5 C 48/2026

Plný text

Okresní soud v Příbrami rozhodl soudcem Mgr. Lukášem Baudišem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného trvale bytem Adresa žalovaného o zaplacení 10 567,60 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 10 567,60 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 10 567,60 Kč od 7. 8. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 1 700 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se návrhem doručeným soudu dne 13. 10. 2025 domáhala po žalovaném zaplacení 10 567,60 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že je provozovatelem elektroenergetické distribuční soustavy. Pracovníci společnosti právnická osoba., kterou žalobkyně zmocnila mimo jiné k zjišťování, dokumentování a zamezování výskytu neoprávněných odběrů elektřiny a k dalším souvisejícím úkonům, přerušili dne 23. 4. 2025 dodávku elektrické energie na odběrném místě adresa. Na stejném místě pak dne 10. 7. 2025 při kontrole zjistili, že žalovaný provádí neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy. Pokračováním odběru bez platné smlouvy došlo k neoprávněnému odběru elektřiny. Škoda za neoprávněný odběr elektřiny činí 2 000,46 Kč. Provozovatel distribuční soustavy má rovněž právo na úhradu nákladů vynaložených na zjištění neoprávněného odběru. V daném případě částku 8 414,34 Kč, která představuje souhrn služeb poskytnutých externí společností, které žalobkyně zaplatila. Neoprávněným odběrem elektřiny byla žalobkyni způsobena škoda v celkové výši 10 567,60 Kč, kterou tvoří i platba za příkon, ekologická daň a DPH. Žalobkyně na uvedenou částku vystavila žalovanému fakturu a vyzval ho k zaplacení. Žalovaný nezaplatil. Žalobkyně požaduje rovněž zákonný úrok z prodlení od 7. 8. 2025 do zaplacení.

2. Žalovaný se k návrhu nevyjádřil.

3. Za splnění podmínek § 115a o. s. ř. soud rozhodl bez nařízení jednání.

4. Z obsahu žalobkyní předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav.

5. Žalobkyně je držitelem licence k provozování elektroenergetické distribuční soustavy mimo jiné v katastrálním území adresa (zjištěno z licence č. hodnota). Žalobkyně zmocnila společnost právnická osoba. mimo jiné k zjišťování, dokumentování a zamezování výskytu neoprávněných odběrů elektřiny včetně poškození prostředků proti neoprávněné manipulaci s právem v případě zjištěného neoprávněného odběru přerušit dodávku elektřiny (zjištěno z Oznámení o výsledku kontroly odběrného místa - z části označené jako zplnomocnění společnosti právnická osoba k provádění kontrol). Dne 23. 4. 2025 pracovníci společnosti právnická osoba. přerušili dodávku elektrické energie u odběrného místa na adrese adresa, a to z důvodu ukončení smlouvy mezi žalobkyní a žalovaným (zjištěno z protokolu o kontrole odběrného místa). Při kontrole dne 10. 7. 2025 zjistili, že žalovaný provádí na témže odběrném místě neoprávněný odběr elektřiny, že bylo porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci (plomby) a že bylo manipulováno s měřícím zařízením. Elektroměr byl proto demontován a odběrné místo bylo zajištěno plombami. (zjištěno z protokolu o kontrole a z oznámení o výsledku kontroly odběrného místa). Žalovaný prováděl neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy v období od 23. 4. 2025 do 10. 7. 2025, protože k 23. 4. 2025 byla na uvedeném odběrném místě přerušena dodávka elektrické energie (zjištěno z protokolu o kontrole a z oznámení o výsledku kontroly odběrného místa). Žalobkyně oznámila žalovanému, že 10. 7. 2025 provedla na jeho odběrném místě kontrolu a zjistila neoprávněný odběr elektřiny. Žalovaný neoprávněně odebral 210 kWh elektřiny (počáteční stav 21 484 kWh; konečný stav 21 274 kWh) za 2 000,46 Kč. (zjištěno z oznámení o výsledku kontroly odběrného místa a výpočtu náhrady za neoprávněný odběr elektřiny). Cena za příkon jističe byla 137,30 Kč vč. DPH. Cena za provoz nesíťové infrastruktury činila 15,60 Kč vč. DPH. (zjištěno z výpočtu náhrady za neoprávněný odběr elektřiny). Náhrada nákladů za neoprávněný odběr byla vyčíslena na 8 414,34 Kč vč. DPH (zjištěno z výpočtu náhrady za neoprávněný odběr elektřiny). Tuto částku, jako náklady, žalobkyni vyfakturovala společnost právnická osoba. a žalobkyně ji zaplatila (zjištěno z čestného prohlášení vedoucí oddělení Pohledávky). Žalobkyně vystavila dne 16. 7. 2025 žalovanému fakturu na částku 10 567 Kč, a to se splatností do 6. 8. 2025 (zjištěno z faktury). Žalovaný na fakturu nic nezaplatil, přestože byl upomínán (zjištěno z upomínky platby za neoprávněný odběr). Žalobkyně před podáním návrhu vyzvala žalovaného dopisem ze dne 10. 9. 2025 k zaplacení dlužné částky. Výzva byla pro žalovaného uložena k vyzvednutí na pobočce právnická osoba od 12. 9. 2025 do 29. 9. 2025. Poté byla vrácena žalobkyni. (zjištěno z předžalobní upomínky a podacího lístku). Žalovaný dluh ani přes výzvu neuhradil.

