5 C 50/2026

Plný text

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudcem Mgr. Lukášem Baudišem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného trvale bytem Adresa žalovaného o zaplacení 18 770 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 10 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v rozsahu, ve kterém se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky 8 770 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 14 000 Kč od 31. 3. 2024 do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 180 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu 30. 1. 2026 domáhala po žalovaném zaplacení 18 770 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že její předchůdkyně , právnická osoba, . uzavřela s žalovaným smlouvu o spotřebitelskému úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému 10 000 Kč převodem na účet. Žalovaný se smlouvou zavázal zaplatit smluvní úrok ve výši 40 % p. m. z jistiny. Žalovaný byl povinen splácet každý měsíc úrok přirostlý za uplynulé období, a to nejpozději 29. den v měsíci. Žalovaný se dostal do prodlení. Byl opakovaně upomínán. Předchůdkyně žalobkyně proto úvěr zesplatnila. Žalovaných 18 770 Kč se skládá z nesplacené části jistiny ve výši 10 000 Kč a nesplacené části smluvního úroku ve výši 40 % p. m. z jistiny za první měsíc doby čerpání úvěru v kapitalizované výši 4 000 Kč splatných 30. 3. 2024, a to vše se zákonným úrokem z prodlení od následujícího dne, a dále z kapitalizované smluvní pokuty ve výši 4 770 Kč za období ode dne 31. 3. 2024 do 20. 7. 2025. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni. Úvěruschopnost žalovaného byla prověřována. K ověření úvěruschopnosti žalovaný poskytl předchůdkyni žalobkyně výpisy ze svého bankovního účtu či případně výplatní listy a byl lustrován ve veřejně dostupných databázích ISIR, CEE, CRKI a BRKI. Žalovaný potvrdil, že je schopen úvěr splácet a že není v prodlení se splácením jakéhokoli dluhu vůči třetí osobě. Rovněž prohlásil, že není v evidenci dlužníků nebo v databázi s úvěrovou historií. Předchůdkyně žalobkyně ověřila, že žalovanému zbude minimálně rezerva 10 % rozdílu mezi doloženými příjmy a deklarovanými výdaji. Nedošlo k důvodným pochybám ohledně úvěruschopnosti žalovaného.

2. Žalovaný se nevyjádřil.

3. Za splnění podmínek § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále „o. s. ř.“) soud projednal věc při jednání dne 27. 3. 2026 v nepřítomnosti účastníků.

4. Soud z provedeného dokazování zjistil následující skutečnosti.

5. Společnost , právnická osoba, . (dále „předchůdkyně žalobkyně“), jako úvěrující, uzavřela prostředky komunikace na dálku s žalovaným, jako úvěrovaným, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , kterou se zavázala, že žalovanému poskytne peněžní prostředky do výše 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal splácet každý měsíc úrok přirostlý za uplynulé období, a to vždy nejpozději k 29. dni v měsíci. Jistinu mohl splatit zcela nebo zčásti kdykoli během trvání smlouvy. (zjištěno ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , všeobecných obchodních podmínek, formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a kopie občanského a řidičského průkazu žalovaného).

6. Smluvní strany sjednaly, že pro případ prodlení žalovaného s vrácením úvěru nebo placením smluvního úroku, je žalovaný povinen zaplatit předchůdkyni žalobkyně účelně vynaložené náklady, které jí vznikly v souvislosti s prodlením; zákonný úrok z prodlení ve výši stanovené příslušným právním předpisem; a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky ohledně níž je v prodlení. V případě prodlení žalovaného po dobu dva kalendářní měsíce nebo delší, se bez dalšího stává splatný celý dluh. (zjištěno ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , všeobecných obchodních podmínek, formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a kopie občanského a řidičského průkazu žalovaného).

7. Předchůdkyně žalobkyně odeslala 29. 11. 2023 na bankovní účet č. , č. účtu, částku 10 000 Kč (zjištěno ze sdělení , právnická osoba, . z 13. 2. 2026).

8. Majitelem bankovního účtu č. , č. účtu, byl ke dni 29. 11. 2023 žalovaný (zjištěno ze sdělení , právnická osoba, . z 13. 2. 2026).

9. Dopisem z 30. 3. 2024 předchůdkyně žalobkyně zesplatnila úvěr a vyzvala žalovaného k zaplacení 28 643,14 Kč (zjištěno ze zesplatnění spotřebitelského úvěru č. , hodnota, ).

10. Předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na společnost , právnická osoba, . smlouvou ze dne 2. 6. 2025 (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 2. 6. 2025, včetně seznamu pohledávek).

