5 C 76/2026

Plný text

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudcem Mgr. Lukášem Baudišem ve věci žalobkyně: Credivo Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky , sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného trvale bytem Adresa žalovaného o zaplacení 36 859,65 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 16 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v rozsahu, ve kterém se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky 20 051,27 Kč, částky 808,38 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 16 622,10 Kč od 18. 9. 2025 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

I. Vymezení věci1. Žalobkyně se návrhem doručeným soudu 25. 2. 2026 domáhala po žalovaném zaplacení 36 859,65 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že 19. 5. 2025 uzavřela s žalovaným prostředky komunikace na dálku smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru, ve které se zavázala poskytnout žalovanému úvěr až do výše 37 500 Kč s možností postupného čerpání. Žalovaný se zavázal peníze vrátit a zaplatit úroky ve výši 1 016 % ve splátkách počínaje 18. 6. 2025. Žalovaný si při sjednávání smlouvy ujednal službu Klidné spaní za poplatek 109,85 Kč, službu Presto za poplatek 165 Kč a informační SMS servis za poplatek 28,85 Kč. Žalovanému bylo dne 19. 5. 2025 vyplaceno 16 000 Kč. Poté se dostal do prodlení s placením splátek. Žalobkyně smlouvu vypověděla, o čemž žalovaného informovala emailem z 17. 9. 2025. Žalovaný dluží na jistině 16 000 Kč, na úrocích 19 429,17 Kč, na poplatku za vyplacení 318,40 Kč, za poplatku klidné spaní 109,45 Kč, na poplatku Presto 165 Kč a na poplatku za informační servis 28,85 Kč.

2. Žalobkyně tvrdila, že úvěruschopnost žalovaného byla řádně prověřována. Zjistila celkový počet členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti s žalovaným, počet takových členů domácnosti, kteří mají příjem, pravidelné měsíční výdaje uvedené spotřebitelem při žádosti o úvěr, čisté měsíční příjmy uvedené spotřebitelem, ověřené čisté měsíční příjmy a další. Tyto informace žalovaný sdělil. Žalobkyně ověřila, zda se žalovaný nenachází v následujících v centrální evidenci exekucí, insolvenčním rejstříku, v registru neplatných dokladů, registru hledaných osob, registru politicky aktivních osob. Nahlédla do katastrálního rejstříku, registru „sankční seznamy“ a interní historie žalovaného. Posouzení úvěruschopnosti žalovaného provedla žalobkyně podle interní metodiky schválené ČNB. Případně žalobkyně vycházela z žalovaným předložených výpisů z účtu a z výplatních pásek prokazujících jeho pravidelný příjem. Žalobcem ověřená výše čistého měsíčního příjmu žalovaného činila 25 000 Kč, která umožňuje bezproblémové splácení poskytnutého úvěru.

3. Žalovaný se k návrhu nevyjádřil.

4. Za splnění podmínek § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále „o. s. ř.“) soud projednal věc při jednání dne 1. 6. 2026 v nepřítomnosti účastníků.II. Skutková zjištění plynoucí z dokazování5. Soud z provedeného dokazování zjistil následující skutečnosti.

6. Žalobkyně dne 19. 5. 2025, ještě pod obchodní firmou , právnická osoba, ., uzavřela prostředky komunikace na dálku s žalovaným smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru „, Anonymizováno, , Anonymizováno, “ č. , hodnota, (zjištěno ze Smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru „, Anonymizováno, “ č. , hodnota, , Autorizace ověření totožnosti ze dne 19. 5. 2025, Fotografie OP, Informace pro spotřebitele, Souhlasu se zpracováním osobních údajů a Všeobecných obchodních podmínek platných ode dne 27. 5. 2024).

7. Žalobkyně se ve smlouvě zavázala poskytnout žalovanému úvěr v celkové výši 37 500 Kč. Žalovaný se zavázal peníze vrátit a zaplatit úrok 1 016 % ročně, RPSN 1 911,04 %, poplatek za vyplacení úvěru ve výši 1,99 % z čerpané částky a poplatky za doplňkové služby, a to v měsíčních splátkách počínaje 18. 6. 2025. (zjištěno ze Smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru „, Anonymizováno, č. , hodnota, , Informace pro spotřebitele, Souhlasu se zpracováním osobních údajů, Údajů o Poskytovateli spotřebitelského úvěru u společnosti , právnická osoba, . a Všeobecných obchodních podmínek platných ode dne 27. 5. 2024). Poslední splátka měla být splatná ke dni 11. 11. 2026 (zjištěno z Předpisu denních splátek).

