5 C 163/2023

Plný text

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudkyní JUDr. Alicí Kořínkovou v právní věci žalobkyně: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 proti žalovaným: 1) Anonymizováno Adresa zainteresované osoby 0/1 zastoupená Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 advokátem Adresa zainteresované osoby 1/0 2) Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO Anonymizováno sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupená Jméno zástupce zainteresované osoby 2/0 advokátem Adresa zainteresované osoby 2/1 3) Anonymizováno ., IČO Anonymizováno Adresa zainteresované osoby 2/0 zastoupená Jméno zástupce zainteresované osoby 2/0 advokátem Adresa zainteresované osoby 2/1 4) Anonymizováno ., IČO Anonymizováno Adresa zainteresované osoby 3/0 zastoupená Jméno zástupce zainteresované osoby 2/0 advokátem Adresa zainteresované osoby 2/1 o určení neexistence zástavního práva

I. Žaloba, aby bylo určeno, že pozemek parc. č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba bez č.p. a pozemek parc. č. , Anonymizováno, , v k.ú. , adresa, , obec , adresa, , zapsané u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, na LV č. , hodnota, , nejsou zatíženy zástavním právem smluvním a zákazem zcizení a zatížení ve prospěch zástavních věřitelů , právnická osoba, , IČO , IČO, , , Jméno zainteresované společnosti 0/0, , IČO , IČO, , , právnická osoba, ., IČO , IČO, a , právnická osoba, ., IČO , IČO, , se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna uhradit první žalované k rukám jejího právního zástupce náklady řízení ve výši , částka, , a to do tří dnů právní moci tohoto rozsudku a výrokIII. Žalobkyně je povinna uhradit druhé až čtvrté žalované k rukám jejich právního zástupce náklady řízení ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně podala ke zdejšímu soudu žalobu na určení neexistence zástavního práva s tím, že zástavní smlouva uzavřená mezi účastníky řízení je neplatná pro zjevný rozpor s dobrými mravy a zákonem a pro nedostatek její vůle, neboť k podpisu smlouvy byla přelstěna a donucena pod tlakem, nebyl jí dán čas si zástavní smlouvu přečíst, neměla brýle, v místnosti, kde ji měla podepsat, bylo šero, neměla vědomost, že se týká zajištění úvěru poskytnutého žalovanými ve prospěch obchodní společnosti , Anonymizováno, dle úvěrové smlouvy z , datum, , o níž rovněž neměla vědomost. Před podpisem zástavní smlouvy neměla čas se seznámit s jejím zněním ani s oceněním nemovitostí, které jsou předmětem zástavy, nikdo z žalovaných jí nezaslal finální podepsanou verzi smlouvy, nemovitosti byly oceněny o 10 000 000 Kč nižší částkou, než je posoudil znalec pověřený žalobkyní, podle něhož byla cena nemovitostí nikoliv 16 000 000 Kč, ale 26 000 000 Kč. Navíc namítla zdánlivost zástavní smlouvy, pro jejíž uzavření chyběla její svobodná vůle, kdy k podpisu smlouvy byla přinucena pod nátlakem ve spěchu, navíc neměla vědomost ani o údajích smluvních stran a dlužníka dle úvěrové smlouvy, jehož měla zajistit zástavním právem ke svým nemovitostem. Před podpisem smlouvy docházelo k nepoctivému jednání ostatních smluvních stran zástavní smlouvy a zprostředkovatelů úvěru, přičemž smlouva byla uzavřena v rozporu s dobrými mravy a v důsledku toho je absolutně neplatná. Žalobkyně totiž spolu se svým synem , jméno FO, získali z dědictví po její zemřelé matce jmění v hodnotě přes 80 000 000 Kč a následně byli kontaktováni panem , jméno FO, a paní , jméno FO, za účelem investic získaných finančních prostředků, které se však ukázaly jako fiktivní a podvodným způsobem tak na nich bylo vylákáno přes 60 000 000 Kč, což je předmětem soudních sporů, kdy pan , jméno FO, zneužil dobrou víru a neznalost žalobkyně, uvedl ji v omyl a vylákal od ní 26,5 milionu korun. Obdobně byly vylákány peníze i na jejím synovi , jméno FO, , který však potřeboval zakoupit nemovitost, v níž by mohl bydlet se svou rodinou, proto mu pan , jméno FO, společně s panem , Anonymizováno, domluvil uzavření úvěrové smlouvy a v návaznosti na ni pak uzavření dvou zástavních smluv, z nichž jedna se týká žalobkyně. Její syn na podnět pana , jméno FO, založil jako jediný společník a jednatel v lednu 2022 společnost , právnická osoba, a , datum, jako jednatel této společnosti uzavřel s žalovanými úvěrovou smlouvu, jejímž předmětem bylo poskytnutí úvěru ve výši , částka, za účelem financování koupě nemovitostí v k. ú. , adresa, (dále jen nemovitosti , jméno FO, ) s tím, že úvěrovou smlouvou byl sjednán i lichvářský úrok. Úvěr byl zajištěn dvěma zástavními smlouvami, kdy jednu uzavřela žalobkyně a ta je předmětem sporu a týká se jejích nemovitostí v k. ú. , adresa, , druhá se týkala z úvěru nakoupených nemovitostí v k. ú. , adresa, , které byly pořízeny za 18 000 000 Kč a postačují na zajištění poskytnutého úvěru.