11. Společnost , právnická osoba, . postoupila pohledávku za žalovaným žalobkyni smlouvou z 10. 6. 2025 (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek mezi , právnická osoba, . a , právnická osoba, ., včetně seznamu pohledávek).

12. Žalovaný byl o postoupení pohledávky na žalobkyni vyrozuměn dopisem z 20. 7. 2025 (zjištěno z oznámení o postoupení pohledávky a podacího lístku).

13. Žalovaný zástupkyní žalobkyně byl vyzván k zaplacení 34 197 Kč a nákladů právního zastoupení 6 776 Kč dopisem ze dne 20. 7. 2025 (zjištěno z výzvy k úhradě před podáním žaloby a podacího lístku).

14. Žalobkyně tvrdila, že k ověření úvěruschopnosti žalovaný poskytl předchůdkyni žalobkyně výpisy ze svého bankovního účtu či případně výplatní listy, byl lustrován ve veřejně dostupných databázích ISIR, CEE, CRKI a BRKI, že žalovaný potvrdil, že je schopen úvěr splácet a že není v prodlení se splácením jakéhokoli dluhu vůči třetí osobě. Rovněž prohlásil, že není v evidenci dlužníků nebo v databázi s úvěrovou historií. Předchůdkyně pak ověřila, že žalovanému zbude minimálně rezerva 10 % rozdílu mezi doloženými příjmy a deklarovanými výdaji. Na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně úvěruschopnosti žalovaného.

15. K tomu soud uvádí, že se jedná o povšechné tvrzení, bez konkretizace k projednávané věci.

16. Žalobkyně soudu předložila pouze žádost o spotřebitelský úvěr č. , hodnota, (a to dvakrát). Z této listiny soud zjistil, že žalovaný v žádosti o spotřebitelský úvěr uvedl, že je svobodný, žije v pronajatém bytě, je bez vzdělání nebo má neúplné základní vzdělání. Nemá exekuce ani insolvenci. Pracuje u společnosti , právnická osoba, . Jeho příjem činí 19 485 Kč. Měsíční výdaje má ve výši 9 000 Kč.

17. Tato listina pro řádné posouzení schopnosti úvěr splácet nestačí. Poskytovatel úvěru musí před jeho poskytnutím zjišťovat, jaké jsou skutečné příjmy a výdaje žadatele o úvěr, a zda je skutečně schopen úvěr splácet. I pokud má žadatel dle všeobecných obchodník podmínek povinnost uvést pravdivé údaje, poskytovatel nesmí spoléhat jen na údaje tvrzené žadatelem, vždy je musí ověřit a důkladně posoudit. Žalobkyně neprokázala, že její předchůdkyně ověřovala (natož důkladně posoudila), že žalovaný pobíral tvrzený příjem 19 485 Kč a že jeho výdaje činily pouze 9 000 Kč (, Anonymizováno, . Předchůdkyně žalobkyně nezjišťovala, zda má žalovaný finanční úspory, kolik činí celkové příjmy domácnosti a jakého druhu jsou žalovaným tvrzené výdaje. Proto nestačí, pokud předchůdkyni v matematickém vzorci vyšlo, že mezi tvrzenými příjmy a výdaji žalovaného je rozdíl více než 10 %. Lustrace žalovaného ve zmíněných systémech, která navíc nebyla nijak doložena, pak bez podrobného zkoumání příjmů a výdajů není dostatečná. Žalobkyně se jednání před soudem se neúčastnila. Nemohla být poučena k doplnění tvrzení a označení důkazů podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. ve vztahu k posouzení schopnosti žalovaného úvěr splácet. Soud proto dospěl k závěru, že předchůdkyně žalobkyně nedostatečně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, a že nebylo prokázáno, že byl schopen úvěr splácet.

18. Z provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci.

19. Předchůdkyně žalobkyně se smlouvu o spotřebitelském úvěru zavázala, že žalovanému poskytne peněžní prostředky do výše 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté prostředky vrátit a zaplatit úroky ve výši 40 % měsíčně, zákonný úrok z prodlení a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky. Předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému na jeho bankovní účet 10 000 Kč. Žalovaný nic nezaplatil. Předchůdkyně žalobkyně dluh zesplatnila a vyzvala žalovaného k zaplacení. Pohledávka za žalovaným byla přes společnost , právnická osoba, . postoupena žalobkyni, o čemž byl žalovaný vyrozuměn. Žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k zaplacení neuhrazené jistiny 34 197 Kč a nákladů právního zastoupení 6 776 Kč. Žalovaný nic nezaplatil. Před uzavřením smlouvu o spotřebitelském úvěru předchůdkyně žalobkyně dostatečným způsobem neprověřila úvěruschopnost žalovaného.

