6 C 82/2025

Plný text

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudcem Mgr. Jindřichem Maříkem ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO Anonymizováno sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky Anonymizováno žalovanému: Jméno žalovaného , narozená Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 274 691,17 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 248 515,05 Kč se zákonným úrokem z prodlení 14,75 % ročně z částky 248 515,05 Kč od 15. 10. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci 50 786,05 Kč s úrokem 15,5 % ročně z částky 270 944,17 Kč od 15. 10. 2024 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení 14,75 % ročně z částky 22 429,12 Kč od 15. 10. 2024 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci k rukám jeho zástupce na náhradu nákladů řízení 36 284 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se návrhem podaným u soudu dne , datum, domáhal po žalovaném zaplacení 274 691,17 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdce žalobce, společnost , právnická osoba, . (dále jen „právní předchůdce žalobce“), uzavřel s žalovaným dne , datum, smlouvu o RePůjčce č. , hodnota, , v níž se banka zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 289 000 Kč za účelem konsolidace ve smlouvě specifikovaných závazků žalovaného a žalovaný se zavázal, že tento úvěr bude splácet v 96 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 5 735 Kč vždy k 21. dni v měsíci spolu se smluvním úrokem ve výši 15,50% ročně, měsíčním poplatkem za pojištění ve výši 464 Kč a s dalšími poplatky dle uvedené smlouvy a obchodních podmínek, přičemž bude dodržovat dohodnuté podmínky. Banka svoji povinnost splnila a úvěr žalovanému poskytla. Žalovaný však úvěr nesplácel dle smluvních podmínek a splátky nezasílal řádně a včas. Vzhledem k porušení smluvních podmínek ze strany žalovaného přistoupila banka v souladu s produktovými podmínkami dne 10. 6. 2024 k zesplatnění úvěru Aktivní legitimace žalobce je dána na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 10. 2024 mezi společností , Anonymizováno, společností , právnická osoba, . a mezi žalobcem a společností , Anonymizováno, . na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 11. 2024. Žalovaná částka se skládá z nesplacené jistiny úvěru ve výši 270 944,17 Kč, z kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 24 007,01 Kč, z kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 602,96 Kč a z dlužných poplatků za sjednané pojištění (7 x 464 Kč) a za zaslání výzvy k úhradě dluhu (1 x 499 Kč), tj. ve výši 3 747 Kč. Žalobce dále uplatnil nárok na smluvní úrok z prodlení ve výši 15,5 % ročně z částky 270 944,17 Kč od 15. 10. 2024 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z částky 270 944,17 Kč od 15. 10. 2024 do zaplacení. Žalobce zaslal žalovanému předžalobní výzvu, tento na svůj dluh ničeho dalšího neuhradil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavil, doručení bylo vykázáno, lhůty k jednání byly zachovány. Soud proto jednal v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti žalovaného.

3. V průběhu řízení žalobce k výzvě soudu mj. doplnil, že žalovaný fakticky zaplatil částku ve výši 40 484,95 Kč.

4. Provedeným dokazováním soud zjistil a vzal za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla dne , datum, uzavřena smlouva o RePůjčce, v níž se banka zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 289 000 Kč za účelem konsolidace ve smlouvě specifikovaných závazků žalovaného a žalovaný se zavázal, že tento úvěr bude splácet v 96 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 5 735 Kč vždy k 21. dni v měsíci spolu se smluvním úrokem ve výši 15,50% ročně, měsíčním poplatkem za pojištění ve výši 464 Kč a s dalšími poplatky dle uvedené smlouvy a obchodních podmínek, přičemž bude dodržovat dohodnuté podmínky, a to po dobu 8 let. Z předložených důkazů vyplývá, že banka svoji povinnost splnila a úvěr žalovanému poskytla, že žalovaný na dlužnou částku uhradil splátky v celkové výši 40 484,95 Kč. Soud vycházel zejména ze smlouvy o Repůjčce včetně obchodních podmínek, produktových podmínek a ceníku, výpisu z úvěrového účtu, prohlášení o okamžité splatnosti úvěru, poštovních archů, vyjádření banky, smluv o postoupení pohledávek, oznámení o postoupení pohledávek. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva ze dne 12. 12. 2024.

5. Při právním posouzení věci vycházel soud z ustanovení zákona č. 89/2018 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“).

6. Podle § 2395 občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle ustanovení § 1879 věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

8. Podle ustanovení § 1880 odst. 1, 2 postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postupitel vydá postupníkovi potřebné doklady o pohledávce a sdělí mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí.

