6 C 140/2020

Plný text

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudcem Mgr. Jindřichem Maříkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa žalované a žalobce zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalované a žalobce zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o určení sporné hranice

I. Žaloba, aby soud určil, že hranice mezi pozemkem parc. číslo v k.ú. část obce, územní celek a pozemkem pac. číslo v k.ú. část obce, územní celek je dána stavbou plotu procházejícího po následujících souřadnicích -) číslo bodu: 87 - 221 (Y: číslo; X: číslo) -) číslo bodu: 2 (Y: číslo; X: číslo) -) číslo bodu: 1 (Y: číslo; X: číslo) -) číslo bodu: 3 (Y: číslo; X: číslo) -) číslo bodu: 4 (Y: číslo; X: číslo) -) číslo bodu: 5 (Y: číslo; X: číslo) -) číslo bodu: 6 (Y: číslo; X: číslo) -) číslo bodu: 87 -144 (Y: číslo; X: číslo), a to dle geometrického plánu zpracovaného v průběhu řízení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované k rukám jejího zástupce na náhradu nákladů řízení částka, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce podal k soudu shora uvedenou žalobu s tím, že je vlastníkem pozemku parc. číslo žalovaná je pak vlastníkem pozemku parc. číslo oba v k.ú. část obce, přičemž oba pozemky spolu sousedí a hranice mezi pozemky je mezi účastníky sporná. Mezi pozemky je vybudovaný plot tvořený betonovou podezdívkou, sloupky a pletivem, tento plot tvoří faktickou sousedskou hranici, plot je ve vlastnictví žalobce. Nacházel se v daném místě již v 80. letech, kdy se žalobce na místo přestěhoval, vybudován byl pravděpodobně dříve. Žalobce v souvislosti se stavbou svého rodinného domu plot opravoval, v této době byly podél plotu také vysázeny túje, některé z nich se na místě nacházejí dodnes. V roce rok prováděl rekonstrukci plotu nahrazením původního plaňkového plotu plotem z ocelového pletiva, v této souvislosti oslovil žalovanou, která k rekonstrukci neměla žádné výhrady, naopak tuto vítala a chtěla se dokonce na rekonstrukci finančně podílet. Žalobce plot zrekonstruoval ve vyšší než standardní výšce, tedy ve výšce zhruba 2 metry, a to na výslovné přání žalované, neboť ta na svém pozemku chová koně a v rámci dobrých sousedských vztahů žalobce tomuto přání vyhověl. Mezi sousedy panoval dlouhodobý pokojný vztah, kdy společná sousedská hranice byla vymezena právě tímto plotem až do roku rok, kdy žalovaná začala poukazovat na skutečnost, že žalobce má připlocenou část jejího pozemku. Mezi stranami je tak sporná hranice mezi jejich pozemky, přičemž hranice je dle žalobce dána předmětným plotem, který až donedávna určoval dlouhodobý pokojný stav, který byl oběma stranami respektován. K zadání žalované byl Ing. příjmení vypracován nákres se zaměřením skutečného stavu, přičemž dle žalované předmětný plot nekopíruje hranici tak, jak je zapsána v katastru nemovitostí. Plot byl na daném místě vybudován dříve než v 80. letech, žalobce plot opravoval jednak se souhlasem právního předchůdce žalované a v roce rok se souhlasem žalované, pokojný stav vymezený předmětným plotem obě strany respektovaly. V roce rok vyzvala žalovaná žalobce k odstranění plotu, žalobce jí své stanovisko sdělil, následně se žalovaná opakovaně pokusila plot protiprávně zbořit, opakovaně tomuto bylo bráněno příjezdem Policie ČR na místo. Žalovaná aktuálně činí kroky ve vztahu ke stavebnímu úřadu, domáhá se vydání správního rozhodnutí o odstranění stavby, žalobce má tak naléhavý právní zájem na určení sporné hranice, která je nezbytnou podmínkou jeho procesního úspěchu v probíhajících správních řízeních, soudní rozhodnutí je současně nezbytné i z hlediska změny zápisu v katastru nemovitostí tak, aby byl zápis uveden do souladu s právním stavem. Žalobce eventuálně doplnil, že byly splněny podmínky pro nabytí vlastnického práva vydržením k části pozemku parc. číslo avšak je neefektivní se touto otázkou v této fázi řízení zabývat. Navrhl, aby soud určil hranici mezi předmětnými pozemky dle zaměření provedeného Ing. jméno příjmení.