20. Soud posoudil věc dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy (dále „o. z.“) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy, neboť se jednalo o vztah mezi předchůdkyní žalobkyně jako podnikatelem a žalovaným jako spotřebitelem.

21. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

22. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

23. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 věty první tohoto ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

24. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

25. Soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána po právu jen z části. Žalobkyně prokázala, že její předchůdkyně přenechala žalovanému 10 000 Kč. Předmětná smlouva o spotřebitelském úvěru však nebyla uzavřena platně. Předchůdkyně žalobkyně totiž neprověřila s odbornou péčí úvěruschopnost žalovaného (schopnost poskytnutý úvěr splácet), jak jí ukládal zákon o spotřebitelském úvěru. Současně nebylo prokázáno, že žalovaný byl schopen úvěr splácet. To vše má za následek absolutní neplatnost smlouvy (§ 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru). Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je taková obezřetnost, že poskytovatel před uzavřením smlouvy zjišťuje údaje o příjmech a výdajích žadatele o úvěr, nicméně nespoléhá se na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené žadatelem, ale tyto sám prověří. Úvěr smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost žadatele posoudí a z jeho zjištění je zřejmé, že žadatel bude schopen úvěr splácet. Jinými slovy, poskytovatel by měl vždy úvěruschopnost dlužníka aktivně zjišťovat a prověřovat, nikoliv se spokojit s jeho prohlášeními. Povinnost poskytovatele posoudit před uzavřením smlouvy schopnost spotřebitele splácet dluh představuje pro spotřebitele i určitou záruku, že poskytovatel bude při poskytování úvěru postupovat tak, aby jej do určité míry chránil před neschopností splácet. Primárním chráněným zájmem je zde ochrana spotřebitele před neodpovědným poskytnutím úvěru, které by vedlo k jeho ekonomickým problémům (např. insolvenci) se všemi negativními důsledky.

26. Předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky na základě neplatného titulu. Žalovanému tak vznikla povinnost vrátit poskytnutou jistinu 10 000 Kč (§ 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru). Jelikož ji nevrátil, soud mu uložil povinnost ji zaplatit žalobkyni, neboť pohledávka žalovaného byla platně postoupena žalobkyni (§ 1879 o. z.). Vzhledem k tomu, že § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je speciálním ustanovením k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelům úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez smluvených úroků, poplatků, smluvních pokut nebo vynaložených nákladů dle smlouvy, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele). Jinými slovy, soud uložil žalovanému povinnost vrátit pouze nesplacenou jistinu, a to i bez příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení, jelikož splatnost nevrácené jistiny ještě nenastala. Dohoda o nové splatnosti nebyla mezi účastníky řízení uzavřena, a proto splatnost určil soud (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu z 20. 4. 2022, sp. zn. , spisová značka, , zveřejněný pod č. 11/2026 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, dostupný na www.nsoud.cz). Jelikož byl žalovaný v řízení nečinný a nesdělil, jaké jsou jeho aktuální poměry, lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř. jako třídenní, neboť v řízení nevyšly najevo okolnosti, které by odůvodňovaly stanovení lhůty delší.

27. Ve zbylém rozsahu (počítaje v to kapitalizovaný smluvní úrok, zákonné úroky z prodlení a smluvní pokutu) soud žalobu pro nedůvodnost zamítl.

28. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 151 odst. 1 za použití § 142 odst. 2 a § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že žalovanému uložil povinnost nahradit žalobkyni 6 % nákladů řízení, jelikož žalobkyně byla úspěšná jen částečně v rozsahu 53 % a neúspěšná v rozsahu 47 % (předmět řízení činil 18 770 Kč, žalobkyně neuspěla v rozsahu částky 8 770 Kč). Náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč a náklady za zastoupení advokátkou stanovených podle § 14b vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, neboť řízení bylo zahájeno ustáleným vzorem, který podává táž žalobkyně ve skutkově i právně obdobných věcech. Advokátce náleží odměna za 4 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žaloba, vyjádření ze dne 17. 3. 2026) po 400 Kč za úkon (celkem 1 600 Kč). Vedle odměny přísluší zástupkyni též paušální náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč za každý z těchto čtyř úkonů (celkem 400 Kč). Náklady řízení činí celkem 3 000 Kč. S ohledem na míru úspěchu žalobkyně ve věci jí soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení ve výši 180 Kč (tj. 6 % z částky 3 000 Kč). Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř. jako třídenní s povinností plnit k rukám advokátky (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).