2. První žalovaná v písemném vyjádření k předmětné žalobě uvedla, že uplatněný žalobní nárok neuznává, žalobu považuje za ryze účelovou a nedůvodnou. Celý proces koupě a úvěrového financování koupě nemovitostí v k. ú. , adresa, včetně zřízení zástavních práv proběhl zcela v pořádku a podle veškeré smluvní dokumentace. Když však nastala po roce splatnost poskytnutého úvěru, začala žalobkyně i její syn, pan , jméno FO, , účelově napadat platnost všech smluv v celé řadě soudních řízení, založených vždy na stejné nepravdivé a účelové právní rétorice. Úvěrová smlouva mezi společností , právnická osoba, jako dlužníkem a žalovanými 1–3 jako věřiteli a čtvrtou žalovanou, jakožto agentem úvěru, byla uzavřena dne , datum, a na jejím základě poskytla první žalovaná dlužníkovi úvěr ve výši 5 000 000 Kč, druhá žalovaná úvěr ve výši 4 000 000 Kč a třetí žalovaná úvěr ve výši 8 800 000 Kč, tedy celkově tak získal dlužník úvěr ve výši 17 800 000 Kč, z čehož bylo 15 200 000 Kč účelově vázáno na nákup nemovitostí v k. ú. , adresa, , které koupil dlužník od pana , jméno FO, na základě kupní smlouvy uzavřené dne , datum, . K zajištění poskytnutých peněžních prostředků byla sjednána jednak zástavní smlouva k nemovitostem ve vlastnictví žalobkyně v k.ú. , adresa, , zástavní smlouva k nemovitostem nabytým na základě poskytnutého úvěru v k. ú. , adresa, a ručitelské prohlášení pana , jméno FO, , jakožto jednatele společnosti , právnická osoba, Ohledně vykonatelnosti vrácení peněžních prostředků byl mezi , jméno FO, , coby ručitelem a první žalovanou sepsán notářský zápis dne , datum, . Žalobkyně zástavní smlouvu, kterou dala do zástavy své nemovitosti, podepsala poté, co se seznámila s jejím obsahem, což vyplývá z obsahu této smlouvy, přičemž smlouva byla podepisována v notářské kanceláři za přítomnosti velké řady dalších osob a vyvrací tím zcela nepravdivou a účelovou argumentaci žalobkyně, že byla k podpisu smlouvy přelstěna a donucena pod tlakem, že jí nebyl dán čas si smlouvu přičíst, neměla brýle a v místnosti, kde k podpisu došlo, bylo šero. Nutno poukázat na to, že žalobkyně tyto skutečnosti do splatnosti úvěru nenamítala, neučinila tak ani po uzavření smlouvy a jejím vkladování, kdy byla doručována příslušná vyrozumění katastrálního úřadu. Žalobkyně začala popírat platnost zástavní smlouvy poté, co nastala splatnost úvěru, kdy společnost , právnická osoba, , která neměla finanční prostředky na splacení úvěru, podala sama na sebe insolvenční návrh, přičemž žalobkyně celou dobu věděla, že zástavní právo bylo zřizováno proto, aby si její syn mohl z poskytnutého úvěru koupit prostřednictvím uvedené společnosti nemovitosti pro bydlení své rodiny. Současné účelové popírání platnosti zástavní smlouvy je ze strany žalobkyně hrubě nemorální, pokud by úvěr nebyl zajištěn zástavami, žalovaná by ho nikdy neposkytla. Navrhla, aby byla žaloba zcela zamítnuta.

3. Pokud jde o druhou až čtvrtou žalovanou, které jsou zastoupeny stejným právním zástupcem, pak písemně se k žalobě nejprve vyjádřila dne 26. 1. 2024 čtvrtá žalovaná a dne 16. 2. 2024 2. a 3. žalované, kdy jejich vyjádření jsou obdobná. Všechny navrhly zamítnutí žaloby s tím, že je vnitřně rozporná, matoucí a nelze z ní jednoznačně seznat, čeho se žalobkyně domáhá, když na jednu stranu tvrdí, že její jednání je zdánlivé pro nedostatek vůle, neboť byla k podpisu zástavní smlouvu smlouvy přinucena, nebyl jí dán čas si ji přečíst a nevěděla, že se týká zajištění úvěru poskytnutého žalovanými ve prospěch společnosti , právnická osoba, , na druhou stranu tvrdí, že smlouva je neplatná pro zjevný rozpor s dobrými mravy a zákonem a pro nedostatek vůle žalobkyně. Podle žalovaných jednání žalobkyně nelze v žádném případě považovat za zdánlivé. Zástavní smlouva byla uzavřena platně, neodporuje zákonu ani jeho smyslu a účelu, nebyla uzavřena v rozporu s dobrými mravy a obsahuje veškeré náležitosti stanovené § 1312 občanského zákoníku. Žalobkyně v žalobě neuvedla, v čem je spatřován zjevný rozpor se zákonem, odkázala pouze na generální klauzuli neplatnosti uvedenou v § 580 občanského zákoníku, aniž by vymezila smysl a účel zákona, jehož porušení spatřuje v uzavření smlouvy. Tvrzení žalobkyně o nátlakovém jednání ostatních účastníků řízení jsou nepravdivá, stejně jako to, že by v místnosti, v níž docházelo k podpisu smlouvy, bylo šero. Zda žalobkyně potřebovala k přečtení textu smlouvy brýle či nikoliv, jim není známo, neboť její zdravotní stav neznají. Žalované zásadně odmítly, že by žalobkyni nebyl dán čas k přečtení zástavní smlouvy nebo že by k jejímu podpisu byla přelstěna a navrhly výslech advokáta , tituly před jménem, , jméno FO, . Dále poukázaly na to, že žalobkyně nedoložila žádný rozpor s dobrými mravy a neoznačila důkazy k prokázání tvrzení o údajném nátlaku vůči ní. V průběhu jednání konaného v prostorách společné notářské kanceláře , tituly před jménem, , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, byla žalobkyně seznámena s obsahem zástavní smlouvy a s právy a povinnostmi, které z ní vyplývají, byla seznámena s účelem celé zamýšlené transakce, tedy poskytnutí úvěru , jméno FO, a účelu zástavy jakožto zajišťovacího instrumentu tohoto úvěru. V průběhu celého obchodního jednání žalobkyně komunikovala se všemi zúčastněnými, kterými byli jak notář , tituly před jménem, , jméno FO, , tak zástupci žalovaných 1–4, , jméno FO, a advokát , tituly před jménem, , jméno FO, . V průběhu tohoto jednání žalobkyně ani jednou nezpochybnila obsah zástavní smlouvy, neprotestovala proti jejímu obsahu a s plným vědomím smlouvu podepsala, nebyla tedy k podpisu smlouvy donucena ani násilím, ani pohrůžkou, nebyl na ni vyvíjen žádný nátlak a smlouvu uzavřela jako projev své pravé, vážné a svobodné vůle, takže nemůže jít ani jednání zdánlivé. Podle žalovaných má podaná žaloba šikanózní charakter, neboť ze strany žalobkyně jde již o několikátý pokus neprávem se domoci oddálení výkonu zástavního práva, které svědčí žalovaným. Žalobkyně nejprve podala žalobu na určení nepřípustnosti výkonu veřejné dražby, kterou projednával Okresní soud Příbrami pod sp. zn. 14 C 94/2023, kdy žalobu pro předčasnost k zamítl, přičemž žalobkyně od podpisu smlouvy až do zahájení výkonu zástavního práva žalovanými nenamítala žádné nedostatky smlouvy, tedy ani její neplatnost nebo zdánlivost či jiné vady. K tomu začalo docházet až po doručení oznámení o zahájení výkonu zástavního práva, kdy si uvědomila, že závazky, které ze zástavní smlouvy vyplývají, pro ně mohou být negativní. Začala se cítit přelstěna, podvedena či donucena a rozhodla se veškerými možnými prostředky obstruovat výkonu zástavního práva. Ačkoliv žalobkyně argumentuje rozporem s dobrými mravy, sama tak jedná, když obstruuje s cílem vyhnout se plnění závazku, k němuž se dobrovolně s plným vědomím zavázala. Při uzavírání zástavní smlouvy trvalo obchodní jednání odhadem hodinu, všichni účastníci jednání byli seznámeni s předmětnými dokumenty, které měly být podepsány a obsahem smluv, jež měly být uzavřeny. Žalobkyně při uzavírání smlouvy jednala aktivně, ptala se na její obsah a jevila veškerý zájem se seznámit s obsahem povinností, které jí budou ze smlouvy plynout, což jí bylo v plné míře umožněno. Podpisem smlouvy dala žalobkyně aktivně najevo svou svobodnou a vážnou vůli být vázána ujednáními, které smlouva obsahuje. O jakékoliv lsti, šedé místnosti nebo nátlaku nemůže být řeč a žalované to z kategoricky odmítly. Poukázaly na to, že společnost , právnická osoba, v průběhu roku 2023 nesplnila svůj závazek plynoucí z úvěrové smlouvy, a proto přistoupily k realizaci výkonu, kdy žalobkyni bylo zasláno oznámení o započetí výkonu zástavního práva z 20. 5. 2023.