8. Dne 19. 5. 2025 vyplatila žalobkyně na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, částku 16 000 Kč (zjištěno z Přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli ze dne 19. 5. 2025 a Sdělení , právnická osoba, . ze dne 7. 4. 2026).

9. Emailem ze dne 17. 9. 2025 informovala žalobkyně žalovaného o tom, že je v prodlení s placením splátky více než 91 dnů, a že dochází k výpovědi smlouvy a k zesplatnění celého úvěru ve výši 38 284,65 Kč (zjištěno z Výpovědi smlouvy o půjčce ze dne 17. 9. 2025).

10. Dopisem ze dne 28. 1. 2026 vyzvala zástupkyně žalobkyně žalovaného před podáním žaloby k úhradě 38 970,04 Kč a nákladů na zastoupení advokátkou (zjištěno z Výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 28. 1. 2026). Dopis byl odeslán žalovanému 30. 1. 2026 (zjištěno z Potvrzení o podání doporučené zásilky ze dne 30. 1. 2026).

11. Žalobkyně před uzavřením smlouvy pracoval s tím, že žalovaný žije sám, jeho čistý příjem dosahuje 28 200 Kč, měsíčně vynaloží na bydlení 4 200 Kč, jeho další nezbytné výdaje jsou 2 500 Kč a ostatní zbytné výdaje činí 4 000 Kč. Rezerva pro výdaje činí 500 Kč, vypočítané minimální výdaje 8 460 Kč, disponibilní příjem 11 500 Kč. (zjištěno z Výpisu o posouzení úvěruschopnosti u společnosti , právnická osoba, . a Identifikovatelných příjmů).

12. Žalovaný měl na bankovní účtu č. , č. účtu, sjednaný kontokorent do výše 12 000 Kč, a to minimálně od 29. 1. 2025 (zjištěno z Výpisů z účtu č. , č. účtu, vedený u , právnická osoba, .).

13. Žalovanému na bankovní účet č. , č. účtu, za duben 2025 přišlo 53 673 Kč, odešlo z něj 56 539,54 Kč (rozdíl – 2 866,51 Kč), za květen 2025 přišlo 44 570 Kč (i se započítanými 16 000 Kč od žalobkyně) a odešlo 43 381,78 Kč (rozdíl + 1 188,22 Kč), za červen 2025 přišlo 38 637 Kč a odešlo 39 862,23 Kč (rozdíl – 1 225,23 Kč), za červenec 2025 přišlo 34 556 Kč a odešlo 35 179,59 Kč (rozdíl – 623,59 Kč), ze srpen 2025 přišlo 31 611 Kč a odešlo 29 427,86 Kč (rozdíl+ 2 183,14 Kč), za září 2025 přišlo 74 782 Kč a odešlo 71 878,43 Kč (rozdíl + 2 903,57 Kč), za říjen 2025 přišlo 33 347 Kč a odešlo 38 026,36 Kč (rozdíl – 4 679,36 Kč) a za listopad 2025 přišlo 36 691 Kč a odešlo 30 859,78 Kč (rozdíl + 5 831,22 Kč) (zjištěno z Výpisů z účtu č. , č. účtu, vedený u , právnická osoba, .).

14. Žalovanému přišla od společnosti , právnická osoba, . na bankovní účet č. , č. účtu, dne 9. 5. 2025 částka 25 112 Kč, dne 10. 4. 2025 částka 31 857 Kč, dne 11. 3. 2025 částka 27 633 Kč, dne 11. 2. 2025 částka 29 422 Kč, dne 10. 1. 2025 částka 23 801 Kč a dne 11. 12. 2024 částka 31 258 Kč (zjištěno z Výpisu z běžného účtu , Anonymizováno, a z Výpisů z účtu č. , č. účtu, vedený u , právnická osoba, .).

