uložil žalovanému zaplatit celkem 3 532 Kč včetně zákonného úroku z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., od 5. 7. 2019 do zaplacení, přičemž lhůtu k plnění stanovil třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř.

6. Žalobce, který byl ve věci zcela úspěšný, náhradu nákladů řízení podle vyhlášky č. 254/2015 Sb. nepožadoval, soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

7. Soud dále uložil žalovanému povinnost zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Příbrami částku 1 000 Kč, představující soudní poplatek za podanou žalobu dle položky 1 bod 1 písm. a) Sazebníku soudních poplatků, přílohy zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v účinném znění (dále jen„ zákon o soudních poplatcích“), neboť žalobce je dle § 11 odst. 2 písm. a) zákona o soudních poplatcích osvobozen od soudních poplatků. Podle § 2 odst. 3 věty prvé zákona o soudních poplatcích je-li navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný, nemá-li proti navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení nebo není-li též od poplatku osvobozen.