6 C 46/2026

Plný text

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudcem Mgr. Jindřichem Maříkem ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro zaplacení 29 812 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobci 29 812 Kč se zákonným úrokem z prodlení 12,75 % ročně z částky 29 812 Kč od 29. 9. 2024 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce podal k soudu shora uvedenou žalobu s tím, že s žalovanou uzavřel dne , datum, smlouvu o úvěru, k ověření úvěruschopnosti mu žalovaná poskytla výpisy ze svého bankovního účtu či případně výplatní listy, zároveň byla žalovaná lustrována ve veřejně dostupných databázích. Žalobce poskytl žalované úvěr ve výši 30 000 Kč, žalovaná se zavázala zaplatit rovněž smluvní úrok ve výši 40 % p.m. z jistiny, žalovaná se dostala do prodlení s úhradou úvěru, na toto byla opakovaně upomínána, podáním ze dne 28. 9. 2024 došlo ke zesplatnění úvěru dle smluvního ujednání. Předmětem návrhu je pohledávka skládající se z nesplacené části jistiny ve výši 29 812 Kč, jakož i zákonný úrok z prodlení od 29. 9. 2024. V případě, že by soud neměl nárok žalobce za prokázaný žalobce požaduje, aby nárok v části jistiny byl posouzen jako bezdůvodné obohacení.

2. Podle § 101 odst. 3 o.s.ř. soud jednal v nepřítomnosti žalované, která se ze zdravotních důvodů omluvila, prohlásila, že žalovanou pohledávku co do základu nepopírá, jejím záměrem je dluh řádně uhradit, s ohledem na svoji aktuální finanční situaci žádá o splátkový kalendář ve výši 1 500 Kč měsíčně, stejnou žádost zaslala žalobci, dosud však neobdržela žádnou odpověď.

3. Provedeným dokazováním soud zjistil a vzal za prokázané, že dne , datum, byla mezi účastníky uzavřena smlouva o úvěru s úvěrovým limitem do výše 20 000 Kč, žalovaná se zavázala úvěr splácet spolu se smluveným 40 % úrokem měsíčně ve splátkách vždy k 28. dni v měsíci, úvěr byl žalované poskytnut na dobu neurčitou s tím, že může o poskytnutí prostředků žádat opakovaně, avšak vždy pouze tak, aby celková výše jistiny dosahovala maximální výše limitu, fakticky žalobce poskytl žalované finanční prostředky v celkové výši 30 000 Kč. Podáním ze dne 28. 9. 2024 žalobce úvěr zesplatnil z důvodu opakovaného porušování smluvních podmínek s tím, že celková dlužná částka činí 85 660 Kč. V r. 2023 uzavřel žalobce jako postupitel s postupníkem , právnická osoba, . smlouvu o postoupení pohledávek. V příloze č. 12 ke smlouvě o kontokorentním úvěru ke smlouvě o zřízení zástavního práva k pohledávkám je mimo jiné uveden i závazek žalované vůči žalobci vyplývající ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, pod č. , hodnota, . Před podáním žaloby byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužných částek. Soud vycházel výlučně z listinných důkazů zejména ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, z potvrzení o platbách, z řidičského a občanského průkazu žalované, ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně příloh, z předžalobní výzvy a z relace Zelené pošty, z žádosti žalované o splátkový kalendář.

4. Podle § 2395 občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

5. V daném případě dospěl soud k závěru, že žalobě nelze vyhovět. Žalobce řádně netvrdil a ani neprokázal splnění své povinnosti zkoumat řádně úvěruschopnost žalované, tudíž soud dospěl k závěru, že jako věřitel porušil ustanovení §§ 86 odst. 1, 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., z tohoto důvodu soud smlouvu o úvěru hodnotí jako absolutně neplatnou dle § 588 občanského zákoníku. Nárok žalobce proto soud rovněž posoudil jako tzv. bezdůvodné obohacení dle § 2991 občanského zákoníku, neboť žalovaná převzala finanční prostředky bez právního důvodu. Za situace, kdy žalobce netvrdí ani neprokazuje, kolik fakticky žalovaná do současné doby zaplatila, nelze výši bezdůvodného obohacení stanovit. Pro úplnost soud podotýká, že se ani žalobce k jednání nedostavil, tudíž výzvu k doplnění především relevantních tvrzení dle § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. mu nebylo možno učinit, žalobce zároveň netvrdil, na základě kterých skutečností žalované poskytl částku 30 000 Kč za situace, kdy dle smluvního ujednání byla smluvena limitní částka úvěru ve výši 20 000 Kč, zároveň žalobce bez dalšího tvrdí, že žalované poskytl částku 30 000 Kč, k důkazům připojil smlouvu o postoupení pohledávek včetně příloh dalšího smluvního ujednání, aniž by k těmto důkazům cokoli základního tvrdil. Ze všech těchto důvodů soud žalobu zamítl v celém rozsahu /výrok I./.

6. Podle § 142 odst. l o.s.ř. soud rozhodl o nákladech řízení, neboť procesně úspěšné žalované žádné náklady řízení nevznikly, proto si každý z účastníků ponese náklady ze svého /výrok II./.