4. Z úvěrové smlouvy uzavřené dne , datum, mezi žalovanými 1–3 jako věřiteli, společností , právnická osoba, jako dlužníkem a čtvrtou žalovanou jako agentem úvěru bylo zjištěno, že první žalovaná poskytla touto smlouvou dlužníkovi úvěr ve výši 5 000 000 Kč, druhá žalovaná ve výši 4 000 000 Kč a třetí žalovaná ve výši 8 800 000 Kč, přičemž 15 200 000 Kč bylo účelově vázáno na úhradu kupní ceny na nemovitosti v k. ú. , adresa, , a to pozemek parc. č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba č.p. , Anonymizováno, , pozemek parc. č. st., Anonymizováno, , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba bez č. p., pozemek parc. č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba bez č.p./č.e a pozemky parc .č. , Anonymizováno, , zapsané u Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , pro obec , adresa, na LV č. , hodnota, (nyní , Anonymizováno, ), částka , částka, nebyla účelově vázána. Součástí smluvního ujednání byla i dohoda ohledně výše smluvních úroků, které činily 14 % z poskytnuté jistiny úvěru v případě, že jistina bude věřiteli splacena do šesti měsíců od prvního čerpání úvěru, jinak ve výši 21 % a i ohledně úroků z prodlení, které byly ujednány ve výši 30 %. Úvěr měl být splacen do 12 měsíců od uzavření smlouvy. Smlouva definovala i povinnost dlužníka zajistit úvěr do 2 měsíců od uzavření smlouvy zástavním právem jak na nabývané nemovitosti, tak i na nemovitosti ve vlastnictví žalobkyně, konkrétně pozemek parc. č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba bez čp./če. a pozemek p. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , zapsaných na LV č. , hodnota, , dále povinnost zajištění ručitelského prohlášení do dvou pracovních dnů od uzavření smlouvy, kdy ručitelem měl být jediný jednatel dlužníka pan , jméno FO, a sjednáním přímé vykonatelnosti ve lhůtě dvou pracovních dnů od uzavření smlouvy formou notářského zápisu. Čtvrtý žalovaný coby agent úvěru měl nárok na poplatek ve výši 6 % z poskytnuté jistiny úvěru v případě, že bude celá splacena do šesti měsíců od prvního dne čerpání, nebo ve výši 9 %, pokud nebude v této lhůtě celá jistina splacena.

5. Smlouvou o zřízení zástavního práva k nemovitostem uzavřenou mezi společností , právnická osoba, jako zástavcem a žalovanými jako zástavními věřiteli dne , datum, bylo prokázáno, že zástavce dal do zástavy nemovitosti v k.ú. , adresa, nabyté z poskytnutého úvěru, kdy podpisy na smlouvě všech zúčastněných osob ověřil advokát , tituly před jménem, , jméno FO, . Za společnost , právnická osoba, smlouvu podepsal její jednatel , jméno FO, .

6. Ze smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitým věcem uzavřené mezi žalobkyní a všemi žalovanými bylo zjištěno, že touto smlouvou zastavila žalovaná své nemovitosti v k. ú. , adresa, (viz shora) za účelem zajištění úvěru plynoucího z úvěrové smlouvy uzavřené dne , datum, mezi dlužníkem, společností , právnická osoba, a žalovanými 1–3 coby věřiteli a čtvrtým žalovaným coby agentem úvěru, kdy mezi účastníky smlouvy bylo sjednáno, že zástavní právo může být vykonáno ve veřejné dražbě, soudním prodejem zástavy nebo přímým prodejem předmětu zástavy v případě, že nebudou splněny podmínky plynoucí z úvěrové smlouvy. Smlouva zajišťovala nároky první žalované do 10 000 000 Kč, druhé žalované do 8 000 000 Kč, třetí žalované do 17 600 000 Kč a čtvrté žalované do 3 204 000 Kč. Všichni žalovaní smlouvu podepsali dne , datum, a jejich podpisy byly ověřeny advokátem , tituly před jménem, , jméno FO, , pokud jde o žalobkyni, její podpis byl ověřen notářskou tajemnicí pověřenou , tituly před jménem, , jméno FO, , paní , jméno FO, dne , datum, .