15. Od 14. 11. 2024 platil žalovaný každý měsíc nájemné ve výši , částka, (zjištěno z Výpisu z běžného účtu , Anonymizováno, ).

16. Od dubna 2025 do února 2026 platil měsíčně inkaso úvěru ve výši 2 537 Kč na účet , č. účtu, a částku 900 Kč na účet , č. účtu, (zjištěno z Výpisů z účtu č. , č. účtu, vedený u , právnická osoba, .).

17. Dne 23. 4. 2025 přišla žalovanému na účet č. , č. účtu, částka 8 000 Kč jako zápůjčka od společnosti , právnická osoba, Dne 2. 5. 2025 přišla žalovanému na účet částka 1 200 Kč jako zápůjčka od téže společnosti. (zjištěno z Výpisu z běžného účtu , Anonymizováno, ).

18. Žalovaný společnosti , právnická osoba, . obdržel v roce 2026 částku 32 672 Kč (11. 3. 2026), částku 32 229 Kč (10. 2. 2026) a částku 34 981 Kč (12. 1. 2026) (zjištěno z Výpisů z účtu č. , č. účtu, vedený u , právnická osoba, .).

19. Z listiny označené žalobkyní v návrhu jako „jine_, Anonymizováno, - Obecné principy posuzování a filozofie Společnosti, soud zjistil obecné principy posuzování úvěruschopnosti žadatelů o úvěr, kterými by se měla řídit žalobkyně (zjištěno z Obecné principy posuzování a filozofie Společnosti).

20. Z Mimořádného výpisu zaúčtovaných transakcí soud nezjistil žádné rozhodné skutečnosti.III. Závěr o skutkovém stavu věci21. Z provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci.

22. Žalobkyně dne 19. 5. 2025, pod obchodní firmou , právnická osoba, ., uzavřela prostředky komunikace na dálku s žalovaným smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru. Zavázala se poskytnout žalovanému úvěr v celkové výši 37 500 Kč. Žalovaný se zavázal peníze vrátit a zaplatit úrok 1 016 % ročně, RPSN 1 911,04 %, a poplatek za vyplacení úvěru ve výši 1,99 % z čerpané částky a poplatky za doplňkové služby, a to v měsíčních splátkách počínaje 18. 6. 2025. Poslední splátka měla být splatná ke dni 11. 11. 2026. Dne 19. 5. 2025 vyplatila žalobkyně na bankovní účet žalovaného 16 000 Kč. Žalovaný nic nezaplatil. Emailem z 17. 9. 2025 informovala žalobkyně žalovaného o tom, že je v prodlení s placením splátky více než 91 dnů, a že dochází k výpovědi smlouvy a k zesplatnění celého úvěru ve výši 38 284,65 Kč. Dopisem ze dne 28. 1. 2026 vyzvala zástupkyně žalobkyně žalovaného před podáním žaloby k úhradě 38 970,04 Kč a nákladů na zastoupení.

23. Žalobkyně před uzavřením smlouvy pracoval s tím, že žalovaný žije sám, jeho čistý příjem je 28 200 Kč, měsíčně vynaloží na bydlení 4 200 Kč, jeho další nezbytné výdaje jsou 2 500 Kč a ostatní zbytné výdaje činí 4 000 Kč. Rezerva pro výdaje činí 500 Kč, vypočítané minimální výdaje 8 460 Kč, disponibilní příjem 11 500 Kč. Měla k dispozici Výpis z běžného účtu , Anonymizováno, .

24. Žalovaný měl na bankovním účtu č. , č. účtu, sjednaný kontokorent do výše 12 000 Kč, a to minimálně od 29. 1. 2025. Od dubna 2025 do února 2026 z tohoto účtu platil měsíčně inkaso úvěru v celkové výši 3 437 Kč. Od společnosti , právnická osoba, . obdržel dne 9. 5. 2025 částku 25 112 Kč, dne 10. 4. 2025 částku 31 857 Kč, dne 11. 3. 2025 částku 27 633 Kč, dne 11. 2. 2025 částku 29 422 Kč, dne 10. 1. 2025 částku 23 801 Kč a dne 11. 12. 2024 částku 31 258 Kč. Od 14. 11. 2024 platil žalovaný každý měsíc nájemné ve výši 7 500 Kč. Čistý příjem žalovaného v roce 2026 přesahuje 32 000 Kč.IV. Právní posouzení věci25. Soud posoudil věc dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2025 (dále „o. z.“) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.

26. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

27. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

28. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

29. Podle § 86 odst. 2 věty první zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

30. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

31. Žalobkyně s žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru (§ 2395 o. z.). Na smlouvu o úvěru je nutno hledět jako na smlouvu spotřebitelskou ve smyslu § 1810 a násl. o. z., neboť ji uzavřela žalobkyně jako podnikatel a žalovaný jako spotřebitel (osoba, která při uzavírání smlouvy nejednala v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti). Na tyto typy smluv dopadá právní úprava obsažená v zákoně o spotřebitelském úvěru.

32. Z této právní úpravy plyne, že poskytovatel úvěru před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (§ 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru). V opačném případě je smlouva absolutně neplatná. (§ 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru; srov. též rozsudek Soudního dvora Evropské unie z 5. 3. 2020 ve věci C-679/18, bod 20).

33. Soud se předně zabýval tím, zda byla smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru uzavřena platně.

34. Žalobkyně tvrdila, že řádným způsobem posoudila úvěruschopnost žalovaného. Soud se s tímto názorem neztotožnil.

35. Před uzavřením smlouvy žalobkyně pracovala s tím, že žalovaný žije sám, jeho čistý příjem dosahuje 28 200 Kč, měsíčně vynaloží na bydlení 4 200 Kč, jeho další nezbytné výdaje jsou 2 500 Kč a ostatní zbytné výdaje činí 4 000 Kč. Rezerva pro výdaje činí 500 Kč, vypočítané minimální výdaje 8 460 Kč, disponibilní příjem 11 500 Kč. Měla k dispozici Výpis z běžného účtu , Anonymizováno, .

36. Poskytovatel úvěru musí před jeho poskytnutím s odbornou péčí zjišťovat, jaké jsou skutečné příjmy a výdaje žadatele o úvěr, a zda je skutečně schopen úvěr splácet. I pokud má žadatel povinnost uvést pravdivé údaje, poskytovatel nesmí spoléhat jen na údaje tvrzené žadatelem, vždy je musí ověřit a důkladně posoudit. (srov. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. , spisová značka, , ze dne 20. 9. 2019, sp. zn. , spisová značka, , nebo ze dne 31. 7. 2024, sp. zn. , spisová značka, , dostupné na www.nsoud.cz).

37. Odborná péče předpokládá údaje, které spotřebitel poskytovateli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit. Nepochybně klíčová je i povinnost poskytovatele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu, a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. Bez ověřených údajů o příjmech, nákladech a výdajích žadatele si lze jen těžko učinit komplexní úsudek o celkových poměrech a posoudit schopnost žadatele úvěr splácet. K řádnému posouzení úvěruschopnosti žadatele nestačí data ze systémů, jako jsou REPI či centrální evidence exekucí apod., a publikované údaje o částkách životního minima nebo normativních nákladů na bydlení.

38. Žalobkyně řádně ověřila, jakých příjmů žalovaný dosahuje. Přestože měla k dispozici výpis z bankovního účtu žalovaného (Výpis z běžného účtu , Anonymizováno, ), výdaje žalovaného pečlivým způsobem nezohlednila. Obecně jen vycházela z toho, že žalovaný měsíčně vynaloží na bydlení , částka, , jeho další nezbytné výdaje jsou , částka, a ostatní zbytné výdaje činí , částka, .

39. Žalobkyně vycházela z chybných výdajů, které žalovaný vynakládá na bydlení. Vycházela z toho, že žalovaný vynaloží měsíčně 4 200 Kč. Z Výpisu z běžného účtu , Anonymizováno, , který měla žalobkyně k dispozici, plyne, že žalovaný měsíčně vynaložil na bydlení částku , částka, .

40. Žalobkyně též blíže nevysvětlila, které konkrétní výdaje zohlednila jako zbytné, a které jako nezbytné. Soud neví, zda jsou v těchto výdajích jsou započítané částky, které žalovaným měsíčně platil jako splátky úvěrů. Měsíčně takto vynaložil 3 437 Kč.