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila z toho důvodu, že žalobci nesvědčí naléhavý právní zájem, tento rovněž žalobce řádně netvrdil, žalobce stavěl plot vědomě na pozemku žalované, která rovněž sporuje existenci plotu v 80. letech, opravu plotu či existenci tújí, žalovaná popírá souhlasy od ní a od jejího právního předchůdce k opravě plotu, přičemž v době výstavby plotu tak, jak ji deklaruje žalobce (rok rok) nebyla přítomna v České republice, neboť pobývala ve anonymizováno až do roku rok. Žalobce prodlužuje protiprávní stav v důsledku přerušení řízení o dodatečné povolení stavby předmětného plotu, je na místě žalobu v celém rozsahu zamítnout.

3. V průběhu řízení žalobce doplnil, že se domáhá určení sporné hranice, u které je tvrzeno, že ji lze objektivně zjistit, s ohledem na procesní postoj žalované pak doplnil žalobní tvrzení týkající se vydržení včetně navrhovaného petitu s tím, aby eventuálně soud určil, že žalobce je vlastníkem části pozemku parc. číslo v k.ú. část obce, která je vymezena katastrální hranicí mezi pozemkem parc. číslo pozemkem parc. číslo stavbou plotu, a to dle geometrického plánu zpracovaného v průběhu řízení. Pravomocným usnesením název soudu č.j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí soud změnu žaloby spočívající v žalobě na určení vlastnického práva na základě vydržení, nepřipustil, a to z důvodu rozporu se zásadou hospodárnosti. Při ústním jednání dne datum žalobce doplnil, že v obci část obce bydlel v roce rok až rok, s bývalou manželkou se seznámil v 80. letech, v roce rok s ní uzavřel manželství a rodiče bývalé manželky umožnili mladým, aby si na zahradě původního komplexu v část obce postavili dům. V roce rok až rok se mezi pozemky účastníky nacházelo torzo plotu, toto torzo žalobce opravoval, tedy opravoval plaňkový plot na stejném místě, kde se plot nacházel, v roce rok opravoval plaňkový plot opakovaně, kdy měnil plaňky za plot drátěný, opět na stejném místě plotu. Tato nová tvrzení a z části i změna tvrzení (plot naproti tomu torzo plotu), soud připustil.

4. Podáním ze dne datum žalovaná uvedla, že původní žalobě nelze vyhovět, neboť se žalobce domáhá konstitutivního určení údajně sporné hranice, přičemž žalobce má k dispozici geometrický plán, který jednoznačně a srozumitelně určuje pravý průběh hranice mezi pozemky parc. číslo. Žalovaná se rovněž vyjádřila k tvrzení žalobce o vydržení části jejího pozemku.

5. Provedeným dokazováním soud zjistil a vzal za prokázané, že žalobce je vlastníkem zahrady parc. číslo o výměře číslo m², žalovaná je mimo jiné vlastníkem pozemku parc. číslo ostatní plochy, o výměře anonymizováno m², tyto pozemky spolu sousedí, nachází se v k.ú. část obce. V současné době jsou pozemky odděleny plotem, který je tvořen betonovou podezdívkou, železnými sloupky a drátěným pletivem, na některých místech se nachází u plotu vzrostlé túje, přičemž linie plotu není přímá, nýbrž v několika místech zalomená. K žádosti žalované zaměřil plot v anonymizováno rok Ing. příjmení, přičemž ve vztahu k hranici zanesené v katastru plot zasahuje o výměře anonymizováno m² do pozemku žalované a výměra do pozemku žalobce, plot se nachází mimo faktickou hranici pozemku, hranice mezi pozemky zakreslená v katastrálních mapách je přímá s jedním zalomením. V roce rok žalovaná vyzvala žalobce k odstranění plotu s tím, že se tento nachází na jejím pozemku, žalobce toto odmítl s tím, že hranice mezi pozemky je dána plotem a že v minulosti nikdy výhrady žalované k umístění stavby či k opravě nezaznamenal. V roce rok žalobce požádal o dodatečné povolení mimo jiné oplocení na pozemcích parc. číslo v k.ú. část obce, městský úřad řízení nepravomocně přerušil s ohledem na žalobu na určení sporné hranice. Na pozemku anonymizována dvě slova se nachází rodinný dům adresa, který je ve vlastnictví žalobce, dům byl kolaudován v roce rok. Soud vycházel výlučně z listinných důkazů založených ve spise, zejména pak ze seznamu nemovitostí a informací o pozemcích, snímků z katastrálních map, z ortofotomap, ze zaměření skutečného stavu Ing. příjmení, z korespondence mezi účastníky, resp. jejich zástupců, z rozhodnutí MěÚ obec, z kolaudačního rozhodnutí, ze žádosti o dodatečné povolení, z fotografií.