7. Z notářského zápisu sepsaného dne , datum, v notářské kanceláři notáře , tituly před jménem, , jméno FO, soud zjistil, že mezi žalovanými 1–3 coby úvěrujícími a oprávněnými, společností , právnická osoba, coby osobou povinnou a úvěrovanou a panem , jméno FO, coby další povinnou osobou a ručitelem došlo k sepsání dohody o přímé vykonatelnosti nároků plynoucích z úvěrové smlouvy uzavřené dne , datum, s tím, že ručitel pan , jméno FO, vystavil dne , datum, ve prospěch úvěrujících ručitelské prohlášení, které bylo věřiteli přijato, úvěr měl být splacen do , datum, a věřitelé v něm nevystupovali jako osoby oprávněné společně a nerozdílně.

8. Vlastnictví žalobkyně a společnosti , právnická osoba, bylo prokazováno jednak nabývacími tituly a jednak výpisy z katastru nemovitostí, kdy z LV č. , hodnota, bylo zjištěno, že žalobkyně je výlučnou vlastnicí shora uvedených nemovitostí v , adresa, , které jsou zajištěny zástavním právem smluvním vzniklým na základě smlouvy o zřízení zástavního práva uzavřené dne , datum, (viz. shora). Žalobkyně přitom nabyla dané nemovitosti na základě kupní smlouvy uzavřené dne , datum, s , tituly před jménem, , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, za sjednanou kupní cenu ve výši , částka, včetně provize (, částka, ). Společnost , právnická osoba, je pak evidována jako výluční vlastník nemovitostí v k. ú. , adresa, , obec , adresa, na LV č. , hodnota, , které získala na základě kupní smlouvy uzavřené dne , datum, s panem , jméno FO, s tím, že kupní cena činila , částka, . I tyto nemovitosti jsou zajištěny zástavním právem smluvním ve stejném rozsahu jako nemovitosti žalobkyně. Ze smlouvy o jistotním účtu z , datum, uzavřené mezi , Anonymizováno, , jméno FO, jako prodávajícím a obchodní firmou , právnická osoba, jako kupující soud zjistil, že se banka zavázala zřídit do pěti dnů po uzavření smlouvy jistotný účet, který sloužil k vypořádání části kupní ceny uzavřené mezi prodávajícím a kupujícím ve výši , částka, , která měla být přes tento jistotní účet vypořádána. Kupující se zavázal převést zmiňovanou kupní cenu na zřízený účet nejpozději do , datum, . Banka měla tuto částku převzít a vyplatit ji v souladu se smluvním ujednáním.

9. Okolnosti podpisu zástavní smlouvy žalobkyní a přípravy smluvní dokumentace byly prokazovány i výslechem svědka , tituly před jménem, , jméno FO, , advokáta, který smluvní dokumentaci připravoval a dále písemným vyjádřením notáře , tituly před jménem, , jméno FO, , kdy z výslechu svědka vyplynulo, že po určitou dobu zastupoval čtvrtou žalovanou, proto domlouval obsah smluvní dokumentace a byl přítomen i sepisu notářského zápisu, jehož obsah kontroloval. Pokud jde o úvěrovou a zástavní smlouvu, pak ty byly podepisovány v několika fázích, kdy ve své kanceláři ověřil podpisy pana , jméno FO, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, (jednatelů), podpis pana , Anonymizováno, ověřil u něj kanceláři, žalobkyně podepsala smlouvu před notářem v den, kdy došlo k sepisu notářského zápisu, čemuž byl svědek přítomen, přičemž , tituly před jménem, , jméno FO, má společnou notářskou kancelář s , tituly před jménem, , jméno FO, , který se daného jednání zúčastnil, jde o notářskou kancelář, jenž je jedna z nejrespektovanějších v Praze, nachází se ve druhém patře historické budovy , Anonymizováno, a jednání probíhalo v jejich největší zasedací místnosti, která je světlá. Byli mu přítomni všichni věřitelé, notář, žalobkyně i její syn. Žalobkyně působila po celé jednání vesele, zástavní smlouvu si pročetla, vyprávěla přitom spoustu příběhů o koních a mluvila i o tom, jak bude naloženo s penězi z úvěru, za něž si chtěl syn koupit statek a začít závodit. Působila zdravotně i fyzicky v pořádku, nevznášela žádné pochybnosti. Smlouvu si přečetla, podpis trval dlouho a bylo řešeno i to, zda by nebyla ochotna za úvěr ručit, což odmítla, souhlasila pouze se sjednáním zástavy, chápala rozdíl mezi ručitelstvím a zástavou. Žalobkyně smlouvu podepsala po jejím přečtení, podpisu se nebránila, vyprávěla, že prodala poměrně drahý dům v , Anonymizováno, , věděla, co dělá, smlouvu uzavřela dobrovolně. Vztah mezi ní a jejím synem byl běžný jako mezi matkou a dítětem. Do zasedací místnosti v průběhu jednání přicházely pouze asistentky notářů za účelem ověření podpisu či běžných administrativních úkonů, kdy podpis žalobkyně byl ověřován notářskou tajemnicí paní , jméno FO, , přičemž podle sdělení notáře ze , datum, by zmíněná pracovnice ověření podpisu odmítla tehdy, pokud by měla jakoukoli pochybnost o způsobilosti žalobkyně nebo o jiných okolnostech, což je obecně zavedená praxe kanceláře, která ročně ověří kolem 14 000 podpisů.

10. Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. 11 C 140/2023 soud zjistil a vzal prokázané, že k návrhu prvních tří žalovaných bylo proti žalobkyni zahájeno řízení o soudní prodej zástavy, v němž mimo jiné první žalovaná prokázala, že poskytla společnosti , právnická osoba, na předmětný úvěr částku 5 000 000 Kč dne 16. 6. 2022, druhá žalovaná částku 4 000 000 Kč dne 15. 6. 2022, třetí žalovaná dne 15. 6. 2022 částky 6 200 000 Kč a 2 600 000 Kč. V dané věci bylo nařízeno jednání na 22. 2. 2024, které bylo odročeno na 4. 6. 2024, tohoto jednání se osobně zúčastnila žalobkyně (v daném řízení žalovaná) a soudem bylo vydáno usnesení, kterým byl nařízen soudní prodej zástavy týkající se nemovitostí v jejím vlastnictví a to k uspokojení pohledávky prvního žalovaného ve výši 5 000 000 Kč, smluvního úroku ve výši 1 050 000 Kč a úroku z prodlení ve výši 30 % ročně z částky 6 050 000 Kč od 13. 5. 2023 do zaplacení, to vše do souhrnné výše 10 000 000 Kč, druhého žalovaného pro pohledávku ve výši 4 000 000 Kč, smluvního úroku ve výši 840 000 Kč a úroku z prodlení ve výši 30 % ročně z částky 4 840 000 Kč od 13. 5. 2023 do zaplacení, to vše do souhrnné výši 8 000 000 Kč, třetího žalovaného pro pohledávku ve výši 8 800 000 Kč, smluvního úroku ve výši 1 848 000 Kč a úroku z prodlení ve výši 30 % ročně z částky 10 648 000 Kč od 13. 5. 2023 do zaplacení, to vše do souhrnné výše 17 600 000 Kč. Rozhodnutí doposud nenabylo právní moci, přičemž v tomto řízení se žalobkyně písemně vyjádřila tak, že se zástavním právem souhlasila v dobré víře, pracovala s informacemi od syna , jméno FO, , že své peníze z dědictví krátkodobě investoval a finanční prostředky z této investice spolu s výnosem mu budou v září 2022 vráceny, kdyby měla od , jméno FO, informace o obsahu smlouvy o zápůjčce, se zástavním právem by nesouhlasila a nestala by se zástavní dlužnicí. Nikdy by se vědomě nevystavila ztrátě svého majetku a neohrozila sama sebe existenčními problémy. Návrh na dražbu jejího majetku byl pro ni šokem, protože předpokládala, že je všechno v pořádku a dluh byl splacen. Katastr nekontroluje, novinkou pro ni bylo i to, že úvěr nebyl na syna jako fyzickou osobu, ale na jeho společnost, což se rovněž dozvěděla až z podaného návrhu na prodej jejích nemovitostí. Úvěrovou smlouvu nepodepsala, veškeré informace měla přes , jméno FO, , smlouva jí nikdy nebyla od věřitelů doručena a nedostala ani notářský zápis. Ten podepisovala ve spěchu bez brýlí a spolehla se na informace od syna, a i když požádala o jeden výtisk nebo fotokopii, nebylo jí vyhověno. Nechápe, proč protistrany žádají dražbu jejího majetku, když se přihlásily do insolvenčního řízení proti společnosti , jméno FO, . Právní zástupkyně žalobkyně , tituly před jménem, , Anonymizováno, přitom dne , datum, , tedy den před samotným jednáním soudu, avizovala, že se žalobkyně jednání osobně účastní, žádala o její účastnický výslech s tím, že právní zastoupení bylo ukončeno.

11. Z usnesení Městského soudu v Praze z , datum, , č. j. , spisová značka, soud zjistil, že byl zjištěn úpadek dlužnice , právnická osoba, a na její majetek byl prohlášen konkurs. Ze znaleckého posudku z 22. 3. 2024 vypracovaného , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, v rámci tohoto řízení na nemovitosti v k.ú. , adresa, plyne, že jejich cena činí 13 090 000 Kč12. Z usnesení Okresního soudu v Klatovech za 3. 10. 2023, č. j. 27 EXE 566/2023–58 soud zjistil, že byl zamítnut návrh povinného , jméno FO, na zastavení exekuce, kterou proti němu vede první žalovaná pro vymožení pohledávky ve výši 5 000 000 Kč z 21 % úrokem z této částky ve výši 1 050 000 Kč. Povinný namítl absolutní neplatnost notářského zápisu z , datum, i uzavřené úvěrové smlouvy pro rozpor s dobrými mravy a zákonem, namítal zdánlivost smlouvy a uváděl, že obě listiny podepsal pod nátlakem, k jejich podpisu byl přelstěn, nebyl mu dán dostatek času na seznámení s jejich zněním, úvěrová smlouva sjednává lichvářský úrok. Z obsahu soudního rozhodnutí plyne, že exekuce je vedena proti povinnému pro vymožení plnění z titulu ručitelského závazku, který nastoupil proto, že dlužník nesplnil své povinnosti, přičemž povinný se nemohl dovolat neplatnosti smlouvy z důvodu lichevního jednání dle § 1796 občanského zákoníku, neboť nebyl účastníkem úvěrové smlouvy v postavení slabší smluvní strany, protože úvěrová smlouva byla uzavírána s podnikatelem, nebyla uzavřena adhezním způsobem a bylo na úvaze povinného jako jednatele úvěrované obchodní společnosti, zda akceptuje ručitelský závazek a prohlášením učiněným před notářem svolí k přímé vykonatelnosti. Z obsahu tohoto usnesení pak dále vyplývá, že o návrhu povinného na odklad exekuce bylo rozhodnuto dne 18. 8. 2023, č. j. 27 EXE 566/2023–44, kdy byl návrh na odklad zamítnut, rozhodnutí nabylo právní moci dne 6. 9. 2023. Rozhodnutí Okresního soudu v Klatovech bylo potvrzeno i usnesením Krajského soudu v Plzni. 31. 1. 2024, č. j. 10 CO 416/2023–134, kdy je kromě shora uvedených listinných důkazů citováno i prohlášení ručitele (, jméno FO, ) z , datum, za závazky dlužnice společnosti , právnická osoba, plynoucí z předmětné úvěrové smlouvy, citován byl i výpis z obchodního rejstříku společnosti , právnická osoba, s tím, že tato vznikla dne , datum, a jejím jediným jednatelem a společníkem je pan , jméno FO, . Odvolací soud rovněž poukázal na průběh insolvenčního řízení vedeného ohledně této společnosti s tím, že do něj byly přihlášeny pohledávky ve výši 35 832 447,15 Kč, z nichž insolvenční správkyně popřela pohledávky ve výši 11 782 389,59 Kč a s tím, že jediným majetkem této společnosti jsou nemovitosti v k. ú. , adresa, . I odvolací soud dospěl k závěru, že ručitel vystupoval v postavení jediného jednatele a společníka společnosti , právnická osoba, , zavázal se za její závazky plynoucí z úvěrové smlouvy, ručitelské prohlášení učinil z důvodu svých funkčních vztahů, které měl a má vůči dané obchodní společnosti a ani jako ručitel ve vztahu k oprávněné nevystupoval mimo souvislost s podnikáním, proto se na něj nevztahují ustanovení o ochraně spotřebitele. Úvěrová smlouva byla uzavřena mezi podnikateli při jejich podnikatelské činnosti, ručitelské prohlášení splňuje zákonné náležitosti dle § 2018 a následujících občanského zákoníku a oprávněná je oprávněna požadovat po povinném jako ručiteli splnění vymáhaných závazků, které obchodní společnost , právnická osoba, ke dni 12. 5. 2023, tedy ke dni konečné splatnosti úvěru, nesplnila.