41. Částka vynakládaná žalovaným na bydlení a na splátku úvěrů je tedy rovna stejné částce výdajů, ze kterých vycházela žalobkyně, nicméně do nich stále nejsou promítnuty další nezbytné výdaje, které musí člověk na své živobytí vynaložit.

42. Poskytovatel úvěru nedostojí své povinnosti prověřit úvěruschopnost spotřebitele jen tím, že si obstará podklady, podle kterých může ověřit informace poskytnuté spotřebitelem, musí je totiž pravdivě vyhodnotit. Tomu žalobkyně nedostála.

43. Soud zdůrazňuje, že žalobkyně se neúčastnila jednání dne 1. 6. 2026. Soud ji tak nemohl poučit podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. k doplnění tvrzení a označení důkazů ve vztahu ke zkoumání úvěruschopnosti žalovaného.

44. Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyně neprověřila s odbornou péčí úvěruschopnost žalovaného (schopnost poskytnutý úvěr splácet), jak jí ukládal zákon o spotřebitelském úvěru. Nemohla bez důvodných pochybností dospět k závěru, že žalovaný je schopen úvěr splácet. Zároveň nebylo prokázáno, že žalovaný byl schopen úvěr splácet. Smlouva je tak absolutně neplatná (§ 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru).

45. Sankcí za neprověření úvěruschopnosti žadatele o úvěr je to, že poskytovatel má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez smluvených úroků, poplatků, smluvních pokut nebo vynaložených nákladů dle smlouvy, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností spotřebitele (§ 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru).

46. Žalobkyně přenechala žalovanému 16 000 Kč. Žalovaný nic nezaplatil. Jelikož jistinu nevrátil, soud mu uložil povinnost ji zaplatit žalobkyni. Soud proto uložil žalovanému povinnost vrátit pouze nesplacenou část jistiny, a to i bez příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení. Dohoda o nové splatnosti nebyla mezi účastníky řízení uzavřena, a proto splatnost určil soud (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu z 20. 4. 2022, sp. zn. , spisová značka, ).

47. Soud splatnost stanovil lhůtou splatnosti podle § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř. jako třídenní. Soud zohlednil výši částky, kterou je povinen žalovaný vrátit, dobu, po kterou s poskytnutou částkou disponoval, dále to, že žalovaný žalobkyni nic nezaplatil, a současně to, že žalovaný v roce 2026 pobírá čistý příjem přesahující , částka, . Soud zohlednil rovněž to, že žalovaný byl v řízení nečinný a nesdělil, jaké jsou jeho aktuální poměry.

48. Ve zbylém rozsahu (počítaje v to smluvní úroky, smluvní pokutu, poplatky a zákonné úroky z prodlení) soud návrh pro nedůvodnost zamítl.

49. Soud nad rámec doplňuje, že dle judikatury Nejvyššího soudu, která se váže k již neúčinné právní úpravě zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, jejíž závěry jsou použitelné i za účinnosti o. z., je v rozporu s dobrými mravy zpravidla taková sjednaná výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (srov. rozsudek z 27. 2. 2007, sp. zn. , spisová značka, , nebo usnesení z 8. 12. 2015, sp. zn. , spisová značka, ). Jako rozporné s dobrými mravy jsou shledávány sjednané úroky ve výši 79 % ročně (srov. např. nález Ústavního soudu z 11. 12. 2014, sp. zn. III. ÚS 4084/12). V projednávané věci byl ve smlouvě sjednán úrok přesahující 1 000 % ročně. Takové ujednání je absolutně neplatné (§ 588 o. z.), a proto je neplatná celá smlouvy. Ujednání o výši úroků totiž nelze oddělit od ostatního obsahu smlouvy (srov. např. rozsudek Soudního dvora Evropské unie z 21. 4. 2016, ve věci C-377/14). I z tohoto důvodu by žalobkyně neměla nárok na sjednané úroky a poplatky.V. Náklady řízení50. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 151 odst. 1 za použití § 142 odst. 2 a § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně byla úspěšná v rozsahu 43 % a neúspěšná v rozsahu 57 %. Větší míra úspěchu ve věci je na straně žalovaného, který by měl právo na náhradu nákladů řízení. Jelikož mu však dle obsahu spisu žádné náklady nevznikly (byl pasivní), soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.