6. Soud posoudil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2025 (dále „o. z.“), podle zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 31. 7. 2025 (dále „energetický zákon“) a podle vyhlášky č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny, ve znění účinném do 31. 7. 2025 (dále „vyhláška“).

7. Podle § 2894 odst. 1 o. z. povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody).

8. Podle § 2910 o. z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil.

9. Podle § 51 odst. 1 písm. a) energetického zákona je neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl.

10. Podle § 51 odst. 3 energetického zákona při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny.

11. Podle § 16 odst. 1 vyhlášky při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel distribuční soustavy na základě naměřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny, a to nejvýše za 36 měsíců předcházejících zjištění neoprávněného odběru. Pokud nejsou tyto údaje dostupné nebo zjevně neodpovídají skutečnosti, použije provozovatel distribuční soustavy podle okolností jiné údaje, zejména údaje o spotřebě elektřiny téhož odběratele v odběrném místě z doby před neoprávněným odběrem elektřiny.

12. Podle § 17 odst. 8 věty druhé vyhlášky součástí náhrady za neoprávněně odebranou elektřinu, která vznikla provozovateli distribuční soustavy, je i náhrada prokazatelných nezbytně nutných nákladů vzniklých provozovateli soustavy v souvislosti s neoprávněným odběrem, včetně nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny, jeho ukončení, přezkoušení měřicího zařízení a případné znalecké posudky, a dalších souvisejících nákladů.

13. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

14. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

15. Soud dospěl k závěru, že návrh byl podána důvodně. Žalovaný odebíral v období od 23. 4. 2025 do 10. 7. 2025 elektrickou energii od žalobkyně, aniž měl s žalobkyní sjednanou smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny. Dopustil se tím neoprávněného odběru energie, a proto je povinen nahradit žalobkyni cenu za odebranou energii, příkon a provoz nesíťové infrastruktury a dále vzniklou škodu v podobě prokazatelně vynaložených nákladů na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny (§ 51 odst. 3 energetického zákona, § 16 odst. 1 a § 17 odst. 8 věta druhá vyhlášky), kterou žalobkyně uhradila společnosti právnická osoba. Žalobkyně vyúčtovala žalovanému částku zahrnující náhradu ceny neoprávněně odebírané elektřiny, příkonu a provozu nesíťové infrastruktury a dále náklady na zjišťování neoprávněnosti odběru a jeho řešení. Žalovaný dlužnou částku žalobkyni ani přes výzvy neuhradil. Ve sporu zůstal pasivní. Žalobní tvrzení nezpochybnil, ačkoli bylo na něm, aby tvrdil a prokázal, že svůj dluh žalobkyni zaplatil. Soud proto návrhu v plném rozsahu vyhověl, a to včetně nároku na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. (výši zákonného úroku z prodlení stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Žalovaný totiž nezaplatil dlužnou částku ve lhůtě splatnosti dle faktury (tj. do 6. 8. 2025), čímž se dnem následujícím dostal do prodlení (§ 1968 o. z.). Lhůtu k plnění soud určil třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř.

16. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 151 odst. 1 za použití § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšné žalobkyni přiznal nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 700 Kč, která se skládá ze zaplaceného soudního poplatku 800 Kč a z náhrady hotových výdajů nezastoupeného účastníka za dva úkony (předžalobní výzva, návrh) po 450 Kč dle § 1 a § 2 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb. Lhůtu k plnění soud určil třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Příbrami. Pokud by povinný dobrovolně nesplnil povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, má oprávněná právo podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 o. s. ř.) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem exekuční návrh (zákon č. 120/2001 Sb.).