13. Obdobně na případ nahlíží i Obvodní soud pro Prahu 1, který vede exekuční řízení k návrhu oprávněné , právnická osoba, proti povinné , právnická osoba, , kdy usnesením 29. 8. 2023, č. j. 49 EXE 1623/2023–51 byl zamítnut návrh povinné na zastavení exekuce. Z obsahu tohoto usnesení se podává, že povinná se exekuci bránila stejnými důvody jako pan , jméno FO, . Obvodní soud dospěl ke stejným závěrům jako Okresní soud v Klatovech.

14. Z oznámení o započetí výkonu zástavního práva z 20. 5. 2023 bylo zjištěno, že žalované oznámily žalobkyni, že započnou s výkonem zástavního práva vzhledem k tomu, že nebylo plněno na zajištěný dluh. Na základě toho proti nim podala žalobkyně ke zdejšímu soudu žalobu o určení nepřípustnosti prodeje zástavy, která byla rozsudkem z 24. 10. 2023, č. j. 14 C 94/2023–182 pro předčasnost zamítnuta, neboť ze strany věřitelů nebylo zahájeno dražební jednání podle zákona o veřejných dražbách. Rozsudek nabyl právní moci dne 28. 12. 2023.

15. Žalobkyně na podporu svých tvrzení předložila k důkazu smlouvu o prodeji závodu uzavřenou s paní , jméno FO, s tím, že kupní cena byla sjednána na , částka, pouze fiktivně, fakticky na ni zaplatila , částka, , kdy měla za to, že kupuje fungující půjčovnu s novými dodávkami, ale do vlastnictví nabyla pouze staré a opotřebované dodávky, kdy předmětnou investiční příležitost jí nabídl manžel paní , jméno FO, Pimp, dříve Kotas, stejně tak byla nabídnuta investiční příležitost i synovi žalobkyně , jméno FO, na odkoupení německé společnosti za , částka, , i v tomto případě byla ve smlouvě uvedena pouze částka , částka, . , jméno FO, pak doporučil jejímu synovi, aby založil jako jediný společník společnost , právnická osoba, na nákup nemovitostí, v nichž chtěl bydlet se svou rodinou a podnikat. Syn na tento nákup uzavřel dne , datum, s žalovanými úvěrovou smlouvu s lichvářským úrokem. Na podporu těchto tvrzení doložila jak uzavřené smlouvy o prodeji závodu, tak i výpisy o výběru jednotlivých finančních částek.

16. Podle § 587 odstavec 1, 2 občanského zákoníku, kdo byl k právnímu jednání přinucen hrozbou tělesného nebo duševního násilí vyvolávající vzhledem k významu a pravděpodobnosti hrozícího nebezpečí i k osobním vlastnostem toho, jemuž bylo vyhrožováno, jeho důvodnou obavu, má právo namítnout neplatnost právního jednání. Kdo přivedl jiného k právnímu jednání hrozbu nebo lstí, nahradí vždy újmu z toho vzniklou.

17. Podle § 588 téhož zákona, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

18. S ohledem na shora popsaný skutkový stav věci dospěl soud k závěru, že žaloba, jíž se žalobkyně domáhá určení neexistence zástavního práva, nebyla podána důvodně, a proto ji v plném rozsahu zamítl, kdy se nejprve zabýval tím, zda mohla žalobkyně podat určovací žalobu za situace, kdy je vedeno řízení o soudím prodeji zástavy. Vzhledem k tomu, že zástavní právo zřízené ve prospěch žalovaných, je zaneseno v katastru nemovitostí a jeho výmaz je možný pouze na základě rozhodnutí soudu, má soud za to, že žalobkyně se nemohla domoci jeho výmazu jinak, než určovací žalobou, k níž je aktivně legitimována.