9. V daném případě dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Žalobce řádně netvrdil relevantní skutečnosti a zároveň ani nepřipojil relevantní důkazy k prokázání svého tvrzení, že původní věřitel řádně zkoumal úvěruschopnost žalovaného, zejména pak žalobce netvrdil, kdy žalovaný zaplatil naposledy, kdy se žalovaný dostal do prodlení, na základě které skutečnosti žalobce požaduje mimo jiné zákonný úrok z prodlení od 31. 12. 2023, jak byl kapitalizovaný úrok z prodlení počítán, jakým způsobem zkoumal původní věřitel úvěruschopnost, zejména pak jak konkrétně ověřoval běžné faktické výdaje žalovaného (zejména za bydlení, energie, telefon), jakož i způsob splácení či zaplacení tří předchozích závazků. Žalobce tedy neprokázal, že původní věřitel zkoumal úvěruschopnost žalovaného řádně, tudíž věřitel porušil ustanovení § 86 odst. l, § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., pro uzavření smlouvy o úvěru v rozporu se zákonem se jedná o absolutní neplatnost dle § 588 občanského zákoníku. Důsledkem nesplnění této povinnosti původního věřitele je absolutní neplatnost smlouvy, ke které je soud povinen ze zákona přihlížet. Podle právního názoru Krajského soudu v Praze, v jeho rozhodnutí 27 Co 81/2019-75 je třeba si uvědomit, že spotřebitel je slabší stranou, je tak vůči poskytovateli při uzavírání smlouvy znevýhodněn. Na rozdíl od poskytovatele nemá znalost oboru, dostatek profesionální zkušenosti, právní poradenství, účetnictví, marketing ekonomickou sílu, nemá možnost stanovovat si smluvní podmínky, kdy smlouvy bývají uzavírány jako adhézní a podobně. Současně již z podstaty věci peněžní prostředky ze spotřebitelského úvěru nejčastěji obstarávají osoby, které volných peněžních prostředků zpravidla nemají nazbyt, nebo je dokonce zcela postrádají a jejich cílem je úvěr za každou cenu získat. Svou schopnost úvěr splácet pak subjektivně často přeceňují a naopak podceňují rizika s jeho vzetím spojená. Právě proto zákon uložil poskytovatelům povinnost posuzovat úvěruschopnosti spotřebitele před uzavřením smlouvy. Smyslem institutu posuzování úvěruschopnosti spotřebitele před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru, je vyhnout se situacím, kdyby úvěr mohl být poskytnut i osobám, u nichž by bylo důvodně možné pochybovat o tom, že budou schopni úvěr splácet. Je dán zájem na zachování veřejného pořádku, neboť uvedená pravidla a hodnoty jsou takového celospolečenského významu, že jejich porušení nelze akceptovat a právní jednání zjevně narušující veřejný pořádek má za následek jeho absolutní neplatnost, ke které soud přihlíží i bez námitky dle § 588 občanského zákoníku. Veřejnoprávní souvislosti porušení povinnosti poskytovatele úvěru dostatečně zjišťovat poměry spotřebitele (kdy se poskytovatel dopouští správního deliktu, pokud nepostupuje řádně) byly nedávno připomenuty i v rozhodnutí Ústavního soudu ČR ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. III ÚS 4129/18. Soud proto nárok žalobce, na kterého byla pohledávka postoupena, posoudil jako bezdůvodné obohacení dle § 2991 občanského zákoníku, žalovaný převzal finanční částku 289 000 Kč bez právního důvodu, vrátil dosud toliko 40 484,95 Kč, tudíž se na úkor žalobce bezdůvodně obohatil o částku 248 515,05 Kč, zákonný úrok z prodlení pak odpovídá § 1968 občanského zákoníku, proto soud žalobě částečně vyhověl /výrok I./.

10. Na druhé straně soud žalobu ve zbývající části z důvodu absolutní neplatnosti zamítl, neboť z neplatně uzavřené smlouvy nemohl platně vzniknout nárok na zaplacení poplatků či smluvního úroku /výrok II./.

11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 za použití ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, který měl neúspěch zhruba ve výši 1/5, má proto nárok na náhradu tří pětin nákladů řízení ve výši těchto tří pětin 36 284 Kč. Náklady řízení se sestávají ze 4 úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění, sepis žaloby a účast při jednání dne 28. 7. 2025) po 9 420 Kč, tj. 37 680 Kč, 2 režijních paušálů po 300 Kč, tj. 600 Kč, 2 režijních paušálů po 450 Kč, tj. 900 Kč, jízdné za cestu z advokátní kanceláře v , Anonymizováno, do , Anonymizováno, a zpět k ústnímu jednání ve výši 1 117 Kč za 120 km při průměrné spotřebě 9,8 l/100 km, ceně pohonných hmot 35,80 Kč a sazby náhrad 5,8 dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., dále náhradu za ztrátu času dle § 14 odst. 1 písm. a) a odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 4 půlhodiny po 150 Kč, celkem 600 Kč, 21% DPH ve výši 8 589 Kč a zaplaceného soudního poplatku ve výši 10 988 Kč, celkem tedy ve výši 60 474 Kč (tři pětiny ve výši 36 284 Kč).