6. Na druhé straně soud neprovedl důkaz zaměřením skutečného stavu, geometrickým plánem, spisy MěÚ obec, výpovědí žalobce, místním šetřením, výslechem svědků příjmení, příjmení a příjmení, neboť tyto důkazy soud považuje za nadbytečné, k rozhodnutí ve věci samé soud shromáždil a provedl jiné důkazy, na základě kterých lze rozhodnout. Další dokazování je tudíž nehospodárné.

7. Podle § 80 o.s.ř., určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

8. Soud nejprve zkoumal, zda žalobci naléhavý právní zájem na určovací žalobě svědčí. Z důvodů rozdílných názorů účastníků na stavbu plotu a hranici mezi jejich pozemky, jakož i hranici mezi pozemky v katastru nemovitosti, neposledně pak s ohledem na narušené sousedské vztahy i s požadavkem žalované na odstranění předmětného sporu včetně správního řízení o dodatečném povolení stavby oplocení soud naléhavý zájem shledal. Tedy naléhavý právní zájem na určovací žalobě je dán z důvodu jistoty právních vztahů mezi účastníky řízení.

9. Žalobce se domáhá určení hranice mezi dvěma pozemky s tím, že hranice je mezi účastníky řízení sporná. Domáhá se tedy ochrany svého vlastnického práva proti žalované s tím, že mu do jeho vlastnického práva zasahuje (§ 1042 občanského zákoníku). Soud pak žalobu projednal ve sporném řízení, přičemž dokazováním zjistil, že skutečná hranice mezi pozemky parc. číslo parc. číslo v k.ú. část obce vede mimo plot, který se mezi předmětnými pozemky fakticky nachází. Skutečnou hranici lze bez problémů zjistit nejen z podkladu u katastrálního úřadu, tedy z informací o pozemcích, snímků katastrální mapy či ortofotomapy, ale i ze zaměření provedeného Ing. příjmení, který má žalobce rovněž k dispozici. Na základě dokazování soud zjistil, že tvrzení žalobce ohledně průběhu hranice mezi pozemky, nejsou správná, soud v předmětném řízení vydává deklaratorní rozhodnutí, tudíž nemůže vytýčit hranici jinak, než je uvedeno v žalobním petitu, proto soud žalobu zamítl. Žalobce se sice domáhal určení hranice dle poslední pokojné držby, avšak takto lze stanovit hranici, u níž je průběh natolik nejasný, že jej nelze zjistit a na základě konstitutivního rozhodnutí se hranice stanovuje znovu dle § 1028 občanského zákoníku, jedná se však o naprosto odlišný případ oproti předmětnému sporu. Za tohoto stavu soud shledal žalobu nedůvodnou a v celém rozsahu ji zamítl (výrok I.).

10. Podle § 142 odst. 1 o.s.ř. soud rozhodl o nákladech řízení, neboť z procesního hlediska měla žalovaná ve věci plný úspěch, má proto právo na zaplacení všech účelně vynaložených nákladů řízení. Tyto představují odměnu advokáta za tři úkony právní pomoci, tedy převzetí věci, první písemné vyjádření a účast zástupce u ústního jednání, naproti tomu druhé písemné podání ve věci samé soud považuje za neúčelné, neboť soud žalovanou k tomuto nevyzval, pro vedení sporu nebylo toto podání podstatné. Výše odměny s ohledem na předmět sporu činí dle § 9 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění novel, částka, k tomu 3x režijní paušál po částka, z toho odpovídající DPH, které činí částka. S ohledem na účast zástupce žalované u jednání soudu je důvodné přiznat i jízdné cestou z obec do obec a zpět s ujetou vzdáleností 127 km, při tzv. kombinované spotřebě 6,6 litrů dle technického průkazu použitého vozidla, při částce částka za litr nafty a částka za km, se jedná o jízdné ve výši částka, celkem náklady řízení činí částka, které jsou splatné k rukám zástupce žalované, soud výši nákladů určil postupem dle § 151 odst. 4 o.s.ř., tedy výši určil až v písemném vyhotovení rozsudku. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15ti dnů ode dne doručení, prostřednictvím Okresního soudu v Příbrami ke Krajskému soudu v Praze, a to písemně ve dvojím vyhotovení. Pokud by povinný dobrovolně nesplnil povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, má oprávněný právo podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 o.s.ř.) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem návrh na pověření soudního exekutora provedením exekuce (zák. č. 120/2001 Sb.).