19. Jde-li o podstatu sporu, žalobkyně ve věci namítala, že zástavní smlouvu, na jejímž základě zastavila své nemovitosti v k. ú. , adresa, , pro zajištění úvěru společnosti , právnická osoba, uzavřela v rozporu se zákonem, neměla čas seznámit se s obsahem této smlouvy ani s oceněním předmětných nemovitostí, finální verzi zástavní smlouvy neobdržela, k podpisu byla donucena pod nátlakem a lstí, neměla brýle a v místnosti, kde k podpisu smlouvy docházelo, bylo šero, nevěděla, že cílem zástavní smlouvy je zajištění úvěru poskytnutého ve prospěch obchodní společnosti, jejímž jediným jednatelem je její syn. K těmto tvrzením žalobkyně fakticky nedoložila žádné důkazy a její tvrzení byly naopak vyvráceny provedeným dokazováním, zejména výslechem svědka , tituly před jménem, , jméno FO, , který byl přítomen podpisu žalobkyně na předmětné zástavní smlouvě dne , datum, , popsal zasedací místnost, v níž k podpisu docházelo a i průběh celého jednání. Soud neměl důvodu slyšenému svědku nevěřit, ten vypovídal naprosto přesvědčivě, v souladu s listinnými důkazy, jimiž bylo prokázáno, že podpis zástavní smlouvy navazoval na uzavřenou úvěrovou smlouvu z , datum, , na jejímž základě společnost , právnická osoba, získala od první žalované úvěr ve výši 5 000 000 Kč, druhé žalované úvěr ve výši 4 000 000 Kč a třetí žalované úvěr ve výši 8 800 000 Kč na nákup nemovitostí v k. ú. , adresa, , přičemž úvěr byl zajištěn dvěma zástavními smlouvami a ručitelským prohlášením syna žalobkyně, který je současně jediným jednatelem a společníkem dlužníka. Mezi těmito stranami byly uzavřeny fakticky čtyři smlouvy, a to úvěrová, zástavní na nemovitosti v k.ú. , adresa, , ručitelské prohlášení a dne , datum, i notářský zápis, který stvrzoval přímou vykonatelnost ohledně povinností dlužníka ve prospěch úvěrujících a agenta úvěru (žalovaných v tomto řízení). Notářský zápis byl přitom sepisován ve stejný den, kdy žalobkyně podepsala zástavní smlouvu ohledně nemovitostí ve svém vlastnictví, takže jejímu podpisu byli přítomni všichni další účastníci, respektive jejich zástupci a také notář , tituly před jménem, , jméno FO, a svědek , tituly před jménem, , jméno FO, , advokát, který obsah notářského zápisu kontroloval, neboť předtím připravoval smluvní dokumentaci ohledně úvěrové a zástavních smluv. Při podpisu žalobkyně na zástavní smlouvě bylo tedy přítomno další sedm osob, které fakticky kromě jejího syna pana , jméno FO, , jenž v řízeních vedených proti němu, případně jeho společnosti, argumentuje stejně jako žalobkyně, vyvracejí její tvrzení, že byla k podpisu smlouvy jakkoliv donucena, nebyl jí dán čas a prostor na přečtení smlouvy nebo že v zasedací místnosti bylo šero. Prvně je třeba říci, že žalobkyně je plně svéprávnou osobou, která již v minulosti podepisovala obdobné smlouvy například při nákupu nemovitostí v k.ú. , adresa, nebo prodeji nemovitostí v k , Anonymizováno, , takže lze předpokládat, že jí byl znám proces uzavírání smluv a jejich následků a také důvod její přítomnosti při podpisu zástavní smlouvy u notáře. Tedy dopředu věděla, za jakým účelem se má k notáři dostavit a pokud na čtení potřebuje brýle, bylo na ní, aby je měla sebou tak, aby si mohla řádně smlouvu, kterou podepisovala, přečíst, popřípadě odmítla podpis s tím, že brýle zapomněla. Z výslechu svědka , jméno FO, , který vypovídal pod sankcí případného trestního stíhání, vyplynulo, že žalobkyně si byla vědoma toho, co podepisuje, tedy že cílem zástavní smlouvy je zajistit úvěr poskytnutý společnosti jejího syna, k podpisu nebyla nucena a ani nebyla přelstěna nikým z žalovaných ohledně obsahu smlouvy. Pokud měla žalobkyně mylné informace od svého syna, což vyplývá z jejího vyjádření pro řízení vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn. 11 C 140/2023, nemohou za to nést odpovědnost žalované, které tak nemohly způsobit nicotnost, zdánlivost nebo neplatnost daného právního jednání. Je třeba vyjít i z vyjádření žalobkyně v daném řízení, že zástavní smlouvu uzavřela v dobré víře a pokud ji v současné době popírá, vzájemně si odporuje a působí nevěrohodně. Výpovědí svědka , jméno FO, pak bylo vyvráceno i tvrzení žalobkyně, že místnost, v níž došlo k podpisu smlouvy, byla šerá a tmavá, neboť svědek naopak uváděl, že předmětná konferenční místnost se nachází ve druhém patře, je dobře prosvětlena a je to největší místnost notářské kanceláře. Dle názoru soudu je předmětné řízení ryze účelové s cílem oddálit výkon zástavního práva na majetek žalobkyně, kdy je třeba přihlédnout k tomu, že stejná argumentace se prolíná i dalšími řízeními, které jsou vedeny jak proti společnosti , právnická osoba, , tak proti ručiteli, tedy synovi žalobkyně panu , jméno FO, , z čehož vyplývá pouze obstrukční charakter postupu žalobkyně a jejího syna, které naplňují znaky rozporu s dobrými mravy, jimž nelze poskytnout právní ochranu. Jde-li o námitky žalobkyně ohledně jednání s manžely , jméno FO, , pak podle názoru soudu ty nemají souvislost se zástavní smlouvu uzavřenou mezi žalobkyní a žalovanými, pravděpodobně měly osvětlovat důvody, proč došlo k uzavření úvěrové smlouvy ze strany jednatele obchodní korporace, nicméně nemohou mít vliv na výsledek předmětného řízení. S ohledem na uvedené skutečnosti má tak soud za to, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno ohledně tvrzení týkajícího se absolutní neplatnosti, zdánlivosti nebo nicotnosti předmětné zástavní smlouvy, což vedlo k zamítnutí žaloby. Soud přitom poukazuje na to, že nebylo možné žalobkyni poučit podle § 118 a) odst. 3 o.s.ř., neboť se jednání před soudem nezúčastnila, kdy odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 3970/2008. Soud v daném případě přitom jednal v nepřítomnosti žalobkyně, která opakovaně žádala o odročení jednání s ohledem na svůj zdravotní stav s tím, že je špatně pohyblivá, je po endoprotéze a chodí na rehabilitace, k čemuž dokladovala lékařskou zprávu praktické lékařky , tituly před jménem, , Anonymizováno, s tím, že je od 12. 3. 2024 v dočasné pracovní neschopnosti a tento stav potrvá minimálně do konce června 2024. Jelikož žalobkyně v době, kdy prvotně žádala o odročení jednání, byla právně zastoupena a nežádala o svůj účastnický výslech, soud návrhu na odročení jednání nevyhověl. Předtím, než však jednání proběhlo, vypověděla právní zástupkyně žalobkyni této plnou moc, sama žalobkyně žádala o odrok jednání nařízeného na 7. 5. 2024 od 09:00 hodin až v uvedený den v 8:00 hodin ráno. V důsledku toho nedošlo k projednání žaloby a jednání bylo odročeno na 18. 6. 2024, přičemž soud požádal praktickou lékařku žalobkyně o poskytnutí součinnosti, kdy tato dne 3. 6. 2024 sdělila, že žalobkyně není v dočasné pracovní neschopnosti, neboť není zaměstnána a její zdravotní stav jí neumožňuje osobně se zúčastnit jednání soudu přibližně do konce června 2024 s perspektivou postupného zlepšování. I přes toto sdělení se však žalobkyně zúčastnila dne 4. 6. 2024 jednání u zdejšího soudu vedeného pod sp. zn. 11 C 140/2023, z čehož plyne, že jí zdravotní stav nebránil ani v účasti na jednání nařízeném na 18. 6. 2024 a pokud žádala o jeho odrok, aniž by prokázala zhoršení tohoto stavu oproti datu 4. 6. 2024, jednalo se dle soudu o účelový a obstrukční postup, kterému nebylo vyhověno.

20. Pokud jde o návrh žalobkyně na doplnění dokazování výslechem svědků , jméno FO, a svědkyně , jméno FO, , pak ty byly jako nedůvodné a zbytečně prodlužující řízení zamítnuty, neboť stanovisko , jméno FO, plyne z řízení uvedených shora, jméno , jméno FO, nebylo uvedeno na žádné smluvní dokumentaci a k čemu by měla vypovídat, nebylo žalobkyní sděleno.

21. Ve smyslu § 142 odst. 1. o. s. ř. přísluší úspěšným žalovaným právo na náhradu nákladů řízení, kdy pokud jde o odměnu za právní zastoupení, vycházel soud z § 9 odst. 4 písm. b) vyhlášky č. 177/96 Sb., tedy z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč a z něj stanovil odměnu podle § 7 bod 5, téže vyhlášky ve výši 3 100 Kč za úkon, když vyšel ze stanoviska Nejvyššího soudu z 3. 5. 2006, sp. zn. 21 Cdo 1348/2005, podle něhož zástavní právo nemá samo o sobě žádnou vlastní majetkovou hodnotu a v řízení o určení, že nemovitost není zatížena zástavní právem, není takový předmět řízení penězi ocenitelný.

22. První žalované byla přiznána odměna ve výši 3 100 Kč za převzetí právního zastoupení, písemné vyjádření ve věci dne 7. 2. 2024 a za účast na jednání soudu konaném dne 18. 6. 2024, dále pak ve výši jedné poloviny za účast na jednání dne 7. 5. 2024, kdy jednání bylo odročeno pro nepřítomnost žalobkyně a právo na náhradu nákladů ve výši jedné poloviny vyplývá z § 14 bod 2 advokátního tarifu (jde tedy o částku 1 550 Kč). K tomu byly přiznány čtyři režijní paušály po 300 Kč a jízdné právního zástupce žalované z , Anonymizováno, do Příbrami a zpět ke dvěma jednáním soudu dne 7. 5. 2024 a 18. 6. 2024 osobním automobilem s průměrnou spotřebou 6,13 l na 100 km a náhradě dle vyhlášky č. 398/2023 Sb. ve výši 38,70 Kč za 1 l motorové nafty a 5,60 Kč za 1 km jízdy, při ujetých 123 km z , Anonymizováno, do Příbrami a zpět, takže náhrada jízdného za účast na jednom jednání soudu představuje 980,52 Kč, za dvě jednání 1 961,18 Kč. K tomu byla připočtena 21% DPH ve výši 2 942,35 Kč, takže náklady řízení úhrnem činí 16 954 Kč. Pro úplnost pak soud uvádí, že právnímu zástupci první žalované nebyla přiznána odměna za doplnění vyjádření z 5. 4. 2024, neboť fakticky šlo pouze o zaslání listin, kdy náklady s tím spojené jsou zahrnuty v režijním paušálu a obdobně za zaslání prohlášení o zproštění mlčenlivosti navrženého svědka advokáta , jméno FO, , neboť to mohlo být doloženo soudu až při jednání konaném dne 18. 6. 2024 a nebylo třeba jej zasílat předem písemně. Takový úkon zbytečně zvyšuje náklady řízení v neprospěch žalobkyně, ač fakticky úkonem právní služby není.

23. Pokud jde o náklady řízení druhé až čtvrté žalované, které byly zastoupeny společným advokátem, pak tomu soud přiznal 3x odměnu za převzetí zastoupení po 3 100 Kč, další úkon ve stejné výši za vyjádření za čtvrtou žalovanou, dále dva úkony ponížené o 20 % dle § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/96 Sb., tedy ve výši 2 480 Kč za úkon za vyjádření k žalobě za druhou a třetí žalovanou, ve stejné výši pak byly přiznány tři úkony za účast na jednání soudu dne 18. 6. 2024. Pokud jde o jednání nařízené na 7. 5. 2024, které bylo odročeno pro nepřítomnost žalobkyně (viz shora), pak stejně jako u první žalované byla přiznána odměna ve výši jedné poloviny, kdy právnímu zástupci druhé až čtvrté žalované by příslušely tři úkony po 2 480 Kč, celkem 7 440 Kč a polovina z této částky představuje 3 720 Kč. Dále bylo přiznáno 12 režijních paušálů po 300 Kč a jízdné právního zástupce žalovaných z , Anonymizováno, do Příbrami a zpět s průměrnou spotřebu 6,6 l na 100 km, náhradě 38,70 Kč za 1 l nafty a 5,60 Kč za 1 km jízdy, kdy při ujetých 126 km na jedno jednání soudu jde o částku 1 027,43 Kč, celkem tedy jízdné činí 2 054,76 Kč. 21 % DPH představuje částku 7 176,72 Kč, takže úhrnem činí náklady řízení 41 351,48 Kč. Ani právnímu zástupci druhé až čtvrté žalované nepřiznal soud odměnu za zaslání prohlášení o zproštění mlčenlivosti navrhovaného svědka , Anonymizováno, , jméno FO, , a to ze stejných důvodů jako u první žalované.